Macbeth – rozbor díla

 

Kniha: Macbeth

Autor: William Shakespeare

Přidal(a): D. Hampl, M. Hladíková

 

William Shakespeare

• Narodil se 23. dubna 1564 ve Stratfordu nad Avonou, zemřel 23. dubna 1616 tamtéž.
• Anglický dramatik a básník, který je považovaný za nejvýznamnějšího světového autora divadelních her všech dob.
• Psal tragédie, komedie, historické hry, sonety i výpravné básně.
• V osmnácti letech se oženil s o osm let starší Annou Hathawayovou a odešel do Londýna, aby se mohl věnovat divadlu. Zde hrál v různých divadelních společnostech, poté začal upravovat hry jiných autorů a nakonec psát své vlastní hry.
• S manželkou měl dceru a dvojčata, syn Hamnet ale v jedenácti letech zemřel.
• Jeho umělecká dráha byla velmi úspěšná, jeho hry se hrály na dvoře královny Alžběty I., stal se spolumajitelem divadelní společnosti Služebníci lorda komořího, která hrála v nejslavnějším londýnském divadle The Globe Theatre.
• V roce 1613 divadlo vyhořelo a Shakespeare se vrátil zpět do rodného Stratfordu, kde koupil dům, který je známý jako New Place.

Další díla: autorova tvorba se dělí do 3 období:

• první období:
  • optimistické hry, komedie, zpracovávání starých námětů z anglické minulosti a antiky
  • Romeo a Julie, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Julius Caesar, Jak se vám líbí?

• druhé období:
  • zklamání a rozčarování autora nad vývojem společnosti, tragédie a sonety
  • Hamlet, Král Lear, Macbeth, Othello

• třetí období:
  • smiřuje se se životem, romance obsahující prvky jak tragédie, tak komedie, i pohádkově laděné hry
  • Bouře, Zimní pohádka

 

Literárně-historický kontext:

Anglická renesance

Umělecký styl čtrnáctého až šestnáctého století, který vznikl v Itálii. Základními znaky renesance jsou zejména snaha o znovuzrození, obnovení antických ideálů a naopak vyhranění se středověku. Centrem pozornosti v renesanci je člověk, pozemský život, poznání a vzdělání, nikoli Bůh. Kromě Williama Shakespeara byli dalšími významnými anglickými renesančními spisovateli:

• Geoffrey Chaucer – spisovatel a diplomat, při cestě do Itálie se seznámil s tamními renesančními spisovateli Petrarcou a Boccacciem. Jeho nejvýznamnějším dílem jsou Canterburské povídky, cyklus příběhů, které si pro ukrácení chvíle vyprávějí v hospodě poutníci putující k hrobu sv. Tomáše v Canterbury.
• Christopher Marlowe – dramatik, jehož hra Tragická historie života a smrti doktora Fausta byla inspirací pro světoznámé dílo Goetha.

Další autoři této doby: Dante, Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio, Francoise Villon, Francoise Rabelais, Hynek z Poděbrad, Jan Blahoslav

 

Rozbor díla: Macbeth

• Jedna z nejznámějších a dodnes hraných tragédií Williama Shakespeara, jde o jakousi sondu do lidské duše. Jejími tématy jsou zejména zlo, svědomí a trest.

 

Literární druh:

• Drama (divadelní hra určena k předvádění na jevišti)

 

Literární žánr:

• Tragédie (pochmurný děj se špatným koncem)

 

Literární forma:

• Próza (text psaný do odstavců a kapitol) i poezie (psána ve verších a slokách)

 

Téma:

• Zachycení lidské psychiky a proměna chování slušného člověka na bezcitného vraha. Manipulace s lidmi. Poukazuje na to, jak jsou lidé bezmocní proti svému předurčenému osudu, který nejde změnit. Kritika touhy po moci.

 

Motivy:

• Válka, král, věštba, smrt, pomsta, moc, špatné svědomí, osud, psychika, nátlak, manipulace.

 

Inspirace:

• Autor se inspiroval skutečnou postavou Macbetha I., který byl skotským králem. Na rozdíl od Macbetha zachyceného v této tragédii byl opravdový Macbeth oblíbeným a hodným panovníkem. Shakespeare však vycházel z dobových kronik, které mylně popisovaly krále jako krutého a zlého.

 

Kompozice:

• Chronologický děj
• 5 dějství

 

Jazykové prostředky:

• Spisovný jazyk
• Přirovnání
• Symbolika
• Kontrast mezi jazykem napříč společenskými vrstvami (zástupci vyšší vrstvy používají vznešený jazyk formou poezie, zatímco obyčejní lidé mluví běžným jazykem v próze)
• Psáno blankversem (nerýmovaný verš o pěti stopách, končí na přízvučnou slabiku)
• Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)
• Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají, např. školmistr-učitel, šenkýř-hospodský)
• Inverze (změna slovosledu, např. „Já u pramene jsem.“ Namísto „Jsem u pramene.“)

 

Časoprostor:

• Čas není uveden
• Především Skotsko, také Anglie

 

Postavy

• Macbeth – skotský šlechtic a generál, kterého lidé v jeho okolí uznávaní a obdivují. Podlehne touze po moci a v důsledku toho se dopustí zločinu – zavraždí krále. Stává se králem, ale k udržení moci musí vraždit nadále, a stává se tak jakousi lidskou zrůdou. Inspirací pro tuto postava byla skutečná historická postava skotského krále Macbetha I., který vládl v jedenáctém století. V protikladu se Shakespearovým pojetím postavy, byl ale skutečný Macbeth I. velmi oblíbeným králem, postavu krutého tyrana z něj vytvořila až vyprávění, která se šířila mezi lidmi několik století po jeho smrti a byla ovlivněna předsudky alžbětinské Anglie ke Skotsku jako takovému.
• Lady Macbeth – manželka Macbetha, skotská královna, nabádá Macbetha k vraždě krále, pomůže mu, nasype stráži do nápoje drogu, po které usnou. Nakonec zešílí, neunese tíhu svědomí.
• Macduff – vládce Fife, Macbeth zabije jeho manželku a děti, on pak zabije jeho, neboť se narodil předčasně císařským řezem, a nezrodil se tak z lůna ženy, jak předpověděly čarodějnice.

 

Obsah

Děj dramatu začíná v době, kdy Skotsku vládne král Duncan Dobrotivý. Macbeth je generálem královských vojsk a společně s Banquem se vracejí domů z vítězného tažení. Znenadání se před nimi objeví tři čarodějnice, které jim začnou předpovídat budoucnost. Macbeth se tak dozví, že se stane skotským králem, a Banquo, že jeho potomci budou vládnout Skotsku po několik generací. Doma se s věštbou čarodějnic Macbeth svěří své ženě, tak jej začne přesvědčovat, že aby se stal králem, musí zabít Duncana. V Macbethovi začne hlodat červíček pochybností, shodou okolností nedlouho poté za Macbethem skutečně přijede na návštěvu král Duncan. Macbeth již nedokáže nadále vzdorovat přesvědčování své ženy i své touze po moci a krále v noci zabije dýkou.

Ráno je všem jasné, co se stalo. Vzhledem k tomu, že Duncanovi synové z obavy o svůj život utekli za hranice, se Macbeth skutečně stal novým skotským králem. Není ale stále spokojený, neboť se mu vybavují slova čarodějnic o tom, že to budou Banquovi potomci, kteří budou v budoucnu Skotsku vládnout. Rozhodne se tak nechat Bunqua a jeho syna zavraždit, synovi se ale podaří utéci. Aby věděl, co ho čeká, nechá si Macbeth znovu vyložit budoucnost a dozví se, že ho může zabít jen ten, kdo nebyl zrozen z lůna ženy. To dá Macbethovi sílu a energii k dalším vraždám a bojům, zejména s nepřáteli, kteří jsou spojenci Duncanova syna Malcolma. V závěru knihy je Macbeth zabit Macduffem, který se narodil císařským řezem, věštba se tak naplnila.

 

Vliv díla:

• Dílo bylo několikrát zfilmováno.
• Stalo se jedním z nejoblíbenějších her autora, je často hráno formou divadelní hry.