Memento – rozbor díla k maturitě (8)


Warning: Undefined array key "https://rozbor-dila.cz/nakladatelstvi-ceskoslovensky-spisovatel/" in /data/web/virtuals/236077/virtual/www/domains/rozbor-dila.cz/wp-content/plugins/wpa-seo-auto-linker/wpa-seo-auto-linker.php on line 192

 

Kniha: Memento

Autor: Radek John

Přidal(a): Khalisi

 

 

1.Bibliografický údaj
JOHN, Radek: Memento, nakladatelství Československý spisovatel, Praha, 1987, 5553. publikace, 296 stran

 

2. Dílo – literární druh a žánr
literární druh: epika
forma: próza
žánr: román (reportážní román)

 

3. Idea – hlavní myšlenka díla
Autor tímto dílem chce upozornit na nebezpečí drogové závislosti. Hlavním tématem jsou drogy, závislost a pokusy přestat. Memento znamená varování, že člověk je smrtelný tvor. Kniha je napsána podle pravdivé události.

 

4. Fabule – stručný děj
Kniha vypráví příběh o narkomanovi, je psána podle skutečnosti.
Příběh začíná někde ve špíně na pražské ulici, kde leží v křečích a bolestech mladý Michal Otava. Následně je převezen do nemocnice a vše se odehrává v jeho vzpomínkách.
Hlavní postavou je Michal Otava, který je drogově závislý. Drogu poprvé vyzkoušel na diskotéce, kde se seznámil s novou partou (Richard, Honza, Petr, Dáša, Eva + Michal). Když Michalovi rodiče zjistí, že bere drogy a nechodí do školy, on jim slíbil, že přestane. Jenomže utekl od rodičů, s Evou si pronajal byt a žil s partou. Eva zezačátku chodí do práce, ale později jsou oba pod úplným vlivem drogové závislosti.
Ve dvaceti letech Michal odejde na vojnu, kde dva roky abstinuje, ale poté ukradne bednu morfinu, kterou měl zničit. Během toho Eva chodí se Standou, ten ale skončil ve vězení. Po odchodu z vojny si morfin odveze domů, Eva se k němu vrátí a žijí relativně šťastně. Přestěhují se do Standova bytu, dochází jim zásoby, a tak se vloupali do ordinace a padělají recepty. Pak vykradou i malou lékárnu. Jejich kamarád se předávkoval, báli se, že umře. Tak se rozhodli vydat za Petrem, aby je závislosti zbavil, ale vyhodil je. Brzy k nim do bytu vtrhli policisté a Michala s Evou zatkli. Ve vězení se Michal opět pokouší přestat, ale nedokáže to. Po skončení trestu je nějakou dobu v léčebně pro narkomany. Po propuštění se znovu setkává s Evou, opět berou drogy, opět se několikrát pokouší přestat, ale už to nejde. Michal vaří pervitin pouze pro sebe a Evu, za to ho ale Honzova parta zbije. Eva je těhotná, ale potratí. Za tento zločin jde znovu do vězení, kde se dozví, že Eva je mrtvá – spáchala sebevraždu. Michal tomu nevěří, začne být paranoidní a vymýšlí plán, jak zabít její údajné vrahy, kterými jsou jeho bývalí kamarádi. Namíchal silnou dávku pervitinu pro své „kamarády“, ti ho však přelstí a nechají ho v bezvědomí ležet v jeho bytě, aniž by zavolali záchranku. Našla ho jeho matka v bezvědomí, lékaři už mu nemohli pomoct. Jeho mozek je poškozen a skončí v ústavu dlouhodobě nemocných. Stal se z něj člověk závislý na pomoci druhých, nedokáže se ani sám najíst…

 

5. Kompozice (chronologická, retrospektivní, postupná, řetězová, …)
– retrospektivní děj
– řetězovost (sled krátkých epizod, uzavřených obrazů z minulosti – vybavování zážitků)
– dynamičnost, rychlý dějový spád
– dokumentárnost, informativnost, odborné výklady lékařů

 

6. Charakteristika postav
Michal Otava – student gymnázia, drogově závislý, nenapravitelný toxikoman, podléhá drogám, v drogách hledá únik z těsného a necitlivého domácího prostředí a nudy, mladý, má starostlivou matku a přísného otce
Eva Popelková – Michalova přítelkyně, narkomanka, pro drogu je schopná udělat všechno, mladá, naivní, nevěrná, její matka je lékařka, na Michala se spíš upne a většinou ho ona neúmyslně zavleče zpět do závislosti
Richard Růžička – vůdce party, své experimenty s drogami zkouší na ostatních, samolibý, nezodpovědný,
nebezpečný, homosexuální, pracuje pro Zdravotnické zásobování -> snadný přístup k psychoaktivním látkám
Michalovi rodiče – omezují jeho přirozenou potřebu, nedostatek citových vztahů
Honza – člen party, Michalův dávný kamarád, automechanik, přivede Michala do party, zákeřný
Zdeněk – člen party, žije se svojí babičkou pod Richardovým vlivem, po babiččině smrti díky zděděným penězům získal poměrně snadný přístup k drogám, paranoidní, zemřel na celkové vyčerpání organismu
Petr a Dáša – milenci z party, žijí v bytě Dášiných rodičů, Dáša nedokáže s drogami přestat ani v těhotenství -> porodí těžce závislé dítě, Petr za krádeže končí ve vězení a Dáša v psychiatrické léčebně

 

7. Jazyková stránka díla, forma, styl (jazyková příznakovost, expresivita, obrazná pojmenování a další umělecké prostředky)
vypravování, charakterizační a popisný styl
– přímá řeč, dialogy
– obecná čeština, vulgarismy (večer si jen tak přijít a sežrat, co je na talíři), slangové výrazy (perník, feťák, šleh),
nespisovná čeština (nemůžem ho tady nechat samotnýho)
– jednoduché věty, krátká souvětí
– metafory (jako pes v parném létě), personifikace (srdce mu zmateně poskakovalo), oxymoróny (spěchá vstříc konci)
– kontrasty (Eva feťačka x její matka lékařka)
– er-forma (někdy prolínání s ich formou)
– vnitřní monology hlavního hrdiny – rozhovory k sobě a se sebou
– citáty odborníků
– dokumentárnost, informativnost, odborné výklady lékařů

 

8. Citát, který mne oslovil
„Tady vlastně mohl ten zatracený příběh končit, napadne teď Michala. Opravdu jenom nešťastná náhoda? A co jiného? Pořád ten pocit, že jsem víc mrtvý než živý. Vygumovaný. Strach, že už nikdy nezažiju radost, štěstí, dojetí… Cokoliv, jen když to budu opravdu cítit!
„Zejtra jedeš jako velitel vozu do Prešova. – Stejně nemáš do čeho píchnout, tak aby sis tady neválel šunky,“ kření se velitel roty.
„Co v Prešově?“
„Vezeš tam nějaký léky nebo co.“
Panebože!“
 

 

9. Vlastní názor na dílo
Knížka se mi moc líbila a hned jsem si ji oblíbila. Zaujala mě a dobře se i četla. Některé části jsem si sice musela přečíst vícekrát, ale to kvůli prolínání dějů, abych to lépe pochopila. Při čtení jsem si dokázala dokonale představit, jak strašný a stereotypní je život narkomana. Věčné shánění dávky, abstinenční příznaky a pořád všechno dokola. Myslím si, že Michal by přestal být závislý, ale parta ho k tomu vždy donutila. To mi ho bylo i líto. Kniha je drsná a čtivá.

 

 

10. Autor – stručně o něm (období, národnost, život, tvorba – typické rysy, další díla, …)
Radek John (6. 12. 1954) – politik, prozaik, scénárista, publicista a spisovatel zabývající se aktuálními společenskými problémy. Po maturitě studoval scénáristiku a dramaturgii. Byl redaktorem časopisu Mladý svět, do kterého přispíval reportážemi o narkomanech, prostitutkách a panice kolem nemoci AIDS. Od června 2009 do února 2013 byl předsedou politické strany Věci veřejné a zastával funkci ministra vnitra. Jeho otcem byl profesor Karlovy Univerzity a jeho matkou redaktorka.

Jeho další díla:
Jak jsem viděl Ameriku (cestopis), Džínový svět (román o mladých lidech), Začátek letopočtu, …
Scénáře: Bony a klid, Tankový prapor, Sněženky a machři.

 

11. Doba vzniku, popřípadě doba vzniku díla
– období normalizace – literatura 70. a 80. let -> kulturní úpadek, svobodná kulturní atmosféra zničena, mnoho autorů raději volí emigraci
– literatura podřízena programům stranických a spisovatelských sjezdů
– román vyšel poprvé v roce 1986

 

12. Umělecký směr, ke kterému dílo patří, typické rysy (nejlépe konkrétně díla)
– postmoderna (evropský literární směr konce 20. století)
– odmítá koncepci jedné pravdy a jediného cíle, ale usiluje o alternativní přístup ke světu
– odprošťování od cenzury

Rysy:     publicistická beletrie
téma – tehdy tabuizované téma drogové závislosti
poválečná literatura
retrospektivní vyprávění, sled krátkých epizod, vzpomínky, dynamičnost, rychlý dějový spád
dokumentárnost, věcné informace, odborné výklady lékařů, v závěru styl protokolu, zprávy
mění se životní styl, rozvoj filozofických myšlenek
svět je více komunikativní, čtenář má větší možnost výběru
literatuře konkuruje televize a kina, vzniká počítač a internet


13. Zasadit dílo z hlediska času a prostoru (kdy a kde se odehrává)

– Praha, 70. a 80. léta 20. století
– deset let života narkomana

 

14. Vliv na jiná média (literatura, film, divadlo)
– poprvé zfilmováno v roce 1987 režisérem Jiřím Věrčákem
– román byl roku 1990 zfilmována (režie Samuel Ivaška)
– kniha byla přeložena také do 10 cizích jazyků

 

15.Další autoři tohoto období / směru ve světové i české literatuře
Umberto Eco (Jméno růže), Vladimír Nabokov (Lolita), Jorge Luis Borges, John Barth
Jan Drda, Václav Havel, František Hrubín, Vítězslav Nezval, František Halas, Bohumil Hrabal