Moje první lásky – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Moje první lásky

Autor: Ivan Klíma

Přidal(a): Jana Plecháčová

 

Ivan Klíma

  • Český novinář, autor a dramatik, původním jménem Ivan Kauders.
  • Narodil se 14. Září 1931 a žije doposud.
  • Byl to žid, a za druhé světové války strávil 3 a půl roku v Terezíně, transportům do vyhlazovacích táborů však díky postavení svého otce v táboře unikl.
  • Oženil se a měl ženu Helenu (?) a dvě děti.
  • Přispíval do mnoha českých deníků, například Literárních novin, Mladé fronty, Hosta do domu, Května, Plamene nebo Orientace. Dále také byl redaktorem časopisu Květy.
  • V roce 1953 vstoupil do KSČ, z té byl ale později vyloučen kvůli ostré kritice cenzury. Ještě jednou se do strany pokusil vrátil, ale byl opět vyloučen roku 1970. V té době také strávil rok v Americe. Když se vrátil do Čech, mohl vydávat pouze v samizdatu či exilu.
  • Je spoluzakladatelem Obce spisovatelů (1989; organizace sdružující české a moravské spisovatele) a byl předsedou českého PENklubu (1990-1993).

Tvorba a díla

  • Mezi jeho významná díla patří Moje první lásky, Velký věk chce mít též velké mordy (biografie Karla Čapka), Moje šílené století (za což získal cenu Magnesia Litera) či Soudce z milosti (samizdat).

 

Současníci autora

 

Literárně-historický kontext

  • Období druhé světové války a po ní
  • Svět se vzpamatovává
  • Skupina 42 (vznik v roce 42; autoři znázorňující skutečnost tak, jak nás obklopuje) – Jiří Kolář a Josef Kainar
  • Střet západu s východem
  • Rok 1949 – Svaz československých spisovatelů – kdo není člen, nesmí vydávat. Umění se řídí politickým
    systémem – socialistický realismus
  • Rok 1977 – Charta 77 – požadavek, aby režim respektoval Listinu základních práv a svobod
  • 60. Léta v Americe – beat generation

 

Rozbor díla: Moje první lásky

  • Napsáno a vydáno v exilu roku 1985
  • Literární druhepika
  • Literární žánr – autobiografický soubor povídek
  • Téma – láska

Motiv

  • opětování i neopětování citu, cenzura (povídka Hra na pravdu), život v ghettu (Miriam), naivita,knihy (téměř v každé povídce, především však In camera caritatis a Má vlast), studia, dospívání, mezilidské vztahy

 

Kompoziční výstavba

  • šest povídek (Miriam, In camera caritatis, Má vlast, Hra na pravdu, Provazochodci a Přehrada)
  • neřazeno chronologicky (v poznámce autora se zmiňuje, že časovou posloupnost porušil schválně)

 

Forma

  • Vypravěč (lyrický subjekt) – samotný autor (Ivan Klíma)
  • Vyprávěcí způsoby – -ich forma
  • Veršová výstavba – X
  • Typy promluv – dialogy (přestože v některých povídkách jen zřídka)

 

Jazyk

  • Jazykové prostředky
    • Referování různých historických děl, například Odysseus, Goethe, řecké mýty a báje
    • Spisovná čeština
    • Místy velice dlouhé věty
    • latinské výrazy a ostravské nářečí (v povídce In camera caritatis)
    • Citově zabarvené výrazy – stařečci, stařenky, zrnka, ošklivec
    • Používání dobových výrazů, archaismů – proviantura, esšálek, esesák, bělogvardějci, necky
    • Termíny – trochej, daktyl, aforismus (In camera caritatis),
    • Citoslovce (často Ó!)
    • Krátké básně o Úryvky z děl jiných autorů (např. Gorkij, Balzac, Šolochov)
    • Občas vulgarismy, především v krátkých říkankách v Má vlast
    • Profesionalismy (?) – Kochův bacil
    • Kurzíva – při citacích, verších
    • Socialistické rýmovačky (OTAMÍR, ten pere lehce, špína pustí, ať chce nechce!)
  • Tropy a figury
    • Personifikace – Vlasy se rozletěly
    • Antonomázie (=přejmenování) – Kochův bacil = tuberkulóza
    • Epiteton – Moje kamenné šepoty

 

Postavy

  • Ivan Klíma – hlavní postava, vypravěč. Nerozhodný a stydlivý, zvláště jako mladšímu (povídky Miriam a In camera caritatis) mu dělalo problém oslovovat dívky, které se mu líbily. Někdy byl poté zlostný, když jeho nepatrné náznaky, které dívky ani nemohly pochopit, nebyly zachyceny. V každé povídce je s jinou dívkou a s každou musí řešit jiné problémy. Ani jeden ze vztahů v těchto povídkách nevydrží.

 

Časoprostor

  • doba za Klímova života, Československo

 

Stručný děj (obsah) díla

Miriam

Děj se odehrává v terezínském ghettu. Vše je zde na příděl, a právě když si hlavní hrdina jde pro příděl mléka, potkává krásnou Miriam. Miriam právě do jeho esšálku vždy nalije mnohem větší podíl mléka, než by mu náleželo, a odmění jej zářivým úsměvem. Tak se do ní zamiluje, ale neodhodlá se ji oslovit ani poté, co zjistí, že  bydlí ve stejném domě i patře jako on. Poté přijdou transporty a všeobecný strach a pár dní se nevidí. Když jde po nějaké době opět pro mléko a potkává Miriam, je k němu stejně lhostejná jako ke všem ostatním.

 

In camera caritatis (=v pokojíku lásky)

Třída mladého Klímy, který je v té době v kvartě na gymnáziu, má hodinu latiny s nesnesitelně přísným učitelem. Téměř celá třída z latiny propadá, když se na jaře objeví záchrana, mladá dívka z venkova, Eva Sobotková, která latinu umí naprosto perfektně. Klíma se do ní zamiluje a napíše jí pár veršů, ty ji však příliš nezaujmou. Klíma se proto rozhodne Evě napsat několikastránkový román. Pracuje na něm po celý zbytek školního roku i o letních prázdninách. Prvního dne školy chce Evě celý román předat – ale co se nestane. Klíma je opět vytrestán za to, že své city nevyjádřil, když vidí, jak se jeho milá blíží ke škole ruku v ruce s bývalým oktavánem Viktorem.

 

Má vlast

“Jestliže je hrnec od slovesa hráti, od čeho pak slovo srnec, smím-li se vás ptáti?” Klímovi vyrazí na dovolenou do jedné vsi. Nemohou se ubytovat všichni dohromady, proto Ivan je poslán do hostince, zatímco rodiče a bratr jsou ubytováni na jednom statku. Klímovou sousedkou je krásná manželka doktora Slavíka, do které se zamiluje. Ona s ním na oplátku flirtuje, například když se společně vydají na divadelní představení do vedlejší vsi. Později Klímova matka zjistí, že jejich soused má tuberkulózu a chce odjet, ale dřív, než se tak stane, daný soused zemře. Předtím i vychází najevo, že paní doktorová a soused si byli velmi blízcí. Ivan se poté zúčastní jeho pohřbu, kde ho paní doktorová chytí za ruku, ale je jasné, že spolu nemohou zůstat, vzhledem k tomu, že Ivanovi je cca 16 let.

 

Hra na pravdu

V tramvaji Klímu zaujme žena, která čte zakázanou učebnici. Dohodne si s ženou schůzku, na kterou slíbí,  že jí vezme knihu lepší a legální. Ona kupodivu na schůzku přijde. Poté spolu chodí do vináren a ona mu vypráví a později se z nich stávají milenci. Jednou se ale žena prořekne a vyjde najevo, že zabila svoje vlastní dítě poté co ji znásilní syn statkářů, u kterých o válce pracuje. Klíma jí přestává věřit a snaží se ji přimět k tomu, aby mu řekla celou pravdu a vymyslí si Hru na pravdu. Těžko říci, jestli hru nepochopila nebo schválně hrála nechápavou, ale Klíma touto hrou moc nezjistí, ale přesto dokáže ženu přimět, aby šla na policii udat svého a násilnického přítele. Po tomto večeru žena někam odjede a setkají se opět a po letech. On ji chce potom ještě navštívit, ona mu dá adresu, ale když na ni Ivan dorazí, zjišťuje, že je falešná a už ženu nikdy nenajde.

 

Provazochodci

Povídka začíná malým Klímou obdivujícím provazochodce. Tam vidí jednu dívku, do které se zamiluje. Mnohem později je poté pozván na chatu ke svému inženýrskému příteli Otovi (Klíma studuje filozofii) a Otově přítelkyni. Ivan váhá, nakonec ale přijede. Tam se tedy potkává s Otovou přítelkyní a zamilují se do sebe. Po návratu se často schází, ale Otova přítelkyně váhá, je v ní vnitřní rozpor – měla by být věrná Otovi, cítí se vůči němu špatně, ale na druhou stranu už jej nemiluje, miluje Ivana. Na jedné schůzce s Ivanem zkolabuje a on začne pochybovat, jestli ji miluje (dívá se na ni a cítí nechuť a celkově se k ní chová hrozně). Když se trochu uzdraví, rozhodne se dát přednost Klímovi a vše Otovi řekne. Klíma na ni později čeká před domem, kam přijedou provazochodci a uvidí tam znovu tu krásnou dívku – a začne znovu pochybovat.

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.