Kniha: Morový sloup
Autor: Jaroslav Seifert
Přidal(a): Martina Hladíková
Jaroslav Seifert (1901-1986)
- Český básník, prozaik, publicista a překladatel.
- Nedokončil gymnázium, nejprve se živil jako novinář v levicovém tisku (Komunistické nakladatelství a knihkupectví, Rudé právo).
- Byl zakládajícím členem Devětsilu (seskupení českých avantgardních umělců, kteří se věnovali proletářské literatuře a poetismu, dalšími členy byly např.: Karel Teige, Jiří Wolker, Vladislav Vančura, Vítězslav Nezval, Josef Havlíček).
- Kvůli své kritice byl vyloučen z Komunistické strany.
- Poté působil v Lidových novinách a různých časopisech.
- Překládal díla z francouzštiny a ruštiny.
- Měl omezenou možnost publikovat svá díla, některé sbírky musely vycházet v samizdatu (lidé si literaturu předávali mezi sebou, většinou ji přepisovali na strojích, šlo o nelegální činnost).
- Je jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu.
- Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77.
Další díla:
- Na vlnách TSF, Píseň o Viktorce, Koncert na ostrově, Maminka, Všecky krásy světa, Osm dní, Hvězdy nad rajskou zahradou
Obecně kulturní kontext:
- 1.-2. pol. 20. století, autora lze zařadit k několika literárním směrům. Jeho počáteční dála, náleží k proletářské poezii, některá další díla se řadí k poetismu
Proletářská literatura
- Proletář = dělník
- Levicově orientovaná literatura
- Inspirace marxistickou filozofií, ruskou revolucí, ruským básníkem Vladimirem Majakovským
- V době komunismu byla vyzdvihována
- Zobrazení dělnické třídy a jejího útlaku
- Srozumitelnost i pro dělníky, jednoduchý jazyk
- Optimismus, kolektivismus (proti individualismu)
- Další představitelé: Jiří Wolker, Stanislav Kostka Neumann, Josef Hora, Jindřich Hořejší, Konstantin Biebl
- Poetismus je pouze český směr 20. let 20. století
- Vychází z představ a obraznosti, hodně využívá volné asociace
- Hravost, parodie, zlehčování
- Základem poetistické tvůrčí metody je hra, rozumem nekontrolovaná řada volných asociací
- Inspirace dadaismem (=umění bavit se a žít)
- Snaha být zcela apolitický (lhostejný k politice)
- Exotické motivy, cestování, lidová zábava (cirkus, pouť)
- Další představitelé: Konstantin Biebl, Vítězslav Nezval, Karel Teige
Rozbor díla: Morový sloup
Literární druh:
- Lyrika (vyjadřuje pocity, nálady, city, není zde tak důležitý samotný děj)
Literární žánr:
- Intimní lyrika (silně emoční)
Literární forma:
- Poezie (psána ve verších a slokách)
Téma:
- Analýza autorových pocitů ohledně tehdejší politické situace, vládnutí komunistického režimu. Lidé si nemohou dělat, co se jim líbí, ale jenom to, co dovolí režim. Přemýšlí o možnosti emigrace ze země, protože nesouhlasí s režimem a nelíbí se mu rozsáhlé omezování práv občanů.
Motivy:
- Láska, erotika, vlastenectví, národ, ženy, smrt, život, vzpomínky, přátelství.
Okolnosti vzniku díla:
- Protože sbírka obsahovala narážky na komunistický režim, její vydání bylo zakázáno. Mezi lidmi byla kniha vydávána v samizdatu.
Kompozice:
- 2 části: 1. část obsahuje 6 básní, 2. část 9 básní
- Chronologický děj
- Ich-forma (vypravěčem je sám autor)
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Volný verš
- Neobvyklá přirovnání
- Kontrasty (mládí x stáří, život x smrt)
- Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají, např. školmistr-učitel, šenkýř-hospodský)
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – stromy šeptají, krok za krokem vcházela noc)
- Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)
Postavy:
- Lyrický subjekt – Sám autor. Básník píše sbírku po tom, co překoval vážnou nemoc. Je pesimistický, sumarizuje vlastní život a polemizuje o smrti. Snaží se přesně popsat své emoce a pocity.
Časoprostor:
- Čas ani místo není uvedeno
Děje vybraných básní:
1. ČÁST SBÍRKY
1. báseň (nepojmenovaná)
- Básník vzpomíná na své přátele z řad básníků, kteří již nejsou mezi námi. Zmiňuje například Františka Halase, Jiřího Wolkera a Josefa Horu.
Křik strašidel
- Autor se zabývá komunistickým režimem, který v té době byl v naší zemi. Lidé byli omezováni, vše bylo nutné podřídit komunistické ideologii a byla porušována svoboda osob.
Poutní místo
- Autor vzpomíná na šťastné okamžiky svého dětství. Vybavuje se mu zejména vzpomínka, kdy poprvé viděl ženská ňadra. Na tento moment nikdy nezapomněl.
Kanálská zahrada
- Zobrazení lásky v různých podobách. Autor vzpomíná na všechny své lásky, a to již během let dospívání.
Morový sloup
- Básník opět přemýšlí o lásce, kterou prožil. Také se zabývá myšlenkou emigrovat ze země do státu, kde by bylo možné prožit lepší a svobodnější život.
Kolotoč s bílou labutí
- Autor se znovu zabývá tématem lásky. Podle něho jde o jednu z nejdůležitějších věcí v životě.
2. ČÁST SBÍRKY
- Básně v této části jsou mnohem kratšího rozsahu.
A sbohem
- Závěrečná báseň celé sbírky. Autor se v ní loučí se životem, přemítá o dobrých a špatných chvílích, přemýšlí o smrti.
