Kniha: Muži v ofsajdu
Autor: Karel Poláček
Přidal(a): Kristýna Hodonská
Karel Poláček (1892 – 1945)
- Narozen 22. 3. 1892 v Rychnově nad Kněžnou, úmrtí 21. 1. 1945 v Gleiwitz v Polsku.
- Prozaik a novinář, jeden z našich nejvýznamnějších humoristů.
- Narodil se do českožidovské rodiny. Jeho otec byl židovského původu a vlastnil obchod s koloniálním zbožím.
- Studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, svá studia však nikdy nedokončil.
- Dokonale znal prostředí maloměšťanského života, malých úředníků, řemeslníků a zázemí sportovních oddílů.
- I přes jeho humoristickou tvorbu se neměl problém „vnořit“ do hlubšího tématu.
- V Lidových novinách působil od roku 1922 jako sloupkař a fejetonista.
- Díky působení v časopisu Štika se seznámil s Karlem a Josefem Čapkovými.
- V druhé polovině 20. let se stal redaktorem časopisu Tvorba a humoristickém časopisu Dobrý den.
- Kvůli jeho původu dostal mnoho zákazů. Nesměl chodit do kaváren, do kterých unikal před svým manželstvím a přišel i o práci v Lidových novinách a nesměl jakkoliv publikovat.
- Roku 1943 byl transportován do terezínského ghetta. Z něj poté do koncentračního tábora v Osvětimi. Dlouho se spekulovalo o jeho smrti.
- Až v 90. letech se našla svědkyně z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček nezemřel přímo v koncentračním táboře, ale na pochodu smrti při přesouvání do druhého tábora, v němž neprošel selekcí a byl popraven nacisty.
Díla
- Bylo nás pět – humoristický román, psán očima dítěte, těsně před transportem do Terezína. Vypráví o životě ve městě a popisuje trable hlavního hrdiny a jeho přátel. Dílo se dočkalo i zfilmování, a to rovnou několikadílného seriálu, jenž se vysílá dodnes.
- Edudant a Francimor – humoristický román určený dětské literatuře, popisující příběh dvou kouzelnických bratří, kteří uprchnou z loupežnického zajetí. Na jejich cestě prožívají zcela nová dobrodružství, zapeklité situace a objevují podivuhodné končiny.
Meziválečná literatura
- Světová válka poznamenala kulturní, sociální a politickou scénu.
- Tvoří se nové směry a proudy:
- Demokratický proud – v čele s Karlem a Josefem Čapkovými, uchylují se k pragmatizmu a přispívají do Lidových novin.
- Sociální próza – vliv marxistické filozofie ústí k založení strany KSČ roku 1921, kdy jsou spisovatelé plní idealismu. Po roce 1929 je mnoho autorů ze strany, pro nevhodné názory, vyloučena.
- Katolická próza – hluboká víra v Boha. Úplný odklon od socialismu a politiky. Navrací se k historii Baroka, lyriky i dynamiky.
- Ruralismus – podobné znaky, jako katolická próza. Rur značí půdu severovýchodních Čech. Motivy venkova a venkovského života, práce na vesnici a tradice.
- Psychologická próza – popisuje prvky duševního života. Zamyšlení v sebe sama.
- Expresionismus – tento proud se rozvíjel výhradně v brněnském časopisu Host. Na rozdíl od psychologické prózy popisuje i často velmi nechutné a sexistické
- Poetismus – směr české avantgardy. Prvky hravosti, popisující všední den.
Spisovatel
- Karel Čapek – disponoval redaktorskou praxí, kterou zužitkoval při psaní jeho děl, na kterých se podílel společně s jeho bratrem Josefem Čapkem. Známé alegorické dílo Válka s mloky, již zfilmováno, čekající na svou premiéru roku 2021.
Rozbor díla: Muži v ofsajdu
Literární druh: Epika
Literární žánr: Humoristický román (z fotbalového prostředí)
Literární forma: Próza
Téma
- Zobrazení maloměšťáckého života v běžných, každodenních životních situacích.
- Autor se snaží vtipně upozornit na nešvary, které se objevují ve společnosti.
- Příběh zachycuje chování dvou fotbalových fanoušků, ale každý jiného klubu (Viktora Žižkov X Slavia Praha).
Motivy
- Fotbal, fotbalový zápas, fanoušci, hádka, svatba, láska, mezilidské vztahy, dítě, tajemství.
Kontext vydání díla
- Vydán v době hluboké hospodářské krize, zajistil tak lepší životní podmínky Poláčkově rodině.
Kompozice
- Dílo je psáno chronologicky.
- Er-forma, členění do kapitol
Jazyk
- Převážně spisovný jazyk, hovorová čeština, občas obecná
- Jednoduché věty a krátká souvětí
- Satira, groteska či jiné humorné prvky
- Fotbalový slang, rozdílná mluva dle konkrétní vrstvy obyvatel
Časoprostor
- Pražský Žižkov a okolí Letné kolem roku 1930.
Hlavní postavy
- Emanuel Habásko – zkráceně Eman je synem krejčího. Otec ho kvůli smrti matky vychovává sám. Zatvrzelý fotbalový fanoušek Viktorie Žižkov. Vyučený truhlář, který ale práci moc nedá.
- Richard Načeradec – fanoušek Slavie Praha. S Habáskem se dostane do sporu na fotbalovém zápase. Židovského původu, živnostník s vlastním obchodem s látkami a oděvy.
- Hedvika Načeradcová – manželka Richarda.
- Vdova Ouholičková – snaží se uhnat otce Emanuela. Představuje si s ním budoucnost. Ten o ní však nechce ani slyšet. Z tohoto důvodu se chce vdova pomstít.
- Emilka Šefelínová – Dcera pana Šefelína, zamiluje se do Emana
- Pan Šefelín – Emilčin otec. Neuznává fotbalový klub Viktorie Žižkov a tedy ani přítele Emilky
Děj
Krejčí Habásek vychovává a žije pouze se svým stejnojmenným synem, vyučeným truhlářem, kterému se však do práce moc nechce. Poflakuje se s kamarády a jako zatvrzelý fotbalový fanoušek (k čemuž ho vychovával jeho otec), chodí na všechny zápasy. Jednoho dne se nepohodne s Richardem Načeradcem, fanouškem Slavie, velmi hlasitě po sobě křičí, a oba skončí na policejní stanici. Když se Načeradec dozví, že nemá práci, zaplatí za něj pokutu, jinak by musel Eman do vězení, a dokonce mu nabídne pracovní místo u něj v obchodě. Tam si ho oblíbí Načeradcova manželka a současně se také sbližuje s Emilkou. S ní se seznámí, když jej paní Načeradcová pošle vyřídit jistý vzkaz do módního salónu. Vdova Ouholičková, opuštěná starší dáma, by chtěla žít s jeho otcem. Ten ji ale dost nevybírávým způsobem odmítá a vdova tak touží po pomstě. Otci Emílie, panu Šefelínovi, řekne, že Eman ml. udržuje s Emilkou vztah, i přes jeho zákaz. Její otec zuří. Když se však dozví, že je Emilka těhotná, chce Emana zabít. Přemluví jej až Šefelínova manželka, která jim vztah přeje. Eman se svatbou souhlasí a pan Šefelín jim nakonec požehná. V přípravách na svatbu nejvíce exceluje paní Načeradcová, která jim sehnala malý byt. Na konci jsou všichni spokojení, kromě vdovy Ouholičkové, která zůstává osamocena.
Inspirace dílem
- Román byl ve třicátých letech uveden, jako stejnojmenný film.