Nana – rozbor díla k maturitě

rozbor-díla

 

Kniha: Nana

Autor: Émile Zola

Přidal(a): Sweetsky

 

Émile Zola

  • Émile Zola byl francouzský romanopisec, dramatik a literární kritik, angažoval se také v politice. Shromažďoval doma umělce a intelektuály s nimiž založil Medanskou skupinu.
  • Kvůli očerňování armády byl odsouzen, avšak před výkonem trestu prchl do Anglie. Byl jedním z představitelů naturalismu. Narodil 2. dubna 1840 v Paříži v rodině stavitele průplavů.
  • Získal stipendium na lyceu Saint-Louis, které ovšem nedokončil, u maturity dvakrát propadl z literatury.
  • Vystřídal řadu zaměstnání. Věnoval se psaní – po neúspěchu svých básní hlavně próze. Zola byl kvůli očerňování armády odsouzen, ale před výkonem trestu stačil uprchnout do Anglie. Zpět do Francie se vrátil až o rok později, zde také roku 1902 zemřel, zavraždili jej nepřátelé – ucpali komín a on se otrávil kouřovými zplodinami. Byl nalezen mrtev pod oknem které chtěl otevřít.
  • Nana byla napsána 1879 v Paříži jako 9.román 20dílné série Rougon-Macquarto – přírodovědný a sociální dějepis jedné rodiny za 3.císařství. V této románové kronice která vycházela v časopisech na pokračování si autor předsevzal zobrazit lid. Dělníky, vojáky, obchodníky, buržoasii, vysokou společnost, úředníky, prostitutky, vrahy, umělce, kněze.
  • V některých dílech kritizoval vládu, kvůli čemuž skončil časopis který je uveřejňoval. Někteří tvrdili že Zola kazí dobré mravy. Avšak jeho dílo je dle jeho slov dílem pravdy. Před napsáním každého nového románu podnikal výpravy do prostředí, které chtěl zobrazit, shromažďoval dokumentaci všeho druhu – např. Svědectví přátel, statistiky.
  • Díky jeho příteli Turgeněvovi se mnoho knih mohlo překládat do ruštiny. Nana se stala bestsellerem, všude plakáty na knihu, hned 1 den vydání se vše prodalo (55 tis)

 

Další díla: 

  • cyklus 20 natur. románů = Rougon-Macquartové: Přírodopisná a sociální historie jedné rodiny za druhého císařství
    • dokumentoval dobu a společnost; ukazoval, čím vším se potomci můžou stát v důsledku postavení svých předků
    • některé postavy prostupují více díly
  • Štěstí Rougonů (zpočátku spokojená rodina), Štvanice, Břicho Paříže, Dobytí Plassansu, Hřích abbého Moureta (osudy hříšného kněze), Jeho Excellence Eugon Rougon, Zabiják, Lístek lásky, Nana, U rodinného krbu, U štěstí dam, Radosť žiť, Germinal, Mistrovské dílo, Země, Sen, Člověk bestie, Peníze, Rozvrat, Doktor Pascal (je možné vymanit se ze špatných genů, prostředí i výchovy)
  • Zabiják
    • téma: závislost na alkoholu a její následky; v Paříži v letech 1852-1860
    • typizace postav – způsob zobecnění jejich charakteru, postava zosobňuje vlastnosti typické pro určité prostředí, jedince téhož postavení nebo způsobu výchovy
    • klempíř Copeau se ožení s pradlenou Gervaisou, mají dceru Nanu, po pracovním úrazu Copeau propadá alkoholu, což povede v dluhy a krach Gervaisiny prádelny, Nana často utíká z domu a stává se z ní prostitutka, bída, hlad, zdravotní stav Copeaua a odchod Nany vyústí i u Gervaisy v alkoholismus, manželé nakonec oba umírají, Copeau v nemocnici v bolestech a s halucinacemi a Gervaisa ve špíně pod schody domu
  • adaptace: film Gervaisa, česká divadelní hra Chlast: Vy pijete také, že?

 

Literárně-historický kontext

  • Realismus (úvod + Anglie – viz Obraz D.G., ruský real. – Višňový sad)
  • Naturalismus: jeden z proudů realismu, jenž se projevuje vyhrocením
    • vychází z vědeckých studií i z detailního pozorování skutečných osob
    • charakter lidí ovlivňují jejich geny, sociální zázemí a výchova
    • postavy neřídí rozum, ale pudy
    • pesimistické vyznění a detailní popis prostředí, situace i stavů postav
    • v české lit.: Kuře melancholik – Josef Karel Šlejhar

 

Další autoři: 

Francouzský realismus

  • Honoré de Balzac
    • první hodnotný román vydal ve 30 letech, dohromady napsal 74 románů
    • dílo: Šagrénová růže (román s pohádkovými motivy), cyklus Lidská komedie (73 románů, kompletní popis společnosti, 3 oddíly: Studie mravů, S. filozofické a S. analytické, např. Otec Goriot, Lesk a bída kurtizán, Ztracené iluze)
  • Gustav Flaubert
    • stopy doznívajícího romantismu (vliv Victora Huga či George Sandové)
    • častý motiv nešťastné a nenaplněné lásky
    • dílo: Citová výchova, historický román Salambo (Kartágo, nenaplněná láska mezi kněžkou Salambo, dcerou velitele Kartaginců, a Mathonem, vůdcem vzbouřených vojáků), román Paní Bovaryová (nešťastné manželství Emy a Karla; Zola ho považuje za první naturalistický román)
  • Guy de Maupassant
    • témata čerpal z vlastní zkušenosti a z pozorování okolí (dobrovolník ve franc.-pruské válce)
    • dílo: novela Kulička – popisuje tehdejší rozdělení francouzské společnosti do sociálních vrstev, všechny jsou zastoupeny (měšťanský, kupecký a šlechtický pár, mladý radikální republikán, dvě jeptišky a nevěstka) a jsou nuceny spolu vycházet a koexistovat, přičemž vychází najevo jejich pravé charaktery, nastiňuje kontrast mezi společenskou rolí (stavem) a skutečností
    • román Miláček (kariérista, který se neštítí jakýchkoliv praktik, se pomocí milostných vztahů s vlivnými ženami dostává do vyšších vrstev společnosti)
  • Jules Verne
    • zakladatel žánru sci-fi, dětství toužil po dobrodružství, při psaní se setkal s různými cestovateli a vědci
    • Ocelové město, Dva roky prázdnin, Cesta do středu Země, Cesta kolem světa za 80 dní, Dvacet tisíc mil pod mořem (profesor, jeho sluha, kapitán Nemo a harpunář Ned přirovnán k rytíři, ponorka Nautilus, myšlenka utopického socialismu)

 

Rozbor díla: Nana

Jazyk a styl

  • Přímé řeči je méně, věty jsou složené, autor vše detailně popisuje (prostředí, vzhled i psychologii lidí, Píše er formou, jazyk je bohatý, objevují se slova hovorová, personifikace, zastaralá slova, přirovnání, cizí slova (španělština) metafory. Naturalistické rysy: postavy formovány prostředím a dědičností, popis drsných situací, fyziologických jevů – smrt Nany

 

Téma a motiv 

  • život ambiciózní prostitutky (vzestup a pád)
  • Motivy: divadlo a herectví, peníze, pomluvy, smrt dítěte, láska (mateřská, přelétavá, zvrácená), domácí násilí, dostihy, narcisismus, alkoholismus

 

Časoprostor

  • mezi roky 1852-1870 (počátek franc.-pruských válek) – 2.pol. 19. stol. (autorova současnost), Paříž (prostředí vyšších vrstev i spodiny), francouzský venkov – vila Milka

 

Kompoziční výstavba

  • Vnitřní – chronologická
  • Vnější – 14 kapitol (označeny římskými číslicemi)
  • expozice – Nana poprvé uvedena v divadle v roli Zlatovlasé Venuše, kolize – získává stálou klientelu, ale usadí se s hereckým kolegou, krize – Nana se dostává na vrchol, nejúspěšnější a nejvýdělečnější kurtizánou, peripetie – Nana začíná upadat, odjíždí do zahraničí, katastrofa – Nana v hotelovém pokoji umírá na neštovice

 

Vyprávěcí způsoby

  • pásmo vypravěče > postav
  • monology, dialogy; dlouhé popisy prostředí a postav

 

Typy promluv

  • přímá a nepřímá řeč

 

Jazykové prostředky

  • Spisovná čeština – pásmo vypravěče, šlechta
  • dobová mluva – archaismy (redingot = dlouhý kabát)
  • slangové, hovorové i vulgární výrazy (divadlo, prostitutky)

 

Literární druh a žánr

  • epika (próza), devátý román cyklu Rougon-Macquartové: Přírodopisná a sociální historie jedné rodiny za druhého císařství

 

Vypravěč

  • objektivní

 

Obsah:

Životní příběh kurtizány Nany je součástí dvacetidílného románového cyklu „Rougon-Macquart“ a volné pokračování Zabijáka. Děj se odehrává v letech 1852-1870, tedy za vlády Napoleona III, v Paříži. Román líčí život dívky, které výchova, rodinná situace a prostředí, ve kterém vyrůstala, předurčily (podle Zolovy teorie) život pařížské kurtizány.

Začátek celého románu se odehrává v divadelním prostředí, v den, kdy má být poprvé uvedena hra Zlatovlasá Venuše, s Nanou v hlavní roli. Nana, ač nemá pro zpěv ani tanec žádný talent, zajistí úspěch „Zlatovlasé Venuši“ svými kyprými tvary a živočišnou krásou. Leží jí u nohou zástupy obdivovatelů, kteří jsou schopni pro ni udělat všechno. Peníze vydělané prostitucí posílá svému nemanželskému synovi Ludvíčkovi. Nana, možná nevědomky, svým způsobem mstí svět, ze kterého vzešla. A to prostřednictvím boháčů, které finančně využije, potrápí svými rozmary a poté se jich zbaví. Konzervativní, ženatý a velmi pobožný hrabě Muffat se také stane její obětí přestože jí zpočátku opovrhuje. Nana si uvědomuje, že za seriózní maskou se schovávají muži velice nemravní a mnohdy i hrubí, úplně stejní, jaké poznala již ve svém dětství. Po nějakém čase se zamilovala do chudého, nehezkého herce Fontana a rozhodla se žít po jeho boku. Z Nany se stává věrná žena, ale Fontan ji začne bít a Nana od něho uteče. Útěchu nachází v lesbickém vztahu se svou dávnou přítelkyní Sametkou. S pomocí své vychytralé komorné Zoe se vrací ke starému způsobu života. Získává zpět hraběte Muffata a shromažďuje obrovské jmění. Tak, jak ponižoval Fontan ji, ponižuje nyní Nana všechny muže. Milenci, kteří již o sobě vědí, chodí na společné večeře a uvolňují si místo u madam v ložnici. Nana začíná ztrácet respekt u svého služebnictva. Její věrná Zoe ji opouští. Prodělává potrat. Nanin Zizi , Jiří Hugon, mladíček, který ji bezhlavě miluje, se kvůli ní úspěšně pokusí o sebevraždu. Přítelkyně Sametka umírá. Nana uspořádá dražbu a odjede neznámo kam. Vrací se až po roce. Zjišťuje, že její syn Ludvíček umírá na neštovice. Zanedlouho, znetvořena neštovicemi, umírá i Nana, v den kdy začíná francouzsko-pruská válka.

 

Hlavní postava:

  • Nana – prostitutka, nevyrovnaná, marnivá, často střídá nálady a pocity, neuvědomuje si, jak se chová, myslí si o sobě, že je hodná, obětavá a soucitná; ctižádostivá, chce od ostatních obdiv a úctu, upíná se na jednoho člověka, nešťastná, ale není to na ní vidět, teatrální, nevázaná, neobvykle krásná

 

Vedlejší postavy:

  • Zoe – služka, ochotná, smířená, obětavá, nesobecká
  • hrabě Muffat – lehce manipulovatelný
  • Sametka (její správné jméno je Satin – jsme ve Francii) – prostitutka, nestálá
  • Vandeuvrese – slabý
  • Jiří Hugon – mladý, naivní, upřímný, nevinný
  • Filip – snadno manipulovatelný
  • Fontan – krutý, panovačný, prolhaný
  • Steiner – bohatý podnikatel

 

Celkové téma:

  • prohnilost“ tehdejší francouzské společnosti,Člověk je ovládán svými pudy. Měli bychom si uvědomovat následky svých činů. Jak se chováme k ostatním, budou se lidé chovat k nám.