Kniha: O myších a lidech
Autor: John Steinbeck
Přidal(a): TEji
Autor: John Steinbeck
- prozaik, dramatik, romanopisec
- zobrazuje dobu hospodářské krize, konflikt dobra a zla
- v dílech líčí život amerických nižších vrstev
- díla humorná i tragická
- získal Nobelovu cenu
Další díla Steinbecka:
- Zlatý pohár, Nebeské pastviny (nejsou moc úspěšné)
- Pláň Tortilla-historky ze života montereyských míšenců, analogie s cyklem Artušových legend, zábavná humoreska
- Pochybný boj v Kalifornii-vlastní dojmy z práce na plantážích
- V pochybném boji- obraz Kalifornie, sociální tématika
- O myších a lidech-sympatie ke společensky degradovaným lidem
- Hrozny hněvu– sociální román, iluze země zaslíbení, sen se rozpadá
- Dlouhé údolí – soubor povídek
- Ryzáček -setkání se smrtí
- Na plechárně – anekdotické historky
Zařazení do literárně historického kontextu:
- literatura 1. pol. 20. století
- meziválečná literatura, americký realismus, sociálně kritická próza, kritika maloměšťáctví
- Steinbeck+Hemingway+ Faulkner (Hluk a zuřivost, Sartoris)= „velká trojka“ amerických spisovatelů 1. poloviny 20. století
- Český kontext: Marie Majerová – Siréna – generační román, Franz Kafka – Proměna, Proces, Ivan Olbracht –
Rozbor díla: O myších a lidech
Literární druh a žánr:
- Próza, epika, novela
Časové zařazení:
- 1. polovina 20. století
Kompozice:
- Základním kompozičním rysem novely je její maximální sevřenost, k níž přispívá logická výstavba zápletky a zúžené spektrum postav.
- Děj končí na místě, kde začínal (u řeky).
Téma a motiv:
- Přátelství, sny (vlastní farma), kritika, násilí
Celková charakteristika:
Děj novely se odehrává ve 30. letech 20. století, v sociálně tíživé době, kdy se americká společnost vyrovnávala s důsledky hospodářské krize. Próza ve svém druhém plánu přibližuje nelehký život námezdných zemědělských dělníků, bezzemků, jimiž jsou oba hlavní hrdinové. První plán má podobu hutného dramatického příběhu s tragickým rozuzlením. Realisticko-popisná poloha je doplněna reprodukovanými iluzemi a sny, k nimž tito chudí lidé upínají své naděje na lepší život, odsouvaný do blíže neurčené budoucnosti.
Podrobnější rozbor:
- silná sociální motivace (z ubíjejícího způsobu života ze dne na den, z pocitu bezútěšnosti, z existenční nejistoty, sen o vlastní půdě)
- sociální motivy se vracejí i v průběhu děje v různých podobách-stesky černocha Crookse, napětí Curly
- logické zřetězení událostí, výrazné leitmotivy naznačují, že tragické vyústění už bylo v plánu od počátku
Obsah:
Příběh vypráví o dvou kamarádech-Georgeovi a Lenniem. Lennie je postižený, trochu hloupý a naivní, ale za to ohromně silný. Má také takovou úchylku-hladit hebké věci.
Lennieho se ujme George a chodí spolu po všech pracích. Jednou se vydají na farmu. Oba touží si něco málo vydělat, koupit si vlastní dům a obdělávat si svoje políčko, ale hlavně chovat králíky. Králíky všech možných barev, ty nejhebčí ze všech.
Potkali tu Candyho, který by moc rád měl později ten dům s nimi. Je tu také Curley, syn šéfa, který se nedávno oženil. Jeho žena s ním, ale není moc šťastná, a proto chodí za ostatními pracovníky na farmě. No a jednou takhle přijde za Lenniem, který obdivuje krásu jejich vlasů. Dovolí mu je hladit, ale když je stiskne pevněji, začne strachy křičet. Lennie, celý vyděšený, ji omylem zlomí vaz. Uteče se schovat k řece, jak mu poradil George. Hned jak Curley zjistí, co se stalo jeho ženě, vydá se Lennieho zabít. George ale naštěstí najde Lennieho dříve a povídá si s ním o jejich společném snu. George ho chce ušetřit bolesti a špatného zacházení, tak ho v nečekaném okamžiku, střelí do hlavy. Podaří se tedy někdy někomu splnit si svůj sen?
Postavy:
a) Hlavní
- Lennie-vysoký, naivní a hloupý, ale silný, mrštný, není zlý, dobrák, nemá rozum, má sen o šťastném životě, který se mu bohužel nesplní, neúmyslně sobecký
- George-malý, hodný, obětavý, toužící po spokojeném životě, má velmi rád Lennieho, i když se na něj pro jeho hloupost častokrát zlobí
b) Vedlejší:
- Curley-syn šéfa, malý podsaditý muž, hubený mladík se snědým obličejem a hustou nakadeřenou kšticí, vzteklý, mrštný, žárlivý, agresivní, vynucuje si autoritu
- Curleyho žena-hezká, svůdná, plné, namalované rty a oči, daleko od sebe, silně podmalované, natočené vlasy, vyzývavá, ne moc inteligentní, chybí jí láska a normální život
- Crooks-černoch, zkřivená páteř=tělo k levé straně, oči zasazeny hluboko v hlavě, hubený obličej, černé vrásky, tenké rty, trpitelsky sevřené, světlejší než obličej, kříž zkřivený od koně, stojí na okraji společnosti, přirozeně inteligentní, mrzák, sbírá boty a knihy, hrdý, nedružný,
Jazyk a styl:
- Příběh je postavený na dialozích (má blízko k dramatu). Odtud převaha hovorového jazyka s jednoduchou, přehlednou stavbou větných celků.
- Obecná a nespisovná ČJ – slang, české nářečí, novela – alegorie, prvky balady (pochmurný děj, tragický závěr)
- Autor zvolil zajímavý kontrast mezi příjmením Lennieho Small: malý a jeho tělesnou silou.
Vypravěč/vyprávěcí způsoby:
- oko kamery, er forma, chronologická kompozice
Typy promluv:
- přímá řeč, dialog
Název díla:
Název O myších a lidech přejat z básně R. Burnse- Polní myšce (v ní básník vypráví, že jednou vyoral radlicí na poli myš i s jejím doupětem a pak rozjímal o jejím osudu: „Než lístky do kupy jsi dala,/ chuděrko, co bys přečkávala/ v mrazivém světě!// Ale v tom, myško, sama nejsi,/ vždyť i tvor sebepečlivější, / člověk si myš, se často těší/ přemoudrým plánem,/ a jsem pak ještě nešťastnější,/ jestli se zklamem!// A přece šťastnější jsi mne/ Trápí tě jen zlo přítomné,/ však když můj zrak zpět pohlédne,/ minulost drásá!/ A v budoucnosti tušené/ nekyne spása!“).
Paralely s Burnsovou básní vtiskují novele smysl vyššího řádů, význam konkrétních událostí se generalizuje, připodobňuje zkušenosti obecně lidské- George a Lennie, stejně jako Burnsův člověk a myš, se těší přemoudrým plánem, který se neuskuteční.
Lennie je ten šťastnější- zastává v této paralele úlohu myši, kterou trápí jen zlo přítomné či uspokojuje přítomná radost, umírá blaženě s vidinou domova a milých králíčků, skutečně tragickou postavou je tak George-se smrtí Lennieho v něm odumírá schopnost dál snít o teplém domově a nezávislé existenci. ( navzájem se potřebovali)
Úryvek:
Začíná popisem přírody (pár mil na jih od Soledada řeka Salinas), detaily a pozorování-zajímavé obrazy- např. volavka stojící na svých chůdách
-popis Georgeho a Lennieho : : „První z nich byl malý a pohyblivý, se snědým obličejem, nepokojnýma očima a ostrými, pevnými rysy. Všechno bylo na něm docela určité: drobné silné ruce, útlé paže, tenký a kostnatý nos. Za ním kráčel jeho opak, obr s beztvárným obličejem, s velkýma bledýma očima, s širokými schýlenými rameny; a kráčel neohrabaně, nohy trochu vláčel, asi tak jako medvěd vláčí tlapy. Paže se mu podle těla nekývaly, nýbrž mu podle něho volně visely.“
-Lennie se v Georgovi vidí a snaží se dělat všechno jako on
-George Lennieho napomíná-přichází pracovat na ranč, kdyby se něco stalo, má Lennie přijít na to místo k tůňce kde zrovna jsou
-při rozhovoru zjistí, že Lennie má v kapse chcíplou myš, a je smutný, protože ji chtěl jenom hladit (má rád hebké věci), G ji zahodí, L ji zase najde a hladí ji, G ji chce zase zpátky (rozmluva jako rodič s dítětem)
-G zakazuje L mluvit
-G si myslí, že by měl jednodušší život, kdyby neslíbil tetičce Kláře, že se o L postará
-L žije představou, že si jednou vydělají na svůj vlastní domeček s králíky a králíkárnou, chce po G aby mu o tom často vyprávěl
-L si nic jiného něž tohle nepamatuje
-L mrzí, že myši vždycky zabije, brání se, že jsou maličký, chce králíky
-G mu slíbí štěně
-lidé co chodí od ranče k ranči nemají žádný cíl, ale oni mají sen
-příchod na ranč, správce jim nadává, že měli přijít už ráno
-do řeči se starým uklízečem, který má starého psa
-příchod Curley, který hledá svoji ženu, začne provokovat Lennieho
– G říká L aby se Curleymu vyhýbal, připomíná útěk k tůňce‘
-za chvíli se objeví dívka, koketuje s Lennim, shání Curleyho
-příchod Slima, ten má psa,Carlson navrhuje, aby jedno štěně dal Candymu (uklízeč) a starého psa ať utratí, že už ten pes nemá žádný život a bude to pro něho lepší
-L prosí G aby mu dovolil také jedno štěně
-G Slimovi vypráví o události z minulé farmy, kdy L chytl dívku za šaty
– při kartách se G baví o Curleyho manželce, že si raději má dovít do podniku, kde ale nechá spoustu peněz
-L chce, aby mu G vyprávěl o domečku, do toho přijde Candy a chce, aby ho do plánu vzali taky, má nějaké peníze, co dostal když byl zraněn a má i něco našetřeno, to do toho domu může dát, nechtějí aby o tom ještě někdo věděl
-Curley provokuje Lennieho a dá mu několik ran, L je vyděšený, rozdrtí C ruku
-další večer chlapi do nevěstince, L zůstává sám, na návštěvu za Crooksem (černoch), povídají si
-přijde Curleyho žena a ptá se po Curlyem, pohádají se s Crooksem
-L ráno naříká ve stáji, že mu umřelo štěně
-do stáje Curleyho žena – snaží se mu vnutit, L se jí bojí, žena mluví o svých vlasech, že jsou hodně jemné, řekne L ať si také pohladí, začne ji cuchat, jí se to nelíbí, začne křičet, on ji přidrží pusu… ona umře
-L utíká k tůňce, setká se s G, G L zastřelí, aby ho ušetřil lynčování
