O myších a lidech – rozbor díla k maturitě (8)

 

Kniha: O myších a lidech

Autor: John Steinbeck

Přidal(a): Leontýna

 

 

Autor knihy: John Steinbeck

• Narození: 27. 2. 1902, Salinas, Kalifornie, USA
• Úmrtí: 20. 12. 1968 ve věku 66 let,  New York, New York, USA
• John Steinbeck, známý americký spisovatel, se narodil v roce 1902 v Kalifornii. Jeho tvorba začíná historickou romancí, ale během třicátých let se jeho náměty mění. Jeho pozdější romány prokazují zájem o sociální problémy a o přitažlivost Kalifornie.
• Steinbeck se stal jakýmsi prototypem „fyzického“, stejně jako Jack London dělal různé profese. Byl tesařem, zeměměřičem, úředníkem v obchodním domě, pomáhal na ranči. Zajímal se o vědecké disciplíny, byl oceánologem a zkoumal biologické teorie života. Vědomí biologie skupiny formovalo jeho náměty. Na Stanfordově univerzitě v rodné Kalifornii, o které se později rozepsal, se mu navíc dostalo jistého formálního vzdělání.
• V roce 1962 byla Steibeckovi udělena Nobelova cena za literaturu.

Dílo:

• Nebeské pastviny – 1932
• Neznámému bohu – 1933
• Pláň Tortila – 1934
• Bitva – 1936 – o stávce, zkoumá nálady davu
• O myších a lidech – 1937 – novela, sevřený příběh postavený na dialozích, nabývá podoby obrazu života námezdných zemědělských dělníků v USA ve 30. letech. Sociální aspekty, především jimi trpce pociťované bezzemectví, se zvýrazňují v porovnání s iluzemi a sny, jež spřádají o svém budoucím životě
• Ryzáček – 1937
• Hrozny hněvu – 1939 – impozantní román z období krize vyjadřující duch 30. let.
• Příběh „Okiů“, přesídlenců, které vyhnalo z farem Oklahomy dlouhé sucho a banky vymáhající placení hypoték. Kniha líčí těžké rány způsobené hospodářskou krizí, tábory chudáků sloužící jako ubytovny sezónních dělníků. Zároveň však potvrzuje základní pocit lidské soudružnosti a jeho síly
• Na východ od ráje – 1952 – nebiblický epos rodového bloudění a generačního střetu. Kalifornie se tu znovu stává panenským západním královstvím, kde lidstvo prožívá své sny a zápasy

 

Zařazení autora do století. směru

• Jedná se o literaturu 1. poloviny 20. století (meziválečná literatura, americký realismus).
• Realismus – umělecký směr, který převládl v literatuře ve 2.polovině 19.st. (z lat. realis = věcný, skutečný)

 

Znaky realismu:

• pravdivý obraz skutečnosti /bez idealizace/
• přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
• realistický hrdina je typický jednotlivec /zatímco romantický hrdina byl člověk výjimečný/, v průběhu děje se mění a vyvíjí, někdy je ústřední hrdina nahrazen kolektivem
• autor se přímo neúčastní děje, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav
• kritika nedostatků ve společnosti – kritický realismus
• nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy

 

Další autoři realismu:

• Honoré de Balzac, Gustave Flaubert, Hans Christian Andersen,  Lewis Carroll, Henryk Sienkiewicz, Mark Twain, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Lev Nikolajevič Tolstoj, Ernest Hemingway, James Joyce

 

Rozbor díla: O myších a lidech

• Přeložil: Vladimír Vendyš
• Vydání: Nakladatelství svoboda, Praha 1994
• Originální název: Of Mice and Men

 

Literární druh, žánr

• Literární druh – epika (Má děj, příběh, určení, časové a příčinné souvislosti), příběh dvou chudých dělníků
• Literární žánr – novela  s prvky balady (neveselý děj a tragický konec příběhu)

 

Charakteristika tvorby:

• Stavba textu je jednoduchá a přehledná, neobsahuje úvahy
• Jasně viditelné rozdíly mezi mluvou Lennieho ( zaostalý) x George
• Příběh pojednává o tehdejším americkém životě, o poměrech ve společnosti, o tehdejších postojích k rasové menšině a rasismu, ale také o velkém snu dvou kamarádů, který je během jedné vteřiny v troskách.
• Dílo má 6  kapitol
• Dílo je inspirováno životem autora, který sám strávil v Kalifornii velkou část života a mimo jiné pracovalo také jako dělník na jedné z amerických farem
• Dílo se odehrává ve 30. letech 20. století v Kalifornii na jedné farmě blízko města Soledad

 

Jazyk

• promluvy: nespisovný, slangy, dialogy (přímá řeč), hovorový a velice jednoduchý jazyk (zlynčování), vulgarismy,
• popis: stručný, neobsáhlý
• děj je rychlý a spádový
• líčení: kontrasty > Lennie Small – malý, ale mohutné postavy

 

Vypravěč

• formou vyprávění, er- forma

 

Hlavní postavy:

• Lennie Small: urostlý a velice silný chlap, velice pracovitý, působí dojmem hodného a naivního člověka, bohužel jeho mentální zaostalost se mu stane osudnou. Řadě věcí totiž nerozumí a nedokáže zvládat svou sílu a emoce.
• George Milton – člověk, který se stará o zaostalého Lennieho, je velice hodný a obětavý, rád by žil spokojený život, ale bohužel mu není přáno.
• Candy – starý bezruký uklízeč na farmě, dobrosrdečný, hodný a upovídaný. Touží také po spokojeném životě a vlastním hospodářství.
• Curley – malý,žárlivý, zakomplexovaný a agresivní syn majitele farmy, který si na každého dovoluje, rád se pere a vynucuje si pozornost a respekt.
• Curleyho žena – mladá  evidentně přitažlivá žena, spíše hloupější, která neustále a marně hledá nějakou společnost a možnost si popovídat, bohužel každý se jí vyhýbá aby neměl problémy s jejím mužem
• Slim – jeden z velmi respektovaných dělníků farmy, jezdí s velkými spřeženími a nikdo si na něj nedovolí, je velice spravedlivý a objektivní. Má vždy střízlivé názory a každý ho poslechne.
• Cooks – jediný černoch mezi dělníky na farmě, hodný, inteligentní,  ale bohužel všemi odstrkovaný a všemi opovrhovaný, který je nucen žít stranou od všech.
• Whit, Carlson – dělníci na farmě

 

Děj:

Příběh se odehrává během americké hospodářské krize, vypráví o dvou mužích, kteří společně putují za prací a pracují jako dělníci na Kalifornských farmách. Jeden z nich se jmenuje George Milton je spíše menší postavy, ale velice bystrý a celkem inteligentní, cestuje spolu s Lenniem Smallem, který přesto, že je ohromný chlap a má velikou sílu, je mentálně zaostalý a George se o něj musí starat a hlídat ho, aby něco neprovedl. Jeho mentální zaostalost dělá oběma velké problémy a musí často měnit práci.

Jednoho dne spolu opět takhle putovali na jednu farmu, kde měli přislíbenou práci. Autobus je vysadil příliš daleko od farmy, a tak museli zbytek cesty dojít pěšky. Když už byli skoro u farmy, bylo již pozdě odpoledne, usadili se u jedné tůňky a George rozhodl, že zde zůstanou do rána, aby na farmu nepřišli na noc. Potom poslal Lennieho pro dřevo, aby si mohli ohřát několik plechovek fazolí, které měli sebou. Lennie v ruce stále žmoulal a hladil mrtvou myš. George mu ji vyhodil a poslal ho pro dřevo, ale Lennie si myš tajně opět přinesl. George se na Lennieho začal rozčilovat, protože věděl, že  nedokáže ovládat svou sílu a byť nemá v úmyslu myši ublížit, vždy jí zlomí vaz. Díky tomu byli také nucení utéci z předchozí práce, protože Lennie si chtěl sáhnout na jemné šaty jedné dívky a když začala ječet, zalekl se a nebyl v tom šoku již schopný dívčiny šaty pustit. Dívky pak řekla, že ji Lennie znásilnil. George tedy utekl s Lenniem a doufal, že na novém místě už Lennie neudělá žádné problémy a konečně si splní svůj společný sen. Rádi by si společně pořídili malý domek a měli své malé hospodářství. Lennie vždy rád poslouchal George, který mu o jejich snu vyprávěl a sliboval mu, jak si bude moct pořídit králíky, jak se o ně bude starat a bude se s nimi moct mazlit a hladit je, protože jsou mnohem větší než myš a Lennie jim už snad vaz nezlomí. George na Lennieho nadával a vyčítal mu problémy, které mu nestále způsobuje a představoval si, jak by měl jednodušší život, kdyby se o Lennieho nemusel starat. Nakonec Lenniemu přikázal, aby druhý den na farmě ani necekl, protože by mohl všechno zkazit, že on sám vše vyřídí. Lennie souhlasil, vždy s Georgem souhlasil a vždy ho také na slovo poslouchal. ¨

Když dorazili na farmu, šli se nejdříve ubytovat k ostatním dělníkům, pak si je přišel zapsat majitel farmy, hned po obědě měli nastoupit do práce. Zda

Zde se seznámili se starým bezrukým uklízečem. Uklízeč měl starého psa a pracoval zde již velkou řadu let. Uklízeč se jmenoval Nancy a o svou ruku přišel na farmě, nakonec si ho tam z lítosti nechali. Vyprávěl jim o tom, jak to na farmě chodí a o ostatních dělnících. Když v tom přišla mladá žena, manželka syna majitele farmy Curleyho, nikdo se na ní ani nedíval, protože již od dandyho věděli, jak je její muž žárlivý a jaký je násilník a rváč. Když se objevil Curley, hned si zasedl na Lennieho a bylo na něm vidět, že by ses s ním rád popral. George zacítil, že asi nastane nějaký problém.  Před obědem přišel Slim, byl to člověk, který měl u všech největší autoritu a velké slovo, byl to kočí pro velká spřežení a všichni si ho považovali. Ten daroval na žádost George Lenniemu jedno ze svých právě narozených štěňat. Jednoho dne zas takhle vyprávěl Georgie Lenniemu jeho oblíbenou historku o králíkách a hospodářstvíčku, které si pořídí, když je u toho zaslechl Candy a poprosil je, jestli by tam mohl jít s nimi. Nabídl jím všechny své úspory a Georgie nakonec souhlasil. Všichni už se těšili a vše mi naplánovali, jen vydržet ještě aspoň měsíc, aby vydělali, co jim chybělo. Večer seděli všichni dělníci spolu a povídali si. Slim odešel do stáje podívat se na chromou kobylu a do toho přišel Curley hledat svou ženu, když zjistil, že o ní nikdo neví a že je Slim ve stáji vyrazil žárlivě za ním, představujíc si svou ženu se Slimem. Pochvíli vyšli oba ze stáje a Curley nešetřil omluvami, omlouval svou žárlivost a přísahal, že se jen ptal a neměl vůči Slimovi žádné podezření. Když vešli do světnice mezi ostatní dělníky, uviděl Curley Lennieho, který se blaženě usmíval nad představou svého hospodářství. Stačilo mu to jako záminka a Lennieho napadl. Lennie byl celý vylekaný a jelikož měl od George jasné instrukce se do ničeho nezaplést, nechal se mlátit a jen zoufale volal George. Nakonec to George nevydržel a přikázal mu, aby se bránil. Lennie vzal Curlieho ruku a úplně mu ji rozdrtil. Dělníci ho pak odvezli do nemocnice, ale musel slíbit, že řekne, že se mu to stalo, když se mu ruka dostala do stroje. Curley nakonec souhlasil. Vše se nakonec uklidnilo. Když dělníci vyráželi do města užít si a popit „ do bordelu k Zuzce“ Goerge vyrazil s nimi. Nechal Lennieho doma se starým Candym. Lennie se ale nudil a s malinkými štěňátky si hrát nemohl, aby jim neublížil. Šel si tedy povídat se starým černochem Cooksem, který bydlel ve stáji. Byl černoch, a proto ho nikdo neměl rád a každý jim opovrhoval. Nakonec se k nim přidal i Candy a řekli Cooksovi o jejich snu o hospodářství. Cooks je přemlouval, aby se toho mohl jít s nimi, že bude dělat vše, co bude třeba a zadarmo. Do konírny přišla Curleyho žena, nikdo s ní nechtěl moc mluvit a chtěli po ní, aby odešla, ale ona stále vyzvídala co má Curley z rukou a nevěřila, že je to úraz od stroje. Nakonec se všichni vrátili z města a tak rychle pospíchala domů, aby jí muž, který byl s dělníky ve městě v konírně nenačapal.

Další den byla neděle a všichni házeli podkovou a velice se u toho bavili, jen Lennie seděl v konírně a v ruce držel mrtvolku malého štěňátka. Byl bezradný, věděl, že štěněti zlomil vaz a bál se že mu George za tuhle věc už nedovolí pečovat o králíky. V konírně se najednou zase objevila Culeyho žena s nutkáním se někomu vypovídat. Povídala a povídala, ale Lennie ji stejně neposlouchal a jen se stále strachoval, zda bude moci pečovat o králíky. Přiznal se Curleyho ženě, že rád hladí hebké věci a ona mu řekla, že má krásně jemné vlasy, jestli chce, ať si sáhne, ale ať je nerozcuchá. Lennie ji hladil až příliš silně a mladá dívka se začala cukat, chtěla se Lenniemu vysmeknout a křičela, ale ten držel stále pevněji a opakoval ji ať je ticho, že se bude Georgie zlobit, žena ovšem nevmínala a chtěla se z jeho spárů dostat za každou cenu. Držel ji tak dlouho, až ji nakonec zlomil vaz. Sám nevěděl, co vlastně provedl, omlouval se mrtvé ženě na zemi, ale už bylo pozdě. Vzpomněl si na to, jak mu George říkal, když udělá nějaký průšvih, ať běží k té tůňce, kde při cestě na farmu přespávali a tam ať se schová a počká, dokud nepřijde. Lennie na nic nečekal a utekl. Mrtvou ženu nakonec našel Candy a řekl to ostatním, všichni se vydali Lennieho hledat, aby ho zabili a George musel s nimi, věděl, že už to jinak nejde. Carlson ale nemohl najít svoji zbraň, tu, co s ní před pár dny zastřelil Nancyho starého psa. George přesně věděl, kde Lennie půjde a tak šel přímo za ním. Ještě mu chvíli popovídal o jejich snu a pak ho střelil do týla z Carsnovy pistole. Bylo to, to jediné, co mohl pro Lennieho udělat aby ho ubránil lynčování.

 

Přijetí díla

• velmi dobře přijato

 

Úryvek z díla:

Lennie otočil hlavu.

„Tohle Lennie nedělej. Koukej se hezky přes řeku, jako bys to hospodářstvíčko měl přímo před očima.“

Lennie poslechl. George pohledl dolů na pistoli.

Tu se v křoví ozvalo praskání pod čímisi kroky. George se obrátil a zahleděl se tím směrem.

„Tak dál, Georgi. Kdy se do toho pustíme?“

„Už brzo se do toho pustíme?“

„Já a ty.“

„Ty ….a já. Všecky budou na tebe hodný. Nebudou už žádný maléry. Žádnej žádnýmu nic zlýho neudělá, ani mu nic neukradne.“

„Já myslel, že se na mě, Georgi, zlobíš!“

„Ale kdepak. Kdepak, Lennie. Nezlobím. Já se na tebe nezlobil nikdy, a teď taky ne. Věř mi to Lennie.“

Hlasy se přiblížily. George zvedl pistoli a poslouchal.

„Pusťme se do toho už teď,“ prosil Lennie. „Kupme si to hospodářstvíčko hned.“

„I to víš, že hned. Musím. Musíme.“

A George zdvihl pistoli a sevřel ji pevněji, aby se nechvěla, a ústí hlavně přiblížil až k zátylku. Ruka se mu prudce třásla, ale obličej mu strnul a ruka nabyla pevnosti. Stiskl spoušť. Do kopců zarachotil třesk výsřelů a přirachotil zase dolů. Lennie sebou škubl a pak se pomalu složit dopředu na písek, a už ležel, ani se nezachvěl.

Ale George seděl strnule na břehu a hleděl na svou pravou ruku, která odhodila pistoli. Hlouček vyrazil na volné prostranství, Curley v předu. Na písku uviděl ležet Lennieho. „Tak už ji dostal.“Přistoupil k Lenniemu a podíval se na něho a pak se ohledl na George. „Akorát do týla,“ poznamenal klidně.

Slim šel rovnou k Georgovi a přisedl si k němu; seděl až u něho. „I pusť to z hlavy,“ domlouval mu. „Člověk někdy musí.“

Ale nad Georgem už stál Carlson.

„Jak jsi to udělal?“

„Zkrátka jsem to udělal,“ odpověděl Georgie malatně.

„Měl moji pistoli?“

„Měl. Měl tvoji pistoli.“

„A tys mu ji sebral a popadl jsi ji a oddělal jsi ho.“

„No asi.“ George to téměř zašeptal. Stále byl ještě zahleděn na svou pravici, která před chvilkou držela pistoli.

Slim ho zatahal za loket. „Pojď Georgi. Dáme si spolu každej panáka.“

George se nechal zvednout. „Coby ne, dáme.“

„Ty jsi přece Georgi musel. Musel, Georgi, na mou duši. Tak jdem.“ A vedl  ho tam, kde vyúsťovala pěšina, a po té pěšině k silnici.