Kniha: Ostře sledované vlaky
Autor: Bohumil Hrabal
Přidal(a): Zuuu
1. Literární druh
- · epika, próza
- · Ostře sledované vlaky jsou epické dílo, výňatek zachycuje souvislý děj, text je členěn na věty a
odstavce, výrazovou formou je tedy próza.
2. Literární žánr
- · střední žánr prozaické epiky, novela
Novela je rozsahem střední prozaický žánr. Odbočky od hlavní dějové linie a popisné
pasáže jsou omezeny na minimum, příběh směřuje k výrazné pointě. Děj novely se obvykle
odehrává v krátkém časovém úseku, v příběhu vystupuje omezený počet postav.
- · Ostře sledované vlaky představují žánr střední epiky, občasné odbočky od souvislé dějové linie
představují zejména vzpomínky hlavního hrdiny, děj však směřuje k výrazné pointě, jak je
z konkrétního úryvku patrné. Charaktery jednotlivých postav příběhu jsou od počátku dané,
v průběhu děje se příliš nemění. Výjimkou je hlavní hrdina, jehož přerod z naivního,
přecitlivělého chlapce v muže je i ústředním tématem knihy.
3. Literární směr/sloh
- · česká literatura v letech 1958 – 1968, druhá vlna válečné prózy
- · Ostře sledované vlaky vyšly v roce 1965, tedy v době, v níž došlo (během let 1958 – 1968)
k jistému oslabení moci komunistické vlády, a tím k částečnému uvolnění kontroly nad
oficiálně vydávanými pracemi. Pozdější Hrabalovy knihy ze 70. let (např. román Obsluhoval
jsem anglického krále či prózy Příliš hlučná samota a Postřižiny) mohly vyjít pouze v samizdatu
a exilu. Z výňatku je patrné, že se Ostře sledované vlaky mimo jiné zabývají tématikou druhé
světové války i pocity hlavního hrdiny, lze je tedy zařadit do linie tzv. druhé vlny válečné prózy.
4. Jazyk – Stylistická charakteristika textu
- · kontrast, tragikomika, erotika, černý humor, nekonečný proud řeči, obecná čeština
- · Ostře sledované vlaky jsou v Hrabalově prozaickém díle spíše výjimkou, ve většině ostatních
próz (např. v próze Taneční hodiny pro starší a pokročilé, která je tvořena pouze jedinou
nekonečnou větou) chybí souvislá dějová linie, děj se rozpadá na množství epizod, které jsou
zachyceny nekonečným proudem řeči. Autor se snaží o poetizaci všednosti, často užívá
kontrastů v rovině obsahové (častý je střet motivů krásy a ošklivosti, hrůzy a naděje či krutosti
a něhy) i formální (zejména v mísení básnických metafor s obecnou češtinou i vulgarismy).
Spisovatel se ve svém díle nevyhýbá erotice, černému humoru ani tragikomickým scénám,
hrdiny svých příběhů volí zejména z periferie společnosti.
- · Zásadní znaky Hrabalova autorského stylu je možné najít i ve výňatku. Lze zde nalézt
protikladné motivy (např. klidu a ticha vedle crčící krve, medailonu se čtyřlístkem vedle
narůstajícího hřibovitého oblaku po výbuchu nálože atd.), v rovině syntaktické se pak objevují
dlouhá souvětí, připomínající pro Hrabala typický nekonečný proud řeči. Z hlediska lexikálního
výňatek obsahuje výrazy spisovné i obecné češtiny. Tragikomické vypointování novely je
patrné z poslední věty výňatku i knihy (Měli jste sedět doma, na prdeli…).
5. Jazyk – Slovní zásoba
1
- · spisovná (hovorová, neutrální, knižní) čeština, vulgarismy
- · Výňatek se vyznačuje využitím zejména jazykových prostředků spisovné češtiny – většinou jde
o výrazy neutrální a hovorové (např. civil), výjimečně knižní (ač). V pointě se objevuje
vulgarismus (na prdeli), jehož použití je nečekané a kontrastuje se situací, v níž se hrdina
nachází. Zvláštně působí např. použití slov se symbolickou hodnotou – medailonek (symbol
rodinných pout) a čtyřlístek (symbol štěstí) – i samotný popis medailonu ve spojení s paralelně
probíhající hrůzou. V souvislosti s líčením utrpení hlavního hrdiny Hrabal využívá mimo jiné
kakofonického (nelibozvučného) spojení hlásek cr, chr ve výrazech crčet a chrčet. Ve výňatku
se dále objevuje záměrné nadužívání spojky a, ukazovacího zájmena ten a jeho tvarů i kupení
přísudků pro sugestivnější popis situace, přiblížení se hovorové řeči i větší dějový spád (syčel a
hvízdal, a oddychoval jsem a začal jsem se dusit atd.). Nezvykle působí spojení expresivního
slovesa kuckat se zvratným zájmenem se. Jako básnický prostředek lze hodnotit např.
přirovnání ožehnutá díra jako modrý monokl.
- · Obecně je pro Hrabalův slovník charakteristické využití prostředků hovorové češtiny, které
jsou mnohdy doplněné vulgarismy. To přímo souvisí s jeho stylem, který často připomíná
záznam odposlechnutého hovoru, i s tím, že hrdiny jeho próz jsou většinou obyčejní lidé.
Použití uvedených jazykových prostředků tak zvyšuje autenticitu projevu. Autor před přesnější
a podrobnější psychologickou kresbou postav upřednostňuje expresivní zabarvení textu.
6. Tematická výstavba
- · téma přerodu chlapce v muže
- · Ústředním tématem Hrabalovy knihy je přerod chlapce (vlivem dějinných událostí, ale i první
sexuální zkušenosti) v muže. Tématem výňatku, tedy závěrečné pasáže novely, je umírání
hlavního hrdiny.
7. Vypravěč
- · vypravěčem hlavní hrdiny, ich-forma
- · Vypravěčem je hlavní hrdina novely, mladý výpravčí-aspirant Miloš Hrma. Příběh je vyprávěn
v první osobě jednotného čísla, jde tedy o tzv. ich-formu. Jak je zřejmé i z výňatku, vypravěč
neomezeně zachycuje své subjektivní pocity, prožitky i názory na další postavy nebo situace
(např. … kdybychom se někde potkali v civilu, možná, že bychom se měli rádi, pohovořili si).
8. Děj
- · Miloš Hrma, osobní trauma, ztráta zábran a nasazení života v sabotážní akci
Děj povídkové novely Ostře sledované vlaky, je zasazen do období konce druhé světové války, na malou železniční stanici v německém pohraničí. Motiv války zde ale není důležitý, poskytuje jen vhodnou zápletku pro vývoj příběhu. Daleko důležitější jsou osudy hlavních postav vyvíjejících se během jediného dne, zejména pak jednoho mladého, do praxe se zaučujícího, výpravčího Miroslav Hrmy.
Hrma se ve svých dvaadvaceti letech mění z chlapce v muže, jenž má ale problémy v jistých aspektech milostného života a tak začátek příběhu zachycuje Hrmu, vracejícího se do stanice z měsíčního pobytu v nemocnici, kde se léčil z pokusu o sebevraždu – podřezání žil, kvůli mladinké průvodčí Máše, kterou v nejdůležitější chvíli zklamal.
Další epizoda provázející děj celé novely je malér výpravčího Hubičky, Milošova velkého vzoru, který mladé telegrafistce Zdeničce Svaté předešlý večer otiskl na zadek několik úředních razítek. Přijíždí kvůli tomu i úřední delegace. Po prošetření všech okolností shledává ale výpravčího Hubičku nevinným. Negativní dopad má ale tato návštěva na přednostu stanice, kterého nachytají v neupraveném stavu v jeho holubníku, a připraví ho tak o možnost povýšení.
Celý den projíždí stanicí německé ostře sledované vlaky. Jeden natolik upoutá Hrmovu pozornost, že na něj doslova civí celý jeho průjezd stanicí. To ho mohlo stát za normálních okolností život, neboť byly vlaky přísně hlídány, kvůli partyzánům. Německý velitel si ale všimne jeho podřezaných zápěstí a nechají ho žít.
To ale ještě není konec zajímavých příhod dne. Hubička totiž Hrmovi sdělí, že mají v úmyslu zničit téhož večera stanicí projíždějící ostře sledovaný transport vojenských zbraní. Do stanice tak přijíždí odbojová spojka Viktoria Freie, která s sebou přivezla výbušninu k likvidaci tohoto vlaku. Krásná Němka zaujme mladého Hrmu, který se díky ní promění na přednostově opečovávaném kanapi v opravdového muže. Hrdý, odvážný a najednou životaplný Miloš se rozhodne bombu do vlaku shodit sám. Vyleze na návěstidlo a podaří se mu bombu ve vhodnou chvíli vhodit mezi dva vagóny. Zahlédne ho ale hlídkující Němec a oba na sebe ve stejné chvíli vystřelí a spadnou do příkopu podél trati.
V poslední chvíli Miloš přemýšlí nad svým životem a nad životem Němce, který má taky určitě nějakou rodinu a blízké. I přestože ví, že umírá, má pocit uspokojení z dobře provedené práce, jelikož se ještě dočká detonace vlaku plných zbraní…“
9. Kompozice
- · chronologický kompoziční postup, retrospekce hlavního hrdiny
- · Celá novela je rozčleněna do šesti kapitol, sled jednotlivých událostí je přerušován krátkými
retrospekcemi (návraty do minulosti) hlavního hrdiny, přesto lze kompoziční postup užitý
v díle označit jako chronologický. I ve výňatku jsou jednotlivé motivy podány v časové
následnosti (střelba na nepřítele, jeho smrt, úvahy o nesmyslnosti války, výbuch vlaku, smrt
hlavního hrdiny).
10. Postavy
- · Miloš Hrma, výpravčí Hubička, Viktoria Freie
- · Hlavní hrdina novely, dvaadvacetiletý Miloš Hrma, působí jako velmi citlivý, naivní a zranitelný
mladík, který své mužské selhání (opakovaně metaforicky nazývané zvadlé lilium) řeší zcela
nehrdinsky, pokusem o sebevraždu. Později je během svého působení ve stanici konfrontován
s postavou výpravčího Hubičky, jehož úspěchy u žen obdivuje, ale zároveň se tím prohlubuje i
jeho trauma. Sebevědomí, sílu a odvahu Milošovi dodá až první sexuální zkušenost.
Paradoxně brzy poté umírá při sabotážní akci. Z výňatku – závěrečné pasáže knihy – je patrná
Milošova vyrovnanost, vnitřní klid, jistota a smíření s osudem. Díky nabyté odvaze je schopen
zabít a zkrátit tak utrpení německého vojáka, kterého však nevnímá jako nepřítele, ale jako
člověka (… taky to byl člověk jako já nebo pan výpravčí Hubička…).
- · Dalšími postavami příběhu jsou např.: výpravčí Hubička – zkušený sukničkář a záletník, Milošův
protipól; přednosta – vášnivý chovatel holubů, který touží po povýšení, ale uniforma
znečištěná od holubích výkalů mu to znemožní; paní přednostová – trpělivá, chápající žena, u
které Miloš naivně hledá pomoc od svého problému; Viktoria Freie – tajemná, atraktivní a
zkušená žena, která připraví Miloše o panictví a iniciuje tak jeho přerod v muže; Máša –
Milošova dívka, která je v partnerském vztahu aktivnější, svědkyně jeho „selhání“.
11. Čas a Prostor
- · druhá světová válka, nádraží v Kostomlatech
- · Děj novely se odehrává v únorových dnech roku 1945 a je zasazen do prostředí malého
nádraží v Kostomlatech.
12. Význam sdělení
- · nesmyslnost války, která zasahuje do každodenního života lidí
- · Novelu lze chápat jako dílo, které se vyslovuje proti nesmyslnosti války, jež zasahuje do
každodenních osudů lidí, mění jejich charaktery a zároveň ničí vše, co dává lidskému životu
smysl a činí ho krásným.
13. Politická situace
- · 60. léta 20. století, politické reformy, doba „tání“, socialismus s lidskou tváří, srpen 1968
- · Novela Ostře sledované vlaky vyšla v 60. letech 20. století, která pro Československo
znamenala alespoň částečnou demokratizaci politické i společenské situace. V důsledku
ekonomické krize, která se projevila na přelomu 50. a 60. let, prosadila část komunistického
vedení zahájení ekonomických reforem. Liberalizace hospodářství se však promítla i do
politické roviny a do té doby umlčované veřejné mínění žádalo rozsáhlejší demokratizaci
režimu. Uvolnění politických poměrů, tzv. tání, se projevilo v politické reformě směřující k
„socialismu s lidskou tváří“. Snahy liberálních komunistů, jakým byl např. Alexander Dubček,
však byly zcela potlačeny invazí vojsk pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
15. Kontext dalších druhů umění
- · figurální malířství, abstraktní malba, pop-art, figurální sochařství, masové stavebnictví,
populární hudba
- · Šedesátá léta 20. století znamenala uvolňování situace i v dalších druzích umění. Docházelo
k navazování kontaktů se západní kulturou, výtvarnému i hudebnímu umění se dostávalo více
svobody, otevíral se prostor pro experimenty. V malířství se uplatňovala abstraktní malba, ale
také umění nové figurace, malíři se inspirovali i americkým pop-artem, vycházejícím
z populárního masového umění komiksu a reklamy. Sochařská tvorba byla v tomto období
zaměřena zejména na hledání nových výtvarných materiálů a netradičních způsobů jejich
zpracování. V architektuře převládalo masové stavebnictví, vznikala velká sídliště a nákupní
střediska, velký rozkvět zaznamenal bytový design. 60. léta se stala zlatou érou populární
hudby. Mladí zpěváci, např. Karel Gott, Waldemar Matuška, Helena Vondráčková či Václav
Neckář, se sdružovali kolem divadel Semafor a Rokoko.
17. Život autora + vlivy na dané literární dílo
- · prozaik, studoval práva, ale střídal většinou dělnické profese, vliv na tvorbu, omezená možnost publikování
- · Významný český prozaik Bohumil Hrabal se narodil v roce 1914 v Brně-Židenicích jako
nemanželské dítě. Později se jeho matka provdala za Františka Hrabala, který se stal ředitelem
pivovaru v Nymburku, kde rodina nějaký čas bydlela společně s otčímovým bratrem Pepinem.
Svérázná postava lidového vypravěče se stala inspirací pro mnohé Hrabalovy prózy. Spisovatel
vystudoval práva v Praze, pracoval však většinou v nekvalifikovaných profesích, jako např.
pojišťovací agent, balič starého papíru ve sběrných surovinách či výpravčí na nádraží, odkud
čerpal inspiraci pro svá literární díla. V roce 1963 se stal spisovatelem z povolání, po roce 1968
vydával své práce pouze v samizdatu a exilu, po vyjádření loajality k režimu mohl v omezené
míře znovu publikovat. Poslední léta života trávil v osadě Kersko poblíž Prahy. Bohumil Hrabal
zemřel na následky pádu z nemocničního okna.
- · Přímou inspirací novely Ostře sledované vlaky se stalo Hrabalovi jeho zaměstnání, neboť ve
40. letech 20. století pracoval jako výpravčí na nádraží v Kostomlatech a Dobrovicích.
18. Život autora + vlivy na jeho tvorbu
- · inspirace reálným životem, rodinou i přáteli, pábitel
- · Většina Hrabalových prozaických děl je přímo inspirována autorovými zkušenostmi a zážitky.
Např. v povídce Postřižiny se odráží jeho vzpomínky na rodiče, strýce Pepina a dětství strávené
v pivovaře. Neomezené vypravěčské schopnosti ševce a vysloužilého vojáka Pepina ovlivnily i
prózu Taneční hodiny pro starší a pokročilé. Zkušenost z přechodných zaměstnání Hrabal
zpracoval např. v novele Ostře sledované vlaky (výpravčí na dráze), v povídkovém souboru
Perlička na dně (pojišťovací agent) či v povídce Příliš hlučná samota (balič starého papíru ve
sběrných surovinách). Místa, kde žil (zejména pražskou Libeň, Kersko), i mnohé své blízké
přátele zachytil v prózách Slavnosti sněženek a Něžný barbar (zde je hlavním hrdinou
předčasně zemřelý grafik Vladimír Boudník).
19. Další autorova tvorba
- · povídky, novely, romány
- publikovat už ve 30. letech 20. století. Nejprve psal poezii, od 50. let se soustředil více na prózu, z politických důvodů však narážel na velké publikační potíže.
- Hlavními hrdiny jeho prací jsou svérázné postavy z periferie společnosti, pro něž je typický
nepřetržitý tok vyprávění= věnovány povídkové soubory Perlička na dně či Pábitelé.
- Experimentální próza Taneční hodiny pro starší a pokročilé dovádí tento způsob vyprávění do
extrému – je tvořena jedinou větou.
- V 70. letech Hrabal nesmělněkolik let publikovat, v této době však vznikla jeho vrcholná díla, román Obsluhoval jsem anglického krále, povídka Příliš hlučná samota a vzpomínková próza Postřižiny
20. Inspirace literárním dílem
- · film Jiřího Menzela, Oscar za nejlepší zahraniční film
- · Prózu Ostře sledované vlaky proslavilo zejména filmové zpracování režiséra Jiřího Menzela.
Šlo o velmi výrazný počin tehdejší československé kinematografie, snímek byl oceněn
americkou filmovou cenou Oscar za nejlepší zahraniční film.
22. Dobové vnímání literárního díla a jeho proměny
- · kontroverzní přijetí, ale čtenářsky jedna z nejoblíbenějších Hrabalových knih
- · Novela se v době svého vydání stala čtenářsky velmi úspěšnou knihou, přestože nevyvolávala
pouze kladné reakce. Konzervativnější veřejnost byla textem pohoršena a vyčítala Hrabalovi
zejména obscénnost a vulgaritu některých pasáží, které „měly kazit“ tehdejší mládež.
- · Ostře sledované vlaky patří dodnes k nejčtenějším a nejoblíbenějším Hrabalovým prózám.
Tento fakt však do značné míry ovlivnila velmi zdařilá filmová verze díla.
26. Další autoři této doby
