Kniha: Podobizna
Autor: Nikolaj Vasiljevič Gogol
Přidal(a): Terkusai
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809 – 1852)
Informace o autorovi a jeho význam pro literaturu:
- Pocházel z rodiny středních ukrajinských statkářů. Jeho rodina měla asi 80 nevolníků.
- Jeho otec byl vášnivý milovník divadla, psal verše i komedie.
- Byl vychován v přesvědčení, že je geniální a zázračné dítě.
- Podle rodinné legendy pocházel ze starodávné ukrajinské kozácké rodiny a byl potomkem slavného kozáka Ostapa Gogola, který byl koncem 17. století hejtmanem na Ukrajině.
- Po absolvování gymnázia odešel do Petrohradu, kde byl přijat do divadla, ale nebyl úspěšný.
- Poté se pokusil vydat své básně a uspořádat výstavu svých obrazů, ale setkal se s velkou kritikou.
- Jeho přátelům se podařilo uvést básníka na Petrohradské univerzitě na katedru profesorskou, v roce 1835 ale tuto pozici opustil.
- Byl představitel ruského romantismu s velmi silnými prvky realismu, za jehož zakladatele je v ruské literatuře považován.
Jeho díla:
- Večery na samotě u Dikaňky (1831-1832) – Soubor próz, který je inspirován ukrajinským folklorem. Romantika je zde smíchána s realistickým viděním různých lidských povah.
- Mirgorod (1835) – Soubor próz spojených s ukrajinským folklorem.
- Taras Bulba (1835) – Povídka vyprávějící o boji ukrajinských kozáků proti polským magnátům v 17. století.
- Revizor (1836) – Komedie o nepochopeném hrdinovi všedních dnů.
- Mrtvé duše (1842) – Román, ve kterém se Pavel Ivanovič Čičikov rozhodne zbohatnout. Za své peníze chce koupit „mrtvé duše“ sedláků.
- Ženitba (1842) – Komedie o zasnoubení dcery obchodníka, Agáty s dvorním radou Podkolesníkovem. Ten je zbabělý, hloupý a nerozhodný. Má vlastnosti téměř všech tehdejších úředníků. Podkolesníkov nakonec před svatbou uteče oknem.
Literárně-historický kontext
Realismus:
- Termín realismus se začal systematicky objevovat od poloviny 19. století, kdy jej začali používat malíř Gustave Courbet a spisovatel a kritik Champfleury.
- Vznikl jako reakce na romantismus a jako snaha o věrné a objektivní zobrazení skutečnosti.
- Z Francie se tento pojem rychle rozšířil do dalších zemí, zejména do Německa a Anglie.
Realismus v literatuře:
- Realistická literatura se zaměřuje na typičnost, toho, co má řada jevů společné, místo výjimečnosti, zvláštnosti či bizarnosti, jak tomu bylo v romantismu.
- V realismu jsou romantické ideály krásy a lásky nahrazovány hodnotou životní pravdy.
- Autoři realismu se snaží o věrnost objektivní skutečnosti a pozitivní poznání lidské povahy a jejich reálných vztahů k lidské společnosti.
Významní spisovatelé realismu:
- Gustave Flaubert (Francie) – Paní Bovaryová – Román líčí život mladé ženy, která se snaží uniknout z nudného manželství a provinčního života prostřednictvím milostných afér a života nad své poměry.
- Honoré de Balzac (Francie) – Otec Goriot – Román popisuje tragický příběh otce, který obětuje všechno pro své dvě dcery, které ho nakonec zradí.
- Guy de Maupassant (Francie) – Kulička – Povídka líčí cestu skupiny lidí kočárem během prusko-francouzské války, kde se ukáže skutečná povaha cestujících, když je prostitutka Boule de Suif nucena obětovat se pro společné dobro.
- Charles Dickens (Anglie) – Oliver Twist – Román vypráví o sirotkovi, který prochází řadou nesnází v londýnském podsvětí, než je nakonec přijat do láskyplné rodiny.
- Lev Nikolajevič Tolstoj (Rusko) – Vojna a mír – Epický román popisuje životy pěti aristokratických rodin během napoleonských válek.
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Rusko) – Zločin a trest – Román sleduje psychologický vývoj Raskolnikova, mladého muže, který spáchá vraždu a následně se potýká s výčitkami svědomí.
- Anton Pavlovič Čechov (Rusko) – Višňový sad – Drama líčí zánik nižší ruské šlechty a rozmáhání nové, podnikatelské třídy.
Vývoj realismu v literatuře v Čechách:
- Realismus se objevuje v české literatuře v 90. letech 19. století. Snahou stoupenců tohoto směru je přiblížit literaturu k soudobému životu, zachytit co nejvěrohodněji skutečnost a spoléhat se na vlastní poznání.
- Předchůdci realismu v Čechách byli Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová, Karel Havlíček Borovský, Jan Neruda, Karolina Světlá.
- Zpočátku se nejedná o kritický realismus, ale o realismus popisný, až postupem času se kritika zvyšuje.
Hlavní čeští zástupci realismu a jejich díla:
- Alois Jirásek – Jirásek byl významným představitelem historického realismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Staré pověsti české, kde čerpal z Kosmovy kroniky a snažil se tak o přiblížení dějin. Dalšími významnými díly jsou trilogie Mezi proudy a Proti všem, které se zaměřují na dobu husitskou.
- Gabriela Preissová – Její dílo Její pastorkyňa je považováno za jeden z vrcholů českého realistického dramatu. Dílo líčí tragický osud venkovské dívky Jenůfy a její nevlastní matky Kostelničky.
- Karel Matěj Čapek-Chod – Jeho nejznámější dílo Kašpar Lén mstitel je považováno za jeden z vrcholů českého detektivního románu.
- Karel Václav Rais – Jeho nejznámější dílo Zapadlí vlastenci líčí život v malém městě a konflikt mezi měšťany a venkovany.
- Ignát Herrmann – Jeho nejznámější dílo Mistr Kampanus je považováno za jeden z vrcholů českého humoristického románu.
Rozbor: Podobizna (1835)
- Literární forma: próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: psychologická povídka
- Literární směr: realismus, 2. polovina 19. století
- Povídka vydávaná samostatně či v rámci sbírky Arabesky
Téma, myšlenka, námět a motivy:
- Téma: příběh o osudu mladého a chudého malíře Čartkova
- Námět: ruský venkov v první polovině 19. století
- Myšlenka: snaha zachytit realisticky chování aristokracie a lidské vlastnosti, ukázka jak peníze dokážou zničit člověka a jak vypadá bezduché komerční umění
- Motivy: povrchní sláva, úspěch, bohatství, chudoba, duševní šílenství, zoufalství, zkáza talentu, nenávist ke skutečnému umění
Vypravěč:
- er-forma
Kompozice:
- 2 části
- chronologický děj
Jazyk:
- Spisovný jazyk
- Dialogy, monology
- Ruská jména
- Objevuje se metafora, přirovnání či historismus
Časoprostor:
- Petrohrad (Rusko)
Postavy:
- Čartkov: Mladý a talentovaný malíř, který se stane obětí své vlastní chamtivosti a povrchnosti. Jeho život se radikálně změní, když objeví záhadný obraz s živými očima. Čartkov se stane slavným a bohatým, ale ztrácí svůj talent a originalitu. Nakonec se stane otrokem své vlastní posedlosti a šílenství.
- Peršan: Muž na obrazu, který má živé a pronikavé oči. Jeho oči mají záhadnou moc, která ovlivňuje životy lidí, kteří se s obrazem setkají. Peršan je ve skutečnosti lichvář, který se stal prokletím pro ty, kteří si od něj půjčili peníze.
- Mladík: Syn malíře, který namaloval obraz Peršana. Mladík se objeví na aukci, kde se obraz prodává, a vypráví příběh o muži z obrazu. Mladík požaduje, aby byl obraz spálen, aby se předešlo dalšímu šíření prokletí.
- Noblesní dáma a její dcera Líza: Noblesní dáma je první zákaznicí Čartkova, která ho pověří namalovat portrét její dcery Lízy. Toto dílo přinese Čartkovovi slávu a úspěch, ale také začátek jeho pádu.
- Kolegové z Akademie výtvarných umění: Kolegové Čartkova, kteří ho pozvou, aby posoudil obraz, který namaloval jeho starý přítel. Toto setkání vede k tomu, že Čartkov uvědomí svou vlastní nedostatečnost a začne se pokoušet vytvořit své mistrovské dílo.
Stručný děj
Mladý umělec Čartkov zakoupí záhadný portrét s živýma očima na dražbě. Malíř, který ho vytvořil, odmítne dílo dokončit kvůli zlým očím na obraze. Po smrti lichváře, který portrét objednal, se podobizna stane prokletou. Čartkov se pokusí namalovat něco podobného, ale jeho umění ztrácí originalitu. Jeho syn nakonec požaduje, aby byla podobizna spálena .
Obsah díla:
- Děj se skládá ze dvou částí:
První část:
- Mladý umělec jménem Čartkov navštíví malý obchod s obrazy. Mezi mnoha díly ho zaujme portrét muže v zlatém perském plášti, jehož oči jsou tak živé, že přímo dominují celému obraze. Čartkov se do obrazu zamiluje a koupí ho za své poslední peníze, které měl určené na nájem.
- V noci se mu zdá sen, ve kterém muž z obrazu vystoupí, vytáhne několik svitků označených jako “1000 zlatých” a místnost se naplní září zlata. Poté se vrátí zpět do obrazu.
- Následující den přijde majitel domu s policistou, aby Čartkova nájemného. Policista nechtěně zlomí rám obrazu, a jeden ze svitků vypadne. Díky penězům z tohoto svitku si Čartkov může dovolit luxusní život. Maluje portrét noblesní dámě, ale jeho umění postupně ztrácí originalitu.
- Jednoho dne dostane Čartkov dopis z Akademie výtvarných umění. Obraz, který vidí, je dokonalý a pochází od malíře, který studoval slavné umělce v Itálii. Čartkov se pokouší namalovat něco podobného, ale jeho postavy jsou nepřirozené. Začne ničit umělecká díla a postupně zešílí.
Druhá část:
- Na dražbě sbírky obrazů nejmenovaného mecenáše se objeví záhadný portrét. Kupci se o něj rvou, nabízí pohádkové sumy, fascinuje je věrohodnost oněch živých očí. Náhle jeden známý malíř promluví a vysvětlí původ podobizny: kdysi žil lichvář v chudinské čtvrti Petrohradu. Každého, kdo si od něj půjčil peníze, postihla po nějaké době katastrofa. Lichvář nashromáždil velké bohatství a těsně před smrtí se nechal od otce známého malíře namalovat.
- Malíř se soustředil na oči a namaloval je neuvěřitelně dokonale. Zlý výraz těchto očí ho však znechutil, a tak odmítl malovat dál. Nedokončenou podobiznu mu lichvář poslal zpět, že ji nechce, a krátce na to zemřel za podivných okolností. Malíř podobiznu dal několika svým známým, ale všechny postihla katastrofa. Nakonec se podobizny přece jen zbavil a vstoupil do kláštera. Tam konal pokání, dlouhou dobu nemaloval, a nakonec byl požádán, aby namaloval oltářní obraz do kláštera. Starý malíř konečně namaloval své mistrovské dílo a před smrtí uložil svému synovi, aby podobiznu stůj co stůj zničil. Jeho syn tedy na dražbě požaduje, aby mu byla podobizna dána ke spálení.
Inspirace dílem:
- zfilmováno (1947), režie: Jiří Slavíček
- zpracována v Českém rozhlasu (2001) jako četba na 5 částí
Tematicky podobné dílo:
- Obraz Doriana Graye – O. Wilde
Aktuálnost díla:
- Stále aktuální co do myšlenek, ale například i ukrajinský konflikt
Zajímavosti
- Název povídky dle záhadného portrétu
- V knize jsou pouze 2 ženy (navíc naivní bohaté paničky, které předstírají zájem o umění –> pravděpodobně odrazem zvláštního vztahu Gogola k ženám)
- Pro Gogola netypická filosofická úvaha spekulující o umění