Proměna – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Proměna

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): Love, Bára

 

Franz Kafka (1883–1924)

• Patří do skupiny Pražské německé literatury
• Židovského původu, Židem se ale necítil být, byl Němec a Pražan ale necítil se jimi být
• Měl komplikovaný vztah s otcem (rodiče chtěli aby byl vzdělaní), měl přísnou výchovu, Jeho otec – velkoobchodník
• Měl také komplikovaný vztah se ženami
• Patří k nejvlivnějším a nejoceňovanějším spisovatelům 20. století
• Vystudovaný právník, úředník u pojišťovny
• Jeho prózy byli ovlivněny expresionismem (expresionismus- prosadil s v německé próze),vybírá si náměty fantastické, katastrofické a pesimistické. Zachycuje lidskou psychiku a citové vztahy.
• 14x se stěhovali po Praze
• Životní přítel – Max Brod
• Trpěl tuberkulózou od roku 1917
• Poslední rok strávil v Berlíně
• Zemřel – 1924
• V závěti si přál, aby byla jeho díla zničena – Max Brod je přesto vydal
• Stal se proslulým autorem až po své smrti

Předchůdce – jeho styl se podobá žánrům, které ještě v té době neexistovaly

• Absurdní drama – lidé si nepomáhají, každý je sám za sebe, ztráta schopnosti komunikovat s ostatními, izolovanost
• Postmoderna – kombinace nejpokleslejších a nejvznešenější žánrů

Další díla:

• • Proces – román (hlavní hrdina- Josef K.)
  • Nezvěstný – román
  • Zámek – román (hlavní hrdina- zeměměřič K.)
  • Proměna – novela
  • Povídky
  • Motivy tvorby – pocit vyřazenosti a izolovanosti
  • Ukončení příběhů – z pravidla tragická a bezvýchodná
  • Experimentální pojetí
  • Zvětšovací sklo – zveličuje své zkušenosti (např. v realitě se pohádá s otcem, v knize jej otec odsoudí k smrti)
  • Své myšlenky nevyjadřuje otevřeně, nechává čtenáře přemýšlet a hodnotit
  • Narušení tradičního pojetí románu, využívání symboliky a experimentování

 

Literárně-historický kontext

• Počátek 20. století

Pražská německá literatura

• Nejvýznamnější komplex literárních děl v němčině, který vznikl mimo německé území, zaznamenání rozmanitosti a pestrosti pražského kulturního života, svérázný způsob vidění – izolovanost, nezařaditelnost jako téma (židé – cítí se zde jako cizinci, i když se zde narodili, mystika (např. Golem – pražský mýtus).
• Židovský původ velké části těchto autorů způsobil tragický konec společenství (koncentrační tábory a komunistické kriminály; rozchod soužití Němců, Čechů a Židů).

 

Autoři v na počátku 20. století ovlivněni válkou

• Ernest Hemingway, Erich Maria Remarque, Romain Rolland
• Velký vliv měla první světová válka a rostoucí politická nestabilita a nástup totalitních režimů v Evropě (pomohla ke vzniku nového filosofického směru – existencialismu. Byla dokonalým obrazem totálního protikladu – technologie a věda jdou kupředu, kvůli člověku, pro člověka, díky technologii a vědě umírají milióny lidí. Tento rozpor si lidé uvědomovali – vnitřní jistota se otřásá v základech, nedůvěra ve svět, v lidi, naléhavá touha po určení smyslu života), stejně jako na další jeho současníky
• Jeho tvorba byla velmi ovlivněna expresionismem! (vyjádření vlastních pocitů a prožitků ve světě, který danému člověku připadá absurdní, zkažený, cizí, pocity úzkosti, rozklad hodnot), existencionalismem (cílem života je smrt, důraz na individualismus), realismem (přesné popisy, nezaujatý postoj vypravěče, každodenní život s jeho úskalími, starostmi, hlavní hrdina se neodlišuje, typizace), surrealismem a dalšími moderními směry (experimentální proud: symbolika, narušení tradičního pojetí románu, potlačena dějová složka, nejde o zobrazení vnější reality, ale srovnávání vnitřního světa hrdiny s okolím, využití kontextu (autor nevyjadřuje své myšlenky otevřeně, nechává čtenáře samostatně domýšlet a hodnotit); současně pokračoval realistický proud). Vyrovnával se s osamělostí a vyvrženectvím (německý Žid v Praze.) Dílo je také ovlivněno Kafkovými špatnými a rozporuplnými vztahy s otcem.

 

Další autoři tohoto období:

• • Ludvík Vaculík
  • Bohumil Hrabal
  • Karel Pecka
  • Meyrink
  • Werfel Max Brod
    • v pražské kavárně ARCO se scházel s dalšími významnými spisovateli
  • Haruki Murami
  • Charles Bukowski
  • Albert Camus

 

Rozbor díla: Proměna

• Literární druh: epika
• Literární žánr: povídka
• Forma vyprávění: er – forma
• Forma vyjádření: próza
• Téma: Řehoř Samsa a jeho boj v bezvýchodné situaci
• Motivy: vůle, beznaděj, odcizení, samota, psychické vyčerpání, smrt

 

Zařazení

• Expresionismus – ponuré, temné, pocit beznaděje
• Realismus – přesné popisy, zobrazování reality, nezaujatý postoj vypravěče
• Surrealismus – proměna v brouk, pocity

 

Doba a místo děje

• Příběh se odehrává v bytě rodiny s finančními problémy

 

Charakteristika postav

• Řehoř Samsa – obchodní cestující, je pečlivý, trpělivý, svědomitý, zodpovědný, živí rodinu, hodný. Vyznačuje se úzkostností a sníženou sebedůvěrou.Práce ho vyčerpávala a pohlcovala. Trápí se za to, že udělal rodině problém, sám sebe nelituje. Promění se v brouka. Svojí proměnu bere jo fakt, necítí se ublížen nebo ukřivděn. Řehoř umírá vysílený a vyhladovělý. Když zemře všem se spíše uleví, nikdo netruchlí.
• Markéta- Řehořova sestra, je obětavá a hraje na housle. Snaží se Řehořovi pomáhat.
• Řehořův otec- je mužem činu, ztělesněním nerozvážné síly a prchlivosti. Je praktický, tvrdý, přísný, líný, po proměně musel začít pracovat.
• Řehořova matka- je starostlivá, opatrná a důvěřivá, přemáhá v sobě odpor k broukovi(synovi Řehořovi).
• Gréta – posluhovačka, Řehořem opovrhovala. Nenazývala ho jménem , nazývala ho jen to.

 

Jazyk

• Autor se vyjadřuje chladně, stroze, bez emocí
• Autorův styl je věcný, až úřednický, strohý, racionální
• Vyprávění je vedeno v neosobní formě er- formě
• Typickými postavami autorových děl jsou úředníci.
• Jednotlivé postavy jsou nahlíženy z vnější perspektivy
• Tropy a figury:
  • vulgarismus – ono to chcíplo!
  • eufemismus – z chřípí mu slabě unikl poslední dech
  • hyperbola – s největší rychlostí bouchl dveřmi

 

Vypravěč

• objektivní, vševědoucí

 

Vrstva jazyka:

• spisovný jazyk, neutrální slova, prostý věcný styl, občas přechodníky, paradoxní slovní spojení

 

Kompozice

• Chronologická
• Novela je rozdělen do tří kapitol
• První kapitola: Hlavní hrdina a rodina se vyrovnávají s tím , že se Řehoř stal broukem
• Druhá kapitola: Rodina se učí fungovat a žít  s tím  , že mají doma brouka.
• Třetí kapitola: motiv odcizení, je silnější. Smrt člověka-brouka je nakonec pro všechny vysvobozením

 

Obsah (děj)

Hlavní postavou je jistý Řehoř Samsa, pracující jako cestující úředník. Je až puntičkářsky svědomitý a má poněkud sníženou sebedůvěru. Jeho proměna ho v první chvíli paradoxně nevyděsí, nýbrž v něm vyvolá obavy, že do práce nepřijde včas. Postupně zjišťuje, že hlavní problém bude se naučit se svým novým tělem sžít a nějak se smířit s faktem, že již neumí mluvit lidskou řečí a jeho vlastní rodina se jej štítí.Jediný, kdo se o něj alespoň v první chvíli stará, je jeho sestra Markétka. Nosí mu jídlo a snaží se mu v pokoji, v němž je Řehoř držen, vytvořit v rámci možností útulný úkryt. Jenže postupem času jak ona, tak celý zbytek rodiny začnou Řehoře nenávidět. Už to pro ně není člen jejich rodiny, ale hnusný brouk, který je jim jen přítěží. Ve víře, že Řehoř nerozumí jejich slovům, dokonce před ním samotným o něm mluví jako o někom, koho je třeba se zbavit. On ale stále svou rodinu miluje a snaží se jim jejich situaci všemožně ulehčovat.Po čase se rodina dostane do finanční tísně a musí pronajmout jeden pokoj v bytě třem pánům. Když jednoho dne poslouchají v obývacím pokoji Markétčinu hru na housle, je Řehoř vylákán tklivými tóny ze svého pokoje a páni nájemníci jej uzří. Obřího hmyzu se zaleknou a dávají okamžitou výpověď.Řehoř se rozhodne, že už nesmí své rodině působit problémy a pár dní nic nejí, dokud se nevyhladoví k smrti. Jeho vyschlé a mrtvé tělo nalezne služka a tajně se jej zbaví. Smrt brouka je pro všechny vysvobozením, protože konečně mohou žít život bez překážek.

 

Ukázka s popisem (více popsaných ukázek [zde])

„Vůz, kde seděli sami, byl celý prozářen sluncem. Pohodlně opřeni na sedadlech rozmlouvali o vyhlídkách do budoucna, ukázalo se, že při bližším pohledu nejsou nikterak zlé, neboť všichni tři, na což se vlastně jeden druhého ještě ani nezeptali, mají náramně výhodná a zvlášť pro pozdější dobu slibná zaměstnání.“

Po smrti Řehoře po něm nikdo netruchlí, naopak jsou rádi a cítí úlevu. Řehoř se na konci sám cítil jako břemeno, přestože byl nevinný. Scéna je zářivá, šťastná, veselá – v kontrastu s tíživou a nešťastnou smrtí Řehoře (především pro čtenáře), který nedostal žádnou pomoc, uznání a ani soucit.