R.U.R. – rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla

 

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Baca, MK

 

Životopis autora: Karel Čapek

  • Narozen 1890, byl spisovatel, novinář a politik. Měl bratra Josefa a sestru Helenu, podle které byla Helena Gloryová – Helena robotka. S bratrem Josefem vydal první prózy roku 1916.
  • Hodně ho ovlivnila 1. světová válka, v roce 1914 mu bylo pouhých 24 let, sice nebyl odveden na frontu, ale působily na něj zprávy o mrtvých, které se pohybovaly v řádu 100 tisíců obětí. Čapek psal velmi stroze o hrůzách války a smrti.
  • Čapek nedůvěřoval moderní technice právě proto, že se ve válce využívala nejmodernější technika právě k zabíjení. Zároveň byl velmi okouzlen pokrokem a tím co lidstvo dokázalo, byl si vědom toho, že lidské schopnosti mohou zajít daleko a začíná přemýšlet, co by se stalo kdyby lidé nemohly najednou ovládat své vynálezy, což by mohlo znamenat, že si sami vytvořili zbraň, která je může zničit. S dílem R.U.R. se stal světově proslulým spisovatelem.
  • Od války trpěl poruchou míšních nervů a prognóza lékařů nebyl zrovna příznivá. Čapek si velmi vážil lidského života a v každém svém díle jej uctíval a vyzdvihoval.
  • V roce 1938 byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu, ale té se nedočkal, zemřel 25.12.1938.

 

Další jeho díla:

  • 1921 Ze života hmyzu
  • 1922 Věc Makropulus
  • 1922 Továrna na Absolutno
  • 1933 fejeton Italské listy
  • 1924 román Krakatit
  • 1937 Bílá nemoc
  • 1938 Matka

 

Literární/ obecně kulturní kontext

V meziválečném období se v Československé republice tvořilo zejména v těchto literárních směrech:

  • Legionřská literatura – R. Medek, F. Langer, J. Kratochvíl
  • Avantgarní próza – V. Vančura, K. Konrád
  • Katolická próza – J. Dúrych, J. Čep
  • Ruralismus – J. Knap, F. Křelina
  • Socialistická próza – M. Majerová, M. Pujmanová, I. Olbracht
  • Psychologická próza – J. Havlíček, E. Hostovský, J. Glazarová

 

Rozbor díla: R.U.R. (1920)

  • Rossum’s Universal Robots = Rossumovi Univerzální Roboti
  • alegorické drama – předehra + 3 dějství
  • odehrává se bez nějakého bližšího určení místa a času – Rossumův ostrov, někdy v budoucnosti

 

Základní informace

  • Forma: próza
  • Druh: drama
  • Žánr: utopická činohra
  • Slohový útvar: dialogy
  • Typ vypravěče: er-forma
  • Téma: zamyšlení se nad morálními otázkami
  • Námět: technický pokrok civilizace a jeho nevýhody
  • Motivy: lidská práce, bez práce není člověk člověkem, práce zušlechťuje
  • Poselství: varování před přílišným využíváním technologií, aby člověku „nepřerostla přes hlavu“

 

Charakteristika díla:

  • alegorické drama, svými vnějšími znaky RUR stejně jako Krakatit a Továrna na Absolutno zapadá do žánru sci-fi
  • zákl. kompoziční prvek = převratný vynález
  • kritika a kritický postoj k přeceňování techniky (zároveň i jakýmsi varováním lidstva) – technika nám sice usnadňuje práci, ale může vést ke zkáze lidstva – je potřeba také lásky a lidskosti
  • nebezpečí v dosáhnutí blahobytu, odstranění práce
  • kritizuje touhu zbohatnout, pohodlnost, přetechnizovanost
  • děj se odehrává sice v budoucnosti, ale řeší problémy přítomnosti
  • kontrast – člověk a technika
  • rychlost tempa vývoje techniky x rychlost vývoje etiky, vztahů, morálky
  • prolínání fantazie a fikce se skutečným světem
  • oslava primitivní lásky – idealistický závěr

 

Jazyk:

  • spisovná čeština, odborné pojmy (koloidální, Cyclamen Helenae), krátké věty a rychlé dialogy, řečnické otázky, metafory
  • nespisovný u Nány – zdůraznění prostosti (šak, šmarjá, vobrazu)
  • dialogy, pouze na konci monolog Aquista
  • krátké scénické poznámky (popisují, co člověk v dané chvíli dělá)
  • velmi živé dialogy, fantastický motiv, bohatá slovní zásoba
  • roboti ze začátku jednoduché, holé věty, ke konci mluví stejně jako lidé
  • tropy:
    • metafora- večerní lampa rodiny (žárovka)
    • personifikace- Zase jich přibylo, jako by je země vypocovala.
    • metonymie- Pustili jsme do mříží dvacet set volt. Dvacet uzlů za hodinu.
    • synekdocha- Nikdo už nebude platit za chléb životem.
    • hyperbola- Milióny duší se do mne slétají.(vyjádření špatného pocitu)
  • řečnické otázky
  • poprvé použil tvar robot = novotvar, který je návrhem bratra Josefa -> dnes slovo mezinárodního významu
  • určitá významová nadsázka – vynález lidí lidstvo a jeho existenci ohrozí
  • charakteristický – prokládá vážný text hovorovým jazykem (někdy i vulgárními slovy) -> jazyk prostý, sdělný a srozumitelný co nejširšímu okruhu publika

 

Děj:

Místo: vymyšlená budova továrny a Rossumův ostrov

Doba děje: neznámá, nadčasové

 

Kompozice:

  • chronologická
  • Předehra + 3 dějství

 

Postavy:

  • starý Rossum
    • rozum,, vynálezce robotů
  • Harry Domin
    • v latině “pán”, ředitel továrny, chce osvobodit člověka od dřiny (ale za každou cenu)
  • Helena Gloryová
    • manželka Domina, ztělesnění laskavého ženského přístupu, na rozdíl od Nány a Alquista není pouze pasivní (zničí recept na výrobu robotů)
  • Ing. Fabry
    • generální technický ředitel, faber=kovář, nejde mu o zisk, ale o pokrok
  • Gall
    • přednosta výzkumného oddělení R.U.R.
  • Dr. Hallemeier
    • přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů, hell = světlý, jasný, vypěstuje na Helenino přání pár robotů s rozumem a city
  • Nána
    • Helenina chůva, zástupce prostého lidu, “Z Nány mluví tisíce let a z vás všech jenom dnešek.”
  • Alquist
    • šéf staveb, zástupce pracujícího lidu, zosobnění kladu, hodnot, lidství (lat. aliquis=někdo; špan.=oblíbený), představitel starých hodnot, jeho ústy mluví sám autor
  • Dr. Busman
    • komerční ředitel R.U.R. (businessman), v robotech vidí pouze stroje
  • Dr. Gall
    • lékař robotů (Dr. Galén v Bílé nemoci)
  • robotka Helena
    • krásná (Helena – sestra Karla Čapka)
  • Primus
    • první – Adam

 

Proti sobě dva postoje:

  • Domin a vedení továrny (touha osvobodit člověka od práce) x Nána, Alquist, Helena (výroba robotů je proti přírodě)

 

Symbolika jmen:

  • starý Rossum – personifikovaný rozum, rozum, který člověka přivedl k blahobytu, a jak se ukázalo, za pokraj zkázy
  • Domin – zřejmě Pán – ten, který vládne a chce ze své moci měnit svět
  • Alquist – postava Čapkovi nejbližší – nositel kladu, lidství, hodnot
  • může se odvodit od lat. aliquis (někdo), nebo od špaň. el quisto (oblíbený) – v obou dvou případech symbolizuje lidství
  • dr. Gall – předchůdce Galenův – symbolizující dovršitele díla

 

Předehra:

  • Na osamělý ostrov přijíždí z Evropy mladá dáma, prezidentova dcera, Helena Gloryová. Je pozvána na návštěvu továrny R.U.R., kde se vyrábějí umělí lidé – roboti.
  • Roboti jsou velmi inteligentní, mluví mnoha jazyky, mají hluboké vědomosti, ale chybí jim duše (rozum a cit). Jsou od lidí jinak nerozeznatelní a vykonávají lidskou práci, takže brzy zcela odstraní lidskou práci.
  • Skutečný důvod Heleny ale není prohlídka továrny, nýbrž docílení toho, aby se s roboty jednalo jako s lidmi.
  • Celá tato předehra se odehrává v kanceláři ředitele Domina. Ten ji s nadšením poučuje a ukazuje továrnu, její zařízení a představí jí některé zaměstnance a dokonce i robota. Helena se snaží robotovi vysvětlit, proč tam je, že sním soucítí, ale on jí nechápe. Nechápe, proč by mu mělo vadit, že vykonává práci za lidi a že za to vůbec nic nedostává.

 

1. dějství:

  • Helena se stává Dominovou ženou. Zároveň ji milují i ti zaměstnanci se kterými se při první návštěvě setkala. Je tomu už deset let, co na ostrov přijela. Lidé už vůbec nepracují, jsou neplodní a nerodí se žádné děti. V té době se začínají roboti bouřit, v Evropě vypuká revoluce, ale Domin se to snaží před svou ženou utajit.
  • Stavitel Alquist řekne své obavy o budoucnost lidstva Heleně. On na rozdíl od jiných prací nepohrdá a práce mu není cizí. Touha po návratu k normálnímu životu, obava ze zkázy lidstva a touha po dítěti přiměje Helenu spálit tajný a také jediný recept na výrobu robotů.

 

2. dějství:

  • K ostrovu připlouvá loď plná robotů. Roboti obkličují celou továrnu. Dr. Gall se přizná, že na popud Heleny předělával roboty na „lidi“, a proto už nejsou jen pouhými stroji, jsou silnější a mají jakýsi cit, kvůli kterému se bouří. Zmocní se elektrárny a nemilosrdně zabijí všechny lidi. Ušetří jen stavitele Alquista, protože on jediný pracoval rukama.
  • 2. dějství končí katastrofou.

 

3. dějství:

  • Na rozdíl od druhého končí třetí dějství nadějně jakousi primitivní láskou.
  • Po staviteli roboti chtějí, aby našel způsob, jak vyrábět další roboty. Tak provádí různé pitvy a pokusy. Nepomůže mu však ani pitva robota. Alquist objeví u dvou robotů cit. Jmenují se – Helena a Primus  a jsou to dokonalejší typy, v jejichž srdcích se postupně začíná vyvíjet láska. Alquist u nich pozoruje smích, obětavost, slzy. Takové city nikdy dříve roboti neměli. Stávají se postupně lidmi, a tak je lidstvo zachráněno. Proto je Alquist pošle na osamělé místo, aby jako nový Adam s Evou založili nové pokolení.

 

Reakce na dílo

  • dílo populární – RUR bylo přeloženo a hráno ve 30 jazycích  – nadčasové, i když varováním současnému světu

 

Okolnosti vzniku díla:

  • inspirace během práce na hře Ze života hmyzu (stát Mravenika – mravenci pracují jako stroje a jsou pro kolektiv ochotni i zemřít)

 

Inspirace dílem:

  • 1977 – opera R.U.R. od Zdeňka Blažka
  • 1938 natočen krátký 35 minutový britský film produkovaný BBC
  • 1948 – R.U.R.  – UK
  • 2016 měl být natočen americký film režírovaný Jamesem Kerwinem

 

Literární kritika:

  • obrovský úspěch u nás i v zahraničí, po roce 1948 na seznamu zakázané literatury

 

Srovnání:

  • film Planeta opic – opice nejdříve sluhové a po katastrofě se chopí vlády a zotročí lidstvo (režie: Franklin J. Schaffner)
  • Já robot – povídky Isaaca Asimova – roboti jsou chytřejší a vzbouří se proti lidem
  • Doom – genetické pokusy vyvinout lepšího člověka vedou k mutaci člověka v … (PC hra, film – režie:
  • Andrzej Bartkowiak)

 

UKÁZKA:

ALQUIST  sám / Požehnaný dni! Jde po špičkách ke stolu a vylévá zkumavky na zem. Svátku dne šestého! Usedne u psacího stolu, hází knihy na zem;pak otevře bibli, listuje a čte: „A stvořil Bůh člověka k obrazu svému: k obrazu Božímu stvořil ho, muže a ženu stvořil je. I požehnal Bůh a řekl: Rosťte a množte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všemi živočichy, kteří se hýbají na zemi. Vsává. A viděl Bůh vše, co byl učinil, a bylo velmi dobré. I stal se večer a jitro, den šestý.“ Jde do středu pokoje.Den šestý! Den milosti. Padá na kolena. Nyní propustíš, Pane, služebníka svého – svého nejzbytečnějšího sluhu Alguista. Rossume, Fabry, Galle, velicí vynálezci, co jste vynalezli velkého proti té dívce, proti tomu chlapci, proti tomu prvnímu páru, který vynašel lásku, pláč, úsměv milování, lásku muže a ženy? Přírodo, přírodo, život nezahyne! Kamarádi, Heleno, život nezahyne! Zase se začne z lásky, začne se nahý a maličký; ujme se v pustině, a nebude mu k ničemu, co jsme dělali a budovali, k ničemu města a továrny, k ničemu naše umění, k ničemu naše myšlenky, a přece nezahyne! Jen my jsme zahynuli. Rozvalí se domy a stroje, rozpadnou se systémy a jména velikých opadají jako listí; jen ty, lásko, vykveteš na rumišti a svěříš větrům semínko života. Nyní propustíš, Pane, služebníka svého v pokoji; neboť uzřely oči mé – uzřely – spasení tvé skrze lásku, a život nezahyne! Vstává. Nezahyne! Rozpřáhne ruce. Nezahyne!