Kniha: Racek
Autor: Anton Pavlovič Čechov
Přidal(a): Simona96
- Název hry vznikl podle racka, o kterém se ve hře často mluví. Racek je symbolem volnosti a možnosti vzletu (Nina opouští rodinu a stává se herečkou), ale také snadnou obětí pro lovce (Ninino a Treplevovo zlomené srdce). Treplev na začátku hry daruje Nině mrtvého racka, kterého sám zabil, na konci se Nina přirovnává k rackovi, cítí se jako námět na povídku (Trigorin napsal povídku o „dívce volné, jako racek“)
- LITERÁRNÍ ÚTVAR: Drama – divadelní hra, jejíž základní jednotkou je promluva (monolog, dialog, replika, výstup, obraz, jednání),
- LITERÁRNÍ ŽÁNRY: lyrická komedie – děj je v pozadí, upřednostňována je charakteristika a psychologie postav; komedie je veselohra, která zlehčuje situaci, dívá se na svět humorně, konkrétně zde jsou i tragické prvky
- HLAVNÍ TÉMA: nešťastná láska Trepleva a Niny a jejich profesní neúspěch
- HLAVNÍ MYŠLENKOU je neschopnost všech postav žít život, který by je učinil šťastnými (Treplev není úspěšným autorem, Nina ho nemiluje; Nina není úspěšnou herečkou, zklamána v lásce k Trigorinovi; Trigorin je nenaplněn svou prací, nudí ho celý svět; Arkadinová chce žít v Moskvě, na venkově se nudí, její herecká sláva upadá; Máša miluje marně Trepleva, vdá se za Medvěděnka, se kterým není šťastná; Medvěděnko miluje Mášu, ale ona jeho lásku neopětuje; Pavlína Šamrajevová miluje lékaře Dorna, ale je vdaná za správce Sorinova panství,…)
- SMYSL: Čechov vyjadřuje svůj pohled na život, který i přes řadu nešťastných momentů má převážně groteskně-absurdní charakter
Čechov zde řeší hodnotu a smysl umělecké práce a 6 neopětovaných milostných vzplanutí (Nina – Treplev, Trigorin – Nina, Trigorin – Arkadinová, Treplev – Máša, Máša – Medvěděnko, Pavlína – Dorn)
- KOMPOZICE:
- Hra se odehrává na Sorinově panství v 19. století
- 4 dějství
- Mezi 3. a 4. dějstvím uplynou 2 roky
- Děj postupuje chronologicky
- JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:
- Jazyk spisovný, citově zabarvená slova, ironie, přirovnání, monologizace dialogů
- DĚJ (Autor Lopiger: www.rozbor-dila.cz/racek-rozbor-dila-k-maturite)
Po neúspěšné premiéře Treplevovy hry s Ninou v hlavní roli se v jejich vztahu objevují neshody. Po příjezdu slavného spisovatele Trigorina, se kterým měla kdysi vztah Treplevova matka Irina, se vše zamotá. Nina se zamiluje do Trigorina a on okouzlen její krásou a svěžím mládí s ní odjede do Moskvy. Zpět se vracíme po dvou letech, kdy se z hovoru dovídáme, že Trigorin Ninu v Moskvě opustil a jejich dítě zemřelo. Zoufalý Treplev spáchá v závěru sebevraždu, když neunese své profesní i životní selhání.
- POSTAVY:
Irina Arkadinová, herečka, matka Konstantina, histerická, sebestředná, toužící po společenském životě v Moskvě, miluje Trigorina
Boris Trigorin, úspěšný spisovatel, melancholický, znuděný životem a svou prací, povrchně miluje Ninu
Konstantin Treplev, syn Arkadinové, zpočátku neúspěšný spisovatel, zamilován do Niny, ve 4. dějství je úspěšným spisovatelem, avšak trpí depresemi jednak z nešťastné lásky k Nině, jednak z tvůrčí nouze, 2x se pokusí o sebevraždu, podruhé se zastřelí
Nina Zarečná, dcera bohatého statkáře, chce být herečkou, avšak nemá nadání, beznadějně zamilovaná do Trigorina, v závěru hry zdrcená svým osudem (profesní neúspěch, milostný neúspěch, smrt dítěte)
Petr Sorin, bratr Arkadinové, touží jet do Moskvy, ale je příliš starý
Šamrajev, správce Sorinova domu
Pavlína Šamrajevová, správcova žena, zamilována do doktora Dorina, který její lásku sice opětuje, ale ona je vdaná
Máša Šamrajevová, dcera správce a Pavlíny, miluje Trepleva, neopětovaná láska jí donutí vzít si Medvěděnka, který jí miluje, ale ona s ním není šťastná a propadá alkoholismu
Semjon Medvěděnko, místní učitel, věrný, oddaný, vroucně miluje Mášu
Jevgenij Dorn, lékař
- LITERÁRNĚ HISTORICKÝ KONTEXT
1) LITERÁRNÍ KONTEXT
– realismus, 2. polovina 19. století
– střídá romantismus
– komplexně a pravdivě zachycuje život obyčejných lidí, ne jen bohatých
– všestranné studium člověka, jeho nitra, společnosti
– hlavní hrdina je průměrný jedinec, který reprezentuje svojí vrstvu, vyvíjí se, mění se mu charakter
– kritický realismus – až v 80. letech 19. století, kvalitativně vyšší stupeň realismu, snaha autorů o mnohem otevřenější a realističtější pohled na společnost při zvětšování sociálních rozdílů, pokus o řešení sociálních konfliktů (především Stendhal, Balzac, Dostojevskij, Tolstoj)
– naturalismus – zobrazuje člověka jako tvora fyziologicky, dědičně a sociálně předurčeného
– Nikolaj Vasiljevič Gogol – Revizor, Hráči, Mrtvé duše, Ženitba
Fjodor Michajlovič Dostojevskij – Bratři Karamazovi, Zločin a trest, Idiot, Běsi
Lev Nikolajevič Tolstoj – Vojna a mír, Anna Kareninová
Ivan Sergejevič Turgeněv – Lovcovy zápisky, Měsíc na vsi
Karel Havlíček Borovský – Král Lávry, Tyrolské elegie
Božena Němcová – Babička, Divá Bára
Jan Neruda – Povídky malostranské, Balady a romance
Vítězslav Hálek – Večerní písně, Muzikantská Liduška, Poldík Rumař
Karolína Světlá – Kříž u potoka, Černý Petříček
Jaroslav Vrchlický – Noc na Karlštejně
Henryk Sienkiewicz – Quo Vadis
Stendhal – Červený a černý
Honoré de Balzac – Otec Goriot, Evženie Grandetová
Émile Zola – Nana
Charles Dickens
Henrik Ibsen – Nora
Auguste Strindberg – Červený pokoj, Slečna Julie2) HISTORICKÝ KONTEXT
– v Rusku samoděržaví (absolutistická vláda cara), za vlády Alexandra II. Nikolajeviče uvolnění – provedl i reformu soudnictví
– velké sociální rozdíly
– počátky industrializace
– po zavraždění Alexandra II. nastupuje Alexandr III. A po něm Mikuláš II., kteří naopak podporovali absolutismus
- AUTOR
1) ŽIVOT AUTORŮV
1860 – 1904
– ruský dramatik a prozaik
– studoval gymnázium, na univerzitě v Moskvě medicínu
– pracoval jako lékař, přispíval do novin, psal reportáže ze soudní síně
od roku 1882 psal pro petrohradské noviny
– nakazil se tuberkulózou
– podnikl cestu na Sibiř, aby psal o životě vězňů na ostrově Sachalin
– oženil se s herečkou
– vytvořil tzv. lyrické drama – děj je upozaděn, důraz je kladen na atmosféru a vnitřní život postav
– spadá do období realismu
- 2) DALŠÍ DÍLA
– více než 600 povídek (Pavilon č. 6, Dáma s psíčkem, Tlustý a tenký, Dům s mezaninem)
– jednoaktovky O škodlivosti tabáku, Ivanov, Medvěd, Svatba
– dramata: Racek, 1896
Strýček Váňa (Obětování se a neopětovaná láska ke klavíristce Jeleně přiměje Ivana Vojnického k zoufalému pokusu zastřelit profesora Serebrajova, Jelenina muže. Přeživší Serebrajov s Jelenou odjedou a Ivan dál vede svůj samotářský život.)
Tři sestry (předvádí několikaletý, postupný úpadek sourozenců Prozorovových, tří sester a jednoho bratra, uvězněných na ruském maloměstě, jejichž největší touhou je odjet do Moskvy)
Višňový sad (prodej panství šlechtičny Raněvské, řada nenaplněných milostných poměrů)
- 3) ZAŘAZENÍ RACKA DO AUTOROVY TVORBY
– napsáno roku 1896
– Čechovovo první velké drama
- 4) DALŠÍ AUTOŘI
Nikolaj Vasiljevič Gogol – Revizor, Hráči, Mrtvé duše, Ženitba
Fjodor Michajlovič Dostojevskij – Bratři Karamazovi, Zločin a trest, Idiot, Běsi
Lev Nikolajevič Tolstoj – Vojna a mír, Anna Kareninová
Ivan Sergejevič Turgeněv – Lovcovy zápisky, Měsíc na vsi
