Kniha: Tulák po hvězdách
Autor: Jack London
Přidal(a): Jana
Společensko-historické pozadí
Historické události ve světě v 1. polovině 20. století
- § 1905 – revoluční události v Rusku
- § 1917 – Říjnová revoluce v Rusku
- § 1929 – 1933 – světová hospodářská krize
- § 1933 – nástup Hitlera k moci
- § 1936 – 1939 – občanská válka ve Španělsku
- § světové války
Americká literatura – na konci 19. století rychlý rozvoj Ameriky, hlavně v oblasti průmyslu, obchodu a manufakturní výroby → problémy společnosti, autoři se poprvé snaží popsat hnus a ošklivost života, vítězí magnáti a zbohatlíci zatímco lidský charakter upadá a mění se žebříčky hodnot. Vzniká naturalismus a realismus
- § sociální tematika spojena s morálkou společnosti, morálka peněz zasahuje do lidských životů – degenerace morálky v podnikatelských rodinách, konzumní způsob života díky vysoké technické úrovni
- § společenský román zachycuje vývoj společenských, politických a etických problémů určité společenské vrstvy, obvykle v několika generacích
John Galsworthy: Sága rodu Forsytů,. Thomas Mann: Buddenbrookovi
20. st., USA, kritika tíživých pracovních podmínek ve velkých podnicích
- § investigativní (pátrající, vyšetřující) žurnalisté (předchůdci), spisovatelé, sociální problémy ve městech, sociální problémy kapitalismu, neutěšené sociální podmínky dělníků
- § Theodore Dreiser, Simplee Luise, Francis Scott Fitzgerald, Upton Sinclair
WW1 a ztracená generace – téma války, starší autoři měli pacifistický postoj
- § Henri Barbusse: Oheň (Deník bojového mužstva) – postoj autora: odpor k válce
- § Romain Rolland: Petr a Lucie – básnický lyrizovaný text
ztracená generace – hlavně američtí autoři, generace zničená válkou, problémy se zařazením do společnosti, duševně zmrzačeni, do války rovnou ze školních lavic, Gertruda Stein
- § Erich Maria Remarque: Na západní frontě klid, Tři kamarádi, Ernest Hemingway, F. S. Fitzgerald
Populární literatura -většinou romány, dobře zvládnuté spisovatelské řemeslo, silný příběh (dobře vystavěný) se závažnějším smyslem, psáno pro široký okruh čtenářů, nepokouší se o experimenty
- § Erich Maria Remarque, Jack London: Volání divočiny, Bílý tesák, Tulák po hvězdách, Joseph Conrad: Srdce temnoty (zbídačení černoši v Kongu), Margaret Mitchellová: Jih proti severu, D. H. Lawrence: Milenec Lady Chatterleyové (do 60. let cenzurováno jako pornografické dílo, erotické téma, hrdinka touží po lásce)
Realismus – umělecký směr, střídá romantismus (2.pol.19.stol), popis života hlavně bohatých a spokojených lidí, nebo fiktivních či historických osob. Jako předstupeň realismu je považována renesance.
znaky: komplexní, pravdivé zachycení reality; realita společnosti, každodenní život; průměrný člověk; zrcadlo společnosti; mravy společnosti; autor se neúčastní díla, není ale 100% objektivní (volí dobu, prostředí, hrdinu); hrdina se vyvíjí; typizace; upřednostnění současnosti
hl. žánry – román, povídka, drama
Kritický realismus – vyšší stupeň realismu, od 80. let 19. stol., autoři více otevření, sociální rozdíly, pokus o řešení soc. konfliktů a problémů
Autor
Jack London
– narozen 12.1.1876, San Francisco
– otec opustil rodinu, byl vychováván matkou a učitelem hudby Jackem Londonem, po němž převzal jméno
– život ovlivnila chudoba (žil v ní) – po škole musel pracovat
– ve 14 opouští školu (nebyly peníze) a stává se námořníkem, pomocný dělník na nákladních lodích, pak pirátské výpravy, cestování na lodi po světě, poté se rozhodl toulat po USA
-1984 – v Niagara falls zatčen pro tuláctví
– studoval sám v knihovnách a v 19 letech dostal povolení navštěvovat University of California v Berkeley, v té době už píše
– škola nemůže dát tolik co samostudium → odchází, jde na sever – zlatá horečka, zlatokop
– 1900 se poprvé oženil, po 3 letech ale ženu i s 2 dcerami opustil, znovu se oženil
– 1902 odjíždí do Anglie – studuje soc. podmínky chudých
– stal se starostou Oaklandu, socialista – říkal že nejpozději do R 2000 se proletariát osvobodí od kapitalismu
– postavil si ranč, ten po 3 letech shořel, znovu cestoval, vzdal se funkce v socialistické straně
– dluhy, alkoholismus, špatné zdraví
– 22.11.1916 umírá, oficiálně na gastrointestinální nemoc, mluví se však i o předávkování morfiem
– poezie, próza – fikce, krátké povídky
– nejznámější díla: Bílý tesák, Volání divočiny – prostředí Aljašky, příroda a člověk, Tulák po hvězdách
Dílo
– dobrodružná novela, vychází 1915
lit. směr: realismus
lit. druh: epika
lit. žánr: novela
lit. forma: próza
– námět: podmínky ve věznici San Quentin, osud omylem odsouzeného nevinného vězně Eda Morella, kritika americké justice, člověk je sice zbaven svobody těla ale ne ducha
– Kniha byla inspirována autentickým případem nevinně odsouzeného člověka, jenž prožil pět let v samovazbě a byl v roce 1914 propuštěn na svobodu poté, když se Londonovi podařilo prosadit obnovu jeho procesu.
Tematický plán
téma: historické, vězeňské
prostředí: skutečné (věznice San Quentin, USA) x neskutečné (různé světy a životy)
postavy: Darell Standing – odsouzený za vraždu svého profesora, po napadení dozorce odsouzen k trestu smrti, po falešném obvinění z držení dynamitu přeložen do samovazby, zde mučen a týrán, i přesto se dozorcům vysmívá, v kazajce zabavuje svou mysl cestováním do minulých životů
Ed Morell – nevinný, spoluvězeň Darella v samovazbě
Jake Oppenheimer – odsouzený, společník Eda a Darrela v samovazbě
Cecil Winwood – vězeň, díky němu poslán Darell do samovazby
Artherton – správce věznice, krutý
motivy – dynamit, kazajka, mučení, vytrvalost, svoboda
Kompoziční plán
– kniha je členěna na kapitoly – ty na sebe navazují
– chronologie se prolíná s retrospektivou, občas paralelní
– vypravěč-ich forma, subjektivní
Jazykový plán
-spisovný, ale častěji i nespisovný jazyk – argot, expresivita
– používá spíše dlouhá souvětí než krátké věty, součástí vyprávění
