R.U.R. – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Baca, MK

 

Životopis autora: Karel Čapek

• Narozen 1890, byl spisovatel, novinář a politik. Měl bratra Josefa a sestru Helenu, podle které byla Helena Gloryová – Helena robotka. S bratrem Josefem vydal první prózy roku 1916.
• Hodně ho ovlivnila 1. světová válka, v roce 1914 mu bylo pouhých 24 let, sice nebyl odveden na frontu, ale působily na něj zprávy o mrtvých, které se pohybovaly v řádu 100 tisíců obětí. Čapek psal velmi stroze o hrůzách války a smrti.
• Čapek nedůvěřoval moderní technice právě proto, že se ve válce využívala nejmodernější technika právě k zabíjení. Zároveň byl velmi okouzlen pokrokem a tím co lidstvo dokázalo, byl si vědom toho, že lidské schopnosti mohou zajít daleko a začíná přemýšlet, co by se stalo kdyby lidé nemohly najednou ovládat své vynálezy, což by mohlo znamenat, že si sami vytvořili zbraň, která je může zničit. S dílem R.U.R. se stal světově proslulým spisovatelem.
• Od války trpěl poruchou míšních nervů a prognóza lékařů nebyl zrovna příznivá. Čapek si velmi vážil lidského života a v každém svém díle jej uctíval a vyzdvihoval.
• V roce 1938 byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu, ale té se nedočkal, zemřel 25.12.1938.

 

Další jeho díla:

• 1921 Ze života hmyzu
• 1922 Věc Makropulos
• 1922 Továrna na Absolutno
• 1933 fejeton Italské listy
• 1924 román Krakatit
• 1937 Bílá nemoc
• 1938 Matka

 

Literární/ obecně kulturní kontext

V meziválečném období se v Československé republice tvořilo zejména v těchto literárních směrech:

• Legionřská literatura – R. Medek, F. Langer, J. Kratochvíl
• Avantgarní próza – V. Vančura, K. Konrád
• Katolická próza – J. Dúrych, J. Čep
• Ruralismus – J. Knap, F. Křelina
• Socialistická próza – M. Majerová, M. Pujmanová, I. Olbracht
• Psychologická próza – J. Havlíček, E. Hostovský, J. Glazarová

 

Rozbor díla: R.U.R. (1920)

• Rossum’s Universal Robots = Rossumovi Univerzální Roboti
• alegorické drama – předehra + 3 dějství
• odehrává se bez nějakého bližšího určení místa a času – Rossumův ostrov, někdy v budoucnosti

 

Základní informace

• Forma: próza
• Druh: drama
• Žánr: utopická činohra
• Slohový útvar: dialogy
• Typ vypravěče: er-forma
• Téma: zamyšlení se nad morálními otázkami
• Námět: technický pokrok civilizace a jeho nevýhody
• Motivy: lidská práce, bez práce není člověk člověkem, práce zušlechťuje
• Poselství: varování před přílišným využíváním technologií, aby člověku „nepřerostla přes hlavu“

 

Charakteristika díla:

• alegorické drama, svými vnějšími znaky RUR stejně jako Krakatit a Továrna na Absolutno zapadá do žánru sci-fi
• zákl. kompoziční prvek = převratný vynález
• kritika a kritický postoj k přeceňování techniky (zároveň i jakýmsi varováním lidstva) – technika nám sice usnadňuje práci, ale může vést ke zkáze lidstva – je potřeba také lásky a lidskosti
• nebezpečí v dosáhnutí blahobytu, odstranění práce
• kritizuje touhu zbohatnout, pohodlnost, přetechnizovanost
• děj se odehrává sice v budoucnosti, ale řeší problémy přítomnosti
• kontrast – člověk a technika
• rychlost tempa vývoje techniky x rychlost vývoje etiky, vztahů, morálky
• prolínání fantazie a fikce se skutečným světem
• oslava primitivní lásky – idealistický závěr

 

Jazyk:

• spisovná čeština, odborné pojmy (koloidální, Cyclamen Helenae), krátké věty a rychlé dialogy, řečnické otázky, metafory
• nespisovný u Nány – zdůraznění prostosti (šak, šmarjá, vobrazu)
• dialogy, pouze na konci monolog Aquista
• krátké scénické poznámky (popisují, co člověk v dané chvíli dělá)
• velmi živé dialogy, fantastický motiv, bohatá slovní zásoba
• roboti ze začátku jednoduché, holé věty, ke konci mluví stejně jako lidé
• tropy:
  • metafora- večerní lampa rodiny (žárovka)
  • personifikace- Zase jich přibylo, jako by je země vypocovala.
  • metonymie- Pustili jsme do mříží dvacet set volt. Dvacet uzlů za hodinu.
  • synekdocha- Nikdo už nebude platit za chléb životem.
  • hyperbola- Milióny duší se do mne slétají.(vyjádření špatného pocitu)
• řečnické otázky
• poprvé použil tvar robot = novotvar, který je návrhem bratra Josefa -> dnes slovo mezinárodního významu
• určitá významová nadsázka – vynález lidí lidstvo a jeho existenci ohrozí
• charakteristický – prokládá vážný text hovorovým jazykem (někdy i vulgárními slovy) -> jazyk prostý, sdělný a srozumitelný co nejširšímu okruhu publika

 

Kompozice:

• chronologická
• Předehra + 3 dějství

 

Postavy:

• starý Rossum
  • vědec a fyziolog, který objevil umělou živou hmotu; chtěl napodobit přírodu a dokázat, že člověka lze vytvořit i bez Boha. Jeho jméno připomíná slovo „rozum“.
• mladý Rossum
  • synovec starého Rossuma; z původního vědeckého objevu vytvořil praktickou tovární výrobu robotů. Nechtěl tvořit skutečné lidi, ale levné a výkonné pracovní stroje.
• Harry Domin
  • centrální ředitel továrny R.U.R.; jeho jméno připomíná latinské dominus, tedy „pán“. Chce osvobodit člověka od dřiny a vytvořit ráj na zemi, ale jeho víra v pokrok je velikášská a nebezpečná.
• Helena Gloryová / Dominová
  • dcera prezidenta Gloryho a pozdější manželka Harryho Domina. Ztělesňuje laskavý, citový a humanistický přístup k lidem i robotům. Není pouze pasivní postavou – přiměje Dr. Galla k úpravám některých robotů a později spálí tajemství jejich výroby, protože chce zastavit další rozšiřování robotů.
• Ing. Fabry
  • generální technický ředitel R.U.R.; představuje technické myšlení, víru v pokrok, výkonnost a praktické možnosti moderní výroby. Jeho jméno může připomínat latinské faber, tedy „řemeslník“ nebo „kovář“.
• Dr. Gall
  • přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R. Zabývá se vývojem a zdokonalováním robotů. Na Helenino přání u některých robotů provede změny, díky nimž se u nich rozvíjí větší citlivost, vzdor a vlastnosti podobné lidským. Jeho jméno může připomínat Dr. Galéna z Bílé nemoci, nejde však o tutéž postavu.
• Dr. Hallemeier
  • přednosta Ústavu pro psychologii a výchovu robotů. Zabývá se psychologií a výchovou robotů. Je živelný, hlučný a sebevědomý; má také zálibu v květinách, které pěstuje a šlechtí.
• Nána
  • Helenina chůva, zástupkyně prostého lidu, tradice, víry a zdravého rozumu. Robotů se bojí a jejich výrobu chápe jako rouhání proti Bohu. Vystihuje ji Helenina věta: „Z Nány mluví tisíc let a z vás všech jenom dnešek.“
• Alquist
  • stavitel a šéf staveb R.U.R. Představuje práci, pokoru, lidskost a staré hodnoty. Nedůvěřuje velkým technickým projektům, které mají rázem změnit celý svět. I ve světě robotů dál pracuje rukama jako zedník. Roboti ho jako jediného člověka ušetří, protože pracuje jako oni a doufají, že znovu objeví tajemství jejich výroby. Často bývá chápán jako postava, jejímž prostřednictvím zaznívá Čapkovo varování před neuváženým technickým pokrokem.
• Konzul Busman
  • generální komerční ředitel R.U.R.; obchodník a finančník, jehož jméno připomíná anglické businessman. V robotech vidí především levnou pracovní sílu, stroje, zisk a obchod. V závěru se však pokusí penězi vykoupit životy ostatních.
• Robotka Helena
  • robotka vytvořená Dr. Gallem, která má být krásná a podobná Heleně Dominové. Na konci hry spolu s Primem projevuje city, něhu a lásku, a proto představuje naději na nový začátek života.
• Primus
  • výjimečný robot, který spolu s Robotkou Helenou projevuje lidské city. Jeho jméno znamená „první“ a může připomínat nového Adama, tedy počátek nového lidstva.

 

Proti sobě stojí dva postoje:

• Domin a vedení továrny – věří v technický pokrok, výrobu robotů a osvobození člověka od práce.
• Nána, Alquist a částečně Helena – upozorňují na nebezpečí lidské pýchy, odtržení od přírody, ztrátu práce, víry, pokory a skutečného lidství.

 

Symbolika jmen:

• starý Rossum – jeho jméno připomíná „rozum“; představuje vědecký rozum, který chce proniknout do tajemství života, ale může člověka přivést až na pokraj zkázy.
• Domin – jméno připomíná latinské dominus, tedy „pán“; symbolizuje člověka, který chce vládnout světu a měnit jej podle své představy.
• Fabry – jméno může odkazovat k latinskému faber, tedy „řemeslník“ nebo „kovář“; odpovídá jeho technickému a výrobnímu zaměření.
• Alquist – postava Čapkovi pravděpodobně nejbližší; nositel práce, pokory, lidství a starých hodnot. Výklad jména je nejistý, proto je lepší jej nepředkládat jako jednoznačný fakt.
• Dr. Gall – vědec, který dovršuje nebezpečný vývoj robotů tím, že je přibližuje lidem. Podobnost se jménem Dr. Galén z Bílé nemoci lze zmínit jen jako volnou souvislost, nikoli jako totožnost postav.
• Primus – z latiny „první“; symbol nového začátku a nového Adama.
• Robotka Helena – jméno odkazuje k Heleně Dominové; spolu s Primem představuje naději na obnovení života, citu a lásky.

 

Časoprostor:

• Místo: vymyšlená budova továrny a Rossumův ostrov
• Doba děje: neznámá, nadčasové

 

Děj (dle dějství):

Předehra:

• Na osamělý ostrov přijíždí z Evropy mladá dáma, prezidentova dcera, Helena Gloryová. Je pozvána na návštěvu továrny R.U.R., kde se vyrábějí umělí lidé – roboti.
• Roboti jsou velmi inteligentní, mluví mnoha jazyky, mají hluboké vědomosti, ale chybí jim duše (rozum a cit). Jsou od lidí jinak nerozeznatelní a vykonávají lidskou práci, takže brzy zcela odstraní lidskou práci.
• Skutečný důvod Heleny ale není prohlídka továrny, nýbrž docílení toho, aby se s roboty jednalo jako s lidmi.
• Celá tato předehra se odehrává v kanceláři ředitele Domina. Ten ji s nadšením poučuje a ukazuje továrnu, její zařízení a představí jí některé zaměstnance a dokonce i robota. Helena se snaží robotovi vysvětlit, proč tam je, že sním soucítí, ale on jí nechápe. Nechápe, proč by mu mělo vadit, že vykonává práci za lidi a že za to vůbec nic nedostává.

 

1. dějství:

• Helena se stává Dominovou ženou. Zároveň ji milují i ti zaměstnanci se kterými se při první návštěvě setkala. Je tomu už deset let, co na ostrov přijela. Lidé už vůbec nepracují, jsou neplodní a nerodí se žádné děti. V té době se začínají roboti bouřit, v Evropě vypuká revoluce, ale Domin se to snaží před svou ženou utajit.
• Stavitel Alquist řekne své obavy o budoucnost lidstva Heleně. On na rozdíl od jiných prací nepohrdá a práce mu není cizí. Touha po návratu k normálnímu životu, obava ze zkázy lidstva a touha po dítěti přiměje Helenu spálit tajný a také jediný recept na výrobu robotů.

 

2. dějství:

• K ostrovu připlouvá loď plná robotů. Roboti obkličují celou továrnu. Dr. Gall se přizná, že na popud Heleny předělával roboty na „lidi“, a proto už nejsou jen pouhými stroji, jsou silnější a mají jakýsi cit, kvůli kterému se bouří. Zmocní se elektrárny a nemilosrdně zabijí všechny lidi. Ušetří jen stavitele Alquista, protože on jediný pracoval rukama.
• 2. dějství končí katastrofou.

 

3. dějství:

• Na rozdíl od druhého končí třetí dějství nadějně jakousi primitivní láskou.
• Po staviteli roboti chtějí, aby našel způsob, jak vyrábět další roboty. Tak provádí různé pitvy a pokusy. Nepomůže mu však ani pitva robota. Alquist objeví u dvou robotů cit. Jmenují se – Helena a Primus  a jsou to dokonalejší typy, v jejichž srdcích se postupně začíná vyvíjet láska. Alquist u nich pozoruje smích, obětavost, slzy. Takové city nikdy dříve roboti neměli. Stávají se postupně lidmi, a tak je lidstvo zachráněno. Proto je Alquist pošle na osamělé místo, aby jako nový Adam s Evou založili nové pokolení.

 

Reakce na dílo

• dílo populární – RUR bylo přeloženo a hráno ve 30 jazycích  – nadčasové, i když varováním současnému světu

 

Okolnosti vzniku díla:

• inspirace během práce na hře Ze života hmyzu (stát Mravenika – mravenci pracují jako stroje a jsou pro kolektiv ochotni i zemřít)

 

Inspirace dílem:

• 1977 – opera R.U.R. od Zdeňka Blažka
• 1938 natočen krátký 35 minutový britský film produkovaný BBC
• 1948 – R.U.R.  – UK
• 2016 měl být natočen americký film režírovaný Jamesem Kerwinem

 

Literární kritika:

• obrovský úspěch u nás i v zahraničí, po roce 1948 na seznamu zakázané literatury

 

Srovnání:

• film Planeta opic – opice nejdříve sluhové a po katastrofě se chopí vlády a zotročí lidstvo (režie: Franklin J. Schaffner)
• Já robot – povídky Isaaca Asimova – roboti jsou chytřejší a vzbouří se proti lidem
• Doom – genetické pokusy vyvinout lepšího člověka vedou k mutaci člověka v … (PC hra, film – režie:
• Andrzej Bartkowiak)

 

UKÁZKA:

ALQUIST  sám / Požehnaný dni! Jde po špičkách ke stolu a vylévá zkumavky na zem. Svátku dne šestého! Usedne u psacího stolu, hází knihy na zem;pak otevře bibli, listuje a čte: „A stvořil Bůh člověka k obrazu svému: k obrazu Božímu stvořil ho, muže a ženu stvořil je. I požehnal Bůh a řekl: Rosťte a množte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všemi živočichy, kteří se hýbají na zemi. Vsává. A viděl Bůh vše, co byl učinil, a bylo velmi dobré. I stal se večer a jitro, den šestý.“ Jde do středu pokoje.Den šestý! Den milosti. Padá na kolena. Nyní propustíš, Pane, služebníka svého – svého nejzbytečnějšího sluhu Alguista. Rossume, Fabry, Galle, velicí vynálezci, co jste vynalezli velkého proti té dívce, proti tomu chlapci, proti tomu prvnímu páru, který vynašel lásku, pláč, úsměv milování, lásku muže a ženy? Přírodo, přírodo, život nezahyne! Kamarádi, Heleno, život nezahyne! Zase se začne z lásky, začne se nahý a maličký; ujme se v pustině, a nebude mu k ničemu, co jsme dělali a budovali, k ničemu města a továrny, k ničemu naše umění, k ničemu naše myšlenky, a přece nezahyne! Jen my jsme zahynuli. Rozvalí se domy a stroje, rozpadnou se systémy a jména velikých opadají jako listí; jen ty, lásko, vykveteš na rumišti a svěříš větrům semínko života. Nyní propustíš, Pane, služebníka svého v pokoji; neboť uzřely oči mé – uzřely – spasení tvé skrze lásku, a život nezahyne! Vstává. Nezahyne! Rozpřáhne ruce. Nezahyne!