Pes Baskervillský – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Pes Baskervillský

Autor: Sir Arthur Conan Doyle

Přidal(a): Tatiana

 

Sir Arthur Conan Doyle (1859 – 1930)

• Britský spisovatel, lékař, válečný zpravodaj a politik, mezinárodně uznávaný autor.
• Narozen 22. května 1859 v Edinburghu, zemřel 7. července 1930. V Edinburghu také úspěšně vystudoval lékařství.
• Stal se lékařem na lodi, která plula kolem západního afrického pobřeží. Po návratu se mu nepodařilo rozjet stabilní lékařskou praxi, a tak se začal plně zajímat o literaturu.
• Byl silně ovlivněn tvorbou Edgara Allana Poea a soustředil se primárně na detektivní tvorbu.
• Vytvořil nesmrtelnou postavu geniálního detektiva Sherlocka Holmese (udivujícího brilantní dedukcí i hrou na housle) a jeho přítele, spolupracovníka a obdivovatele dr. Watsona. Inspirací pro postavu Holmese mu byl dr. Joseph Bell, jeden z profesorů, kterého Doyle potkal při svých studiích medicíny.
• V roce 1900 se zúčastnil búrské války, za což byl povýšen do šlechtického stavu. Dvakrát neúspěšně kandidoval do britského parlamentu.
• Zajímal se o zahraniční politiku – chtěl zlepšit situaci v Kongu, varoval před hrůzami 1. světové války a první varoval před hrůzami letecké a ponorkové války. Byl zastáncem stavby tunelu pod Lamanšským průlivem.
• Založil spolek Pilgrimů, který podporoval britsko-americké vztahy. Jako první veřejně vystoupil pro změnu korunovační přísahy ve snaze odčinit křivdu vůči anglickým katolíkům.
• Z jeho popudu byly do anglické armády zavedeny ocelové přilby a námořnictvo bylo vybaveno moderními záchrannými pásy.
• Byl to obrovský sportovec – hrál kriket a golf, byl průkopníkem sjezdového lyžování i jedním z prvních automobilistů.
• Byl dvakrát ženatý (první manželka Louisa Hawkinsová v roce 1906 zemřela na tuberkulózu a o rok později si vzal Jean Leckieovou).
• Celý život prosazoval zdravý rozum, spravedlnost a lidskou snášenlivost. Přesto svými pracemi přispěl k popularizaci spiritismu (víra v posmrtný život a komunikace s duchy).

 

Styl tvorby a témata:

• V literatuře byl se svými příběhy naprostým průkopníkem detektivního žánru (a psal i vědeckofantastická díla).
• Ve svých detektivkách precizně vykresluje atmosféru ustupující tradice viktoriánské Anglie a obavy z možného budoucího chaosu. Zároveň z textu sálá dobový obdiv k vědeckým objevům, který se promítá do přesných dedukcí detektiva.

 

Díla:

• Detektivní žánr (Sherlock Holmes): Napsal celkem 56 povídek a 4 román i drama.
  • Romány: Studie v šarlatové, Podpis čtyř (Znamení čtyř), Pes baskervillský, Údolí strachu
  • Povídky: např. Poslední poklona Sherlocka Holmese, Návrat Sherlocka Holmese
  • Drama: divadelní hra Sherlock Holmes
• Vědecko-fantastická literatura: Ztracený svět, Jedovatý pás.
• Historické romány a povídky: Bílá společnost, Kapitán Polární hvězdy.
• Spiritismus: Nové zjevení.

 

Literárně-historický kontext

• Dílo se řadí do britské i světové literatury konce 19. a začátku 20. století (přelom století a období viktoriánské Anglie).
• Pro literaturu této doby byl typický individualismus, výjimečnost, bohémství (provokace), oslava zla a tvůrčí svoboda. Objevoval se pocit výlučnosti elity nadřazené ostatním, odpor k poměrům doby a ostrý protest proti měšťácké morálce.

 

Nové umělecké směry přelomu století:

• Impresionismus: Vznikl primárně v malířství, v literatuře se soustředí na sdělení okamžitého subjektivního dojmu, potlačení rozumové části, v popředí je lyrika a nálada.
• Symbolismus: Nepřímé vyjádření citů pomocí symbolů a abstrakce (u nás např. Otokar Březina, Antonín Sova).
• Dekadence: Úpadkové umění, individualismus, odpor k měšťanství, provokace erotikou či Satanem (u nás např. Karel Hlaváček).
• Civilismus: Obdiv k technickým vymoženostem moderní doby a k civilizaci obecně (např. Walt Whitman).

 

Další autoři tohoto období a příklady jejich děl:

• Oscar Wilde – Obraz Doriana Graye (irský dramatik a prozaik dekadence).
• Rainer Maria Rilke – Kniha hodinek (pražský německy píšící básník).
• Walt Whitman – Stébla trávy (americký průkopník civilismu).
• Edgar Allan Poe – Vraždy v ulici Morgue (americký zakladatel detektivky a hororu).

 

Rozbor díla: Pes baskervillský (1902)

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika.
• Literární forma: próza.
• Literární žánr: detektivní román.
• Doba a místo vzniku: Kniha vznikla v Anglii, vydána byla roku 1902.

 

Námět, téma a motivy:

• Námět: Vyšetřování záhadného úmrtí na venkovském panství, které je opředeno starou rodovou kletbou o pekelném psovi.
• Téma: Zápas chladného, racionálního rozumu a vědy proti pověrčivosti, iracionálnímu strachu a zdánlivě nadpřirozeným silám.
• Motivy: Vražda, stará kletba, tajemná blata a mlha, hrůzostrašné psí vytí, dědictví, skrytá identita, ohořelý dopis, uprchlý trestanec, dokonalá dedukce.

 

Hlavní myšlenka:

• Zločin a lidská chamtivost se často schovávají za pláštík mystiky a nadpřirozena.
• Kniha nese poselství, že i ta nejděsivější legenda může mít nakonec naprosto racionální a logické vysvětlení. Lidský rozum a dedukce dokážou vždy odhalit pravdu a porazit i ty nejpromyšlenější zločinecké plány.

 

Kompozice:

• Děj je vyprávěn převážně přísně chronologicky (s drobnými retrospektivními vsuvkami při vysvětlování legend).
• Vyprávění je psáno v ich-formě z pohledu doktora Watsona, který zde funguje jako vypravěč.

 

Jazykové prostředky

• Bohatý spisovný jazyk.
• Důraz je kladen na dlouhé popisné pasáže, které slouží k vybudování hutné, ponuré a napínavé gotické atmosféry blat.

 

Časoprostor:

• Doba: Konec 19. století (konkrétně se děj odehrává roku 1889).
• Místo: Reálná místa v Anglii (londýnská Baker Street 221B, Oxford Street, Regent Street, ponuré devonské hrabství – Dartmoor, a věznice Princetown). Smyšlená místa pro potřeby románu (samotný zámek Baskervillů, londýnský hotel Northumberland, osada Coombe Tracey a domy dr. Mortimera, pana Franklanda a Stapletona).

 

Hlavní postavy a jejich charakteristika:

• Sherlock Holmes: Geniální soukromý detektiv, který velmi dlouho a tvrdě pracuje. Má vůdčí povahu a miluje záhady. Líbí se mu, když má nad Watsonem navrch, když ho může poučovat, a má velkou radost, když Watson nemá pravdu. Každého se snaží předbíhat v otázce i v odpovědi. Někdy je trochu urážlivý (např. když ho dr. Mortimer nazval až druhým nejlepším odborníkem v Evropě, byl Holmes poté mírně nepříjemný). Je nesmírně ctižádostivý a snaží se vyřešit každou záhadu. Hraje na housle a zajímá se o umění. Je starostlivý a bojí se o život Watsona, i když ho poslal na devonské hrabství „samotného“. Je však také přísný, chladný, silně ironický, uzavřený a málokdy se směje.
• Dr. John H. Watson: Holmesův spolubydlící, doktor, starostlivý a věrný přítel a zároveň vypravěč. Z důvodu detektivní praxe je k cizím lidem nedůvěřivý a diskrétní. Jeho obrovskou kladnou vlastností je zdravý lidský selský rozum. Je dobrosrdečný a hodný (např. utěšoval dr. Mortimera kvůli jeho ztracenému psovi – kokršpanělovi). Je také starostlivý a strachuje se o sira Henryho, aby se mu na blatech něco nestalo.
• John Stapleton: Vlastním jménem Rodger Baskervill. Ústřední vrah, přírodopisec a preparátor zvířat. Drobná a útlá postava, plavovlasý, hubené tváře, věk kolem 40 let. Vydává svou manželku Beryl Stapletonovou za svoji sestru. Je velice chytrý a mazaný (v Londýně obelhal a dokázal se vysmívat i samotnému Holmesovi). Je dotěrný (vyzvídal od Watsona informace), výřečný, vychloubačný, opatrný a neuvěřitelně prohnaný. Je to troufalý, drzý a nebezpečný člověk, který tyranizuje a chorobně žárlí na svoji manželku Beryl.
• Sir Henry Baskervill: Synovec zavražděného Charlese a poslední dědic rodinného jmění. Před příjezdem do Anglie byl farmářem v Kanadě. Je to znamenitý muž po všech stránkách – nevysoký, čilý třicátník, má statnou postavu, tmavé oči a husté černé vlasy. Je hrdý, vzdělaný, odvážný a silný. Někdy je úzkostlivý a skleslý (vylekal se tajemného zvuku – psího vytí), je však nesmírně hodný a laskavý (což se ukazuje na tom, jak slušně se zachoval k manželům Barrymorovým).

 

Vedlejší postavy:

• Doktor Jakub Mortimer: Venkovský lékař, bývalý chirurg a dobrý přítel zemřelého Charlese Baskervilla. Právě on donese případ Holmesovi.
• Hugo Baskervill: Dávný předek rodu z doby anglické občanské války (17. století). Bezbožný a násilnický zhýralec. Měl nekalé a nemravné úmysly a unesl mladou pannu, čímž uvrhl na svůj rod pekelnou kletbu.
• Sir Charles Baskervill: Hugův vzdálený potomek a předchozí majitel panství. Byl to vdovec a jeho povaha byla spíše podivínská. Přes své obrovské bohatství žil velmi skromně a na zámku měl jen dvě služebné, manžele Barrymorovy. Byl těžce nemocný na srdce, s čímž vrah počítal.
• Beryl Stapletonová: Manželka vraha Stapletona (přinucena hrát jeho sestru). Provdala se za něj v Jižní Americe a dlouho byla poslušná a oddaná. Když však prokoukla jeho záměry a zjistila, že má milenku, rázem k němu pojala značný odpor. Byla velmi odvážná (anonymním dopisem varovala Henryho v Londýně a vzepřela se manželovi ohledně vraždění). Se svým mužem tyranem měla hrozný život.
• Laura Lyonsová: Dcera Franklanda z Coombe Tracey. Měla intimní vztah se Stapletonem a myslela si, že se po svém rozvodu stane jeho ženou (nevěděla, že už ženatý je). Neúmyslně vylákala sira Charlese na smrt.
• Manželé Barrymorovi: Dlouholetí a věrní služebníci rodu Baskervillů. Pan Barrymore tajně krmí svého švagra Seldena na blatech.
• Selden: Nebezpečný nottinghillský vrah, který uprchl z věznice Princetown a ukrývá se na blatech. Je to bratr paní Barrymorové.
• Pan Frankland: Místní soused Baskervillů, starý cholerický kverulant a otec Laury Lyonsové. Rád se soudí.
• Jakub Desmond: Nejbližší dědic ze zákona po siru Henrym. Je to starý a laskavý člověk, pastor, který nikdy nepatřil mezi podezřelé.

 

Stručný obsah díla:

Příběh vypráví o slavném detektivovi Sherlocku Holmesovi a jeho pomocníkovi dr. Watsonovi, kteří jsou najati k vyšetřování záhadného úmrtí bohatého sira Charlese Baskervilla na devonských blatech. Vše na první pohled vypadá jako nadpřirozené dílo pekelného psa ze staré rodové kletby, který má brzy usmrtit i nového a posledního dědice majetku, sira Henryho. Díky brilantní Holmesově dedukci se ovšem ukáže, že za vším stojí naprosto lidský, chamtivý příbuzný – maskovaný soused Stapleton. Ten legendu o psovi pouze zneužil k zamaskování plánovaných vražd, aby se mohl zmocnit obrovského dědictví.

 

Podrobný děj díla:

Příběh začíná tím, že dr. Mortimer navštíví Sherlocka Holmese v Londýně. Přináší záhadu spojenou s ponurým devonským hrabstvím, kde sídlí významný rod Baskervillů. K rodu se poutá strašidelná pověst a legenda, která se dědí z pokolení na pokolení. V době anglické občanské války žil Hugo Baskervill. Pro své nekalé a nemravné úmysly unesl jednu mladou pannu a uvěznil ji na blatech. Když panna ze zajetí utekla, poštval za ní psy a na svém koni jel za ní. Podle legendy za ním však vyběhl obrovský pekelný pes. Na blatech ho našli mrtvého s roztrhaným hrdlem a v dálce zaslechli zavýt pekelnou bestii. Lidé od té doby říkají, že je rod Baskervillů prokletý a že ho pronásleduje přízračný pes.

V současnosti byl sir Charles Baskervill nalezen mrtvý v tisé aleji u svého panství. Ačkoliv měl slabé srdce a oficiálně zemřel na infarkt, dr. Mortimer, jenž mrtvolu ohledával, objevil okolo jeho těla obrovské psí stopy. Nyní má na hrad přijet z Kanady poslední dědic rodu – sir Henry Baskervill, a hrozí mu smrtelné nebezpečí (už v Londýně mu je ukradena bota a dostane varovný dopis od neznámé ženy). Holmes tam vysílá dr. Watsona, aby u Henryho na panství bydlel, hlídal ho a podával Holmesovi pravidelně poštou zprávy, jak se věci na blatech vyvíjí.

Při vyšetřování na panství vyjde najevo, že služebník Barrymore ví, proč byl sir Charles v noci své smrti venku – čekal na nějakou ženu. Barrymore se svou manželkou totiž našli v krbu ohořelý kousek dopisu. O den později se Watson potká s dr. Mortimerem, který ho navede na dceru pana Franklanda, Lauru Lyonsovou z Coombe Tracey. Henry a Watson za ní odjedou a ona se po zdráhání přizná, že Charlesovi psala dopis a prosila ho o finanční výpomoc k rozvodu, ale na schůzku u branky už nepřišla, protože jí finance slíbil někdo jiný.

Když se jednou večer Watson vrací z města, zahlédne na blatech podivného muže. Vydá se k jeho úkrytu a zjistí, že je to samotný Sherlock Holmes, který se tam celou dobu tajně ukrýval, aby mohl skrytě vyhodnotit situaci a nebyl vrahovi na očích. Holmes sdělí Watsonovi, že odhalil pravdu, ačkoliv zatím nemá důkazy – vrahem je soused pana Henryho, přírodovědec John Stapleton. Stapleton a jeho domnělá sestra Beryl jsou ve skutečnosti manželé. Stapleton chce zabít Henryho, aby získal obrovský majetek Baskervillů.

Vzápětí se z blat ozve hrozný křik a vytí psa. Holmes a Watson objeví mrtvolu muže v oblečení sira Henryho. Zjistí ovšem, že mrtvým je uprchlý trestanec Selden. Henry totiž daroval své staré obnošené šaty Barrymorovi, a ten je dal svému švagrovi Seldenovi na útěk. Oblečení (a ukradená bota z Londýna) posloužilo psovi k vyčuchání stopy, a pes tak trestance omylem uštval. Po návratu na panství zpozoruje Holmes obraz dávného Huga Baskervilla. Po zakrytí klobouku zjistí absolutní fyzickou podobnost se Stapletonem. Motiv je jasný – Stapleton je pokrevní příbuzný.

Holmes nastraží past a pošle večer Henryho na domluvenou večeři k Stapletonovým, ale přikáže mu, aby se vracel zpět domů po blatech sám. Právě ten večer padne na blata hustá mlha. Sherlock Holmes a Watson (posílení o detektiva Lestradea) čekají za kameny. Když se z mlhy vyřítí obrovský pes namazaný svítícím fosforem a vrhne se na Henryho, Holmes ho zastřelí. Poté se vydají zatknout Stapletona. V domě najdou spoutanou a zbitou Beryl Stapletonovou, která jim ukáže tajnou cestu přes bažiny (Grimpenské bahnisko), kudy její manžel utíkal. Objeví však už jen ztracenou botu, což je důkaz, že Stapleton zabloudil v mlze a utonul ve zrádných bažinách. Sir Henry Baskervill se po otřesném zážitku vydá s dr. Mortimerem na ozdravnou cestu kolem světa.

Případ je uzavřen v Baker Street v Londýně. Holmes shrnuje fakta: Stapleton byl ve skutečnosti synem Rodgera Baskervilla (Charlesova a Hugova bratra, o kterém si všichni mysleli, že zemřel bezdětný). Přistěhoval se pod cizím jménem co nejblíže panství, aby dědictví získal. Svou manželku Beryl vydával za sestru. Koupil obrovského psa, schoval ho v bažinách a natřel ho fosforem, aby vypadal jako pekelný přízrak z legendy. Protože Beryl odmítla pomáhat s vraždou, donutil ke spolupráci Lauru Lyonsovou. Charles Charlese u branky k smrti vyděsil (ten zemřel na zástavu srdce) a pes se mrtvoly ani nedotkl.

 

Inspirace a význam:

• Sherlock Holmes se stal celosvětovým fenoménem a nesmrtelnou inspirací pro další tvůrce (např. pro Hercule Poirota spisovatelky Agathy Christie) a pro desítky dalších detektivů a postav, kteří řeší své případy a diagnózy převážně pomocí své dedukce (Columbo, Adrian Monk, dr. Gregory House).
• Povídky se Sherlockem Holmesem (tzv. pastiš) psali a dodnes úspěšně píší i další světoví spisovatelé.
• Postava Sherlocka Holmese a konkrétně příběh Psa baskervillského byly mnohokrát zfilmovány, zpracovány v rozhlase i v nespočtu úspěšných divadelních her.
• Doyleův proslulý sci-fi román Ztracený svět byl taktéž několikrát zfilmován a stal se přímou inspirací např. pro Jurský park (román Michaela Crichtona a film Stevena Spielberga).