Jméno: Rakovnický přínos literatuře
Přidal(a): Malaamalka M
Regionální literatura Rakovnicka a její přínos + výčet autorů, kteří se v tomto regionu vyskytli.
Ačkoli se povrchnímu čtenáři může na první pohled zdát, že literatury na Rakovnicku se vyskytuje poskrovnu, opak je pravdou. K jejímu rozšíření přispěla a stále přispívá řada jak více, tak méně známých autorů, kteří se na Rakovnicku či v jeho okolí narodili, nebo zde kratší či delší dobu působili. Dali tak vzniku rozsáhlému souboru děl, jejichž námětem se stalo Rakovnicko, jeho lidé a jejich život. Nejstarší literární stopy sahají do doby husitské.
Rakovnická regionální literatura se tradičně dělí na 2 kategorie:
a) v širším slova smyslu
- H. Mácha – navštívil Jivno a Týřov
- Sabina – matka pocházela z Krušovic
- Neruda – matka narozena ve Slabcích
- Čech – sestra žila v Amálině
- Biebl – vydával v časopise Krakovec
- Kuděj a Hašek – výlet na Rakovnicko
- Ivanov a J. Marek – chalupy v Týřovicích
- Třebízský, Jirásek, Majerová aj. – dílčí motivy v dílech
b) v užším slova smyslu
- Mikuláš z Rakovníka
- Jan Hus
- Jan Augusta
- rakovničtí humanisté
- Jan Libertin
- Jaromír Štembera
- Václav Kropáček
- Matěj Rytíř Havelka
- Winter
- Jan Renner
- František Levý
- Bohuslav Herold
- Josef Koníček
- Václav Zykmund
- Ota Pavel
- Karel Mejstřík
- Tomáš Bednařík, Karla Krátká, M. Pokorná, J. Lukáš aj.
1) OBDOBÍ HUSITSKÉ
- Mikuláš z Rakovníka
- žil v 2. polovině 14. století
- předchůdce M. Jana Husa v rektorské funkci na Karlově Univerzitě
- samotným Husem ceněn jako „básník nejpřednější“
- Mistr Jan Hus
- na náš okres přichází v červenci r. 1414 na pozvání Jindřicha Lefla z Katan (majitel hradu Krakovec)
- Hus v této době v papežské klatbě
- káže zde o poutích, svatbách → získává nové stoupence pro své učení
- píše zde i spisy:
- „Obrana neboli Knížky proti knězi kuchmistrovi“
- polemická obrana psaná na Rakovnicku
- líčí těžké postavení kněze v klatbě
- brání se proti křivým nařčením
- + jeho známé listy
- českému panstvu na sněm
- pannám
- společný život vedoucím
- betlémským ženám
- přátelům na rozloučenou
- 10.1414 – Hus odchází z Krakovce do Kostnice
- „Obrana neboli Knížky proti knězi kuchmistrovi“
- na náš okres přichází v červenci r. 1414 na pozvání Jindřicha Lefla z Katan (majitel hradu Krakovec)
2) HUMANISMUS
Rakovník je v tomto období známým humanistickým střediskem. Důkazem je pochvala Jana Campana Vodňanského: „Jmenovati Rakovník znamená říkat zpěvný.“
- Jan Augusta
- biskup jednoty bratrské
- v 16. století vězněn 16 let na Křivoklátě → zde sestavoval své polemické spisy a písně
- postoj proti Blahoslavovi – chtěl, aby JB byla prostou církví bez vyššího vzdělání
- skupina latinských humanistů
- nejznámější (po nich jména rakovnických ulic či náměstí):
- Krinitus
- Grylus
- Sixt z Ottersdorfu
- do městských knih zapisovali své latinské verše
- většinou chvalozpěvy na místní měšťany, radní a funkcionáře
- → Sixt z Ottersdorfu
- účastník protihabsburského povstání 1546-7
- → o něm podrobnou zprávu
- „Akta aneb knihy památné či historie oněch dvou nespokojených let“
- nejznámější (po nich jména rakovnických ulic či náměstí):
3) DOBA POBĚLOHORSKÁ
- Jan Libertin
- „Rakovnická hra vánoční“
- Libertin možný autor – neví se, zda ji napsal
- jméno hry podle nálezu v Rakovníku
- odráží lidové smýšlení v období baroka
- děj: spor mezi pastýři a třemi králi
- Komu se narodil Kristus? Chudým či bohatým?
- ostře vedený spor, ale konec smírný: Kristus se narodil všem.
- X. Šaldou hra považována za nejkrásnější báseň českého baroka
- „Rakovnická hra vánoční“
4) NÁRODNÍ OBROZENÍ
Doba N.O. je na Rakovnicku spojena především se vznikem prvního ochotnického spolku r. 1812
- Drahomír Štembera
- vlastenecký buditel
- zasloužil se o rozvoj prvního ochotnického spolku
- spolu s Františkem Hovorkou založil městskou knihovnu
- vydal řadu básní
- „Pověst o velikém zvonu Žebráku rakovnickém“
- nejznámější, veršovaná
- úzké vztahy s J.K. Tylem a K.J. Erbenem, který jej několikrát v RA navštívil
- „Pověst o velikém zvonu Žebráku rakovnickém“
- Karel Hynek Mácha
- tetralogie „Kat“
- jediný dokončený díl „Křivoklad“
- osobně znal zdejší krajinu, zajímal se o ni
- pěší výlet s přáteli do údolí Berounky a dobrodružství s nerudným hospodským v Týřovicích
- tetralogie „Kat“
- Karl Egon Bert
- německý píšící básník
- přítel Máchův
- archivář, knihovník a správce na Křivoklátě
- úzké vztahy s českými vlastenci → česká témata ve svých básních
- Karel Sabina
- matka dcera panského správce v Krušovicích
- narozen tajně v Praze v rodině zedníka Sabiny, který mu propůjčil
jméno
- Jan Neruda
- matka Barbora Leitnrová pocházela ze Slabců → Neruda po dlouhá léta jezdil k příbuzným na Rakovnicko
- Václav Kropáček (1841-1864)
- „rakovnický Mácha“
- student pražské techniky (chemie)
- zemřel předčasně po krátké nemoci na zápal plic a souchotiny (TBC)
- básně vydány většinou až posmrtně
- dokazují cit pro jazyk, vlastenecký cit, cit všeobecně a vliv romantismu K. H. Máchy
- Matěj Rytíř Havelka
- právník
- podpořil zájem obecního výboru vytvořit vedle plánované reálky i nižší gymnázium
- zastával se toho, aby se některé předměty vyučovaly v češtině
- „Rakovník“
- epická báseň o pěti zpěvech
- zde vysvětlen vznik města Rakovník a pojmenování známého místa Sekyra
- František Chládek (1829 – 1861)
-
- první dělnický básník, předchůdce dělnických básníků 80. let 19. st.
- z chudé rodiny – bída celý život
- stává se tkalcem, později se živí i jako lidový řezbář
- umírá na souchotiny
- básně vydány většinou až posmrtně
- v nich využity známé nápěvy národních a lidových písní
- do nich odlišný text – oslava těžké chmelařské a hornické práce
- vlastenecké i sociální písně
- v díle i motivy r. 1848
- napsal mnoho milostných veršů
- na Rakovnicku se Chládkovy verše šířily opisy
- většina básní tiskem po jeho smrti zásluhou O. Mokrého
- již dříve některé básně přeloženy do němčiny a vydány J. Ignácem Jarošem, rodákem z Petrovic
-
- Svatopluk Čech
- představitel ruchovců
- sestra žila v Amálině
- Jaroslav Vrchlický
- představitel Lumírovců
- roku 1872 jeho rodiče do Čisté – otec Jakub Frída správcem rolnického akciového mlýna
- mladý Vrchlický jezdil na Rakovnicko za otcova života, i později dlouhou dobu navštěvoval Rakovník
- styk se členy studentského vlastenecko-kulturního spolku „Krakovec“
- v Čisté vznik řady Vrchlického básní + rozepsáno několik novel a povídek
- toulky místními lesy se odrážejí v přírodně lyrických verších
- např. 1874 – zde vznik slavné básně „Vánoce“
- 1872 – 1875 – v Čisté vznik asi 33 básní
- „Z hlubin“
- prvotina, obsahuje nejvíce z těchto básní
- dále obsaženy v celkem 8 dalších sbírkách intimní a přírodní lyriky (Co život dal, Sny o štěstí )
- „Z hlubin“
- Václav Beneš Třebízský
- v historické próze zachycuje kromě Slánska a Lounska také severní část kraje Rakovnického, zvanou „Podlesí“, která tvoří hranici se Severočeským krajem
- „Bludné duše“
- jediný román
- část děje na rakovnickém jarmarku, v Srbči, Milém Pochválově, Kounově
- zde žili hrdinové románu
- hrdinové ze zobrazované vzpoury za doby vlády Josefa II.
- jeden z hlavních vůdců selských vzbouřenců je košíkář Rozhoda z Pochválova
- zde žili hrdinové románu
- název románu
- ačkoli páni po povstání ulevili poddaným v robotě, poddaní věřili, že ti, kterým bylo ublíženo a zemřeli v boji a bídě, bloudí po kraji jako bludné dušičky a nikdy nebudou mít pokoj, dokud nebude sedlák zcela svoboden
- Podlesí zobrazeno v řadě povídek z různých dob národa
- „Svatá hora“
- povídka
- v ní zachyceno prostředí Křivoklátska
- Alois Jirásek
- několikrát navštívil Rakovnicko, naposledy v 80. letech se se Z. Wintrem podívali na místa rakovnické bitvy před Bílou horou
- ve svém díle zobrazil Křivoklátsko především ve 2 dílech:
- „Kolébka“
- rozmarná divadení hra
- umístěna do srdce křivoklátských lesů
- děj se odehrává r. 1377 v Klíčavském údolí v hájovně Markyta a na bývalém loveckém zámku Jivno
- mladý král Václav má dost dvorských ceremonií → přijíždí na Jivno a ztrestá nadutost purkrabího Daniela z Mrákotína a jeho hospodyni
- přispěje ke štěstí páru chudého studenta Jana a hodné Anny, vnučky poctivého hajného Jíry
- železná kolébka, kterou chtěl purkrabí ztrestat Annu za domnělé a smyšlené záletnictví, posloužila k potrestání purkrabího a hospodyně
- „Mezi proudy“
- křivoklátská krajina v mnoha motivech a scénách
- postavy Jana Jíry z Roztok, studenta Jana, hajného Šípa a dalších jsou dějově svázány s historií této doby, králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna
- Hajný Šíp bydlící v Městečku v Ohnivém dvoře – královský palič/žhář → na králův rozkaz pálí arcibiskupovy dvory, domy – tím se zároveň mstí za svedení své ženy
-
- další místa dějů jsou Jivno a Křivoklát
- „Kolébka“
- Zikmund Winter
- spisovatel, profesor rakovnické reálky v letech 1874-1884
- pečlivě studoval staré rukopisy
- v odborných publikacích podal obraz hospodářských, náboženských, kulturních a sociálních dějin malého města v 16. -17. století
- byl duší vlasteneckého a kulturního hnutí města (pořádal zábavné i vlastenecké podniky a výlety, hrál divadlo s místními ochotníky a zpíval v pěveckém spolku)
- v různých časopisech se začaly objevovat jeho studie a črty
- zpočátku vypráví pouze nevelký děj a fakta podle starých pramenů, ale později nabyly příběhy umělečtějšího rázu – postavy si začaly žít po svém
- → „Rakovnické obrázky“
- děj příběhů většinou v 16. a 17. stol
- „Nezbedný bakalář“
- patří mezi nejlepší
- děj r. 1587
- odsuzuje nekulturnost rakovnických občanů (více dbali o pivo, než o školní budovu)
- Bakalář Jan Pička marně bojuje proti zaostalosti a za lepší poměr ke školství
- nakonec se vzdává, propadá pití a opouští Rakovník a vystavuje město posměchu okolí
- „Člověk zmařený
- povídka
- hlhr sirotek ze mlýna Jiří, který je neprávem zbaven dědictví po otci a je tak dohnán k životu psance
- „Golgota“
- tajná láska ženatého řezníka Mikuláše Sedlčanského k vdově hospodské Anně
- → tragický konec (zabití novorozence, soud, mučení, smrt)
- „Příšera“
- „Jiřík z Kožlan, odpovědník a škůdce zemský“
- povídky
- různé, ve středověku obvyklé paličské procesy a aféry
- „Žena“
- psychologická povídka
- těžký úděl ženy opilce a děvkaře
- většina povídek inspirována záznamy ze soudních procesů
- autor se snaží čtenáři přiblížit smýšlení, city a názor dřívějších generací
5) DĚLNIČTÍ BÁSNÍCI
- Skupina básníků 80. a 90. let 19. století, na našem okrese působili 2 autoři.
- Leopold Kochman
- rodák z Nového Strašecí
- z učitelské rodiny, stal se mlynářským dělníkem
- píše do Dělnických listů a jiných děl. novin básně a děl. písně + překládá je z němčiny
- poprvé u nás přeložil Manifest KS do češtiny
- překlad Marxových a Engelsových prací
- za práci persekvován → do USA (zde zemřel)
- František Josef Hlaváček
- pocházel z Řevničova
- horník, přispíval svými agitačními verši v duchu K. Havlíčka Borovského
- za pobytu ve vězení přeložil německou dělnickou píseň „Píseň práce“ autora Scheua
- rovněž emigrace a smrt v USA
6) POČÁTEK 20. STOLETÍ
- Antonín Macek
- redaktor Rudého práva, významný dělnický básník
- pobýval poč. 20 let v Karlově vsi (pobýval na víkendy)
- i zde tvořil své revoluční básně a texty
- Konstantin Biebl
- své první básnické pokusy otiskoval v místním časopisu Krakovec
- „Písně souchotináře“
- zážitky z 1. světové války
- Jan Alda
- bratr básníka Jindřicha Hořejšího
- učil v Řeřichách a na Zdeslavi na českých menšinových školách
- Antonín Trýb
- známý romanopisec
- rodák z Krakova
- svoji literární dráhu začal první sbírkou poezie „Křivoklát“
- Zdeněk Matěj Kuděj
- „Ve dvou se to lépe táhne“
- popis Rakovníka a okolí těsně před 1. sv. válkou
- společně s Jaroslavem Haškem výlet na zdejší okres
- popisuje Haškův pobyt v Roztokách, Rakovníku a Čisté
- v Děnickém domě založil Hašek organizaci své proslulé strany mírného pokroku v mezích zákona – výsměch české pivní politice a maloburžoaznímu politikaření
- „Ve dvou se to lépe táhne“
- Jan Vrba
- velký autor přírodních próz
- ve 20. letech zde působil jako myslivecký asistent v křivoklátských lesích
- za 2SV ve skryjském luhu na Plazích napsal svou knihu „Bílý lesmistr“
- líčí pohromu v lesích způsobenou mniškou
- Václav Cukropec
- dělnický básník, lounský rodák, pekařský dělník
- zemřel v Rakovníku
- ve 20. a 30. letech psal satirické verše a říkanky na poměry v republice do rakovnického časopisu Trn
- jeho dílo dosud není vydáno knižně
- Gustav Jaroš
- rakovnický rodák
- vynikající pokrokový publicista v období mezi válkami
- autor povídek, pohádek, esejí o umění, přispěvatel místních novin a časopis
- za války vězněn
- František Kuba
- „Skýtský jezdec“
- „Karlštejnské vigilie“
- dvě knihy povídek
- mnohé motivy vzaty z Křivoklátu a jeho historie
- např. „Slavičí stezka“
- Karel IV. nechal pochytat všechny slavíky kolem Křivoklátu, aby zpívali pouze jemu a jeho snoubence Blance z Valois
- např. „Slavičí stezka“
7) LITERATURA FAKTU
- na našem území působili/působí 2 přední čeští spisovatelé literatury faktu
- Miroslav Ivanov
- známý zajímavými řešeními záhad českých dějin a literatury
- většinou píše v chalupě v Týřovicích
- „Důvěrná zpráva o K.H. Máchovi“
- autor uvádí, že jeho chata byla dříve hospodou, ve které přenocoval K. H. Mácha
- Václav Sábl
- populární vykladač historie i současnosti starověkých i novověkých olympijských her
- zabýval se i regionální historickou prací
- bydlel v Dřevíči(dále nepatří už k literatuře faktu)
- Jiří Marek
- ke konci života na Rakovnicko na víkendy
- pro své detektivní příběhy ze staré doby („Hříšní lidé města pražského“) materiál i z archivu okresního soudu
- „Sůl země“
- poslední autorův román
- odehrává se z části i v křivoklátských lesích, kde vzniká jakási prehistorie české dělnické třídy
- Marie Majerová
- „Siréna“
- rodné kořeny hlavní rodiny Hudců umístila do naší krajiny
- „Siréna“
- Karel Mejstřík (1902-1995)
- berounský rodák, spisovatel, učitel, vlastivědný pracovník
- inspirován Rakovnickem k celoživotní tvorbě
- „Na přílepském bělidle“
- na základě vyprávění učitele Fišera sleduje historii jeho rodu k poč. 19. stol.
- život senomatských občanů:
- „A neuveď nás v pokušení“
- román
- „Tvrdá cesta“ a „Blýskýní na časy“
- divadelní hry
- „Režná zem“
- próza psaná po 2.SV věnovaná těžké práci zemědělců Rakovnicka
- „Smrt a les“
- prosté hrdinství obyčejných dřevařů, lesníků a vesničanů v boji proti fašistům za okupace
- alegorický název: smrt=Němci, les=odpor českého lidu
- pobyt v Branově mezi obyčejnými lidmi – zde poznal hrdiny těchto dvou próz
- působil ve Skryjích, kde byl svědkem kolektivizace zemědělství
- „Domov můj“
- „Těžké kročeje“
- „Na konci brázdy“
- těžké chvíle rozhodování zemědělců, chvíle nedůvěry, akce nepřátelství i zrady
- nové myšlenky, polidštění vztahů na vesnici, nová morálka a vytváření nového poměru k práci a ke společnému vlastnictví
- „A neuveď nás v pokušení“
- Jan Renner
- učitel, archivář, zakladatel a jednatel Muzejního spolku, správce muzea
- „Rakovnicko a Křivoklátsko v pověstech“
- „Popis politického a školského okresu Rakovnického“
- publikovaný spis
- popis geografie, průmyslu a složení obyvatel na našem okrese
- knihy s historickou tématikou:
- „Nejstarší kronika královského města Rakovníka“
- „Bitva u Rakovníka 1620“
- „Rakovník 19.st“
- František Levý
- rakovnický rodák
- zabýval se dějinami Rakovníka
- „Dějiny královského města Rakovníka“
- dějiny Rakovníka od počátku do konce 19. století
- Bohuslav Herold
- člen Muzijního spolku
- místopisné knihy o Rakovníku
- Josef Koníček
- zeť B. Herolda
- „Zapomenutý básník“
- Václav Zykmund
- studoval na reálce v Rakovníku
- malíř, grafik, výtvarný teoretik → první výstava v Rakovníku
- zakladatel skupiny RA
- Ota Pavel
- nejznámější autor našeho kraje
- již od dětství jezdil se svou rodinou do Branova
- na břehu Berounky v Luhu žil se svým židovským otcem, matkou, bratry Hugem a Jiřím, později od pol. 50 let se svými třemi syny a ženou Věrou
- miloval obyvatele říčního kraje – učarovali ho svojí přímočarostí, duchovní čistotou a blízkostí k přírodě
- poznává starého převozníka Proška – stává se mu jakýmsi druhým otcem, rodinu Vlků z Luhu a další obyvatele, včetně naivního malíře Matouška ze skryjského Luhu
- „Smrt krásných srnců“
- vyjadřuje lásku ke kraji a lidem z něj
- lyrickoepický průvodce Pavlovým životem a životem jeho nejbližších
- především píše o svém otci – Leu Popperovi – židovském obchodníkovi, rybáři a pytláku, který na břehu zapomínal na svět, který se hroutil kolem světové války
- otec měl rád život – bojoval proti všemu, co jeho podstatu ohrožovalo, velmi specifickým způsobem
- Pavel v knize spojil upřímný projev s vynikající vědomou stylizací
- „Jak jsem potkal ryby“
- poslední posmrtně vydaná povídková kniha
- plná optimismu, ačkoli autor věděl, že jeho život končí nevyléčitelnou chorobou
- novodobé evangelium lásky k přírodě, lidem a životu vůbec
- psána s humorem statečného člověka, jenž se dokáže povznést nad smrt a útrapy
- kniha má 3 díly:
- Dětství
- Odvážný mladý muž
- Návraty
- kvůli vážné duševní poruše (zjevně maniodepresivní psychóze) musel často pobývat v psychiatrických léčebnách
- zemřel předčasně na srdeční infarkt
AUTOŘI SOUČASNOSTI
- Tomáš Bednařík
- vystudoval GZW, publicista, prozaik, záhadolog, cestovatel
- „Křivoklátsko“
- průvodce do kapsy
- „Je to jenom rock and roll“
- historie rocku na Rakovnicku s exkurzí do oblasti folku a country
- „Krvavá hraběnka“
- příběh o čachtické paní Alžbětě Bathoryové
- „Stav nouze!“
- svědectví o povodni na Rakovnicku
- Jan Lukáš
- biolog, učitel, autor aforismů, učil na GZW, žije v Lužné
- „Vznik názvu města Rakovník“
- snaží se odhalit pravé příčiny pojmenování města
- Monika Pokorná (Horníková)
- fejetonistka z Rakovníka
- „Náměstí na dlani“ (2001)
- „Fejetony“ (2002)
- Ztráty a ztráty (2007)
Na bloumání koncesi (2007)
Když se v Rakovníku řekne… – 1. díl (2008)
Knedlíky už sem nikdy nepřijedou (2010)
Když se v Rakovníku řekne… – 2. díl (2010)
Přepitomělá nálada (2013)
Náměstí na dlani (nové upravené vydání) (2014)
Čí jméno nese naše ulice (nové souborné vydání) (2015)
- Karla Krátká
- učila na GZW
- básnířka
- překlady ruské a anglické poezie
- „Už dávno nelétám vysoko“
- prvotina