Odraz 2. světové války v české a světové literatuře

 

Jméno: Odraz 2. světové války v české a světové literatuře

Zařazení: Literatura, Literární období

Přidal(a): Nikola V.

 

 

Společensko-historické pozadí:

• po 1. sv. válce pařížská mírová konference – tvorba versailleského systému, Německo viníkem války → sankce → vyvolání radikálních nálad
• vzestup radikálních ideologií – fašismus v Itálii, nacismus (1933 nástup Hitlera do pozice kancléře)
• radikalizace sílí s nástupem hospodářské krize
• ze strany západu politika appeasementu
• Německo zabírá Porýní, nepřímo se zapojuje do občanské války ve Španělsku na straně diktátora Franca, v březnu 1938 probíhá anšlus Rakouska
• spolupráce Ruska a Německa – pakt Ribbentrop-Molotov o rozdělení sfér vlivu
• 2. světová válka začíná napadením Polska v září 1939 – rychlý postup Německa → padá Dánsko, Norsko, Francie
• první neúspěch Německa – letecká bitva o Británii
• otevírá se nová fronta v S Africe
• Hitler roku 1941 napadá SSSR – postup se zastavuje před Moskvou, zlom ve válce bitva u Stalingradu – neúspěchy vedou nacisty k utužení poměrů na okupovaných územích
• praktikování rasistické teorie nacismu – holocaust – postupné vyhlazení Židů – až 6 milionů obětí (nejhorší roku 1942)
• útok Japonska na Pearl Harbor – zapojení USA do vály
• otevření nových front – Itálie (1943) a Normandie (1944)
• Německo oslabené – postup spojenců a postupné osvobozování okupovaných území (ze západu přes Belgii a z východu do ČSR)
• kapitulace Německa 1945, v září Japonsko (po bombardování Hirošimy a Nagasaki)
• důsledky: obrovské ztráty na lidských životech (až 60 milionů obětí), zničená území, ekonomické a kulturní dno, rozdělení Evropy na dva bloky – na východě silný vliv SSSR; koncentrační tábory, válečné hrůzy, zločiny

 

Literatura:

• propaganda → totalitní režimy se snaží ovlivnit masu, unifikace umění, snaha ovládat všechny oblasti života → zmanipulované umění
• umělci nesplňující ideologické požadavky musí emigrovat (Thomas Mann, Remarque), nové interpretace umělců ve prospěch propagandy (Wagner)
• propagandistické letáky, plakáty, tisk; využití nových masových prostředků – rádio a film
  • v SSSR – literatura podléhá propagandě – socialistický realismus, schematičnost literatury, oslava vojáků jako uvědomělých komunistů, falšování informací, upomíná utrpení národa
• Amerika – vnímá válku jen zprostředkovaně (sama boji nezasažena), válečná kritika a zkušenosti z bojů (Hemingway), satirické a ironické zpodobnění války (Vonnegut a Heller)

 

1) Německo

• hlavními tématy: kult osobnosti vůdce, antisemitismus, nacionalismus a národní pospolitost, válečné hrdinství – vzorem váleční velitelé a vojáci, utrpení vojáků (Remarque), civilistů, téma holocaustu (bratři Mannové, Anna Franková, Lion Feuchtwanger), odsuzování režimu – snaha o jeho nápravu (Grass, Böll)
• Erich maria Remarque
  • odešel jako dobrovolník do války
  • část díla – reakce na 1. sv válku (Na západní frontě klid, Tři kamarádi, Cesta zpátky)
  • Vítězný oblouk – o německém lékaři-emigrantovi do Francie (vychází z vlastní zkušenosti), popisuje složitost života emigranta v ilegalitě (pracuje po nocích v nemocnici, potkává nacistu, který jej mučil → jeho cílem se stává pomsta), kniha končí rokem 1939 a vyhlášením války
  • Jiskra života – novinář v koncentračním táboře Mellern, reakce na popravu sestry
• Anna Franková
  • původem z Německa, odmítla nastoupit do transportu, ukrývala se s rodinou a skupinou dalších lidí v tajných prostorách amsterodamského domu, po celou dobu si psala deník, skupina odhalena – Anna, její sestra Margot a jejich matka zahynuly, otec válku přežil
  • Deník Anny Frankové
    • první záznam z 12.6.1942, poslední z 1.8.1944
    • popisuje každodenní život dvou židovských rodin, atmosféru strachu, úzkosti, nedostatku soukromí, názory Anny na jednotlivé členy skupiny
    • forma vyprávění fiktivní přítelkyni Kitty
    • deník vydán Anniným otcem v Holandsku v roce 1947
• Thomas Mann
  • otevřeně vystupoval proti nacismu – nucen emigrovat – nejdříve do Švýcarska, krátce do ČSR, nakonec do USA
  • téma měšťanské kultury v Německu – jejího zhroucení, téma předurčení člověka buď k praktickému životu, nebo k umění
  • Josef a bratří jeho
    • téma holocaustu, biblické téma
    • alegorie nacistické manipulace s dějinami proti Židům, hlavní postavou Jákobův syn Josef – bratři jej ze žárlivosti prodají do otroctví do Egypta, časem se vypracuje na pozici ministra faraona, líčí proces hrdinova duševního zrání – od egoismu přechází k nalezení svého místa ve světě
    • Mann příběh zbavuje mytického podtextu, přizpůsobuje jej své době
  • Doktor Faustus – zamyšlení nad kořeny nacismu, propojení dvou časových rovin – příběh hudebního skladatele, který je pro inspiraci ochoten prodat duši ďáblu – příběh Německa, jež upsalo duši Hitlerovi
• Heinrich Mann
  • bylo mu uděleno ČSR státní občanství – využíváno až do konce života, emigroval do Francie, později do USA
  • počátky tvorby naturalistické, později přiklonění k expresionismu, konec tvorby kritický realismus
  • zabýval se schopností jedince ovlivnit dějiny, za povinnost umělce považoval působení na politiku
  • Mládí krále Jindřicha IV., Zrání krále Jindřicha IV.
    • osudy Jindřicha Navarrského, paralela mezi situací ve Francii sužované náboženskou válkou a situací v nacistickém Německu, král Jindřich líčený jako pokrokový panovník – snaží se zmírnit spory mezi katolíky a hugenoty – v jeho protihráči vykreslen Hitler, inkvizice Katolické ligy připomíná řádění nacistické policie
• Lion Feuchtwanger
  • židovského původu, po nástupu nacismu emigroval do Francie, později do USA
  • Žid Suss – židovský finančník snažící se pomstít smrt své dcery
  • Nepravý Nero – parodie Hitlera
  • Židovka z Toleda – láska křesťanského vládce k židovské dívce
• Skupina 47
  • skupina mladých autorů ze západního Německa – cílem vyvést německou literaturu z izolace
  • antifašisté – poukazovali na skutečnost, že u moci jsou stále lidé profitující z fašismu
  • použití kompozice experimentální prózy – proud vědomí, změny úhlů a vypravěče
  • Heinrich Böll
    • kritika druhé světové války, německé společnosti, vyrovnání s nacistickou minulostí
    • Biliár o půl desáté – tři generace rodiny architekta na pozadí zásadních událostí německé historie, děj v jednom dni (při přípravě oslavy zakladatele rodu), technika proudu vědomí
    • Klaunovy názory – kritika soudobé situace v Německu, hrdinou klaun Hans pocházející z rodiny nacistů → přestává s příbuznými stýkat → po nevydařeném vztahu nemá kam jít → s maskou klauna žebrá u nádraží (kritici německé minulosti jsou nuceni žít jako společenští vyvrhelové)
  • Günther Grass
    • téma druhé světové války – líčena jako groteska
    • hlavní postava je bizardní – zjevem či chováním, děj je útržkovitý
    • Plechový bubínek – třicetiletý Oskar Matzerath – chovanec blázince – ke komunikaci se světem používá plechový bubínek (od tří let na protest proti vstupu do světa dospělých odmítá růst), jeho předstíraná choroba mu umožňuje nezúčastněně pozorovat okolí, významným událostem nepřikládá žádný význam, z těla dítěte pohlíží na svět očima dospělého

2) Spojené státy

• Ernest Hemingway
  • odešel jako dobrovolník sborů Červeného kříže na italskou frontu, byl těžce raněn, po válce pracoval jako zahraniční dopisovatel v různých evropských zemích, zúčastnil se safari v Africe
  • náměty autobiografické
  • styl ovlivněn reportérskou činností, neosobní styl, technika ledovce (vnitřní svět hrdinů čtenářům skryt pod povrchem)
  • zkušenosti z 1. sv. války – Sbohem, armádo
  • zkušenosti z 2. sv. Války
  • Komu zvoní hrana – napsáno na počátku války po návratu ze Španělska; děj románu ve třech dnech – mladý dobrovolník Jordan se zapojuje do boje proti fašismu na straně republikánů ve Španělsku, zamiluje se do dívky Marie, obětuje se, aby mohli ostatní bojovníci přežít (otázka oběti ve prospěch kolektivu)
• Kurt Vonnegut
  • z rodiny německých přistěhovalců, v jeho dvaceti letech jeho matka spáchala sebevraždu, během války nasazen v Evropě, padl do zajetí, byl svědkem bombardování Drážďan
  • protiválečné postoje, kritika amerického nacionalismu, zkoumání špatných stránek technického pokroku
  • užití prostředků masově populární literatury (sci-fi)
  • prózy nemají jednotný děj, propojení soudobé reality a fantastické fikce
  • vytvořil fiktivní postavu myslitele Kilgora Trouta – jeho myšlenky využívá ve svých dílech
  • Jatka č. 5 – vyrovnávání se s bombardováním Drážďan, rozložení na volně související epizody, jednotícím prvkem válečný zajatec Billy Pilgrim – získá schopnost cestovat v časoprostoru v důsledku válečného traumatu, nedovede ji ovládat → z reality uniká do světa fantazie (četba knih Kilgora Trouta); jméno podle místa, kde Vonnegut přečkal nálety
• Joseph Heller
  • Hlava XXII
    • protiválečný román
    • válka jako potlačovatel lidské individuality
    • kapitán letectva John Yossarian po splnění počtu misí je mu zamítnuta žádost o propuštění, má strach ze smrti, snaží se různými způsoby vyhnout vojenské službě (simulování jaterní nemoci), předstírá duševní nemoc (podle údajné Hlavy XXII vojenského řádu může být blázen propuštěn pouze pokud o to sám požádá – blázen si však svou nemoc nikdy neuvědomuje) → nakonec John dezertuje
• William Styron
  • prolínání dějových rovin, interpretace z různých úhlů pohledu
  • Sophiina volba – paralela mezi otrokářským jižanským systémem a systémem nacistických táborů, rámcem příběhu setkání novináře s Polkou Sophií – vypráví svůj životní příběh – Sophie se se svými dětmi dostává kvůli krádeži šunky do transportu do Osvětimi; nucena zvolit si mezi svými dětmi – nakonec zahynou obě

 

3) Českoslovesko

• 15. 3.1939 – zavedení Protektorátu Čechy a Morava, Slovenská republika osamostatněna
• česká vláda v čele s E. Háchou podléhá Německu, snaha o ekonomické využití země
• poměry v protektorátu se zhoršují s nástupem Heydricha, dále pak po jeho smrti (1942) → heydrichiáda (perzekuce, popravy, transporty českých Židů, muži na nucené práce do Německa)
• dvě centra zahraničního odboje – Londýn a Moskva; formace čs. jednotek v SSSR a Británii, S Africe (Tobruk)
• osvobození Slovenska – v Čechách zesiluje partyzánský oboj → vede k Pražskému povstání v květnu 1945
• Mnichovská dohoda → zpočátku reagují básníci (Halas, Holan, Seifert, Hora, Nezval) – zoufalství, smutek, pocit zrady
• posilují národní tendence – úcta k jazyku, snaha o podpoření národní identity, dodat občanům odvahu; básnický jazyk je srozumitelnější (žádoucí, aby všichni porozuměli), patos, zájem o historii, napětí, gradace, obrací se ke klasikům umění (Mácha, Němcová, Smetana, Neruda, Jirásek)
• literatura se dělí na oficiální (domácí a propagandistickou) a neoficiální (exilovou a ilegální), kvalita literatury klesá, knihy téměř nevydávány
  • domácí literatura – propaganda x nezávadná témata (psychologické romány, historické, nesoustředí se na politický a společenský vývoj)
• Vítězslav Nezval:
  • Pět minut za městem – proti okupaci, vlastenecké symboly (Vyšehrad, Říp, Tábor), alegorické motivy, prvky surrealismu
  • poválečná tvorba – budovatelská tématika, přiklonění k socialistickému realismu (Stalin, Veliký Orloj)
• Josef Hora:
  • překlady z ruštiny (Lermontov, Puškin)
  • na konci 30. let – tradice domova, národa, ohrožení státu (Domov)
• Jaroslav Seifert:
  • do války silně lyrická poezie, motivy domova, dětství, lásky
  • proměňuje se básnický jazyk (přetrvávají jeho klasické motivy, klade větší důraz na národní hodnoty, motiv Prahy) – reakce na Mnichov – Zhasněte světla
  • Světlem oděná – literární odpověď na okupaci, básnický cyklus, ústředním tématem Praha (symbol osobní a národní bezpečnosti = tvrz) – líčení atmosféry, autorových oblíbených míst
• František Halas:
  • první sbírky proletářské (Devětsil), poté příklon k poetismu, postupně se prohlubuje existencionální a spirituální rovina jeho poezie
  • reakce na ohrožení nacismem – Torzo naděje – vrcholí přerod Halasovy poezie (z tragiky života ke společensky angažovaným motivům), tragický pocit z osudu národa, prožívá francouzskou zradu, vykresluje Evropu na pokraji zkázy, podporuje naději národa na lepší časy (i když z naděje zbylo jen torzo)
• Jiří Orten:
  •  z židovské rodiny, v předvečer 22. narozenin sražen německou vojenskou sanitkou
  • za války jako Žid těžký osud (nemůže navštívit svou matku v Kutné Hoře, trpí existenčními problémy) → uniká do jiných světů četbou a tvorbou poezie
  • pozornost k nitru člověka – osamělost, úzkost, absurdita života; motivy boha, snu, smrti, lásky, bolesti
  • okupace – Čítanka jaro, Cesta k mrazu, Ohnice, Jeremiášův pláč
  • deníky – Modrá kniha, Žíhaná kniha, Červená kniha – poezie, próza, myšlenky, úvahy, dopisy – promítá se do nich pocit tmy, úzkosti, smrti – ovlivněno okupačními podmínkami pro Židy
• Vladimír Holan:
  • vstupuje do literatury poetismem, později si vytváří vlastní styl meditativní poezie
  • poválečná poezie – radost z osvobození (Rudoarmějci)

• František Hrubín:
  • okupační poezie – Jobova noc – rozsáhlá báseň o pěti zpěvech, dramatická oslava vítězství nad nacismem; práce s biblickými motivy – boj staré a nové země (SSSR), zaslepená úcta k totalitnímu SSSR jako zachránci, euforie
• Egon Hostovský:
  • židovského původu → nucen emigrovat
  • Cizinec hledá byt – pocity osamění a obtíže člověka, který žije v emigraci v USA
• Jan Drda:
  • Němá barikáda – povídkový soubor, ve kterém autor vyzdvihuje hrdinství obyčejných lidí za okupace
• Ladislav Fuks:
  • jako mladý ovlivněn perzekucí židovských spolužáků za protektorátu, za války totálně nasazen, kvůli špatnému kádrovému posudku nucen pracovat jako dělník v papírnách
  • Pan Theodor Mundstock – Žid v době Protektorátu se snaží připravit na transport do koncentračního tábora, ale umírá tragicky ještě před transportem
  • Spalovač mrtvol – zaměstnanec krematoria se seznámí s rasovou ideologií → zabije vlastní ženu a syna, aby je osvobodil od nečistého těla
• Arnošt Lustig:
  • židovský původ, prošel koncentračními tábory
  • Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou
  • Dita Saxová – novela o osmnáctileté Židovce, která přežije konc. t., ale není schopná se znovu začlenit do života
• Josef Škvorecký:
  • Zbabělci – konec války očima Dannyho Smiřického