Kniha: Sen noci svatojánské
Autor: William Shakespeare
Přidal(a): Ehrlichová, LILI
William Shakespeare
- Datum narození není známo, pokřtěn byl 26. 4. 1564 ve Stratfordu nad Avonem, kde také vyrůstal a v 18 letech se oženil s Anne Hathaway, se kterou měl 3 děti.
- Během let 1589 až 1613 vytvořil svá nejznámější díla, většinu napsal v Londýně, kde byl mimo jiné známým hercem, dramatikem a také částečným vlastníkem divadelní společnosti Služebníci Lorda Komořího, angl. Lord Chamberlain’s Men (později přejmenované na Královskou společnost, angl. King’s Men), která se později přestěhovala do divadla Globe na břehu Temže.
- Ke sklonku života se vrátil zpět do Stratfordu nad Avonem za svou rodinou.
- Zemřel 23. 4. 1616.
Období renesance:
- Rozvíjí se v Itálii koncem 14. stol., návrat k antickým ideálům, klade se důraz na člověka, vzdělání a individualitu, vznik nových vědních oborů (chemie, fyzika, botanika, anatomie), doba rozvoje (změny, objevy a vynálezy)
- V literatuře jsou autoři zejména anonymní, prosazují se nové žánry (villónská balada, cestopisy, lyrika, eseje, novely), prosazují se národní jazyky a latina
- Díla měly povětšinou nenáboženský charakter
- V Anglii byla doba, kdy žil a tvořil Shakespeare, alžbětinská, tzn. že umění bylo podporováno – vzniklo například stále divadlo Globe.
Rozbor díla: Sen noci svatojánské
- Žánr: komedie charakterní (komické/satirické pojetí, soustředí se na postavy, končí dobře), komedie byly psány již v antice, oblíbené byly především ve Starověkém Římě
- Druh: drama (literární druh, příběh vyprávěn replikami v dialozích či monolozích a je určen k scénickému provedení – tedy na jevišti)
- Přeložil: Josef Václav Sládek
- Téma: Láska
- Hl. myšlenka: Dobro vždy vyhrává, i pokažené věci se dají napravit, pravá láska zvítězí
Kompozice
- chronologická (události jsou psány, tak jak se udály za sebou)
- členěná na 5 dějství o dalších scénách (expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa)
- dle základů teoretických principů klas. divadla – ustanovil Aristoteles v díle Poetika:
- 1) expozice
- 2) kolize
- 3) krize
- 4) peripetie
- 5) katastrofa
- Ich a er forma
Jazykové prostředky
- Shakespeare používal ve svých dílech zejména pětistopý jambický verš (je to jeden ze sylabotónických veršů, má pravidelný počet slabik a pravidelný rytmus) nebo-li blankvers, používá cizí slova pro vtipné vyznění, nemravné vtipy a písně, do hry zakomponoval i další hru – Rozvláčná, stručná, převeselá tragédie o Pyramovi a Thisbě (inspirace Ovidiem a jeho Proměnami) tj. mis en abyme, kterou využívali spisovatelé v absurdním divadle, Shakespeare mis en abyme využil také v Hamletovi, hrou chtěl poukázat na vinu svého strýce, který mu zabil otce
Básnické prostředky
- Tropy:
- Metafora, personifikace, symbol, přirovnání, eufemismus, synekdocha
- Figury:
Časoprostor
- Athény o noci svatojánské, blízký les
- datum mezi 1. květnem a 31. červencem
Postavy a jejich charakteristika
- Egeus – otec Hermiin – přísný, chce, aby si Hermia vzala Demetriuse
- Lysander – Hermiin nápadník – Miluje Hermii, nesnáší Demetria, chce utéct s Hermií a vzít si ji
- Demetrius – Hermiin nápadník – dříve se ucházel o Helenu, na jeho straně je Egeus, vybíravý
- Hippolyta – Královna Amazonek, nevěsta Theseova
- Theseus – vévoda athénský – Egeus si k němu přichází o radu, žaluje na Hermii, že si nechce vzít Demetria
- Hermie – Egeova dcera, miluje Lysandra – nechce poslechnout otce, rozhodne se, že s Lysandrem uteče a vezme si ho
- Helena – miluje Demetria – nešťastně zamilovaná do Demetria, ten však miluje Hermii
- Oberon – král elfů – chce od Titanie chlapce z říše elfů, aby ho mohl mít za panoše
- Puck – šotek – poslouchá Oberona, šťávu nakape do očí Lysandrovi a ten se zamiluje do Heleny
- Titanie – královna elfů – nechce dát Oberonovi chlapce z říše elfů za panoše, díky kouzlu se zamiluje do Klubka, který má oslí hlavu
- Elfové – slouží Titanii
Děj (obsah) díla
1. Dějství (expozice)
Plánuje se svatba Thesea a Hippolyty. Do jejich svatby se má vzít i Hermie a Demetrius, protože jejich otci se na tom kdysi domluvili. Hermie ale Demetria nemiluje. Během 4 dnů se musí rozhodnout, jestli si ho vezme. Pokud by si ho nevzala, tak půjde do kláštera či zemře. Je zamilovaná do Lysandera. Rozhodnou se společně, že utečou. Domluví si sraz v lese poblíž Athén. Hermie se s tím svěří Heleně. Ta je do Demetria zamilovaná a toto tajemství mu vyzradí, protože doufá, že získá jeho lásku zpět.
2. Dějství (kolize):
V lese sbor ochotníků nacvičuje hru Pýramos a Thysbé ke svatbě Thesea a Hippolyty. Titanie se rozhněvá na Oberona. Ten vyšle sluhu Pucka, aby jí nakapal do očí kouzelný lektvar (šťávu z kouzelného květu), po kterém se zamiluje do prvního, kterého uvidí. Naneštěstí se ale zamiluje do herce Klubka, která má oslí hlavu.
3. Dějství (krize):
Demetrius i Helena se také dostali do lesa. Puck má napravit, aby se Demetrius zamiloval zpět do Heleny. Splete se si s ním ale Lysandera, kterému do očí nakape lektvar. Ten v lese přespává s Hermií. Helena se pohádá s Demetriem. Puck si uvědomí chybu a lektvar do očí nakape i Demetriovi. Ráno jak Demetrius, tak Lysander jako první spatří Helenu a oba se do ní zamilují. Helena je zmatená a myslí si, že jde pouze o vtip. Do této scény přijde Hermie, která je smutná, že se k ní Lysander začal chovat bezcitně. Celá čtveřice se pohádá.
4. Dějství (peripetie):
Čtveřice se rozejde. Oberon nakáže Puckovi, aby napravil chyby, co způsobil. Lysanderovi nakape lektvar do očí, aby se opět zamiloval do Hermie. Oberon sám pak pokape víčka Titanii. Ta se do něj opět zamiluje a nechápe, jak mohla milovat někoho takového, jako byl Klubko
5. Dějství (katarze):
Do lesa ráno přichází otec Hermie Egeus, Theseus, Hippolyta a jejich družina. Najdou čtveřici pohromadě. Tento den se měla Hermie rozhodnout, jestli se za Demetria provdá. Ten však přizná lásku k Heleně a odvolá sňatek s Hermií. Nakonec se konají tři svatby: Theseus a Hippolyta, Hermie a Lysander a Helena a Demetrius. Noční dění z lesa jim začne připadat jako sen, který se nikdy neodehrál. Na závěr herci v Athénách předvedou hru Pýramos a Thysbé.
Srovnání
Christopher Marlowe, žil také v alžbětinské době a je považován a je stejně jako Shakespeare jeden z největších anglických dramatiků. A stejně jako on psal blankversem. V jeho hrách byli hrdiny titánové, které ničí jejich vlastní ctižádost a vášnivost, zápletky, dialogy a psychologie postav byly vždy mistrovsky zpracované. Jako jeden z prvních zpracoval Legendu o Doktoru Faustovi v díle Tragická historie o životě a smrti doktora Fausta.
Úryvek
“Já viděl jsem, jak letěl mezi chladným měsícem a zemí Kupid, celý ve zbroji: šíp jistě namířil na spanilou si vestálku na trůnu západním a hrot lásky tak prudce střelil, sto tisíc srdcí, jak by proklát měl, však hle! – ten ohnivý hrot Kupidův zhas vlhké luny v cudných paprscích a kněžka královská se brala dál v svém dívčím zamyšlení, prosta muk. Leč viděl jsem, jak dopad Mílkův šíp; on zasáh drobný kvítek západní, dřív mléčně bílý, nyní nachový od rány lásky; dívky říkají mu srdečník – nuž přines mi ten květ…
Adaptace
- stejně jako Romeo a Julie bylo toto drama několikrát zpracováno do filmové podoby nejen v Americe, ale také v Československu, Francii a Itálii
