Kniha: Zhasněte světla
Autor: Jaroslav Seifert
Přidal(a): Martina Hladíková
Jaroslav Seifert
- Český básník, prozaik, publicista a překladatel.
- Nedokončil gymnázium, nejprve se živil jako novinář v levicovém tisku (Komunistické nakladatelství a knihkupectví, Rudé právo).
- Byl zakládajícím členem Devětsilu (seskupení českých avantgardních umělců, kteří se věnovali proletářské literatuře a poetismu, dalšími členy byly např.: Karel Teige, Jiří Wolker, Vladislav Vančura, Vítězslav Nezval, Josef Havlíček).
- Kvůli své kritice byl vyloučen z Komunistické strany.
- Poté působil v Lidových novinách a různých časopisech.
- Překládal díla z francouzštiny a ruštiny.
- Zde byla omezená možnost publikovat svá vlastní díla, některé sbírky musely vycházet v samizdatu (lidé si literaturu předávali mezi sebou, většinou ji přepisovali na strojích, šlo o nelegální činnost).
- Je jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu.
- Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77.
Další díla:
- Na vlnách TSF
- Píseň o Viktorce
- Morový sloup
- Koncert na ostrově
- Maminka
- Všecky krásy světa
- Osm dní
- Hvězdy nad rajskou zahradou
Literárně-historický kontext
Obecně kulturní kontext:
1.-2. pol. 20. st., autora lze zařadit k několika literárním směrům:
- Jeho počáteční dála náleží k proletářské poezii, některá další díla se řadí k poetismu
Proletářská literatura
- Proletář = dělník
- Levicově orientovaná literatura
- Zde byla inspirací marxistická filozofie a ruská revoluce, ruským básníkem Vladimirem Majakovským
- V době komunismu byla vyzdvihována
- Zobrazení dělnické třídy a jejího útlaku
- Srozumitelnost i pro dělníky, jednoduchý jazyk
- Optimismus, kolektivismus (proti individualismu)
Další autoři tohoto období:
- Jiří Wolker
- Stanislav Kostka Neumann
- Josef Hora
- Jindřich Hořejší
- Konstantin Biebl
- Poetismus je pouze český směr 20. let 20. století
- Vychází z představ a obraznosti, hodně využívá volné asociace
- Hravost, parodie, zlehčování
- Základem poetistické tvůrčí metody je hra, rozumem nekontrolovaná řada volných asociací
- Inspirace dadaismem (=umění bavit se a žít)
- Snaha být zcela apolitický (lhostejný k politice)
- Exotické motivy, cestování, lidová zábava (cirkus, pouť)
Další autoři tohoto období:
- Konstantin Biebl
- Vítězslav Nezval
- Karel Teige
Rozbor díla: Zhasněte světla
Téma:
- Reakce na události roku 1938, kdy došlo ke zradě Československa z důvodu Mnichovské dohody. Autor se bojí o budoucnost země.
Motivy:
- Vlastenectví, zrada, obavy, válka, rozrušení, naléhavost, strach z budoucnosti.
Literární druh:
- Lyrika (vyjadřuje pocity, nálady, city, není zde tak důležitý samotný děj)
Literární žánr:
- Básnická sbírka
Literární forma:
- Poezie (psána ve verších a slokách)
Kompozice:
- Chronologický děj
- Ich-forma (lyrickým subjektem je sám autor)
- Sbírka 33 básní
Postavy:
- Postavám, které se objevují v jednotlivých básních, není věnována přílišná pozornost, nebývají pojmenovány nebo blíže charakterizovány
Časoprostor:
- Místo nebývá uvedeno (některé básně zachycují Prahu)
- Většinou bývá charakterizován měsíc nebo roční období (prvních 12 básní jsou i pojmenovány podle jednotlivých měsíců)
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají)
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – vítr pláče)
- Střídavý (ABAB) a sdružený (AABB) rým
- Slova citově zabarvená (např. větrníček, očka, veršík)
- Přechodníky (např. přimhuřujíc)
- Přirovnání (krásná jako kvítka, sladká jako střída dalamánku)
- Anafora (opakování stejného slova nebo slovního spojení na začátku dvou či více sousedních veršů – ne, já tě nepoznal; ne, já tě nepoznával)
Děj:
Prvních 12 básní sbírky je pojmenováno podle jednotlivých měsíců v roce. Zobrazují změny v přírodě v konkrétním měsíci, ale také proměnu člověka, jeho stárnutí a změny mezilidských vztahů.
Další básně se věnují osudu jak lidí, tak celého národa. Často je už v názvu vymezeno období, které zachycují (např. Velikonoční romance, Píseň o jarním svrchníku).
Básně v druhé poloviny sbírky se zabývají jak historií, tak i tíživými problémy tehdejší doby souvisejícími s podepsáním Mnichovské dohody dalšími státy, které představovalo zradu pro Československo. Autor se bojí budoucnosti, zároveň vyzdvihuje hrdinství a odvahu českého národa.