Slavnosti sněženek – rozbor díla

rozbor

 

Kniha: Slavnosti sněženek

Autor: Bohumil Hrabal

Přidal(a): M. Hladíková

 

 

Bohumil Hrabal (1914-1997)

  • Jeden z nejvýznamnějších českých prozaiků.
  • Jeho matka se vzala za manžela ředitele nymburského pivovaru, který Hrabala adoptoval.
  • Vystřídal řadu povolání, která zakomponoval do svých děl (např. číšník, výpravčí, pojišťovací agent, skladník).
  • Později působil jako redaktor Literárních novin a stal se spisovatelem z povolání.
  • Od roku 1968 do 1975 mu bylo zakázáno vydávat knihy, která poté vycházela v samizdatu nebo v cizině.
  • Volný čas rád trávil v hospodě U Zlatého tygra.
  • Rád cestoval.
  • Zemřel 3. února 1997 po pádu z okna Nemocnice Na Bulovce, kde byl hospitalizován, nejspíš během krmení holubů.
  • Zemřel na následky zranění po pádu z nemocničního okna.

Další díla:

  • Perlička na dně, Pábitelé, Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny, Ostře sledované vlaky, Příliš hlučná samota

 

Obecně kulturní kontext

2. pol. 20. st., česká literatura se členila na 3 proudy:

  • Po roce 1989 dochází ke spojení tří literárních proudů, konec politické cenzury, vznik soukromých nakladatelství

 

Historický kontext

  • 1945 – konec 2. světové války
  • 1948 – komunistický převrat
  • jaro 1968 – vrchol demokratizace, politické uvolnění (Pražské jaro)
  • 1968 – okupace vojsky Varšavské smlouvy
  • 1969 – upálení Jana Palacha
  • 1989 – svrhnutí režimu, Sametová revoluce

 

Rozbor díla: Slavnosti sněženek

Literární forma:

  • Próza (text psaný do odstavců a kapitol)

 

Literární druh:

  • Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)

 

Literární žánr:

  • Povídkový soubor (povídka= kratší vyprávění s jednoduchým dějem a méně postavami)

 

Téma:

  • Zobrazení běžného života obyčejných obyvatel chatové osady, šťastných i smutných okamžiků.

 

Motivy:

  • Každodenní život, lidské osudy, mezilidské vztahy, chataři, rodina, přátelství, smrt.

 

Kompozice:

  • Chronologický děj
  • Ich-forma (vypravěčem je sám autor)
  • Soubor 16 povídek, které na sebe nenavazují

 

Jazykové prostředky:

  • Spisovný jazyk
  • Hovorové výrazy
  • Dlouhá souvětí
  • Přirovnání
  • Bohatý jazyk
  • Humor
  • Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – stromy šeptají, krok za krokem vcházela noc)
  • Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)

 

Postavy:

  • Postavami jsou obyvatelé Kerska. Jde o obyčejné lidi, kteří řeší běžné každodenní problémy. V každé povídce se objevují rozdílné postavy.

 

Časoprostor:

  • Chatová oblast Kersko u Prahy
  • léta 20. století

 

Děje vybraných povídek:

Na zahrádce

Pan Karel pleje zahrádku. Během toho začne mluvit o své největší vášni – jídle. Jeho záliba je zřetelná na jeho postavě, protože je obrovské břicho. Karel nejraději ze všeho jí salámy. Nikdy mu dlouho nevydrží, chvilku poté, co si ho koupí, celou štangli salámu zase sní. Vypráví, že nemůže ani spát, často se v noci probouzí a salám jí v posteli. Je ochotný za něj zaplatit jakoukoli částku a neudrží se ani v situaci, kdy salám slouží jako dárek kamarádům. Karel se při myšlenkách na salám zasní a je spokojený. Odchází ze zahrádky dát si salám.

 

Králíčci v křídle

Pan notář byl podivný muž. Jeho tělo mělo zvláštní tvar a hlavu měl nakřivo. Kvůli tomu mu dělalo mnoho činností velké potíže, například oblékání. Také chůze mu trvala dlouho, protože neviděl až na zem. Od nikoho však nechtěl pomoci. Vždy si dokázal poradit sám, i když spadl do příkopu, o kterém nevěděl. Vypravěč ho znal a nezeptal se ho tedy, zda nepotřebuje pomoc. Notář mu za to dokonce i poděkoval. Notář ukázal vypravěči svůj dům. Na dvorku stále křídlo Petrof, ze kterého se ozývaly divné zvuky. Bylo to kvůli tomu, že se v něm nacházeli notářovi králíci.

 

Čekání na chleba

Vypravěč čeká na výborný chleba, který do osady přiváží. Přidá se do rozhovoru s panem Majorem. Jde o starého slepce, který je však velmi aktivní, vede plnohodnotný život, má mnoho zájmů, učí se novým jazykům a stará se o zahrádku. Také rád sleduje závody Formule 1, při kterých fandí Niki Laudovi. Vypráví, že všichni jeho oblíbení lidé, včetně Laudy, mají oči blízko u sebe.

Po čase přijíždí pro chleba i malíř Junek. Považuje se za velkého umělce a rád ostatním předhazuje, že vytvořil slabikář pro děti, na který je velmi hrdý. Proto ho rozzuří, když se ho při čekání ptá paní Vlašťovková, zda by neměl pro její dceru nějaký nepovedený obraz. Junek je přesvědčen, že všechna jeho vytvořená díla jsou povedená. Také se rozzlobí při její otázce, jestli by jí nemohl spravit rozbitý talíř, protože je i sochařem. Junek si myslí, že má na víc než lepit poničené talířky. Zasněně tak začne mluvit o bramborách, které považuje za nejkrásnější květinu.

Pan Major slíbí paní Vlašťovkové, že jí rozbitý talíř opraví. Dostává chleba a odchází. Přestože je slepý, odchází sám. Je velmi samostatný, ale i společenský a poznává lidi jenom podle zvuku. Pro chléb přijíždí na kole i pan Trnka s psíkem a povídá si s nováčkem v Kersku právě o panu Majorovi.

Chleba se konečně dočkal i pan Junek. Platil však vysokou bankovkou, na kterou neměla prodavačka dostatek peněz na vrácení. Dala mu proto navíc salám, rum, kvasnice a kartáč, aby mu nemusela žádné peníze vracet. Junek je nejprve překvapený a nestačí pohotovou prodavačku zastavit, ale později se rozzuří, protože je pro něho takové zboží úplně zbytečné.

 

Slavnost sněženek

Vypravěč se vydává za panem Limanem kvůli prodeji jeho auta. Zastavuje se u starého muže v montérkách, se kterým se dá do řeči. Pán žije v domě už dlouho a zná velmi dobře své okolí. Povídají si zejména o zdejších krásách přírody. Až později si vypravěč uvědomuje, že muž je právě panem Limanem. Ten už přitom vypravěče dávno prokoukl. Pan Liman ukazuje vypravěči své krásné auto, nového Forda. Synové mu z Ameriky posílají každý druhý rok nové auto. Liman do něho nasedá společně se svými dvěma kozly a odjíždí na pastvu.