Balady a romance – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: Balady a romance

Autor: Jan Neruda

Přidal(a): Niky

 

 

Život autora a vliv na jeho tvorbu: Jan Neruda (1834-1891)

  • český básník, prozaik, novinář, fejetonista, divadelník, literární a výtvarný kritik
  • hlavní představitel generace májovců
  • narodil se v Praze na Malé Straně v bývalých újezdských kasárnách; do Ostruhové (dnešní Nerudovy) ulice se přistěhoval až jako čtyřletý se svými rodiči ze Zásmuk; v Ostruhové ulici bydleli v domě U Dvou slunců.
  • studoval na gymnáziu, poté neúspěšně práva
  • novinářem deníku Čas, poté Hlas
  • byl ale také redaktorem časopisů – např. Rodinné kroniky, Květy, Lumír, psal fejetony
  • jako novinář byl uznáván, ale jako básník ne, protože psal o “ošklivých” věcech
  • velmi nerad cestoval – všechna jeho díla se odehrávají v Praze
  • problémy s alkoholem
  • většinu života prožil v nouzi
  • nikdy se neoženil
  • jeho životními láskami byly Anna Holinová, Karolína Světlá, Terezka Macháčová, Anička Tichá

 

Znaky Nerudovy tvorby

Nerudova poezie

  • tíhne k realistickému pohledu na svět (odmítání idyličnosti, iluzí), nesmlouvavý a nezkreslený obraz
  • epičnost, reflexivnost, vtip humor, sarkasmus, sociální cítěni, sebeironie
  • skromný, chvílemi až drsný jazyk
  • využívání lidové poezie

 

Nerudova próza

  • realistické ztvárnění skutečnosti
  • drobnokresba – specifický záběr na jednotlivé postavy
  • umělecká stránka jazyka
  • výběr slov a větná stavba blízká spíše hovorové řeči
  • vše směřuje ke stručnosti a k úsečnosti
  • snaha o přesné zobrazení skutečnosti
  • pozorovací talent – uvědomoval si maličkosti, detaily

 

Dílo

Novinář

  • vtip a satirický humor, dobrý postřeh, napsal přes 2000 fejetonů! (fejetony signoval malým trojúhelníkem pod textem)

Poezie

  • Hřbitovní kvítí: odraz atmosféry ve společnosti, pesimistické verše
  • Knihy veršů: má tři oddíly, známá je báseň Dědova mísa (sociální balada, nadpřirozeno)
  • Písně kosmické: víra v pokrok lidstva, optimismus v souvislosti se změněnými dobovými poměry, motiv kosmu
  • Balady a romance
  • Prosté motivy: intimní zpověď stárnoucího básníka
  • Zpěvy páteční: patetické, vlastenecké verše, vydané po jeho smrti, chápány v souvislosti s Velkým pátkem (= smrt po které následuje vzkříšení), součástí je báseň Láska

Próza

  • Povídky malostranské: zpodobňuje malostranský život z dob svého mládí, starosvětské prostředí, svět maloměstských lidiček, střídá tón vážný a humorný, věrná charakterizace postav
  • Arabesky: soubor povídek, obrázky z pražského života

 

Rozbor díla: Balady a romance

  • druh: lyricko-epická básnická sbírka
  • výrazová forma: poezie
  • žánr: romance nebo balada (Neruda zde však smazává tradiční chápání romance a balady, balady mají ráz spíše rozmarné romance nebo legendy)
    • balada: lyrickoepická báseň ponurého děje a většinou tragického konce X romance: lyrickoepická báseň rozmanitého obsahu, nejčastěji milostná nebo romantická tematika, vyznívá optimisticky
  • sbírka velmi zapadá do české národní tradice

 

Formální podoba

  • kompozice: chronologická, členění textu: 12 balad a 6 romancí, častá er-forma
  • jazyk: psáno ve verších (trochej – charakteristický pro češtinu), několik typů rýmů, vyskytuje se zde knižní mluva i básnické prostředky (ale ne přemíra, protože Neruda tvrdil, že spousta obrazů myšlenku až dusí!), ale i hovorový jazyk
  • motivy: náboženské, historické, biblické, o smrti, národu, přírodě, politické motivy, motiv viny a trestu, lidské vztahy…
  • epičnost, reflexivnost, vtip, humor, sarkasmus, sociální cítění, sebeironie (znaky Nerudovy poezie všeobecně)
  • využívání lidové poezie, bájí, obyčejů… (apokryfy = převyprávění obecně známého tématu)
  • skromný, chvílemi až drsný jazyk, říká věci přímo
  • ve svých básních vypráví krátké příběhy
  • prvky dynamizace – elipsy sloves, zvolací věty, hromadění interpunkce
  • básnické prostředky: přirovnání, metafory, anafory, anastrofy, archaismy, básnické přívlastky

 

Tématická výstavba

Balada pašijová: náboženský motiv, základem obecně lidské problémy, názory prostého lidu

  • děj: Satan přináší Bohu svou žalobu. Nestačí mu Ježíšova oběť za spasení celého lidstva, požaduje víc. Andělé tedy Ježíšovi přidávají další utrpení (nevděk, zrada). Nakonec Satan požaduje muka největší – aby Ježíš viděl, jak jeho matka lká pod křížem.

Balada horská: náboženský motiv, zobrazení naivity dítěte

  • děj: Dítě se ptá babičky, jak vyléčit nemocného. Poradí mu, že jitrocelem a jahodníkem. Dítě byliny natrhá a snaží se vyléčit ukřižovaného Ježíše (na kříži v kostele).

Balada dětská: naivní představa lidí o smrti

  • děj: Pro nemocné dítě, jehož matka usnula, si přišla smrtka. Dítě nejprve nechtělo odejít, avšak nakonec matku přece opustilo.

Balada česká: národní motivy, nadpřirozeno

  • děj: Rytíř Paleček potká lesní ženy. Jedna z nich, Vesna, mu je ochotna splnit jedno přání. Paleček si přeje, aby se mohl probudit každý rok na jaře, když je příroda nejkrásnější. Vždy pouze na osm dní.

Romance o Černém jezeře: přírodní a vlastenecké motivy

  • děj: Na dně temného jezera je pohřbena dávná sláva českého národa, na kterou se již zapomnělo. Toto magické tajemství přitahuje autorovo pozornost a nemůžu od hladiny odtrhnout oči. Autor pod jeho hladinou tuší hrdiny, kteří zesnuli pro vlast.

Romance o Karlu IV.: historické a národní motivy

  • děj: Králi nechutnalo české víno. Kritizoval jej a přirovnával k českému národu. Nakonec mu však zachutnalo a i český národ si oblíbil.

Romance o jaře 1848: politický podtext

  • děj: Jediná báseň ve sbírce s politickým podtextem. Autor popisuje změny v chování společnosti během uvolnění režimu v revolučním roce.

Romance italská: náboženský motiv

  • děj: Ugo Bassi (mnich a republikán) je vydán do Říma během boje o sjednocení a má být popraven. Mnich knězi, který se mu před smrtí vysmívá, říká, že jej Bůh pozná podle rudého praporu a přijme jako svého sluhu.

Romance Helgolandská: motiv viny a trestu, je to spíše balada, než romance

  • děj: John navede loď na břeh, aby ztroskotala. Když k ní přijde a chce ji vykrást, z jejích útrob se ozývají prosby o záchranu. Trosečník nabízí půl jmění z lodě. John ho nechává umřít, protože chce vše. Ráno, když se k lodi vrátí, zjistí, že muž byl jeho budoucí zeť.

Balada zimní: motiv nadpřirozena, viny a trestu, zlo je potrestáno

  • děj: Čaroděj osvobodil tři muže z šibenice. Na oplátku pro něj mají sehnat polštář (ukraden chudě vdově), víno (ukradeno z kostela) a chléb (Hostie ukradená knězi, když ji nesl nemocnému). Druhého dne jsou všichni čtyři nalezeni mrtví.

Balada stará – stará!: o lidských vztazích, sociální tematika

  • děj: Žena se vrhne i s dítětem do řeky, aby ukázala mlynáři, co jí provedl.

Balada tříkrálová: náboženský a sociální motiv

  • děj: Tři králové se chtěli po narození vnutit Ježíšovi. Ten jim odvětil, že až ho budou popravovat, nepřijde žádný z nich.

Romance štědrovečerní: náboženský motiv, vyznívá humorně

  • děj: Sv. Petrovi ze zdá, že je spolu s celou vesnicí u zrození Páně. Nejhezčí dívka ze vsi líbá Ježíška a Petr se velmi zlobí, když Panna Maria nezakročí.

Balada májová: náboženské motivy, humorné, spíše romance

  • děj: Mladá dívka prosí svatou Petronilu, aby jí našla chlapce. Je jí jedno jakého, jen aby nebyl zrzavý. Když panna najde právě zrzka, dívka jej ráda přijímá.

Balada rajská: náboženské motivy, humorné, spíše romance

  • děj: Svatá Alžběta je patronkou věrných žen. Je však smutná, protože za pět set let nenašla jedinou.

Balada o duši Karla Borovského: národnostní námět, na konci modlitba za záchranu národa (jeho ostrý jazyk nám bude chybět)

  • děj: Dvě dobré duše jsou vpuštěny do ráje, ale třetí – Havlíčkova nejprve ne. Svatý Petr ji přijímá teprve poté, co Borovský řekne jedinou modlitbu, kterou kdy napsal.

Balada o polce: polka: představuje dívku, ve skutečnosti jde o tanec, je to spíše romance (veselé)

  • děj: Vypráví o tom, jak do vesnice přijela polka (v básni personifikována jako krásná a veselá dívka)a všichni se roztancovali.

Balada o svatbě v Kanaán: biblický motiv (Ježíš proměnil vodu na víno)

  • děj: Na svatbě v městě Kanaán došlo víno. Přítomen byl však Ježíš s matkou. Když Ježíšovi přinesli vodu, přeměnil ji ve vynikající víno.

 

Zasazení do kontextu české literatury

  • Neruda patří do tzv. Generace Májovců (literatura 2. poloviny 19. stol.)

 

Generace májovců

  • navazovala na odkaz K. H. Máchy (člověk, který neváhal bořit zažité představy o povaze a funkci českého básnictví)
  • život byl svázán a limitován absolutistickou vládou Františka Josefa I., který r. 1848 nastoupil na rakouský trůn
  • A. Bach byl ministrem vnitra, zavedl přísnou cenzuru, byla potlačena svobodná publicistika a svoboda projevu, omezení vydávání knih
  • 1867- rakousko-uherské vyrovnání, české země pocítily zvýšený centralizační tlak z Vídně
  • Neruda celou situaci pojmenoval jako „časy zaživa pohřbené“

 

Almanach Máj

  • vystoupení básnické generace, nelíbila se jim situace nejen v literární oblasti
  • hlavními organizátory byli Vítězslav Hálek a Jan Neruda
  • chtěli svým dílem prolomit „mrtvé“ období
  • chtěli dát najevo svou nespokojenost s politickým a kulturním životem, chtěli prosadit demokratické ideály
  • chtěli vytvořit novou literaturu, jež by pravdivě zobrazovala svět (tíhnutí k realismu)
  • požadavek světovosti literatury, překlady děl

 

Představitelé Almanachu Máj:

  • Karel Jaromír Erben,
  • Božena Němcová
  • Jan Neruda
  • Karolína Světlá – Vesnický román, Kříž u potoka
  • Vítězslav Hálek – Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice
  • Adolf Heyduk, Rudolf Mayer, Sofie Podlipská





Další podobné materiály na webu: