Selské balady - rozbor díla

rozbor

Kniha: Selské balady

Autor: Jaroslav Vrchlický

Přidal(a): TerkusCZ

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)

Narodil se 17. února 1853 v Lounech jako Emil Bohuslav Frída.
Studoval na gymnáziu v Klatovech a poté na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Byl významným českým básníkem, dramatikem a překladatelem.
Překládal díla významných světových autorů, jako jsou Dante, Goethe, Shakespeare a další.
Byl profesorem na Univerzitě Karlově a členem České akademie věd a umění. Uznání tak získal již během svého života.
Zemřel 9. září 1912 v Domažlicích.

Díla

Zlomky epopeje – Cyklus epických básní, který zahrnuje i Selské balady.
Hippodamie – Dramatická trilogie inspirovaná antickými mýty.
Bar Kochba – Dramatická báseň o židovském povstání proti Římanům.
Okna v bouři – Sbírka lyrických básní.
Dojmy a rozmary – Sbírka lyrických básní.

Literárně-historický kontext

Romantismus

Vznikl na konci 18. století a trval do poloviny 19. století.
Zaměřuje se na rozpor mezi realitou a humanistickými ideály.
Hlavními tématy jsou individualismus, subjektivita, příroda, láska, smrt a tajemno.
Styl psaní je často emocionální, používá bohatý jazyk a obrazná vyjádření.
Romantismus se rozvíjel v různých zemích, například v Německu, Anglii, Francii a Rusku.
V Čechách jsou významnými představiteli romantismu Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben a Jaroslav Vrchlický.

Současníci

Karel Hynek Mácha – Český básník, autor slavného díla „Máj“.
Karel Jaromír Erben – Český básník a sběratel lidové slovesnosti, autor sbírky „Kytice“.
Victor Hugo – Francouzský spisovatel, autor románů „Chrám Matky Boží v Paříži“ a „Bídníci“.
George Gordon Byron – Anglický básník, známý svými díly „Childe Haroldova pouť“ a „Don Juan“.
Johann Wolfgang von Goethe – Německý spisovatel, autor „Fausta“ a „Utrpení mladého Werthera“.
Edgar Allan Poe – Americký spisovatel, známý svými hororovými a detektivními povídkami, jako je „Havran“ a „Jáma a kyvadlo“.

Rozbor: Selské balady (1885)

Základní charakteristika

Literární forma: poezie
Literární druh: převažuje epika (základem je děj)
Literární žánr: balady (sociální balady)
Literární směr: romantismus

Téma, motivy, námět

Hlavní téma a myšlenka díla:
- Balady se zaměřují na úděl venkovského lidu, sociální nespravedlnost a historický boj sedláků proti feudálnímu útlaku. Dílo reflektuje utrpení, vzdor a naději venkovského lidu, často s odkazy na české národní dějiny a mytologii.
- Vyjadřují kritiku feudálního systému a sociální nespravedlnosti, zároveň oslavují odvahu a odpor sedláků. Prostřednictvím symbolických příběhů a historických odkazů dílo ukazuje, že i přes utrpení a porážky zůstává naděje na spravedlnost a lepší budoucnost. Zároveň zdůrazňuje morální sílu a odhodlání venkovského lidu, který se navzdory těžkostem nevzdává.
Motivy:
- Útlak, nespravedlnost, vzpoura, naděje, odvaha a hrdinství, vlastenectví (národní identita)
Námět:
- Vrchlický čerpal inspiraci z české historie, zejména z období pobělohorského, a zpracovával příběhy lidových hrdinů a událostí, které se týkaly selských vzpour.

Kompozice

Sbírka je rozdělena do 20 balad, které jsou většinou epické než lyricko-epické.
Balady jsou uspořádány chronologicky (tematicky i s retrospektivními prvky).
Každá balada má svou vlastní strukturu a děj (nenavazují na sebe), ale všechny spojuje společné téma útlaku a vzpoury.

Vypravěč

Převažuje er-forma (třetí osoba), kde vypravěč stojí mimo děj a popisuje události z odstupu. Tato forma umožňuje objektivní, ale zároveň emotivní vyprávění, které kombinuje popisné pasáže s dramatickými dialogy a monology postav.
V některých baladách se objevuje také lyrický subjekt (první osoba), které vyjadřuje osobní pocity, úvahy nebo reflexe.
Vypravěč je vševědoucí, což umožňuje hluboký vhled do myšlenek a pocitů postav.
Vypravěč je často nezaujatý, ale zároveň projevuje sympatie k utlačovaným sedlákům a kritizuje nespravedlnost vrchnosti.
Používá kombinaci epického vyprávění a lyrického vyjádření.

Jazyk a styl

Spisovný, bohatý a obrazný s důrazem na emocionální a symbolickou hloubku
Převládají básnické formy, rytmus a rým, které dodávají textu melodický a působivý charakter.
Časté používání symbolů (např. klasy, havrani, stromy) k vyjádření hlubších významů.
Prvky lidového jazyka mluvy přibližují postavy sedláků a jejich svět.
Metafora, metonymie a personifikace, které zvyšují expresivitu a emocionální dopad textu.
Najdeme zde i přirovnání (vlas jak zlato ryzí)
Použití starších výrazů a historických termínů, které dokreslují atmosféru doby (historismy/archaismy) (skanout, chmura)
Použité jsou i dialogy a monology

Časoprostor

Doba: Pobělohorské období, raný novověk. Děj se vztahuje k různým historickým obdobím, zejména k feudálnímu systému (16.–18. století), kdy vrchnost vykořisťovala venkovský lid. Některé balady odkazují na konkrétní události, jako jsou chodské povstání nebo bitva u Chlumce.
Místo: Český venkov, zejména oblasti postižené selskými vzpourami či historickými událostmi (např. Chodsko, Blaník, Říp).
Prostředí: Venkovské prostředí, selské dvory, šlechtická sídla, kostely.

Hlavní postavy

Postavy jsou různé a zahrnují historické i symbolické osobnosti. Sbírka obsahuje i řadu dalších anonymních postav (sedláci, panská chasa), které společně vytvářejí obraz boje mezi utlačovaným venkovským lidem a mocenskou vrchností.
- Obecně se v Selských baladách vyskytují následující typy postav:
  Sedláci: Jsou nejpočetnější skupinou postav, představují široké vrstvy venkovského lidu, utlačované vrchností. Jsou vykresleni jako pracovití, ale i jako oběti nespravedlnosti, což je vede k vzdoru.
  Vrchnost (páni, zemané, hrabata): Reprezentují mocenskou elitu,
- která vykořisťuje sedláky. Jsou často zobrazeni jako krutí, pyšní a bezohlední.
- Náboženské postavy (kněží, jezuité): Jejich role je ambivalentní, někdy stojí na straně sedláků, jindy jsou nástrojem útlaku.
- Historické osobnosti: Některé balady se inspirují skutečnými historickými postavami, jako je Jan Kozina nebo Matyáš Ulický, které jsou zobrazeny jako hrdinové selského odporu.
- Alegorické postavy (Boží soud, oráč): V některých baladách vystupují postavy, které mají symbolický význam a reprezentují vyšší principy, jako je spravedlnost nebo trest.
Konkrétní postavy jsou pak popsány u jednotlivých balad níže.

Obsah díla a děj jednotlivých balad

Česká duma

Postavy: Český národ (symbolická postava), autor (reflektující postava).
Báseň vyjadřuje smutek a pasivitu českého národa, tázajíc se po původu této mentality a toužíc po činech místo slz. Reflektuje historické útrapy a hledá příčiny národní rezignace.

Etruská ballada

Postavy: Etruský sedlák, dítě (symbol lidské práce).
Sedlák při orbě nalézá kostry, krev a nakonec dítě, které symbolizuje hořký úděl lidské práce a utrpení. Balada poukazuje na marnost lidského úsilí a jeho tragické důsledky.

Sen Tamerlanův

Postavy: Tamerlán (krutovládce), oráč (symbol Božího soudu).
Tamerlán má před smrtí sen, ve kterém vidí obrovského oráče táhnoucího krvavé brázdy jeho vlastním tělem. Z těchto brázd vyrůstají klasy a květiny, což symbolizuje proměnu násilí v plodnost a mír. Balada je alegorií na trest za tyranii a možnost vykoupení skrze utrpení.

Dvě laně

Postavy: Kníže Oldřich, dívka (dcera Kresiny), Kresina (sedlák).
Kníže Oldřich potká dívku u studánky a zapomene na lov. Lovec mu oznámí, že sedlák Kresina chytil laň. Kníže se rozzlobí, ale když zjistí, že dívka je sedlákova dcera, odpustí mu. Balada spojuje motivy lásky a odpuštění.

Píseň klasů

Postavy: Klasy (symbol sedláků), sedláci.
Klasy zpívají o údělu sedláků, kteří přes veškerou úrodu žijí v bídě a chudobě. Báseň kritizuje sociální nespravedlnost a vyjadřuje solidaritu s utlačovanými.

Suplika

Postavy: Sedláci, pan kantor, vrchnost.
Sedláci donutí kantora, aby napsal pánům stížnost na jejich útlak a robotu. Balada zachycuje zoufalství i odvahu venkovského lidu postavit se proti vrchnosti.

Píseň vzbouřených sedláků

Postavy: Vzbouření sedláci, vrchnost.
Píseň vyjadřuje vzdor sedláků proti pánům a jejich touhu po spravedlnosti. Je oslavou selského odporu vůči feudálnímu systému.

Lorecký ze Lkouše

Postavy: Lorecký ze Lkouše (zeman), rychtář Petr Dulík, sedláci.
Zeman Lorecký se pyšní svými syny a tvrdí, že budou bičem na sedláky. Sedláci se vzbouří a zabijí jeho i jeho syny. Balada ukazuje tragické důsledky sociálního napětí.

Ballada vánoční

Postavy: Vzbouření sedláci, generál (velitel vojsk), vrchnost.
Sedláci se vzbouří proti pánům, ale jsou poraženi a popraveni. Místo popravy se promění v hořící strom, který symbolizuje jejich utrpení. Báseň zdůrazňuje kontrast mezi vánočním pokojem a násilím.

Shnilé obilí

Postavy: Sedlák, havran (symbol varování), vrchnost.
Sedlák je varován havranem, že jeho práce bude marná. Sedláci se vzbouří, ale jsou potlačeni a úroda shnije. Balada reflektuje marnost lidského úsilí v nepříznivých podmínkách.

Rychtář Oremus

Postavy: Rychtář Oremus, sedláci, vrchnost.
Rychtář Oremus zradí sedláky a obchoduje s pány. Je zabit v bitvě. Balada poukazuje na zradu uvnitř selského společenství.

Ballada o smrti Jana Koziny

Postavy: Jan Kozina, sedláci, vrchnost.
Báseň líčí popravu Jana Koziny a smutek i hněv sedláků nad jeho osudem. Kozina je zde zobrazen jako hrdina selského odporu.

Matyáš Ulický

Postavy: Matyáš Ulický, vrchnost.
Matyáš Ulický před popravou popisuje své vidění pekla, kde jsou mučeni páni a utlačovatelé lidu. Balada obsahuje silné morální poselství o spravedlnosti.

Hrabě Breda

Postavy: Hrabě Breda, dívka (sedlačka), sedláci.
Hrabě Breda krutě trestá sedláky za neplacení daní. Nakonec je zavražděn dívkou, jejíž vlasy si nechal ostříhat jako trest. Balada zdůrazňuje pomstu za bezpráví.

Selské kázání

Postavy: Sedláci, jezuité.
Sedláci zajmou tři jezuity a v kotli s vroucím olejem jim předvádějí „selské kázání“ o věčnosti a Božím soudu. Báseň je alegorií na spravedlnost lidového odporu.

Cep a kosa

Postavy: Sedláci.
Báseň oslavuje cep a kosu jako symboly selské práce a síly. Je oslavou venkovského života i odhodlání k boji za práva.

Modlitba na Řípu

Postavy: Sedláci, praotec Čech, svatý Jiří.
Sedláci se modlí k praotci Čechovi a svatému Jiří za sílu a ochranu. Báseň má vlastenecký charakter s duchovními motivy.

Žalozpěv selského lidu po bitvě u Chlumce

Postavy: Sedláci.
Báseň vyjadřuje smutek a beznaděj sedláků po porážce v bitvě u Chlumce. Ukazuje tragédii dějin venkovského lidu.

Český sedlák

Postavy: Český sedlák (symbolická postava).
Báseň líčí historický úděl českého sedláka, jeho utrpení i občasné vzpoury proti vrchnosti. Je reflexí národní identity spojené s venkovským životem.

Balada blanická

Postavy: Soused Jíra, svatý Václav, blanické vojsko.
Soused Jíra vstoupí do hory Blaník a vidí spící vojsko svatého Václava. Po návratu do vesnice zjistí, že uplynulo mnoho času. Báseň pracuje s motivem legendy o Blanických rytířích jako ochráncích českého národa.

Úryvek/citace:

SELSKÉ KÁZÁNÍ

Tři jesuiti z Hory Kutné
před Švédy prchli v pospěchu;
to cestování věru smutné
o hladu, ţízni, bez dechu.
Blíţ Ledče v lesa ústup ztmělý
kdyţ utajit své kroky chtěli,
křik divý kolem burácí;
ó běda, v zlou tam přišli chvíli,
jenţ vzbouřeni tam tábořili,
je zaskočili sedláci.