Básně noci – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Básně noci

Autor: Vítězslav Nezval

Přidal(a): Martina Hladíková

 

Vítězslav Nezval

  • Tento český literát byl známý svými básněmi, dramaty a prózou. Jako jeden z iniciátorů poetismu a klíčová postava českého surrealismu měl významný vliv na literární scénu.
  • Během svého studia práv v Brně, které neúspěšně dokončil, si zamiloval toto město a často ho vzpomínal ve svých dílech.
  • Byl aktivním členem Devětsilu, skupiny avantgardních umělců zaměřujících se na proletářskou literaturu a poetismus, kde působili také Karel Teige, Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura, Jiří Wolker a Josef Havlíček.
  • Angažoval se v Komunistické straně Československa a jeho životní cesty ho často zavedly do zahraničí, především do Francie.
  • Jeho posledním odpočinkovým místem se stal Vyšehradský hřbitov.

 

Další díla: 

  • Podivuhodný kouzelník, Pantomima, Manon Lescaut, Akrobat, Edison, Pět prstů, Matka naděje, Zpěv míru, Pět minut za městem, Žena v množném čísle

 

Literární kontext 

Kulturní pozadí: Autor se řadí mezi zastánce poetismu a surrealismu.

Poetismus:

  • Tento čistě český literární proud se objevil ve 20. letech minulého století.
  • Jeho zakladateli jsou Karel Teige a Vítězslav Nezval.
  • Je charakteristický svou obrazností a častým využíváním spontánních spojení.
  • Ovlivněný lehkostí dadaismu, který si klade za cíl bavit a žít.
  • Hra a neřízené spojení myšlenek tvoří jádro poetistického umění.
  • Vyznačuje se hravostí, optimistickým pohledem a tendencí k parodii a humoru.
  • Snaží se vyhnout politickému angažmá.
  • Často se objevují exotické a cestovatelské motivy, stejně jako lidová zábava, jako je cirkus nebo jarmarky.

 

Surrealismus:

  • Tento směr v literatuře a umění vznikl s cílem spontánně vyjádřit nevědomé procesy mysli bez racionální kontroly.
  • Byl inspirován Freudovou psychoanalýzou.
  • Zahrnuje ponory do snového světa a osvobození od logiky.
  • Nejsou dodržována tradiční pravidla poezie, jako je rým nebo rytmus.
  • Jeho zakladatelem je André Breton.

Autoři doby: Mezi autory této éry patří Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura a Konstantin Biebl.

 

Historické pozadí:

  • 8. května 1945 skončila druhá světová válka, s vítězstvím spojenců (USA, Francie, Velká Británie a SSSR) a porážkou Osy (Německo, Itálie a Japonsko). Evropa byla následně rozdělena na východní a západní blok.
  • V roce 1948 došlo k komunistickému puči a nastolení nového režimu.
  • V roce 1953 zemřeli Gottwald a Stalin, což vedlo k mírnému uvolnění politické atmosféry.
  • Jaro 1968 je známé jako Pražské jaro, období demokratizace a politického uvolnění.
  • 21. srpna 1968 došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharsko, Maďarsko, NDR), což vyvolalo třetí velkou vlnu emigrace.
  • V lednu 1969 se Jan Palach upálil na protest proti komunistickému režimu.
  • 70. a 80. léta byla obdobím tzv. normalizace, čistek v komunistické straně, zákazu politických organizací a přísné cenzury.
  • 11, listopadu 1989 proběhla Sametová revoluce, která vedla ke svržení režimu.

 

Rozbor: Básně noci

Téma:

  • Zamyšlení se nad životem, jeho podstatou a významem, a smrtí. Autor dále přemýšlí nad nocí, proměnami společnosti či lidskou pílí. Některé básně jsou laděny optimisticky (např. báseň Noci), jiné pesimisticky (např. báseň Silvestrovská noc).

 

Motivy:

  • Myšlenky, pomíjivost, společnost, život, smrt, putování, oslava pokroku a vynálezů, vzpomínky.

 

Literární druh:

  • Lyricko-epická skladba
  • lyrika – vyjadřuje pocity, nálady, city, není zde tak důležitý samotný děj
  • epika zachycuje děj

 

Literární žánr:

  • Básnická sbírka

 

Literární forma:

  • Poezie (psána ve verších a slokách)

 

Kompozice:

  • Sbírka 7 básní, některé se dále člení na zpěvy
  • Chronologický děj
  • Nejčastěji rým sdružený (AABB) nebo střídavý (ABAB), některé básně jsou psány volným veršem (bez pravidelného rýmu)

 

Postavy:

  • V básních se neobjevuje mnoho postav, ty navíc nebývají příliš charakterizovány. Důraz je kladen především na vyjádření emocí či autorových pocitů.

 

Časoprostor:

  • Čas ani místo nejsou uvedeny

 

Jazykové prostředky:

  • Spisovný jazyk
  • Není žádná interpunkce (čárky, tečky)
  • Symbolismus, tradice
  • Archaismy (slova zastaralá – bdít)
  • Anafora (opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů – v básni Noci: kdo …)
  • Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – kdo nalil do měsíce krev že stříká magicky)
  • Básník pro psaní používal proud volných asociací (psal vše, co ho právě napadlo, co mu proběhlo hlavou)

 

Děje jednotlivých básní:

Dedikace

Báseň je věnovaná Otokaru Březinovi, jehož tvorbu autor obdivoval. Oba básníky spojovalo časté užívání symbolismu a metafor.

Noci

Autor se zamýšlí nad nocí, líčí její atmosféru a vyjadřuje k ní osobní sympatie. Přemýšlí nad ní všemi svými smysly.

Podivuhodný kouzelník

Tajemný kouzelník putuje světem. Během 7 let cest se každý rok mění jak samotný kouzelník, tak i okolní svět. Nastává revoluce, která výrazně změní celou společnost. Kouzelník se zamýšlí i nad budoucností lidstva.

Akrobat

Akrobat chce jako symbol míru zasadit růži na Sibiři. V Madridu tedy natáhne lano a chce po něm dojít až na Sibiř. Cestu však nedokončí a z lana spadne. Autor rekapituluje akrobatův život a ukazuje jeho posmrtný život, ve kterém nalezne klid a smíření.

Edison

Básník prochází noční Prahou a všímá si hazardního hráče, který chce spáchat sebevraždu. Básník mu to chce vymluvit, ale mluví pouze s jeho představou. Odchází domů, kde v novinách čte o Edisonovi. Autor oslavuje techniku a její pokrok. Vyzdvihuje Edisona, který si svoji slávu vydobyl pílí a těžkou dřinou a poukazuje na změny, které proběhly díky Edisonovým vynálezům. Vypravěč se probouzí a zjistí, že jeho vyprávění bylo pouhým monologem. Sleduje obyčejné lidi, kteří po své smrti na rozdíl od Edisona upadnou do zapomnění.

Silvestrovská noc

Autor tráví noc mezi Silvestrem a Novým rokem sám. V tichosti popíjí víno a přemýšlí o životě. Bujaré oslavy považuje za nesmysl. V jedné chvíli se lekne bílé ruky, která leží na jeho stole. Jde o těžítko. Symbolizuje smrt a nejistotu lidského života, který může v každé chvíli skončit.

Neznámá ze Seiny

Neznámá pradlenka se při práci utopila v Seině. Přestože je mladá dívka mrtvá, je velmi krásná a má ve tváři klidný výraz. Básník uvažuje nad tím, jaké pocity musela těsně před smrtí zažívat.

error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.