Bylo nás pět – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Bylo nás pět

Autor: Karel Poláček

Přidal(a): Lucie

 

 

 

Literární druh: epika

Literární žánr: humoristický román

Literární směr: Česká próza, drama a kritika od konce 1. sv. v. do konce 2. sv. v.

Próza: Slovní zásoba – brilantní jazyková komika, přehnanou spisovnost střídá nespisovnými výrazy a hovorovými obraty a zkomolenými výrazy

Stylistická charakteristika textu – hovorový i spisovný jazyk, přímá řeč, hlavní myšlenkou je zobrazení světa dospělých na malém městě, které je viděno dětskýma očima a proto působí komicky, stejně jako Péťova snaha vyjadřovat se „korektně“, psáno ich-formou (v 1. osobě) – vypráví Petr Bajza

Epika: vypravěč – Petr Bajza

doba děje – počátek 20. století, dílo vzniklé za protektorátu

místo děje – Rychnov nad Kněžnou

Kompozice: Epizody jsou řazeny tak, jak šly za sebou od jara až do zimy. Dílo není dělené na kapitoly, ale je rozděleno na oddíly, které jsou graficky vyznačené.

 

Postavy:

Petr Bajza – hlavní hrdina a vypravěč, veselý, rošťák, inteligentní, má velikou představivost, syn majitele koloniálu

Tonda Bejval – Péťův spolužák, „vynálezce“, má různé bláznivé nápady, hodně si o sobě myslí, lakomý, syn majitele povoznictví a obchodu s uhlím

Čenda Jirsák – kamarád Péti, je nábožný, jeho koníčkem je sbírání hříchů ke svaté zpovědi, rovněž je velice ješitný

Eda Kemlink – další z kamarádů, syn úředníka z berního úřadu, velmi chytrý, má dvě sestry Refaelu a Viktorku a psa Pajdu, který s jiným psem Amorem krade v řeznictví buřty

Pepa Zilvar – z chudobince,je starší než ostatní hoši, několikrát propadl, kouří, vede dospělé řeči, statečný, semtam se spustí s Habrováky, syn válečného invalidy a “vrchního” žebráka

tatínek Bajza – majitel obchodu se smíšeným zbožím, přísný, ale zároveň i laskavý, semtam poněkud opatrný na peníze

maminka Bajzová – hodná, rozumná, často zmírňuje tatínkovu přísnost

Kristýna – služka, pochází z horské vesnice Rampuše (odtud Rampepurda), bláznivá holka, všemu se směje, ale má veliký strach z myší

Eva Svobodová – dcera cukráře, Petrova favoritka, nosí Péťovi z cukrářství dobroty

Mančinka – mladší sestřička ( batole) Péti Bajzy

Láďa Bajza – starší bratr Péti Bajzy, učí se na kupce v Mostě

pan Fajst – místní občan, starý mládenec, zapšklý moralista a milovník starých mravů

 

Ukázka:

Do školy chodím každý den kolem jednopatrového domu, na kterém je štít s nápisem Martin Bejval. A pod tím jest tiskacím písmem napsáno Povoznictví a obchod s uhlím. Ten nápis je modře a červeně vymalovaný a po obou stranách jsou zkřížená kladívka, což se mi velice líbí. Ale ještě více se mně líbí koňská hlava, co je přidělaná mezi dvěma okny v prvním patře. Když jsem byl malý, tak se mně ta hlava nic, ale docela nic nelíbila, jelikož jsem se jí bál. Ona má porád otevřenou hubu a cení zuby. Ušklíbá se tak, jako by na mne něco věděla, počkej, ty kluku nezdárná, já to na tebe řeknu. Chodil jsem na ni žalovat, že se v jednom kuse na mne šklebí a já jí přece nic nedělám. To ona porád začíná, ať si to nechá! Maminka mne musila chlácholit a pravila, že ta hlava mně nic nemůže udělat, jelikož je dřevěná.

 

Děj knihy:

V románu Bylo nás pět se projevuje mnoho autobiografických rysů – hlavní postava Petr Bajza prožívá se svými kamarády příhody, které prožil autor ve svém dětství. Kamarádí spolu pět chlapců – Petr Bajza, syn obchodníka, Antonín Bejval – jeho otec má provoznictví, Éda Kemlink – syn úředníka, Čeněk Jirsák – jeho otec vyrábí čepice a Pepek Zilvar – syn obecního žebráka, který bydlí v chudobinci. V rodině Bajzových má hlavní slovo přísný a velmi šetrný tatínek, Péťova maminka je hodná a laskavá, starší bratr Ladislav si hraje na dospělého a důležitého, malou Mančinku musí Péťa často opatrovat. Služebná Kristýna je veselá, Péťa ji nazývá „Rampepurda“, protože pochází ze vsi Rampuše, a často jí provádí všelijaké zlomyslnosti. V první části knihy popisuje autor mnoho Bukovských dobrodružství. Jsou zde svérázné postavy města – pan Fajst, který chlapce věčně kárá a je přesvědčen o jejich špatném konci, zelinářka Kozí Kuncka, které se chlapci posmívají, Jakub od Bejvalů, který jezdí s koňmi, je nemluvný, ale chlapci ho mají rádi, rozmazlený továrnický synek Otakárek Soumarů, Eva Svobodová z cukrárny, kterou má Péťa rád a která mu nosí tajně dobroty. Bajzovi příbuzní Vařekovi jsou závistiví a lakotní lidé. V druhé části knihy nastupuje místo skutečných událostí Péťova fantazie. Chlapec prodělává spálu a jako vzpomínka na nevšední zážitek, který mu přinesla návštěva cirkusu, sní o tom, že má slona Jumba a se svými kamarády a spolužačkou Evou Svobodovou odjíždí do Indie, kde se má Zilvar z chudobince oženit s dcerou maharádži. Když se Péťa uzdravuje a probírá se z horečky, diví se, že jeho kamarádi nevědí nic o příhodách z Indie a pomalu se smiřuje s tím, že všechno prožil jen ve snu.

 

Význam sdělení, hlavní myšlenka:

Autor chtěl tímto dílem přiblížit život na malém městě a život dětí. Snažil se vyzdvihnout slabosti lidí z města a směšně je popisoval dětskýma očima.

 

Autor:

Vliv na dané dílo – Karel Poláček napsal knihu v nejtěžších chvílích svého života – bál se transportu do koncentračního tábora, a aby zahnal smutek, napsal knihu o svém dětství.

Další tvorba – román Muži v offsidu, Dům na předměstí, románový cyklus Okresní město – Hrdinové táhnou do boje – Podzemní město – Vyprodáno, knihy pro děti Edudant a Francimor

 

Inspirace dílem:

V roce 1994 byl na motivy této knihy zfilmován šestidílný stejnojmenný seriál.

 

 





Další podobné materiály na webu: