České nebe – rozbor díla

 

Kniha: České nebe

Autor: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak

Přidal(a): Martina Hladíková

 

Zdeněk Svěrák

• Scénárista, herec, textař, původně učitel.
• Byl redaktorem Československého rozhlasu.
• Píše knihy pro děti i dospělé.
• Jeho syn Jan Svěrák je slavný český režisér.
• Mezi jeho spolupracovníky patří i písničkář Jaroslav Uhlíř.

 

Ladislav Smoljak

• Režisér, herec, novinář, původně učitel.
• Spolu se Zdeňkem Svěrákem si zahráli v několika filmech (např. Marečku, podejte mi pero; Na samotě u lesa; Jáchyme, hoď ho do stroje; Vratné lahve).

 

Další díla:

• • Jáchyme, hoď ho do stroje!
  • Marečku, podejte mi pero
  • Na samotě u lesa
  • Kulový blesk
  • Trhák

 

Literárně historický kontext

Obecně kulturní kontext:

50. léta 20. st., české drama

• 1948 – nástup nového režimu (komunistického),
• divadla hrají hry o oslově nového režimu, optimismu
• divadlo bylo řízeno státem
• převládaly veselohry

 

V 50. letech vznikají divadla malých forem:

• menší divadla s menším počtem herců, mnohdy to nebyli ani profesionální herci
• součástí her byly hudební scény, improvizace a volnost (tzv. text appeal)
• cílem je vyvolat otázky a zamyšlení, kontakt s publikem
• Divadlo Na Zábradlí (začínal zde Václav Havel, Ivan Vyskočil), Semafor (Jiří Šlitr a Jiří Suchý), Ypsilonka (Jiří Schmidt)

 

Divadlo Járy Cimrmana

• hrají v něm pouze muži, nejsou to profesionální herci
• před samotnou hrou je seminář
• hry jsou založeny na slovním a situačním humoru
• Další hry: Záskok, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Němý Bobeš, České nebe

 

 Historický kontext

• 5. 1945 – konec 2. světové války
  • vítězové: USA, Francie, Velká Británie a SSSR
  • poražení: Německo, Itálie a Japonsko
  • osvoboditelé si pomyslně rozdělili Evropu na východní a západní blok
• 1948 – komunistický převrat, nástup nového režimu
• 1953 – umírá Gottwald a Stalin, mírnější uvolnění režimu
• jaro 1968 – Pražské jaro, vrchol demokratizace, politické uvolnění
• 8. 1968 – okupace vojsky Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharsko, Maďarsko, NDR), 3. velká vlna emigrace (první dvě: 1938-39, 1948)
• leden 1969 – upálení Jana Palacha jako protest proti komunistickému režimu
• a 80. léta – tzv. normalizace, čistky v komunistické straně, zrušení mnoha politických organizace (Junák, Sokol a další), přísná cenzura
• 11. 1989 – Sametová revoluce, svrhnutí režimu

 

Další autoři tohoto období:

• • Václav Havel
  • Milan Uhde
  • Pavel Kohout

 

Rozbor díla: České nebe

Téma:

• Humornou formou vyzdvihnout důležité milníky českých dějin. Probudit zájem o historii a národní hrdost.

 

Motivy:

• Národ, národní hrdost, historie, diskuze, protiklady, humor.

 

Literární druh:

• Drama (divadelní hra určena k předvádění na jevišti)

 

Literární žánr:

• Komedie (veselohra, hra s vtipným dějem a šťastným koncem)

 

Literární forma:

• Próza (text psaný do odstavců a kapitol)

 

Kompozice:

• Hra se dělí na 2 části – seminář a samotnou hru
• Chronologický děj
• Scénické poznámky

 

Postavy:

• Jan Amos Komenský –Spolu s následujícími 5 postavami tvoří nebeskou komisi. Je chytrý a zná mnoho věcí, čímž je pro ostatní velmi otravný. Neustále totiž poučuje, zejména praotce Čecha.
• Jan Hus – Má konzervativní názory, například co se týká úlohy žen ve společnosti. Nerad slyší cokoliv o ohni či teple. Velmi obdivuje Karla Havlíčka Borovského.
• Karel Havlíček Borovský – Velmi vzdělaný a inteligentní. Má nadčasové názory, které se však jiným členům nezamlouvají.
• Svatý Václav – Pobožný, má blízké vazby s Bohem, kterému dělá prostředníka pro ostatní členy komise.
• Praotec Čech – Svoji funkci v komisi zastává velmi nedostatečně, protože se nikdy ani neúčastní hlasování. Nedokáže správně vyslovit jména českých spisovatelů a jejich knih.
• Babička – Postava, kterou vytvořila Božena Němcová. Zastupuje prostý, obyčejný lid. Není příliš inteligentní. Za největší nedostatek nebe považuje absenci zvířat.
• Maršálek Radecký – Touží po zrušení nebeské komise. Její jednání narušuje neočekávanými příchody a výstupy. Chová se povýšeně a sebestředně.

 

Časoprostor:

• České nebe
• 1914 (začátek 1. světové války)

 

Jazykové prostředky:

• Spisovný jazyk
• Hovorová čeština (užívá ji praotec Čech)
• Slovní hříčky a obrazy
• Převažují krátké věty
• Humorné narážky (zejména na oheň jako odkaz na smrt Jana Husa)
• Ironie, satira, nadsázka
• Přirovnání (např. „je to pohan jako ty“)
• Historismy (slova zastaralá, označují věci, které již neexistují – např. husitské zbraně, staré mince)
• Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají)

 

 

Děj:

Každá hra Járy Cimrmana je složená ze dvou částí:

Seminář

V odborném semináři vystupují většinou individuálně členové divadla, kteří přednášejí zejména fakta o životě a činech Járy Cimrmana

• Jednotlivé přednášky:
  • Nález nové hry
  • Cimrmanova živá kopírka
  • Maršál Radecký a jeho život
  • Cimrmanova socha v Praze
  • Cimrmanova juvenilie
  • Rukopisy královédvorský a zelenohorský

 

Divadelní hra

Komise skládající se z praotce Čecha, Jana Amose Komenského a svatého Václava rozhoduje o fungování českého nebe. Kvůli nejisté situace na Zemi z důvodu 1. světové války se řady rozrostou o další 3 člen, kterými jsou po dlouhých přích Karel Havlíček Borovský, Jan Hus a babička od Boženy Němcové. Společně rozhodují o osudech velikánů českých dějin. Nejedná se jenom o osobnosti z české literatury, jako například o pravděpodobné autory zfalšovaných rukopisů Hanku a Lindu, ale také se rozhoduje například o Bedřichu Smetanovi. Na závěr komise volí nového českého panovníka, kterým se stává Tomáš Garrigue Masaryk.