Petr a Lucie – rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla

 

Kniha: Petr a Lucie

Autor: Romain Rolland

Přidal(a): Olesia, Lenka

 

 

Romain Rolland (autor)

  • SVĚTOVÁ LITERATURA 1. POL. 20. STOL.

Romain Rolland byl francouzský prozaik, dramatik, esejista, odpůrce fašismu a bojovník za světový mír, narozen 29. ledna 1866 v burgundském městě Clamecy.  V Paříži absolvoval elitní školu Ecole Normale Supérieure. Poté se přestěhoval do Říma na další studium, tam i zahájil svou literární činnost. Byl také pedagogem a vykládal na Ecole Normale. Od roku 1912 se již věnoval pouze umělecké činnosti. V roce 1915 dostal Nobelovu cenu za literaturu za román Jan Kryštof. Jeho prvním dílem bylo Amour d’enfants. Po deseti letech psaní Jana Kryštofa, jeho zlomového díla, už nechtěl psát tak rozsáhle. 1920 napsal pravě méně obsáhlou novelu Petr a Lucie. Knihou podobající se Petrovi a Lucii je Clerambault, ve kterém jsou též zachyceny myšlenky týkající se války, ale neobsahuje motivy lásky. Významnou součástí jeho tvorby jsou životopisy slavných a důležitých lidí: Tolstého, Michalangela, Händela, Beethovena

Autor psal v 1. pol. 20. stol. v poválečném období, kdy literatura byla ovlivněna první světovou válkou, což vedlo k demokracii a humanismu, protiválečným tématům. Ačkoli zastával výrazné protifašistické názory, nacisté ho při okupaci Francie nezatkli, protože v té době patřil k významným osobnostem. Mezi jeho současníky patřili například velikáni Ernest Hemingway či Erich Maria Remarque, v Čechách pak Ivan Olbracht či Jaroslav Hašek.

 

Literární kontext: 

  • Dílo vzniklo po 1. světové válce jako reakce na nesmyslnost války

SITUACE V PRÓZE A DRAMATU 1. POL. 20. STOL.:

  • Nejčastější téma byl obraz Světové války a válečné prožitky
  • 2 protikladné proudy:
    • NATURALISMUS a REALISMUS
    • AVANTGARDA a MODERNISMUS

NATURALISMUS a REALISMUS

  • přesný, objektivní obraz skutečnosti
  • orientace na široký okruh čtenářů
  • romány zachycují vývoj hlavní postavy (např. R. Rolland)
  • literatura faktu a science- fiction, antiutopie (např. G. Orwel)

AVANTGARDA a MODERNISMUS

  • obraz nitra člověka
  • orientace na úzký okruh čtenářů

ZNAKY MODERNÍ LITERATURY:

  • Ubývá dějovosti, chybí vševědoucí vypravěč (Proust, Joyce)
  • Jde o konfrontaci vnitřního světa autora s okolím
  • Využití tzv. podtextu= domýšlení, hodnocení čtenáře

 

Rozbor díla: Petr a Lucie

  • Literární druh: Epika
  • Literární žánr: Milostná povídka/lyrická, psychologická novela zaměřená proti válce
  • Vydáno 1920

 

Hlavní myšlenka:

  • Popis nemilosrdnosti, zmatenosti, zbytečnosti války, strach a úzkost lidí, sociální problémy, uzavřenost lidí, i přesto lze vypěstovat silný vztah, nakonec přichází smíření s osudem, vděčnost za lásku, oporu

 

Témata, motivy:

  • krutost války
  • nesmyslnost, bezcílnost války
  • motiv nevyžité lásky
  • kontrast
    • život x smrt
    • chudí x bohatí
    • láska x nenávist (válka)
  • přeměna člověka válkou (Petrův bratr)

 

Typy promluv:

  • řeč vypravěče je spisovná, s velmi bohatou zásobou, vypravěč je vševědoucí
  • řeč postav je většinou spisovná, občas se přiklání k filosofování

 

Způsob vyprávění:

  • er-forma

 

Kompozice:

  • Děj chronologický, souvislé vyprávění bez kapitol (pouze oddělení čarou)

 

Místo, doba děje (časoprostor):

  • Paříž, období 1. světové války od středy 30. ledna do Velkého pátku, 29. března roku 1918. Příběh trvá dva měsíce

 

Stručný děj:

Příběh začíná v Paříži roku 1918. Petr nastupuje do metra a spatří krásnou dívku. Když se dveře zavírají, zazní výstřely a jak lidé v metru panikaří, jejich ruce se setkají. Dívka potom vystupuje a Petr jede dál. O několik dní později se shledávají a začínají se poznávat a scházet. Postupem času spolu tráví stále více volných chvil a jejich vztah se přemění v opravdovou a hlubokou lásku, kterou utvrzuje i neustálé ohrožení života a jistota Petrova brzkého povolání na vojnu. Brzy začnou snít o společné značně idealizované budoucnosti, o které ovšem vědí, že je nereálná. Aby se jí ale alespoň trošku přiblížili, rozhodnou se, že se zasnoubí. Na Velký pátek tak jdou do kostela poslechnout si chór. V ten den je Paříž silně ostřelována a jedna ze střel trefí kostel, ve kterém tak oba milenci umírají.

 

Děj knihy

Děj se odehrává v Paříži v období první sv. válce. Petr je osmnáctiletý student z bohatší pařížské rodiny. Otec byl soudce čestný a nesmírně vážně plnící své povinnosti. Byl republikán. Matka byla dobrá křesťanka. Petr je nucen za půl roku nastoupit do vojenské služby. Jednou když jede v metru, setká se náhodně s dívkou, které stiskne ruku během zvuků války a ona stisk ruky opětuje. Petr se do ní hned zamiluje. O pár dní později se chce s touto neznámou dívkou znovu setkat. Jenže ji nikde nenajde.

Až jednou, když se procházel po seinském nábřeží, uviděl ji u stánku s knihami z mostu Umění. Rozběhne se k ní, ale nedokáže nic říct. O několik dní později se prochází s úsměvem Lucemburskou zahradou. Najednou ji potká a bez rozmyšlení osloví. Chvíli si spolu povídají, ale Lucie spěchá na tramvaj. Domluví se však schůzku na druhý den. Postupem času se Petr s Lucií velice sblíží. Lucie se živí jako malířka. Petr je jejími díly mírně zklamán, protože kreslí samé mazanice, jenže to jí ale nevadí. Vídají se spolu každý den a chodí na dlouhé procházky. Lucie navštěvuje obchod u stanice metra, kde si od ní lidé nechávají kreslit různé obrázky, hlavně portréty vojáků podle fotografií. Jednou se Petr rozhodne, že se nechá nakreslit i on. Domluví se, že se sejdou u ní doma. Když přijde, ani jeden neví, jak se má chovat a co říkat. Nervozita opadne až při prohlížení fotografií z dětství. Lucie se rozpovídá. Vypráví o tom, jak žije pouze s matkou, protože je otec opustil. Matka musí pracovat v továrně na náboje do zbraní. Práce je to sice ošklivá, ale peníze potřebují.

Do Paříže se na pár dní vrátí Petrův starší bratr Filip, který už byl do války povolán. Všimne si, že se Petr změnil. Neví proč, dokud nepotká milence spolu v parku. Na jednu z procházek se milenci vydají do lesa. Lucie je ale smutná. Ráno totiž slyšela hádku mezi matkou a jejím přítelem a zjistila, že je matka těhotná. Petr se schází se svými přáteli. Od té doby co je s Lucií, se jeho myšlení změnilo a většinu debat svých přátel ani nevnímá. Petr s Lucií si plánují společnou budoucnost. Oba ví, že je to nesplnitelné přání. Domluví se, že se vezmou na konci Velikonoc. Na Velký pátek jdou do chrámu svatého Gervaisa poslechnout si gregoriánský zpěv. Mezi písněmi zašeptají několik slov, kterými si slíbí věrnost.

Chvíli poté se celý chrám otřásl. Lucie se snaží Petra chránit svým tělem. V tom okamžiku se zřítil mohutný pilíř a oba je pohřbil v sutinách.

 

Postavy:

  • Petr Aubier – 18 let, z bohaté rodiny (mladý syn právnika/soudce), útlá postava, citlivý, něžný, idealizuje si svět, slušný, vnímavý, za 6 měsíců má nastoupit na vojnu, odpor k válce, zamiloval se do Lucie
  • Lucie –  z chudé rodiny (od mala si na sebe vydělává sama), žije pouze s matkou (pracuje v továrně na zbraně), vydělává si malováním kýčovitých obrazů, napodobenin pouze podle černobílých fotografií, nemá ráda svoje umění, stydí se za něj, zamilovaná do Petra, mladá, krásná, realistka
  • Filip – Petrův starší bratr, zpočátku hodný, časem ale změněný válkou v sebestředného – dobro v něm znovu zvítězí, když spatří Petra s Lucií spolu

 

Vypravěč/ lyrický subjekt

  • jeden vypravěč, vševědoucí
  • shoda s autorem je jen v základu příběhu (při Pařížském dělu zemřelo několik Rollandových přátel)
  • čtenář je v díle nepřímo oslovován pouze skrz myšlenky či monology postav

 

Jazyk. prostředky:

  • spisovný
  • bohatá slovní zásoba
  • časté dialogy
  • popis pocitů postav
  • jednoduché věty
  • filosofické otázky ohledně (ne)smyslu války  („Nač boj a nač bolest? Proč smrt? Proč život? Proč? Proč“ )
  • Objevují se zde také symbolická označení (symbol neštěstí v podobě rusovlasé holčičky), archaismy, francouzské výrazy, metafory, přirovnání, personifikace

 

Tropy a figury:

  • metafora („ Vlna smrti ho již zanedlouho odnese…“,  „z jeho hubených boků dýmá mlha…“)
  • přírovnání („ každá vteřina byla zrno zlata a on byl lakomec …“ ,  „šero naplňovalo chramovou loď jako olej posvátnou nádobku…“,  „ulice jako chrup s vylámanými zuby…“ )
  • personifikace („ ledová mlha je rozechvěla …“   „jejich oči byly tak poctivé…“ ), (V každé nové zatáčce hukot peřejí mohutněl – válka se jim přibližovala)
  • epitetony ( chvějící se hvězdy, tmavý purpur okna )

 

Filmové adaptace:

Peter a Lucia (TV film)

  • Drama
  • Československo, 1968, 52 min
  • Režie: Tibor Rakovský
  • Kamera: Ladislav Kraus
  • Hudba: Jaromír Dlouhý
  • Hrají: Emil Horváth ml., Emília Vášáryová, Michal Dočolomanský, Mikuláš Huba, Oľga Sýkorová,Jozef Adamovič…

 

Přijetí díla

  • už v době vydání oblíbené dílo, aktuální téma, aktuální dodnes





Další podobné materiály na webu: