Postřižiny – rozbor díla k maturitě (7)

rozbor-díla

 

  Kniha: Postřižiny

  Autor: Bohumil Hrabal

  Přidal(a): D. Pivoňka

 

 

Autor: Bohumil Hrabal

  • Česká próza 2. poloviny 20. století (1914 – 1997)
  • Nevyhýbal se erotice, černému humoru
  • Hovorový, někdy drsný jazyk
  • Matka se vdala za správce (později ředitele) nymburského pivovaru, který Bohumila adoptoval
  • Dětství strávil v Nymburce, kde dokončil gymnázium. Dále studoval na právnické fakultě na Karlově univerzitě, kterou dokončil až po válce
  • Pracoval jako číšník, výpravčí, skladník, pojišťovací agent, dělník v ocelárnách
  • V období normalizace nemohl dočasně publikovat, jeho díla vycházela v samizdatu, nebo v cizině. Vydávat směl opět volně roku 1975
  • Vypadl z okna při krmení holubů v nemocnici Na Bulovce
  • Vybíral obyčejné postavy, smolaře, nemocné, ztroskotance, nezajímavé lidi
  • Byl nejvýznamnějším českým prozaikem
  • Autobiografické motivy v dílech

 

Směr:

  • česká próza 2. poloviny 20. století – oficiálně vydávaná, samizdatová i zakázaná

 

Dílo:

  • 1963 – Perlička na dně – soubor povídek
  • 1964 – Pábitelé
  • – Taneční hodiny pro starší a pokročilé
  • 1965 – Ostře sledované vlaky (OSCAR – Film Jiřího Menzela; hrál Václav Neckář)
  • 1974 – Obsluhoval jsem anglického krále
  • 1974 – Postřižiny
  • 1975 – Slavnosti sněženek

 

Další autoři stejného směru:

Oficiálně vydávaná próza po r. 1945:

Samizdatová a exilová:

Světová próza:

  • Joseph Heller – Hlava XXII (USA)
  • M. Remarque – Na západní frontě klid (Německo)
  • USA – 60. léta – beat generation – Jack Kerouac – román Na cestě

 

Rozbor díla: Postřižiny (1976)

Literární druh:

Literární forma:

  • próza

Literární žánr:

  • novela

Kompozice:

  • chronologická; příběh dělen do 12 kapitol, které na sebe sice navazují, ale vždy je mezi nimi nějaký delší, či menší časový rozestup

Vypravěč:

  • ich-forma – z pohledu Maryšky (paní sládková, Hrabalova matka), vzpomíná, píše v minulém čase

Čas a prostor:

  • Pivovar (v Nymburku), počátek 20. století

Jazyk:

 

Postavy:

  • Paní sládková Maryška – vypravěčka, Hrabalova maminka, chová se přirozeně (navzdory tomu, že se to jejímu manželovi nelíbí), krásná mladá žena (všechny oslňuje především svými dlouhými blonďatými vlasy), je energická
  • Správce pivovaru Francin – manžel Maryšky, Hrabalův otec, nechápe chování své manželky, která se „nechová tak, jak by se žena chovat měla“ (např. nejí, ale spíše „hltá“), rád popíjí chladnou bílou kávu s chlebem
  • Strýc Pepin – Francinův bratr, velmi hlučný, nešikovný, rád je středem pozornosti, často působí problémy
  • Doktor Gruntorád –  léčí Maryšku, když má vymklý kotník
  • Boďa Červinka – holič, zkrátí Maryšce její krásné, dlouhé vlasy

 

Děj:

Paní sládková Maryška vzpomíná na svícení petrolejovými lampami a jak se těšila na zavedení elektrického proudu. Dělá vše, co si usmyslí. Ráda se po městě projíždí na kole a ve větru vlají její nádherné, dlouhé vlasy, a tak se za ní všichni otáčejí. Ty nejsou jen její chloubou, ale také Francina a jejího kadeřníka Bodi.

Maryška s Francinem vlastní čtyři prasata. Maryška je nadšená z každoroční zabijačky a s prací řezníkovi s láskou pomáhá, miluje dotýkání se syrového masa a na čerstvě plněné jitrnice zve mnoho lidí. Usne dotýkajíc se čerstvého masa a hned po ránu si osmaží řízek a zapíjí ho pivem – Francin si o ní myslí, že je neslušná a nespořádaná žena. Maryška chodí ke kadeřníkovi Boďovi, pro oba je mytí jejích vlasů jakýsi obřad. Boďa si s vlasy hraje, koupe je v heřmánku a nakonec dá do vlasů stuhu. Pak své dlouhé rozpuštěné vlasy vystavuje na odiv všude, kde projíždí a sklízí úspěch i v místní hospodě. Její manžel ty vlasy také miluje a rád se jich dotýká.

Do pivovaru přijel na 14 dní na návštěvu Francinův bratr – strýc Pepin. Je velice roztržitý, hlučný a stále má spoustu energie – co na srdci, to na jazyku. Francin z jeho návštěvy radost nemá, protože už v té době dobře ví, že Pepin s nimi rozhodně nestráví jen dva týdny, jak říkal. Pepin nepřestává mluvit – povídá o medvídku mývalovi, své profesi ševce a době, kdy byl vojákem.

Jednou měsíčně jezdí Francin do Prahy, odkud vždy Maryšce přiveze nějaký drobný dárek. Tentokrát přivezl masážní přístroj vyrobený ze skleněných trubic a různých zařízení, které jsou naplněny neonem – slouží na léčbu migrény, na srdce, na nervy a jiné.

Co Pepin přijel, není v pivovaru klid. Všude je ševcovské lepidlo a narušuje tím i schůze představenstva pivovaru. Francin ve vzteku všechno ševcovské nářadí spálí. Když se Maryška s Pepinem během jedné schůze bavili příliš hlasitě, řekl jim Francin nadneseně, ať si jdou povídat třeba na pivovarský (šedesátimetrový) komín. Vylezli tedy nahoru. Maryšce krásně vlály vlasy a lidé je sledovali. Slezli, až když je přijela zachránit skupina hasičů.

Maryška vzpomíná i na dobu, kdy jí bylo šest let. Už jako malá zlobila, její výbušný tatínek si sekyrou vybíjel zlost na almarách a stejně jako Francin jí říkal, že je neslušná.

Do městečka přišel rozhlas, který slibuje zkrácení vzdáleností. Paní sládková je nadšená a začíná vše zkracovat. Ihned si zkrátila sukni, aby jí byla při jízdě vidět kolena. S Pepinem chtěla zkrátit i nohy u stolu (ale omylem jednu zkrátili čtyřikrát) a svému psovi Mucíkovi sama uřízne ocas. Ten se bolestí zbláznil, začalo mu pěnit u huby, a tak ho musel Francin v noci zastřelit.

Jednou přivezl Francin z Prahy gramofon. Vyzval svou ženu k tanci, ale tango mu moc nešlo. Maryška potom tancovala s Pepinem, načež si vymkla kotník. Francin ji každý večer masírovalfialovým neonovým světlem. Když ten přístroj chtěla předvést nachlazenému panu doktoru Guntorádovi, nezředila ale eukalyptovou  vodičku, a tak ho popálila. On se na ni ale nezlobil.

V závěru knihy přemluvila Boďu Červinku, aby zkrátil její krásné vlasy. Lidé ji při jízdě na kole přestali poznávat. Doma to Francin už nevydržel a potrestal jí – dostala pumpičkou na kolo přes zadek. Pro oba tím začal nový život.

 

Zařazení do kontextu autorova díla:

  • Novela Postřižiny je první částí trilogie Městečko u vody. Mezi lety 1970 a 1975 nesměl publikovat, ale po sebekritické stati mohla pod přísným dohledem a cenzurou vyjít.
  • Další slavná díla Bohumila Hrabala jsou Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále či Pábitelé. Zajímavá je také kniha Taneční hodiny pro starší a pokročilé, která je celá napsaná jednou větou.