R.U.R. - rozbor díla k maturitě (6)

» Novinka 🔥 Rozbor této knihy máme také jako video! 🎞️🎬 «

rozbor-díla

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Anika

Karel Čapek (1890 – 1938)

Narozen v Malých Svatoňovicích, v dětství se odstěhoval do Úpice.
Redaktor Lidových novin.
Časté cesty do ciziny.

Dílo:

jako novinář a autor drobných prozaických útvarů
- vnímal neobyčejné maličkosti kolem sebe – zobecňoval nimi lidské problémy
- výrazně přispěl k rozvoji fejetonu, sloupku a dalším
jako utopista
- převratný vynález a jeho neblahodárné účinky pro lidstvo – technický pokrok se vyvíjí rychleji než lidská morálka
- hrozba zneužití lidských vynálezů => katastrofa s dalekosáhlými důsledky – katastrofy se mají stát varováním
- R.U.R, Věc makropulos, Krakatit, Válka s mloky
varování před totalitou
- reakce na politické dění ve 30. Letech => ostré vystoupení proti fašismu
- Bílá nemoc, Matka
on a pohádky
- Jeho pohádky: nejsou vyloženě nadpřirozené, pohádkové bytosti jsou polidštěny, přirozeně komunikují s lidmi, místa jsou skutečná
  - Dášenka, čili život štěněte

Vrstevníci:

Josef Čapek, Karel Poláček, Eduard Bass (Klabzubova jedenáctka, Cirkus Humberto)

LITERÁRNĚ – HISTORICKÝ KONTEXT

OBDOBÍ V DĚJINÁCH LITERATURY:

Česká literatura 1. poloviny 20. století – próza.

Směry:

Téma 1. světové války, legionářská literatura, expresionismus, demokratický proud, imaginativní proud, katolický proud, ruralisté, venkovská próza, sociální próza, psychologická próza…

Demokratický proud:

Autoři demokratického proudu byli tzv. Pragmatisté.
Pragmatismus = filosofický směr, kritériem pravdy je skutečnost, zkušenost.
Všichni přispívali do Lidových novin, kde se shromažďovala demokratická inteligence.

Současníci autora:

Josef Čapek – Básně z koncentračního tábora
Karel Poláček – Bylo nás pět
Jiří Voskovec a Jan Werich – Osvobozené divadlo
Eduard Bass – Cirkus Humberto, Klabzubova jedenácka

Rozbor díla: R.U.R.

Základní charakteristika:

Rok vydání: 1920
Literární druh: drama
Literární žánr: drama (předscéna dramatu je komedie (podtitul: Kolektivní drama o vstupní komedii o třech dějstvích), celkový příběh má tragickou povahu)

Hlavní myšlenka: varování lidí, aby se nestali otroky vlastních vynálezů

vyjádřen autorův kritický postoj k přeceňování techniky, varuje před možností zneužití techniky proti lidstvu (Čapek ovlivněn 1. světovou válkou, ve které byla také zneužita technika proti lidem), protože technický pokrok postupuje rychleji než lidská morálka.

Tematický plán:

především filozofické zamyšlení nad morálními otázkami moderní doby
zpracovává atraktivní téma – vynález umělých bytostí, technologický pokrok a jeho důsledky
podle Čapka, nejenže nedokáže překlenout mravní rozpory ve společnosti, naopak může přispět k jejich tragickému konci

Motivy:

následky „povyšování se nad Boha“, poměr člověka ke světu, mezilidské vztahy, lidské hodnoty, nenasytnost člověka, rozpor příroda x věda

FORMA DÍLA

Vyprávěcí způsoby, typy promluv:

Vyprávěcí způsoby: přímá řeč jednotlivých postav, proložena scénickými poznámkami vypravěče
Typy promluv: monology, dialogy jednotlivých postav (rychlé dialogy posouvají děj dopředu)
Neosobní vypravěč, er-forma (monolog vypravěče, 3. osoba – minulý čas)

Jazyk:

spisovný jazyk
hovorová řeč (šak, šmarjájozef, vobrazu atd.) – pouze u chůvy Nány (př.:„To je Ďáblovo vňuknuti, dělat ty maškary mašinou. To je urážka Boha, kterej nás stvořil k vobrazu svýmu. A vy ste zneuctili vobraz boží. Za tohle příde strašnej trest!“)
mluva je lehce srozumitelná, odborné výrazy (koloidální, Cyclamen Helenae…) se vyskytují minimálně
princip rychlých dialogů, které posouvají děj kupředu (kromě závěrečného Alquistova monologu)
novotvar robot (návrh Josefa Čapka, autorova bratra), (odvozené od slova robota – lopota, dřina, práce) zdomácnělo v několik světových jazycích
časté zvolací věty a časté otázky

Tropy a figury:

Scénická poznámka: složí své břímě a žehná velkým křížem dveře napravo/vyhlíží z okna/všichni po špičkách odejdou
Epizeuxis: spi, spi! /žádná loď, žádná loď
Inverze: neví aspoň o ničem/Hoši, to už je zoufalé
Aposiopese: Aspoň dnes by to neprasklo – / Alespoň vědět, co je v Havru –
Řečnická otázka: To jsou nové primule, vidíte?

Kompoziční plán:

předehra + 3 jednání
v předehře se seznamujeme s chodem továrny na výrobu robotů, zjišťujeme, že roboti jsou od lidí takřka k nerozeznání
v následujících dějstvích se události ženou rychle kupředu

Vliv díla:

Čapkovo varovné gesto poukazuje na problematičnost důsledků technického pokroku, odpovídalo dobovým náladám poznamenaným 1.sv.válkou – ta se z valné míry právě vinou techniky proměnila v obrovské krveprolití
R.U.R. se stalo vzorem pro celou řadu spisovatelů žánru sci-fi
v roce 1977 napsal podle hry R.U.R. stejnojmennou operu Zdeněk Blažek
přeloženo bylo toto dílo do více jak třiceti jazyků
v roce 2014 má být podle této divadelní hry natočen film

Charakteristika postav

Hlavní postavy:

Postavy nejsou hlouběji psychologicky prokresleny; plní především funkci nositelů určitých životních postojů, názorů a morálních hodnot, podle kterých jednají.

Roboti
- uměle vyrobené bytosti podobné lidem, určené především k práci. Mají velkou rozumovou inteligenci, jsou silní a výkonní, ale zpočátku postrádají city, vlastní vůli, duši a skutečný systém hodnot. Nejsou to stroje v dnešním kovovém smyslu, ale umělé biologické bytosti, jejichž původním posláním je sloužit lidem.
- Marius, Sulla, Radius, Damon, 1., 2., 3., Robot Primus, Robotka Helena, robotský sluha a četní roboti.
- Robot Primus a Robotka Helena jsou výjimkou – projevují city, něhu a lásku, a proto v závěru hry představují naději na nový začátek života.
Harry Domin – centrální ředitel R.U.R., zastánce myšlenky povznést člověka, osvobodit ho od dřiny a vytvořit svět, v němž budou práci vykonávat roboti. Je sebevědomý a technokraticky založený; jeho původně idealistická představa se však mění v nebezpečnou víru v technický pokrok za každou cenu.
Helena Gloryová / Dominová – dcera prezidenta Gloryho a pozdější manželka Harryho Domina. Ztělesňuje ženský, citový, laskavý a humanistický přístup k robotům i lidem. Přijíždí do továrny jako zástupkyně Ligy humanity a chce hájit práva robotů. Na její přání Dr. Gall některé roboty upraví tak, aby se více podobali lidem. Později spálí tajemství výroby robotů, protože chce zastavit jejich další výrobu.
Stavitel Alquist – šéf staveb R.U.R. Za nejvyšší hodnoty považuje lidský život, práci, pokoru a lidskost. Nedůvěřuje velikášským plánům na přetvoření světa a i ve světě robotů dál pracuje rukama jako zedník. Roboti ho jako jediného člověka ušetří, protože pracuje jako oni a doufají, že znovu objeví tajemství jejich výroby.

Další postavy:

Ing. Fabry – generální technický ředitel R.U.R. Představuje technické myšlení, víru v pokrok, výkonnost a praktické možnosti moderní výroby.
Dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R. Zabývá se vývojem a zdokonalováním robotů. Na přání Heleny tajně upravuje některé roboty tak, aby byli podobnější lidem; rozvíjí u nich citlivost, vzdor a vlastnosti blízké lidským.
Dr. Hallemeier – přednosta Ústavu pro psychologii a výchovu robotů. Zabývá se psychologií a výchovou robotů. Je živelný, hlučný a sebevědomý. Má také zálibu v květinách, které pěstuje a šlechtí.
Konzul Busman – generální komerční ředitel R.U.R. Je obchodník a finančník, který svět vnímá hlavně skrze čísla, ceny, zisk a poptávku. Roboti jsou pro něj především levnou pracovní silou a zdrojem obchodu.
Nána – Helenina chůva. Je prostá, pobožná a reprezentuje tradiční lidový pohled na svět. Robotů se bojí a jejich výrobu chápe jako rouhání proti Bohu a proti přírodě.

Časoprostor:

Místo: Děj se odehrává především na Rossumově ostrově, v továrně Rossum’s Universal Robots, kde se vyrábějí umělé bytosti – roboti. Prostředí továrny působí moderně, technicky vyspěle a odtrženě od běžného světa.
Doba: Děj je zasazen do neurčené budoucnosti, přibližně do doby po roce 2000. Čapek však prostřednictvím této budoucnosti řeší problémy své současnosti – rychlý technický pokrok, kapitalismus, odcizení práce, zneužití vědy, militarismus a otázku, kam může vést lidská pýcha.

Děj (obsah) díla:

Předehra

Do továrny Rossumových univerzálních robotů, kde pracuje pouze 6 mužů, přijde Helena Gloryová, dcera prezidenta. Veškerou výrobu totiž obstarávají samotní roboti. Helena chce roboty zrovnoprávnit. Seznamuje se zde s centrálním ředitelem Dominem a jeho kolegy, Dr. Gallem, Dr. Hallemeierem, Ing. Fabrym, konsulem Busmanem a stavitelem Alquistem, kteří se do Heleny zamilují. Heleně je zprostředkována historie vzniku továrny a výroba robotů. Když s ní Domin zůstane o samotě, rozhodne se jí pořádat o ruku a ona nakonec souhlasí.

První dějství

O deset let později Helena hovoří se svou chůvou v salonu o robotech. Lidé zlenivěli, nemuseli totiž už pracovat – jejich původním smyslem bylo vytvořit ráj na zemi, kde by lidé nepracovali, pouze si užívali blahobytu (utopie). Lidé však roboty začali zneužívat k válčení. Několik robotů se vzbouří, ustanoví Ústřední výbor robotů a vyhlásí válku lidstvu. Helena umělých lidí lituje, ale chůva k nim chová odpor. Domin přijde Helenu navštívit a předá jí dary od kolegů, on sám jí daruje bojovou loď Ultimus. Probíhá totiž již zmíněná revolta robotů, o které však Helena moc neví. Za Helenou postupně přijde Alquist a Gall, aby jí vysvětlili situaci, včetně toho, že se přestávají rodit děti. Helena se rozhodne zastavit jednou provždy výrobu robotů, proto v trezoru najde spisy starého Rossuma, jenž s výrobou robotů začal a spisy spálí. V dobré náladě přijde Domin a ostatní kolegové, protože se má dostavit loď s lidmi. Z lodě však vystoupí pouze roboti, z čehož je jasné, že jsou jedinými lidmi na světě. Zůstanou obklíčeni v jejich vlastním domě.

Druhé dějství

Helena se dozná k tomu, že to ona spálila veškeré Rossumovy listiny, což byla jejich jediná šance na vykoupení – roboti se totiž neumějí sami vyrábět a požadují návod. Fabry se rozhodne do továrních vrat zapojit elektřinu, aby roboty odradil. Po chvíli však Busman pod vlivem alkoholu vyjde na dvůr s úmyslem lidi uvnitř továrny vykoupit za peníze, je však zabit elektrickým proudem, protože jí Fabry nestihne vypnout. Lidé se rozmístí po celé továrně, nakonec jsou však všichni kromě Alquista zabiti, protože toho znají jako stavitele a doufají, že jim bude schopen pomoci.

Třetí Dějství

Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit tajemství života, aby se roboti mohli i nadále vyrábět. Roboti jej přemluví, aby jednoho z nich pitval, aby měl lepší představu o jejich konstrukci. Alquista pitva natolik rozruší, že si jde lehnout a usne. Probudí ho však smích. Je tedy přesvědčen, že se vrátili lidé, byl to však smích dvou robotů. Je tím natolik zaujat, že se rozhodne jednoho z nich pitvat, konkrétně robotku Helenu. Primus jí však chrání a nabízí, že půjde místo ní. Když to Helena zjistí, chrání Prima. Alquist pozná, že jim na sobě záleží, že se vůbec nechovají jako roboti. Když pochopil, že se milují, rozhodl se je poslat pryč, aby započali nový život.