R.U.R. – rozbor díla k maturitě (6)

 

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Anika

 

 

Autor: Karel Čapek

• narozen v Malých Svatoňovicích, v dětství se odstěhoval do Úpice
• redaktor Lidových novin
• časté cesty do ciziny

Dílo:

• jako novinář a autor drobných prozaických útvarů
  • vnímal neobyčejné maličkosti kolem sebe – zobecňoval nimi lidské problémy
  •  výrazně přispěl k rozvoji fejetonu, sloupku a dalším
• jako utopista
  • převratný vynález a jeho neblahodárné účinky pro lidstvo – technický pokrok se vyvíjí rychleji než lidská morálka
  • hrozba zneužití lidských vynálezů => katastrofa s dalekosáhlými důsledky – katastrofy se mají stát varováním
  • R.U.R, Věc makropulos, Krakatit, Válka s mloky
• varování před totalitou
  • reakce na politické dění ve 30. Letech => ostré vystoupení proti fašismu
  • Bílá nemoc, Matka
• on a pohádky
  • Jeho pohádky: nejsou vyloženě nadpřirozené, pohádkové bytosti jsou polidštěny, přirozeně komunikují s lidmi, místa jsou skutečná
    • Dášenka, čili život štěněte

Vrstevníci:

• Josef Čapek, Karel Poláček, Eduard Bass (Klabzubova jedenáctka, Cirkus Humberto)

 

LITERÁRNĚ – HISTORICKÝ KONTEXT

OBDOBÍ V DĚJINÁCH LITERATURY:

• česká literatura 1. Poloviny 20. Století – próza

Směry:

• Téma 1. světové války, legionářská literatura, expresionismus, demokratický proud, imaginativní proud, katolický proudruralisté a venkovská prozasociální próza, psychologická próza…

Demokratický proud

• autoři demokratického proudu byli tzv. Pragmatisté
• pragmatismus = filosofický směr, kritériem pravdy je skutečnost, zkušenost
• všichni přispívali do Lidových novin, kde se shromažďovala demokratická inteligence

 

Současníci autora:

• Josef Čapek – Básně z koncentračního tábora
• Karel Poláček – Bylo nás pět
• Jiří Voskovec a Jan Werich – Osvobozené divadlo
• Eduard Bass – Cirkus Humberto, Klabzubova jedenácka

 

Rozbor díla: R.U.R.

ROK VYDÁNÍ: 1920

LITERÁRNÍ DRUH: drama

LITERÁRNÍ ŽÁNR: drama (předscéna dramatu je komedie (podtitul: Kolektivní drama o vstupní komedii o třech dějstvích), celkový příběh má tragickou povahu)

 

Hlavní myšlenka: varování lidí, aby se nestali otroky vlastních vynálezů

• vyjádřen autorův kritický postoj k přeceňování techniky, varuje před možností zneužití techniky proti lidstvu (Čapek ovlivněn 1. světovou válkou, ve které byla také zneužita technika proti lidem), protože technický pokrok postupuje rychleji než lidská morálka.

 

Tematický plán

• především filozofické zamyšlení nad morálními otázkami moderní doby
• zpracovává atraktivní téma – vynález umělých bytostí, technologický pokrok a jeho důsledky
• podle Čapka, nejenže nedokáže překlenout mravní rozpory ve společnosti, naopak může přispět k jejich tragickému konci

 

Motivy:

• následky „povyšování se nad Boha“, poměr člověka ke světu, mezilidské vztahy, lidské hodnoty, nenasytnost člověka, rozpor příroda x věda

 

FORMA DÍLA

Vyprávěcí způsoby, typy promluv

• Vyprávěcí způsoby: přímá řeč jednotlivých postav, proložena scénickými poznámkami vypravěče
• Typy promluv: monology, dialogy jednotlivých postav (rychlé dialogy posouvají děj dopředu)
• Neosobní vypravěč, er-forma (monolog vypravěče, 3. osoba – minulý čas)

 

Jazyk

• spisovný jazyk
• hovorová řeč (šak, šmarjájozef, vobrazu atd.) – pouze u chůvy Nány (př.:„To je Ďáblovo vňuknuti, dělat ty maškary mašinou. To je urážka Boha, kterej nás stvořil k vobrazu svýmu. A vy ste zneuctili vobraz boží. Za tohle příde strašnej trest!“)
• mluva je lehce srozumitelná, odborné výrazy (koloidální, Cyclamen Helenae…) se vyskytují minimálně
• princip rychlých dialogů, které posouvají děj kupředu (kromě závěrečného Alquistova monologu)
• novotvar robot (návrh Josefa Čapka, autorova bratra), (odvozené od slova robota – lopota, dřina, práce) zdomácnělo v několik světových jazycích
• časté zvolací věty a časté otázky

 

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

• Scénická poznámka: složí své břímě a žehná velkým křížem dveře napravo/vyhlíží z okna/všichni po špičkách odejdou
• Epizeuxis: spi, spi! /žádná loď, žádná loď
• Inverze: neví aspoň o ničem/Hoši, to už je zoufalé
• Aposiopese: Aspoň dnes by to neprasklo – / Alespoň vědět, co je v Havru –
• Řečnická otázka: To jsou nové primule, vidíte?

 

Kompoziční plán

• předehra + 3 jednání
• v předehře se seznamujeme s chodem továrny na výrobu robotů, zjišťujeme, že roboti jsou od lidí takřka k nerozeznání
• v následujících dějstvích se události ženou rychle kupředu

 

Vliv díla

• Čapkovo varovné gesto poukazuje na problematičnost důsledků technického pokroku, odpovídalo dobovým náladám poznamenaným 1.sv.válkou – ta se z valné míry právě vinou techniky proměnila v obrovské krveprolití
• R.U.R. se stalo vzorem pro celou řadu spisovatelů žánru sci-fi
• v roce 1977 napsal podle hry R.U.R. stejnojmennou operu Zdeněk Blažek
• přeloženo bylo toto dílo do více jak třiceti jazyků
• v roce 2014 má být podle této divadelní hry natočen film

 

MÍSTO DĚJE:

• Děj se odehrává především v továrně na roboty – Rossum’s universal robots, Rossumův ostrov, je zasazen do dokonalé budoucnosti, ale řeší problémy přítomnosti

 

ČAS DĚJE:

• Ruský carismus

 

POSTAVY

Nejsou hlouběji psychologicky prokresleny, plní funkci nositelů určitých životních postojů, názorů, morálních hodnot, podle kterých pak jednají.

• Roboti
  • umělé bytosti, které jsou obdařeny všemi lidskými dovednostmi, postrádají cit a neuznávají žádný systém hodnot, svým zevnějškem se podobají lidem, uvnitř jsou stále stroji, neživými, i když bezpochybně fungujícím složitým mechanismem, jehož původní poslání je sloužit lidem
  • Marius, Radius, Damon, Sulla, 1., 2., 3., Robot primus, Robotka Helena, Robotný sluha a četní roboti
• Harry Domin: centrální ředitel R.U.R., zastánce vznešené myšlenky povznést člověka, osvobodit ho od dřiny
• Helena Gloryová: manželka Dominiova, ztělesňuje ženský, citový, laskavý přístup k robotům i lidem
• Stavitel Alquist: za nejvyšší hodnotu považuje lidský život a práci,zastává rozumový přístup k životu, lidskost, šéf staveb RUR

 

Další postavy:

• Ing. Fabry: hlavní technický ředitel, generální ředitel RUR, tvoří nové biologické druhy – například umělé květiny
• Dr. Gall: přednosta fyziologického a výzkumného oddělení, tajně rozvíjí inteligenci robotů
• Dr. Hallemeier: přednosta Ústavu pro psychologii a výchovu robotů
• Busman: komerční ředitel R.U.R.
• Nána – chůva Heleny

 

DĚJ

Předehra

Do továrny Rossumových univerzálních robotů, kde pracuje pouze 6 mužů, přijde Helena Gloryová, dcera prezidenta. Veškerou výrobu totiž obstarávají samotní roboti. Helena chce roboty zrovnoprávnit. Seznamuje se zde s centrálním ředitelem Dominem a jeho kolegy, Dr. Gallem, Dr. Hallemeierem, Ing. Fabrym, konsulem Busmanem a stavitelem Alquistem, kteří se do Heleny zamilují. Heleně je zprostředkována historie vzniku továrny a výroba robotů. Když s ní Domin zůstane o samotě, rozhodne se jí pořádat o ruku a ona nakonec souhlasí.

 

První dějství

O deset let později Helena hovoří se svou chůvou v salonu o robotech. Lidé zlenivěli, nemuseli totiž už pracovat – jejich původním smyslem bylo vytvořit ráj na zemi, kde by lidé nepracovali, pouze si užívali blahobytu (utopie). Lidé však roboty začali zneužívat k válčení.  Několik robotů se vzbouří, ustanoví Ústřední výbor robotů a vyhlásí válku lidstvu.  Helena umělých lidí lituje, ale chůva k nim chová odpor.  Domin přijde Helenu navštívit a předá jí dary od kolegů, on sám jí daruje bojovou loď Ultimus. Probíhá totiž již zmíněná revolta robotů, o které však Helena moc neví. Za Helenou postupně přijde Alquist a Gall, aby jí vysvětlili situaci, včetně toho, že se přestávají rodit děti. Helena se rozhodne zastavit jednou provždy výrobu robotů, proto v trezoru najde spisy starého Rossuma, jenž s výrobou robotů začal a spisy spálí. V dobré náladě přijde Domin a ostatní kolegové, protože se má dostavit loď s lidmi. Z lodě však vystoupí pouze roboti, z čehož je jasné, že jsou jedinými lidmi na světě. Zůstanou obklíčeni v jejich vlastním domě.

 

Druhé dějství

Helena se dozná k tomu, že to ona spálila veškeré Rossumovy listiny, což byla jejich jediná šance na vykoupení – roboti se totiž neumějí sami vyrábět a požadují návod. Fabry se rozhodne do továrních vrat zapojit elektřinu, aby roboty odradil. Po chvíli však Busman pod vlivem alkoholu vyjde na dvůr s úmyslem lidi uvnitř továrny vykoupit za peníze, je však zabit elektrickým proudem, protože jí Fabry nestihne vypnout. Lidé se rozmístí po celé továrně, nakonec jsou však všichni kromě Alquista zabiti, protože toho znají jako stavitele a doufají, že jim bude schopen pomoci.

 

Třetí Dějství

Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit tajemství života, aby se roboti mohli i nadále vyrábět. Roboti jej přemluví, aby jednoho z nich pitval, aby měl lepší představu o jejich konstrukci. Alquista pitva natolik rozruší, že si jde lehnout a usne. Probudí ho však smích. Je tedy přesvědčen, že se vrátili lidé, byl to však smích dvou robotů. Je tím natolik zaujat, že se rozhodne jednoho z nich pitvat, konkrétně robotku Helenu. Primus jí však chrání a nabízí, že půjde místo ní. Když to Helena zjistí, chrání Prima. Alquist pozná, že jim na sobě záleží, že se vůbec nechovají jako roboti. Když pochopil, že se milují, rozhodl se je poslat pryč, aby započali nový život.