Romeo a Julie – rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla

 

Kniha: Romeo a Julie

Autor: William Shakespeare

Přidal(a): Jobby, Majda

 

 

Autor: William Shakespeare (1564 – 1616)

Anglický spisovatel a největší světový dramatik se narodil ve Stratfordu nad Avonou. Odchází do Londýna, kde brzy vyniká jako herec a dramatik v mnoha divadlech. Stal se, spolumajitelem divadla Globe (kruhovité divadlo bez opon a kulis, divadlo mělo těsný kontakt s diváky). Závěr svého života strávil ve Stratfordu. Napsal 37 dramat a sbírku sonetů.

 

Díla:

  • Komedie – Zkrocení zlé ženy, Kupec benátský
  • Historické hry – JINDŘICH IV, JINDŘICH V
  • Drama – JULIUS CAESAR,
  • Tragédie – ROMEO A JULIE, HAMLET, MACBETH, KRÁL LEAR, OTHELLO
  • Další – ZIMNÍ POHÁDKA, BOUŘE

 

Jeho díla jsou zajímavá především:

  • Postavy si vytvářejí svůj vlastní osud a chovají se přirozeně.
  • Příčinnou tragédie je lidská vášeň ne náhoda
  • Všímá si kladných i záporných vlastností lidí.
  • Veršovaný jazyk se střídá s prózou.
  • Blankvers: je nerýmovaný sylabotónický jambický verš o pěti stopách, většinou s mužským zakončením (tedy končící na přízvučnou slabiku).

 

Kontext autorovy tvorby

  • William Shakespeare byl anglický básník a dramatik, který tvořil v šestnáctém a na počátku sedmnáctého století. Narodil se ve Stratfordu nad Avonem, ale za divadelní kariérou odchází do Londýna, kde brzy vyniká jako herec a dramatik v mnoha divadlech. Stává se i spolumajitelem divadla Globe (kruhovité divadlo bez opon a kulis – dodnes používané jako aréna, blízký kontakt s diváky)
  • Jeho tvorba se dělí na tři části – na komedie (Zkrocení zlé ženy, kupec benátský, mnoho povyku pro nic) na hry s historickým námětem (Král Richard III, Král Jindřich IV) a tragédie, které jsou považované za vrcholná díla anglické literatury (Romeo a Julie, Mackbath, Hamlet, Othello)
  • Jeho díla jsou na svou dobu přelomová především díky  propracované psychologii postav a velmi realistickým pohledem na vlastní osud (v jeho dílech je osud zcela v rukách jednotlivých postav a příčinnou tragédie není náhoda či boží vůle, ale lidská vášeň)

 

V tomto období se objevují dva významné směry:

  • Renesance – znovuzrození, obnovení antiky. Měšťané se vymaňují ze středověkého způsobu myšlení a odříkavého způsobu života, přiklání se k radostem pozemského života. Prosazuje se rozvoj přírodních věd a věd o člověku. Středem zájmu je člověk niko-li bůh. Rozvíjí se stavitelství a umění. Stavěli se různé zámky a paláce. Malíři zachycovali stav lidské duše a ženskou krásu. Do literatury pronikají nové literární žánry a národní jazyky.
  • Humanismus – Zájem o člověka, víra v jeho schopnosti, vlastnosti a rozum, který umožňuje poznávat svět. Zdůrazňuje svobodný vývoj člověka.

Tyto dva směry mají hodně společného – renesance více zaměřená na pozemské radosti (více motivů lásky, erotiky, přátelství atd)

 

Další autoři renesance:

Italská renesanční literatura:

  • Dante Alighieri – italský spisovatel, dílo: Božská komedie: má 3 části: Peklo, Očistec a Ráj
  • Giovanny Boccacio – dílo: Dekameron: sbírka povídek (novel)

Francouzská renesanční literatura:

  • Francois Villonfrancouzská spisovatel, dílo: Odkaz (Malý testament) – básně, Závět (Velký testament).

Španělská renesanční literatura:

  • Miguel de Servantes y Saavedrašpanělský spisovatel, dílo: Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha

Anglická literatura:

  • Geoffrey Chaucer – veršované Canterburské povídky – 24 příběhů putujících lidí (měštané, kněží, rytíři)

 

Rozbor díla: Romeo a Julie

Klasický tragický milostný příběh dvou mladých milenců ze znepřátelených rodů z Verony, tajně oddáni, Romeo nucen prchnout (smrt Tybalta), Julie vypije lektvar, který jí učiní na den mrtvou, čeká na Romea v hrobce, ten nedostane včas dopis od otce Lorenza, myslí si že je skutečně mrtvá, u její hrobky probodne Parise, sám vypije jed a zemře, Julie se probudí a probodne se dýkou.

 

Literární druh a žánr

  • Literární druh: Drama (text je určený k interpretaci v divadle, obsahuje repliky postav a scénické poznámky)
  • Literární žánr: Tragédie (hra směřuje k tragickému konci)
  • Funkční styl: umělecký
  • Námět: nešťastný osud dvou milenců, kteří pochází ze znepřátelených rodů (spor)
  • Slohový postup: vyprávěcí, dialogy

 

Téma a motiv

  • Téma: nešťastná láska dvou milenců ze znepřátelených rodů
  • Motivy: svatby, smrti, nenávisti, přátelství, válka dvou rodů, spory
  • Hledat konkrétní motivy v ukázce!

 

Časoprostor

  • Kdy: 16. Století
  • Kde: italská města Verona a Mantova (tam se skrývá Romeo po vraždě Tybalta)

 

Kompoziční výstavba

  • Chronologická – je zachována časová posloupnost, postupuje se od nejstarších dějů k těm nejnovějším
  • Dílo se člení na prolog a pět dějství – výstavba klasického dramatu (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa)

 

Vypravěč/lyrický subjekt

  • Jelikož se jedná o literární druh drama, nevyskytuje se v tomto díle vypravěč, příběh tvoří promluvy jednotlivých postav, důležité „vševědoucí“ informace doplňují scénické poznámky

 

Děj: 

Již od pradávna se nenávidí dva rody žijící ve Veroně. Montekové a Kapuleti. Z těchto rodů jsou i Romeo a Julie. Bohužel každý z jiného. Na plese se do sebe bezhlavě zamilují, aniž by věděli cokoli o tom druhém. Později se Romeo vydá k Juliině balkonu, kde se velice sblíží a druhý den tajně oddají. Romeo brání svůj rod, a proto je v souboji nucen zavraždit Kapuleta, bohužel netušíc, že se jedná o Juliina milovaného bratrance. Trestem je mu vyhnání z Verony. Dostane strach, že se již se svou manželkou neshledá. Julie tedy zahraje, že je mrtvá a je odnesena do rodinné hrobky. Romeo nic netuší, a proto se zabije také, otráví se, protože si myslí, že bez Julie jeho život nemá smysl. Julie se náhle ale probudí z mdlob a vidí mrtvého Romea, zabodne do sebe tedy dýku a skutečně již umírá. Zemřeli pro svou lásku. Obětovali se jí.

 

Hlavní postavy:

Romeo Montek

  • mladý, pilný romantik, z rodu Monteků, zamilovaný do Julie (byl schopen pro ni udělat vše), smělý, unáhlený, citlivý, odvážný, impulsivní

Julie Kapuletová

  • krásná, mladá – asi 14 let, oddaná Romeovi, laskavá, unáhlená, citlivá, má velmi ráda svou chůvu, nemá dobrý vztah k rodičům, oklamala rodinu (jed), tajně se vdala, neposlouchala rodiče, obětavá, dcera Kapuletova

Otec Lorenzo (Vavřinec)

  • starý františkánský mnich, tajně oddá oba milence, obětavý, moudrý a zbožný, přeje jejich lásce, vidí v ní možnost smíru obou rodů

Chůva

  • prostá žena, která vychovávala Julii, veselá, upovídaná, vnáší do tragédie komické prvky, stará, měla moc ráda Julii, spojnice mezi Julií a Romeem

Tybalt

  • bratranec Julie, chtěl pořád bojovat s Monteky, zabit Romeem

Merkucio

  • příbuzný vévodův a přítel Romeův

Benvolio

  • příbuzný Monteků – humorný, vtipný, zábavný

Paris:

  • Hrabě, kterého si měla vzít Julie, vznešený, pohledný

 

Jazyk a styl:

  • Jedná se o drama – uplatňovány promluvy formou monologu (řeč jedné postavy) nebo dialogu (rozmluva dvou postav mezi sebou)
  • Kompozice celého díla je chronologická a člení se na prolog (ve formě sonetu) a pět dějství. Celý příběh je psán Shakespearovým oblíbeným stylem – pětistopým jambickým veršem (takzvaným blankversem). Blankvers je v Shakespearových dílech typickým jazykovým prostředkem, díky němuž jsou všechna jeho díla jasně rozpoznatelná. Problém pak ale nastává s překladem díla do češtiny – jambický verš se v češtině nedá příliš využít, protože po zvukové stránce tu není shoda. V českých básnických dílech ji však i přesto využíval Karel Hynek Mácha ve své básni Máj.
  • Objevuje se tu spisovný jazyk, archaismy, Metafory, personifikace (přirovnání), věty jednoduché i souvětí, často věty tázací, zvolací, jednočlenné (Romeo! Nálado! Blázne!) i dvojčlenné.
  • Archaické až knižními prvky (prchvilec, nežli)
  • Časté zvolací věty a tázací (dodávají na dramatičnosti), i věty jednočlenné nebo dvojčlenné (Romeo!)
  • Inverze (nezvyklé řazení slov ve větě)

 

Hlavní myšlenka:

Autor poukazuje na to, aby mladí lidé – stejně jako Romeo a Jullie – bojovali o své právo na lásku, štěstí a právo rozhodovat o vlastním osudu i přes jeho nepřízeň.

 

Vlastní názor:

Bravurní, skvělé, po všech stránkách vydařené dílo. Jedinou výtku můžu mít k tragickému konci, protože ze současnosti jsme spíše zvyklí na díla, ve kterých láska vítězí a příběh končí slovy: “a žili spolu šťastně, až do smrti.” Tento román byl přeložen do obrovského množství jazyků, několikrát byl zfilmován, hraje se v divadlech, byl podle něj napsán muzikál nebo lední revue. Kniha nabádá k zamyšlení se. Ukazuje nám obraz tehdejší doby a problémy lidí. Nešťastný osud dvou milenců bude vždy aktuální. Můj názor je ten, že by si ji měl každý alespoň jednou přečíst a neměla by chybět v žádné knihovně.





Další podobné materiály na webu: