Kniha: Vlastní pokoj
Autor: Virginia Woolfová
Přidal(a): Martina Hladíková
Virginia Woolfová
- Virginia Woolfová, narozená jako Adeline Virginia Stephen, byla významnou postavou v anglické literatuře.
- Kromě psaní se věnovala i kritice, esejistice, filozofii a feministickým myšlenkám. Byla aktivním členem Bloomsbury Group, skupiny moderních umělců a intelektuálů.
- Narodila se v Londýně do rodiny Leslieho Stephena, známého kritika a vzdělance, a jeho manželky Julie. Od mládí trpěla psychickými problémy, částečně vlivem obtěžování ze strany svého bratra Geralda.
- Po úmrtí obou rodičů prošla několika nervovými zhrouceními a pokusila se dokonce o sebevraždu.
- V roce 1912 se provdala za kritika Leonarda Woolfa, přestože měla homosexuální orientaci a udržovala také vztah s ženou, konkrétně s Vitou Sackville-Westovou.
- Během svého života byla několikrát hospitalizována v psychiatrických léčebnách a nakonec v roce 1941 spáchala sebevraždu utopením během duševní krize.
Další díla:
Její deníky, které vedla po celý život, jsou známé stejně jako její díla, mezi která patří například Paní Dallowayová, K majáku, Orlando nebo Jákobův pokoj.
Literární kontext
Modernismus
- Modernismus je literární směr, který se začal prosazovat na přelomu 19. a 20. století. Tento směr se často zabývá tématy jako je izolace a rozdíly mezi realitou a snem. Dalším důležitým prvkem modernismu jsou psychologická témata, která byla ovlivněna vývojem psychoanalýzy.
- Avantgarda je často považována za pokračování modernismu, někdy je dokonce považována za jeho součást. Modernismus je však široký pojem, který zahrnuje mnoho dalších směrů, jako je symbolismus, expresionismus, dekadence a dadaismus.
- V české literatuře je modernismus spojován s Manifestem České moderny. Tento manifest definoval požadavky nové generace spisovatelů, kteří toužili po individualismu a osobním pojetí tvorby. Mezi signatáře manifestu patřili například František Xaver Šalda, Antonín Sova, Josef Karel Šlejhar, Vilém Mrštík a Otokar Březina.
Mezi další představitele modernismu patří Franz Kafka, James Joyce, Jaroslav Hašek, Samuel Beckett, Friedrich Dürrenmatt, Bertolt Brecht a Walt Whitman.
Rozbor: Vlastní pokoj
Téma:
- Úvahy o postavení žen ve společnosti. Ženy mají méně práv a příležitostí než muži. I ženy jsou přitom schopné stejných výsledků jako muži. Porovnávání rozdílů ve financích a přístupu ke vzdělání mezi pohlavími. Podpora spolupráce mezi oběma pohlavími.
Motivy:
- Ženství, postavení žen, feminismus, svoboda, příležitosti, nerovnost, nespravedlnost, respekt, emancipace.
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Kompozice:
- Chronologický děj
- Ich-forma (vypravěčkou je sama autorka)
Postavy:
- V eseji se žádné konkrétní postavy neobjevují
Časoprostor:
- Čas ani prostor nejsou uvedeny
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Úvahové pasáže
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – vrby plakaly, myšlenka se zatoulala)
- Přirovnání (tenkými jak mince)
- Sarkasmus, ironie
- Převažují delší souvětí
Děj:
Autorka se v eseji věnuje postavením žen ve společnosti a v literatuře. Ženy jsou stejně schopné jako muži, ale nedostává se jim takových příležitostí k výdělku, kvůli čemuž jsou často nuceny být finančně závislé na mužích. Woolfová muže připodobňuje k malým dětem. Obě pohlaví jsou různorodá a nemělo by být snahou pohlaví sjednocovat, ale ponechat mužská a ženská specifika. Popisuje mnoho těžkostí, s kterými jsou nuceny ženy se potýkat. Nerovnosti mezi pohlavími jsou způsobeny nedostatkem sebevědomí mužů, kteří to kompenzují tím, že snižují hodnotu žen.
