Kniha: Vlastní pokoj
Autor: Virginia Woolfová
Přidal(a): Martina Hladíková
Virginia Woolfová
- Virginia Woolfová, narozená jako Adeline Virginia Stephen, byla významnou postavou v anglické literatuře.
- Kromě psaní se věnovala i kritice, esejistice, filozofii a feministickým myšlenkám. Byla aktivním členem Bloomsbury Group, skupiny moderních umělců a intelektuálů.
- Narodila se v Londýně do rodiny Leslieho Stephena, známého kritika a vzdělance, a jeho manželky Julie. Od mládí trpěla psychickými problémy, částečně vlivem obtěžování ze strany svého bratra Geralda.
- Po úmrtí obou rodičů prošla několika nervovými zhrouceními a pokusila se dokonce o sebevraždu.
- V roce 1912 se provdala za kritika Leonarda Woolfa, přestože měla homosexuální orientaci a udržovala také vztah s ženou, konkrétně s Vitou Sackville-Westovou.
- Během svého života byla několikrát hospitalizována v psychiatrických léčebnách a nakonec v roce 1941 spáchala sebevraždu utopením během duševní krize.
Další díla:
Její deníky, které vedla po celý život, jsou známé stejně jako její díla, mezi která patří například Paní Dallowayová, K majáku, Orlando nebo Jákobův pokoj.
Literární kontext
Modernismus
- Modernismus je literární směr, který se začal prosazovat na přelomu 19. a 20. století. Tento směr se často zabývá tématy jako je izolace a rozdíly mezi realitou a snem. Dalším důležitým prvkem modernismu jsou psychologická témata, která byla ovlivněna vývojem psychoanalýzy.
- Avantgarda je často považována za pokračování modernismu, někdy je dokonce považována za jeho součást. Modernismus je však široký pojem, který zahrnuje mnoho dalších směrů, jako je symbolismus, expresionismus, dekadence a dadaismus.
- V české literatuře je modernismus spojován s Manifestem České moderny. Tento manifest definoval požadavky nové generace spisovatelů, kteří toužili po individualismu a osobním pojetí tvorby. Mezi signatáře manifestu patřili například František Xaver Šalda, Antonín Sova, Josef Karel Šlejhar, Vilém Mrštík a Otokar Březina.
Mezi další představitele modernismu patří Franz Kafka, James Joyce, Jaroslav Hašek, Samuel Beckett, Friedrich Dürrenmatt, Bertolt Brecht . Walt Whitman, který tvořil již v 19. století, je naopak považován za předchůdce modernismu.
Rozbor: Vlastní pokoj
Téma:
- Úvahy o postavení žen ve společnosti. Ženy mají méně práv a příležitostí než muži. I ženy jsou přitom schopné stejných výsledků jako muži. Porovnávání rozdílů ve financích a přístupu ke vzdělání mezi pohlavími. Podpora spolupráce mezi oběma pohlavími.
- Ústřední myšlenkou eseje je teze, že „žena musí mít peníze a vlastní pokoj, aby mohla tvořit“, což symbolizuje potřebu finanční nezávislosti a osobního prostoru pro intelektuální práci.
Motivy:
- Ženství, postavení žen, feminismus, svoboda, příležitosti, nerovnost, nespravedlnost, respekt, emancipace.
Literární druh:
- Literatura faktu (dílo je esejistické, nemá souvislý děj v pravém slova smyslu)
Literární žánr:
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Kompozice:
- Argumentační struktura (esej postupuje od teze k důkazům a závěrům, nikoli podle časové osy děje)
- Ich-forma (vypravěčkou je sama autorka)
Postavy:
- Ačkoliv dílo nemá tradiční postavy, autorka pracuje s fiktivní postavou Judithy Shakespearové, nadané sestry Williama Shakespeara. Tato postava slouží jako příklad toho, jak by dopadl ženský génius v alžbětinské době.
Časoprostor:
- Děj eseje je zasazen do konkrétního prostředí a času: odehrává se během dvou dnů v říjnu 1928 na fiktivní univerzitě ‚Oxbridge‘ (spojení Oxfordu a Cambridge) a v Londýně.
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Úvahové pasáže
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – vrby plakaly, myšlenka se zatoulala)
- Přirovnání (tenkými jak mince)
- Sarkasmus, ironie
- Převažují delší souvětí
Děj:
Autorka se v eseji věnuje postavením žen ve společnosti a v literatuře. Ženy jsou stejně schopné jako muži, ale nedostává se jim takových příležitostí k výdělku, kvůli čemuž jsou často nuceny být finančně závislé na mužích. Woolfová muže připodobňuje k malým dětem. Obě pohlaví jsou různorodá a nemělo by být snahou pohlaví sjednocovat, ale ponechat mužská a ženská specifika. Popisuje mnoho těžkostí, s kterými jsou nuceny ženy se potýkat. Nerovnosti mezi pohlavími jsou způsobeny nedostatkem sebevědomí mužů, kteří to kompenzují tím, že snižují hodnotu žen.
Jako klíčový příklad pro svou argumentaci vytváří Woolfová fiktivní postavu Judithy, sestry Williama Shakespeara. Ačkoliv je stejně nadaná jako její bratr, společenské konvence jí znemožní rozvinout svůj talent. Uteče do Londýna, kde však místo úspěchu čelí odmítnutí, otěhotní a v zoufalství spáchá sebevraždu. Její tragický osud ilustruje, jak společnost systematicky bránila ženám v tvůrčí seberealizaci.
