Kniha: Zaklínač I: Poslední přání
Autor: Andrzej Sapkowski
Přidal(a): Kraťas, opice
Andrzej Sapkowski
- Polský spisovatel fantasy 2. pol. 20. století, stále žije.
- Narodil se v Lodži 21. 6. 1948.
- Jeho povídky a série knih Zaklínač jsou velice populární nejen v rodném Polsku, ale také v České republice, Slovensku, Rusku a obrovskou popularitu si vydobyl i ve Španělsku.
- Svou první povídku publikoval v roce 1986 a již o dva roky později byl jedním z nejoblíbenějších spisovatelů fantasy v Polsku.
- Jeho nejznámějším dílem jsou povídky a pětidílná sága o zaklínači Geraltovi z Rivie a princezně Ciri. První povídka Zaklínač byla publikována v polském časopise Fantastyka.
- V poslední době píše recenze, fejetony v časopise Fantastyka a Magia i miecz.
Další díla:
- povídky
- Meč osudu
- Něco se končí, něco začíná
- fantasy román
- Husitská trilogie
- Sága o zaklínači
- Zaklínač II – Meč osudu
- Zaklínač III – Krev elfů
- Zaklínač IV – Čas opovržení
- Zaklínač V – Křest ohněm
- Zaklínač VI – Věž vlaštovky
- Zaklínač VII – Paní jezera
- hra/drama
- Oko Yerrhedesa
Literární/obecně kulturní kontext
- v reakci na 2 sv. válku vzniká hodně lit směrů, jedním z nich i fantasy
- fantasy -> užívání magie či jiných nadpřirozených prvků v literatuře (bohové, bájné bytosti..)
- mnoho podžánrů fantasy – hrdinské, historické, komické, městské
- definováno prostředím a dobou, kde je dílo situováno
- -> svět je často druhotný či alternativní (vymyšlený)
- inspirace z mýtů, pohádek, středověké legendy (draci, trpaslíci, elfové…)
- jeden z nejpopulárnějších žánrů dnešní doby, obzvláště mladší generace
- hlavní představitel fantasy literatury – J. R. R. Tolkien a jeho trilogie Pán prstenů
Další autoři:
- CZ – Jiří Kulhánek – Soumrak
- VB – John Ronald Reuel Tolkien – trilogie Pán prstenů, Hobit, Silmarillion
- VB – Terry Pratchett – Úžasná zeměplocha, Kobercové
- VB – David Gemmell – Drenajská sága, Sága rigatů
- USA – Robert Ervin Howard – Conan, Muž z Cimerie, Poutník
Rozbor díla: Zaklínač I: Poslední přání
Literární druh a žánr
- Druh = epika – dílo, které má děj; popisuje skutečnost
- Žánr = fantasy povídka
Téma a motiv
- Téma = námět; ústřední myšlenka díla
- Mezilidské vztahy, dobro (Zaklínači) vítězí nad zlem (Monstra, lapkové, atd…), pouť Zaklínače (Geralta z Rivie) po světě
- Motiv
- Ochrana bezbranných, příšery, monstra, magie, kouzla, fantasy postavy
Časoprostor
- Čas = Středověk (ve fantasy světě)
- Prostor = smyšlený svět Zaklínače (tzv. Sever)
Kompozice literárního díla
- Řetězový (děj)
- dílo je složeno z mnoha volně řazených příběhů (povídek)
- nelze určit, která povídka se odehrála jako první
Typy promluv
- pásmo vypravěče – promluva, kterou pronáší vypravěč er-formou
- dialog – promluva dvou a více postav; rozhovor
Vyprávěcí způsoby
- slohový postup vyprávěcí popisný
- přímá řeč
Vypravěč/lyrický subjekt
- er-forma
Jazykové prostředky
- archaismy
- fantastické pojmy (pojmenování příšer, rostlin…)
- vulgarismy
Hlavní postavy
- Geralt z Rivie – známí jako Bílí vlk nebo řezník z Blavikenu: Je bělovlasý zaklínač, který putuje světem a nabízí své služby lidem. Jakož to mutant by neměl mít city, ale jenom přece v něm vzplane láska k Yennefer.
- Marigold – Trubadůr, Geraltův přítel na cestách. Našel si zvláštní zalíbení v psaní básní o Zaklínači.
- Yennefer z Vengerbergu (čteno Jenefer) – Známá a úspěšná čarodějka, jedna z klíčových postav knih o Zaklínači. V této knize ne moc významná, ale přece jenom důležitá, láska s Geraltem.
- Nenneke – kněžka bohyně Melitelé, zná Geralta od malička, léčitelka
Děj
Příběh je rozložen do mnoha povídek, které zažil Geralt z Rivie po cestě po zemi, ve které se vše odehrává.
Cesta, z níž není návratu
Prolog vypravující o Geraltovích rodičích, Visenně z Kruhu (čarodějka) a Korinovi (rytíř).
Visenna potká Korina u cesty. Po té co ho ošetří, zamíří do osady Klíč, kterou zužuje černokněžník Fregenal. Fregenal stvořil kostěje (bestie) a najal bandu lapků všech možných ras. Visenna a Korin se rozhodnou pomoc rolníkům s bojem proti kostějovi. Rolníci ale uzavřou dohodu s vůdcem lapků a domluví se na příměří. I přes komplikace vyjíždí Visenna s Korinem zabít kostěje a osvobodit vesnici od Fregenalovi nadvlády. Visenna osvobodí Fregenala pod podmínkou, že jim pomůže zabít kostěje. Fregenal je zradí a naláká do pasti. Bylo mu to však k ničem, jelikož kovář Mikula mu usekne hlavu. Po té se Visenně podaří zabít kostěje, ale před tím než se jí to podaří kostěj zraní Kehla. Kehl na své zranění umírá a Vinna s Korinem odjíždí pryč.
Hlas rozumu 1
Běžnému čtenáři nic neříkající povídka o páru milenců.
Zaklínač
Geralt z Rivie přijíždí do Wyzimy hlavního města Temerie. Zde se pokouší sejmout zakletí z královi dcery, která byla proměněna na strigu. Bez věších potíží se mu podaří zakletí sejmout, ale při kontrole princezny nedbá opatrnosti a ta mu nehty rozerve krk. Zaklínač je následně nalezen vojáky, kteří byli vysláni králem Foltestem. Od Foltesta dostane odměnu v podobě tří tisíc orénů (měna ve světě zaklínače).
Hlas rozumu 2
Navazující povídka na první (Zaklínač). Geralt se probouzí v klášteře, zasvěceném bohyni Melité. Klášter spravuje matka Nenekke. Povídka vypráví a jednom dni stráveném v klášteře.
Zrnko pravdy
Geralt najde poblíž cesty dvě těla a způsob zabití nasvědčuje přítomnosti nebezpečné příšery. Stopy dovedou zaklínače ke stavení, kterému vládne zvláštní tvor jménem Nivellen, napůl člověk, napůl zvíře. Nivell o dvanáct let dříve proklela kněžka kultu a on se změnil v zubatou bestii s lidským tělem. Několik let se snažil zlomit kletbu, tak jak o slyšel v pohádkách, tedy polibkem od sličné panny. Ale žádná s Nivellem nevydržela dlouho, až na tu poslední. Jmenovala se Vereen a jak později Geralt odhalil, jednalo se o bruxu (bestie). Vereen svého společníka pomalu vysávala. Poté co se Nivell od Geralta dozvěděl, co je Vereen zač, ji společně se zaklínačem zabili.
Hlas rozumu 3
Návštěva ve svatyni Melitelé. Dva rytíři Bílé Růže ve službách knížete země, Herewarda, přišli upozornit Zaklínače, že v zemi není vítán. Po jeho neuposlechnutí se ho neúspěšně pokusili vyhnat, ale byli Geraltem zesměšněni.
Menší zlo
Gerald přijíždí do vesničky Blaviken, a jako by neměl dost problémů s bestiemi tak se do toho přimotají ještě mezilidské problémy. Po příjezdu je Geralt vrhnut do sporu mezi údajnou mutantkou Strakuší a korvinským čarodějem Stregoborem. Geralt je donucen zakročit a vybrat si menší zlo. Nakonec si vybírá možnost zabití Strakuše a jejich kumpánů, aby tak nedovolil Streoborovi napáchat ještě věší zlo a zmasakrovat obyvatele Blavikenu. Geralt je za svůj čin vyhnán starostou vesnice a je mu zakázán vstup do Blavikenu. Od této povídky se také Geraltovi přezdívá Řezník z Blavikenu, protože příhoda, jak zmasakroval Strakušinu tlupu se vepsala do historie, hlavně díky Marigoldovi.
Hlas rozumu 4
Další velmi kráká povídka z kláštera. Geralt vypráví svůj příběh Ione jedné z kněžek ve svatyni. Geralt vypráví o tom, jak se stal zaklínačem a o jeho prvních krocích v tomto řemesle.
Otázka ceny
Geralt přijíždí do Cintry na pozvání královny Callanthé. Zde má zaklínač zajistit klidný průběh námluv princezny Pavetty. Geralt královně vysvětluje, že není nájemný vrah, ale královna si jeho argumentu nevšímá a tvrdí, že vše je otázkou ceny. Na hostinu dorazí i Ježek z Erlenwaldu, rytíř, který kvůli prokletí má od svítání do půlnoci tvář ježka a od půlnoci do svítání lidskou tvář. Ježek si nárokuje princezninu ruku, protože před patnácti lety zachránil jejímu otci život a jako odměna mu bylo přislíbeno to, co nalezne král doma a nečeká to. To překvapení byla princezna Pavetta. Královna Callanthé následně přikáže, srážím zabít Dunyho, to je Ježkovo pravé jméno, ale v tu chvíli začne Pavetta, díky krvi staršího lidu (elfská krev), rozbíjet věci v místnosti. Pavettinu moc se Garaltovi daří, ovládnou díky druidovi Myšilovi. Callanhé nakonec povolí a žehná svazku Pavetty s Dunym. Díky tomu se zruší Dunyho prokletí a Geraltovi je přislíbena odměna jakou si vybere. Geralt si vybírá to co Duny má, ale ještě o tom neví. Chvíli po zaklínačově odjezdu se zjistí, že je Pavetta těhotná.
Hlas rozumu 5
Za Geraltem přijíždí jeho dlouholetý přítel Marigold a vypráví mu co je nového ve světě. Kněžka Nenneke není vůbec nadšená z Marioldovi návštěvy.
Konec světa
Geralt s Marigoldem přijíždí do Dol Blahanna, tak zvaného konce světa. Kde Geralt hledá nějakou práci. Na štěstí v jedné vesnici mají práci dělanou přímo pro zaklínače. Vesnici tyranizuje čert. Při tom jak se zaklínač s Marigoldem pokouší čerta chytit, je zajme skupina elfů, pro které Torque, čert, dělá. Elfové trpí hladomorem, a tak jim čert pomáhá kradením jídla z vesnice. Elfové se rozhodnou Geralta s Marigoldem zabít, aby se zbavili svědků. S tím ovšem nesouhlasí Torque, který se rozhodne zajatce bránit. Na poslední chvíli přijíždí Dana Méadbh, Polní panna, které jsou elfové plně oddaní a Geralta s Marigoldem propouští. Poté trojice Geralt, Marigold a Torque odjíždí.
Hlas rozumu 6
Geralt ve svatyni nadále odolává pokusům Nenekke o jeho uvedení do transu, ve kterém by se rychleji uzdravil. Taktéž poznává zahradu, ve které kněžky pěstují rostliny, které se už jinde ve světě nedají sehnat.
Poslední přání
Geralt s Marigoldem jsou na rybách, když tu náhle Marigold vyloví flašku. Po otevření flašky se objeví džin, který otráví Marigolda. Gerald přivádí zraněného Marigolda do města Rinda, kde potkávají mladou, cíle vědomou čarodějku Yennefer. Která zachraňuje Marigolda, ale zároveň očaruje Geralta, s jehož pomocí se chce pomstít všem lidem ve městě, kteří jí pomlouvali. Poté se snaží vyvolat a chytit džina. Z Gerala ze kterého mezitím opadlo zakletí, chvátá zpět, aby jí v tom zabránil. Yennefer se ovšem nedaří džina chytit, jelikož splnil Geraltovi pouze dvě ze tří přání a džin nemůže odejít, dokud nesplní i třetí. Poslední přání, které Geralt vyslovil, se neslo ve významu „Ať zůstaneme s Yennefer na vždy spolu“. A tak zaklínač bez emocí procitl láskou.
Hlas rozumu 7
Zaklínač s Marigoldem se vydají na projížďku po okolí svatyně, kde je však přepadají zesměšnění rytíři Bílé růže, a chtějí po Geraltovi, aby se nechal zesměšněným rytířem zranit a zostudit a zachránit si tak život. Geral nakonec využije své obratnosti a lsti, vyhrává souboj, proti rytíři, a přitom může svobodně odjet z místa střetu. Kniha končí nečekaným kolapsem Ioly a odjezdem dvojice ze svatyně.
