Alkoholy, Kaligramy – rozbor díla k maturitě

rozbor-díla

 

  Kniha: Alkoholy, Kaligramy

  Autor: Guillaume Apollinaire

  Přidal(a): Nicolee

 

 

Úvod

Guillaume Apollinaire je přelomovým básníkem nejen své doby, ale i co se celkové literární historie týče. Je považován za zakladatele moderní francouzské poezie a ve svých dílech používá principy dosud nepoznané. Ovlivnil mnoho autorů, směrů a děl.

Apollinaire žil a tvořil v době velkých změn a to nejen ve společenském životě, ale i v literatuře. Velkým vlivem se stala válka, kterou si i on sám prožil. Lidé se změnili, stejně jako doba, ve které žili a všechny tyto změny se projevily i v literatuře. Autoři začínají experimentovat a vznikají nové směry.

Mezi ty patří například kubismus a futurismus, kterých spojení je typické pro díla Guillauma Apollinaira. Ve své seminární práci se zaměřím na to, co z Apollinairova díla je tak přelomové, jaké postupy používal, co ve své literatuře objevil. Jak již vím, přinesl do literárního světa mnoho inovací, jako jsou kaligramy, vlastní experimenty. Zjistím, jaké další metody jsou mu vlastní. Čerpat budu převážně z knihy Alkoholy života, která je nejen sbírkou básní ze skutečné sbírky Alkoholy, ale jsou v ní obsaženy i mnohé kaligramy a nechybí ani Apollinairova biografie a komentáře od dalších autorů o jeho osobě. V části, kde popíši literární kontext a experimentální styly, které vznikaly v Apollinairově době, předpokládám, že budu čerpat z internetu.

 

Literární kontext

Počátek 20. století je ve společnosti obdobím velkých změn. Zážitky a pocity lidí z 1. světové války se zrcadlí nejen v literatuře, ale téměř ve všech oblastí kultury, umění, vědy a celkového myšlení lidí. V literatuře se objevuje velké množství nových směrů, které mají společné především experimenty (s formou, stylem, jazykem, dějem,…) a témata (časté jsou pocity marnosti, strach, beznaděj, uspěchanost doby, válka, lidská komunikace). Mezi nové směry patří například:

 

Avantgarda

Shrnující směr, pod který patří většina dalších nově vzniklých. Popírá tradice a konvence a podporuje společenskou revoltu. Hlavním znakem je experiment a hledání nových forem umění. Avantgarda se projevuje téměř ve všech uměleckých odvětvích – ve fotografii, filmu, malbě, literatuře nebo třeba divadle. Avantgardní umělci často táhnou k extrémistickým politickým hnutím.

 

Expresionismus

Vznikl jako kontrast k impresionismu a naturalismu v Německu. Oproti těmto směrům odmítl zobrazovat věci reálné a zaměřoval se především na dojmy. Často se objevovaly dojmy z války, výhradně negativní. Ze stejných základů vychází ve Francii i fauvismus.

 

Kubismus

Směr, který předmět svého umění zobrazuje z mnoha geometrických úhlů. Nejznámějším malířským představitelem je Pablo Picasso, se kterým se během svého života Apollinaire setkává, což velmi ovlivní jeho tvorbu. Právě Apolliaire je jedním z prvních básníků, který tento směr promítá do literatury a to především ve spojení s futurismem.

 

Futurismus

Futurismus odmítá tradice a dosavadní zavedené hodnoty. Opěvuje novou, rušnou, dynamickou, uspěchanou dobu plnou nových technologií.

 

Dadaismus

Dada vznikl ve Švýcarsku opět jako reakce na hrůzy války. Vyjadřuje strach, ale bez žádného východiska. Pro díla je charakteristická úplná nesmyslnost, nerozumovost, ignorace estetiky a veškerých pravidel. Malířským představitelem je například Salvador Dalí a literárním Tristan Tzara.

 

Vitalismus

Po návratu z války měla společnost nutkání vytvořit proti ní různé druhy protestů. Vitalisté k tomu ale vyjadřují i radost ze života. Z prostého rutinního života, kterého si po prožití hrůz na válečném poli váží. Mezi představitele patří například Jiří Wolker, Fráňa Šrámek, Stanislav Kostka Neumann.

Mezi další styly patří například kubofuturismus, spojující kubismus a futurismus a typický hlavně pro Apollinaira. Dále surrealismus, zdůrazňující podvědomí autorů, zachycující sny, myšlenky, představy, halucinace a další.

Autoři se ovlivňovali navzájem, protože spolu často byli v blízkém kontaktu. V Paříži například existovala tzv. Montparnasská umělecká komunita, do které kromě Apollinaira patřil i Pablo Picasso, Max Jacob, André Breton, André Derain, Jean Cocteau, Marc Chagall, Marcel Duchamp a další.

 

Guillaume Apollinaire

Básník a dramatik polského původu se narodil roku 1880 v Římě. Vlastním jménem Wilhelm Albert Wladimir Alexandre Apollinairis de Kostrowicki prožil většinu života v Paříži. Bojoval v první světové válce, kde byl ale zraněn a musel se stáhnout z fronty. Staral se v odboru o styk s tiskem a byl povýšen na poručíka. Za svůj život založil několik časopisů, například Ezopovu hostinu, Pařížské večery, Moderní literaturu a Imoralistickou revue. Vytvořil mezník v historii literatury a to především v poezii, kterou dle názorů mnoha autorů výrazně změnil a ovlivnil. Dal základ novým stylům a inspiroval mnoho dalších spisovatelů.

 

Dílo

Apollinaire je považován za zakladatele moderní francouzské poezie. V jeho literatuře lze rozpoznat ovlivnění kubismem. Ten přenáší jako jeden z prvních i do literatury a to formou kaligramů. Jedná se o básně, jejichž verše tvoří obrazce, které korespondují s tématem básně a společně spolu tvoří celek. Ve svých dílech dále využívá dynamiky, volných asociací a polytematičnosti. V jeho básních se často prolínají linie času, prostoru nebo snu a reality. Vynechává interpunkci a experimentuje s formou například svými kaligramy.

Mezi nejvýznamnější díla patří básnická sbírka Alkoholy a z ní především báseň Pásmo, Kaligramy a Prsy Tiréziovy.

 

Alkoholy

Alkoholy jsou básnická sbírka 45 básní. Hlavními motivy jsou asociace. Apollinaire používá volný proud představ, pocitů a úvah. Polytematismus se zde často objevuje i v rámci jednotlivých krátkých básní. Aby vyjádřil dynamiku a uspěchanost doby, nabaluje na sebe témata téměř do podoby koláže, což bylo také jednou z kubistických literárních metod. Pracuje s kontrasty a nadsázkami. Často mění i prostorové linie a může být pro čtenáře těžké se v básni zorientovat.

První básní, která je zároveň i jedna z autorových nejznámějších, je Pásmo. Tato báseň dala za vznik pásmu jako literárnímu stylu. Jedná se o samovolný proud myšlenek. V Apollinairově básni se tak dá nalézt mnoho různých motivů a nálad, ze kterých se psaním dostával. V této básni se dá dobře ukázat na časté měnění míst. V jednu chvíli se autor nachází v Praze, krátce na to už v Marseilli, Římě, Amsterdamu, Paříži. Také si zdé můžeme jednoduše všimnout nabalování témat. Báseň je psána kompletně bez interpunkce, k tomu se Apollinaire vyjádřil takto:

„Interpunkci jsem zrušil, protože se mi zdála zbytečná, a zbytečná skutečně je, rytmus sám a veršový předěl, toť skutečná interpunkce, a není zapotřebí jiné.“

Verš je volný, který se ale občas střídá s veršem sdruženým. V Pásmu není k nalezení mnoho figur, občas se ale vyskytne personifikace, metafora, hyperbola, anafora nebo inverze.

Dalšími básněmi ze sbírky Alkoholy jsou například: Most Mirabeau, Dům mrtvých, Ženy, Cestovatel, a mnoho dalších. Ostatní autoři označili vydání sbírky Alkoholy jako událost, od níž počítáme letopočet nového básnictví. Apollinaire ovlivnil nejen francouzské a světové spisovatele. Osobně se setkal i s Karlem Čapkem, který následně překládal jeho dílo. Dále inspiroval například Vítězslava Nezvala v jeho básni Edison nebo Jiřího Wolkera ve Svatém kopečku.

 

Kaligramy

Básnická sbírka Kaligramy byla dalším zlomovým Apollinairovým dílem. Kaligram jako takový je báseň, jejíž verše jsou uspořádány typograficky do určitého obrazce. Apollinaire je tvoří jako malby, přeje si, aby se vnímaly ne jako texty, ale aby je člověk vstřebal jediným vjemem, jako třeba plakát. Forma obrazce koresponduje s textem a navzájem si dodávají smysl, který by osamoceně postrádaly. Zde se projevuje ovlivnění Apollinairovým setkáním s Pablem Picassem a vliv kubismu. Kaligramy jsou kubofuturistickými básněmi. Mezi kubistické prvky patří asociace, skládání slov a forma. Mezi futuristické prvky patří především dynamika (dosažená odstraněním interpunkce, verši samotnými, využitím apostrof a anafor). V této sbírce autor dále využívá i své typické metody volného proudu myšlenek, což dalo za vznik surrealismu, který Apollinaire jako první pojmenoval ve svém díle Prsy Tiréziovy.

Jazyk se oproti předchozím dílům liší. Stává se hovorovým až vulgárním a stejně tak i témata básní se zevšedňují. Apollinaire se v Kaligramech nebál ani sexuálních motivů.

Básně bývají rozsahově krátké a jejich sdělení se tak často stává heslovitým, stručným. Autor ale mistrně zvládá vložit velké významy do tak krátkého textu. Mezi nejznámější kaligramy se řadí dílo Eiffelka, které na rozsahu pár veršů povzbuzuje Paříž, Francii a rodný jazyk na úkor Německa. Témata související s válkou, kterou Apollinaire prožil na vlastní kůži, se v jeho dílech objevují poměrně často.

Další kaligramy ve sbírce jsou například Krajina, Srdce a koruna, Zrcadlo, Prší, Vodotrysk,

Kaligramy byly vydány až po Apollinairově smrti a ovlivnily mnoho dalších autorů. Mezi ty patří například Jaroslav Seifert, který podle Apollinairova vzoru vytvořil vlastní kaligram – Počítadlo.

„Umění má býti tvorbou a nikoliv nápodobou; umění začíná, kde končí imitace; až po naše dny bylo umění parasitem skutečnosti, ale nová báseň musí být sama sobě sujetem.“

To prohlásil Apollinaire a skutečně se mu tak povedlo i učinit. I když zemřel dříve, než se veškeré své slávy mohl dožít, jeho dílo bylo a je připomínáno mnohými velkými básníky a spisovateli jako přelomové. V každém svém díle vytvořil něco nového, dosud nevídaného, co inspirovalo budoucí generace v rozkvětu poezie.

 

Příloha – Ukázka 1

Most Mirabeau (Alkoholy)

Pod mostem Mirabeau se Seina valí
Ach lásky mé – exklamace
vzpomínám na vás věrný pozůstalý
Radost se vždycky v srdci střídá s žaly – kontrast

Přijď noci Je čas pro hranu
Dny prchají Já zůstanu
– refrén

Vezmu tě lásko znovu do náručí
A pod mostem
svých paží spatříme proud čím dál prudší – gradace
věčný proud pohledů když únava je mučí – metafora

Přijď noci Je čas pro hranu
Dny prchají Já zůstanu

I láska prchá jak ta kalná špína
Už navěky
Život se prázdní jako sklenka vína – metafora
a moje naděje se pořád ještě vzpíná

Přijď noci Je čas pro hranu
Dny prchají Já zůstanu

Dny týdny prchají a mizí v dáli – asyndeton
Čas nevrací
nic ani lásky ani ideály
Pod mostem Mirabeau se kalná Seina valí

Přijď noci Je čas pro hranu
Dny prchají Já zůstanu

V básni se střídá sdružený verš s volným veršem. Chybí interpunkce, což pomáhá gradaci nálady básně. Je zde opakující se refrén.

 

Příloha – Ukázka 2

Úryvek z Pásma (Alkoholy)

V pařátech nese leb Adamovu kostru první hlavy

Z obzoru letí orel a vyráží velký křik

A z Ameriky došel malý kolibřík

Z Číny sem přišli pihi pružní a nohatí

Co mají po jednom křídle a mohou jen v páru létati

Pak ejhle holubice duch neposkvrněný sám

Jejž provází lýrovec a tisícioký páv

A fénix hranice jež sama se zapálí

V svém žhavém popelu vše na chvíli zahalí

Sirény opustily své nebezpečné úskaliny

A chvátají krásně zpívajíce všecky tři

A všichni orel fénix i pihi z Číny

Se s létacím strojem svorně pobratří

Nyní ty kráčíš sám davem po Paříži

Kol tebe stáda autobusů řvou řičí a víří

Bolestná úzkost lásky hrdlo svírá ti

Jako bys nikdy už se neměl lásky dočkati

Kdybys žil v dávné době do kláštera šel bys bez prodlení

Rdíte se studem když se sami chytnete při modlení

Sobě se vysmíváš a smích tvůj plá výhní pekelnou

Jiskřičky jeho zlatí života tvého dno

Toť obraz visící ve stínu muzea

A občas přijdou na něj se zblízka podívat

 

  • Najdeš nějaké básnické prostředky?
  • Jakými prostředky dokázal autor dynamičnosti textu?
  • Jak se v textu projevuje experimentování?
  • Jak se vám báseň četla? Rozuměli jste ji?
  • Apollinaire v básních zrcadlí své pocity? Jak se asi cítil při psaní Pásma?

 

Závěr

Apollinaire byl vskutku inovativním autorem. Přinesl do literatury mnoho nových metod, postupů a pojmů. Například pásmo, kaligramy, metodu asociací a volného toku myšlenek, smazání interpunkce, kubismus a kubofuturismus, polytematičnost, surrealismus. Všechny tyto pojmy mu můžeme přisuzovat a tímto opravdu ovlivnil literaturu jako veliký básník, jak jsem zjistila přečtením komentářů různých autorů v knize Alkoholy života, kterou jsem zmiňovala v úvodu a také přečtením několika článků na internetu. Informací o Apollinairově životě jsem ale mnoho nenašla. Předpokládám, že je to proto, že jeho život byl krátký (zemřel v 38 letech) a v době jeho života se spisovatelé oprostili od zapisování historie a reálných událostí. Jako zdroj informací mi tedy povětšinou sloužil internet nebo vlastní zápisky z hodin českého jazyka.

 

Seznam literatury

  • APOLLINAIRE, Guillaume. Alkoholy života. Vyd. 1. Překlad Karel Čapek, Adolf Kroupa, Milan Kundera. Praha: Československý spisovatel, 1965, 145 s. ISBN 22-088-65.
  • APOLLINAIRE, Guillaume. Kaligramy [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://www.uloz.to/xNJQqA9/apollinaire-guillaume-kaligramy-rar
  • Guillaume Apollinaire. In: Osobnosti.cz [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://www.spisovatele.cz/guillaume-apollinaire
  • Avantgarda. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Avantgarda
  • Expresionismus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Expresionismus
  • Pásmo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1smo
  • Kaligram. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kaligram
error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.