
Kniha: Černí baroni
Autor: Miloslav Švandrlík
Přidal(a): Martina Hladíková
Miloslav Švandrlík
- Český prozaik.
- Používal také pseudonym Roman Kefalín.
- Nejdříve pracoval jako divadelní asistent režie a vychovatel dětí.
- Psal také televizní scénáře a články do časopisů.
- Kvůli narážkám v knize Černí baroni mu byla na čas pozastavena možnost vydávat knihy.
Další díla:
- Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka
- Sek a Zula
- Příliš tlustý dobrodruh
- Pražská strašidla
- Draculův švagr
Literárně-historický kontext
pol. 20. st., česká literatura se členila na 3 proudy:
Literatura oficiální
- Byla normálně vydávána
- Literatura podporovala komunistický režim, nekritizovala ho, nebo mu nevadila
Další autoři tohoto období:
Literatura exilová (nebo také umlčovaná)
- Literatura nehodící se komunistickému režimu
- Byla vydávána mimo hranice ČSR
- Do ČSR se dostávala tajně, její přechovávání bylo trestné
- Mezi nejznámější exilová nakladatelství patřily 68 Publishers (založeno Josefem Škvoreckým a jeho manželkou), Index, Poezie mimo domov, Rozmluvy
Další autoři tohoto období:
Literatura samizdatová
- Tvorba autorů se také nehodila komunismu
- Je rozmnožována tajně strojopisně, což bylo také trestné, nebo pomocí samizdatových edic (např. Edice Petlice, Expedice, Kvart)
Další autoři tohoto období:
- Ludvík Vaculík
- Ivan Klíma
- Karel Pecka
- Jan Trefulka
- Eva Kantůrková
- Egon Hostovský
- Jaroslav Putík
- Po roce 1989 dochází ke spojení tří literárních proudů
- Konec politické cenzury – spisovatelé mohli vydávat jakékoli knihy, i ty, které kritizovali nebo se nehodili komunistickému režimu
- Obnova kontaktů se světem
- Vznik soukromých nakladatelství
Historický kontext
- 5. 1945 – konec 2. světové války
- vítězové: USA, Francie, Velká Británie a SSSR
- poražení: Německo, Itálie a Japonsko
- osvoboditelé si pomyslně rozdělili Evropu na východní a západní blok
- 1948 – komunistický převrat, nástup nového režimu
- 1953 – umírá Gottwald a Stalin, mírnější uvolnění režimu
- jaro 1968 – Pražské jaro, vrchol demokratizace, politické uvolnění
- 8. 1968 – okupace vojsky Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharsko, Maďarsko, NDR), 3. velká vlna emigrace (první dvě: 1938-39, 1948)
- leden 1969 – upálení Jana Palacha jako protest proti komunistickému režimu
- a 80. léta – tzv. normalizace, čistky v komunistické straně, zrušení mnoha politických organizace (Junák, Sokol a další), přísná cenzura
- 11. 1989 – Sametová revoluce, svrhnutí režimu
Rozbor díla: Černí baroni
Téma:
- Zobrazení tehdejší doby a nesmyslnosti mnoha příkazů. Zachycení reálného průběhu vojenské služby.
Motivy:
- Vojna, válka, absurdita, mezilidské vztahy, alkohol, nekázeň, úplatnost.
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Román (rozsáhlý epický žánr)
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Kompozice:
- Chronologický děj
- Er-forma
- Rozdělení do kapitol
Postavy:
- Kefalín – Vojín. V běžném životě je asistentem režie vesnického divadla. Nastupuje na vojnu. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu je zařazen pouze k pomocnému praporu.
- Major Haluška – Velitel praporu. Kvůli tomu, že rád říká, že „čo bolo, to bolo, terazky som majorom“, je mezi vojáky přezdívaný Terazky. Nikdo nevěděl, jaké je národnosti. Byl štíhlé a velmi vysoké postavy. Choval se zbrkle a nerozvážně.
- Nadporučík Mazurek – Byl bit od své vlastní manželky, a to i před zraky vojínů.
- Nadporučík Pernica – Byl závislý na alkoholu. Nechal se jím i uplácet a nevšímal si tak průšvihů, které vojáci napáchali.
- Další vojíni z praporu – například Ciml, Franta Voňavka, Vata, Dušan Jasánek, Čilpan
Časoprostor:
- Zelená hora u Nepomuku, později Janovice nad Úhlavou
- léta 20. století
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Hovorové výrazy
- Vojenský slang
- Slovenské výrazy
- Častá přímá řeč
- Vulgarismy
- Humor
Děj:
Kefalínovi začíná povinná vojenská služba. Je přiřazen k pomocnému technickému praporu, který se nazývá Černí baroni. Tam se seznamuje s majorem Haluškou, který je přezdívaný Terazky.
Během vojenské služby zažívá Kefalín mnoho příhod, například když se celá rota opije. Vojákům je později změněn velitel. Nejprve je jím tyranizovaný nadporučík Mazurka, následně úplatný nadporučík Pernica.
Závěrem vojny vojáky čeká kontrola ze strany generálů i samotného ministra obrany. Dopadne pozitivně a vojáci se tak mohou už jenom těšit na konec služby.

