Generace anarchistických buřičů

 

Jméno: Generace (anarchistických) buřičů

Zařazení: Literární období

Přidal(a): Tereza95, Nicol P.

 

Generace buřičů = básnická skupina následující po české moderně 10. a 20. léta 20. století do konce 1. světové války

• Stanislav Kostka Neumann, Viktor Dyk, František Gellner, Fráňa Šrámek, Karel, Toman, Jaroslav Hašek. Sociální tematikou je jim blízký Petr Bezruč.

 

Proč se jim tak říká? 

• název trefný: buřič: člověk, který se proti něčemu bouří
• básníci bouřící se proti době, nesouhlasí se svou dobou, protestují svou tvorbou proti životním podmínkám
• protest je podobný jako u FR. básníků: bohémský život
• anarchistické hnutí – filozofický názor, založen na odmítnutí státu jako instituce a donucovacích prostředků, které stát používá: soudy, správní řád, policie, armáda
• anarchisté říkají: stát a jeho donucovací prostředky omezují lidskou svobodu

 

Počátek 20. století:

• Společnost v českých zemích různorodá, národnostní otázky
• Stále aktuální, čeští politici ale nicméně smířeni se současným stavem (české země součástí Rakouska-Uherska).
• Do popředí sociální kritika.

 

Atentát v Sarajevu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este -> první světová válka (1914–1918).

• Zapojena většina Evropy, boje na několika frontách (Srbsko, Itálie, Rusko, západní fronta mezi Německem a Francií)
• Mobilizováno přes 60 milionů vojáků, 9,7 milionů vojáků zahynulo. Zemřelo 6,7 milionů civilistů, zraněno bylo přes 20 milionů lidí.

 

Anarchističtí buřiči („básníci života a vzdoru“)

• = skupina mladé generace českých spisovatelů, která začala tvořit na přelomu 19. a 20. století.
• program: odmítání státu, donucování, násilí, odmítání oficiální politiky státu, antimilitarismus – proti válce, odmítali omezování svobody člověka
• měli pocit, že svoboda je omezovaná – tak se proti tomu bouřili – postoj se projevoval v poezii
• postoj zaujímali jen v mládí, postupně si každý volí svou vlastní cestu/téma
• nejedná se o výraznou autorskou skupinu
• mluvčí anarchistů: Stanislav Kostka Neumann (- z dobře situované rodiny, vlastnili v Praze vilu – „Olšanská vila“ – zde se scházela skupina A.B., odsud vycházel časopis

 

Hlavní list anarchistů  – časopis Nový kult (1897–1905)

• vůdčí osobnost S. K. Neumann
• Vliv filozofie Friedricha Nietzscheho a Maxima Gorkého (povídky o lidech na okraji společnosti).
• Někteří součástí hnutí Omladina (sympatizovalo s komunistickými ideály).
• Buřiči se často setkávali v Neumannově vile na Olšanech, diskutovali o politice, umění, životě, vedli bohémský život. Heslo Carpe diem (Užívej dne) nebo Po nás potopa.

 

Rostoucí význam tisku

• Významné Lidové noviny
  • přispívali do nich S. K. Neumann, F. Gellner, R. Těsnohlídek, J. Mahen, V. Dyk, F. X. Šalda, E. Bass, K. Poláček aj.

 

Tvorba anarchistických buřičů ovlivněna:

• anarchismem (úsilí o neomezenou svobodu člověka, odmítání autority státu)
• antimilitarismem (odmítání války)
• vitalismem (oslava života a přírody)
• propagace přirozené lásky, rovnosti mužů a žen, sexuality, kritika tradičního manželství
• návaznost na Českou modernu (realistická poezie, impresionismus, symbolismus), také dekadentní a satanistické prvky, po 1. světové válce i vitalismus a civilismus.

 

Znaky tvorby:

• zpočátku vyznávala stejné hodnoty – poezie s tématy podobná
• pravidelný, jednoduchý typ verše
• blízko k lidové tvorbě, inspirace folklórem
• užívání přirozeného jazyka bez vyumělkovaných metafor
• zavádění do poezie hovorových a slangových pojmů
• psali srozumitelně a jednoznačně, úsporně až heslovitě
• zájem o sociální otázky
• poezie, která se, ale liší od předchozí generace – nepracují se symbolem, méně obrazotvornosti, je jednoduší, srozumitelnější – více se zabývají aktuálními otázkami, konkrétně svět ve kterém žijí
• v poezii odráží vnější svět – otázky: politiky, sociální otázky, dělnická (jejich život), válka + člověk v ní, militarismus, zbrojení, přírodní, vztah k ženám, věda, technika, moderní civilizace
• převzali od předchozí skupiny: zpěvnost, hudebnost veršů, kultura, využívání hovorového jazyka

 

Výtvarné umění:

• V Brně vznikla Skupina výtvarných umělců, hlavní představitel Emil Filla, dále sochař Otto Gutfreund, spisovatel a malíř Josef Čapek, malíři Vincenc Beneš a Antonín Procházka, architekti a designéři Pavel Janák, Josef Gočár, Vlastislav Hofman, Josef Chochol aj.
• Inspirace kubismem (zjednodušování předmětů na základní geometrické tvary) a futurismem (obdiv k síle strojů, technice).

 

Zástupci buřičů

František Gellner

• jediný výrazně typický anarchistický buřič
• jediný, který nepřekročil hranici anarchismu – umírá r. 1914 – neměl příležitost zažít nic jiného
• z rodiny daný bohém, měl rád společnost
• nebál se vyslovovat své názory, proti společnosti, vládě, vládnoucí politice
• jen anarchistický buřič, citlivý, ale provokativní
• velmi kritických ve svých postojích
• využíval satiru, ironii, humor
• básník nejvíce srozumitelný – své krátké básně odvodil od kupletů a šansonů
• kuplety a šansony – typy písní, patřili do lidové zábavy, vyjadřují se jednoduchou formou, rýmovaný verš, pojmenovává věci přímo, básně podobné písním, blíží se hovorové řeči
  • oblíbené, každý rozuměl, on sám oblíbený už ve své době
  • Kuplet = zůstal v lidové zábavě
    • jednoduchá píseň, obsah žertovný, satirický, kritický
    • vyznačuje se refrénem, který se stále opakuje
    • typická píseň pro kabaret
  • Šanson = stopy už ve středověku, renesanci
    • tehdy/původní šansony se podobaly kupletu – obsah, žertovný, ironický, kritický
    • moderní šanson od 19.stol. = proměna
    • není tak jednoduchý, průhledný – stala se malá básnická sbírka
    • texty zajímavé, hodnotné
    • básníci se zabývají psaním šansonů
    • doména francouzské hudební scény
• autostylizace: autor se staví do pozice někoho jiného
  • sám sebe zobrazuje ve své poezii, jako někoho jiného
  • do zhýralého, cynického člověka, kterému je jedno co se kolem něj děje, nic se ho nemůže dotknout, tvrdé srdce, ironický, výsměšný
  • autostylizací zakrývá svůj cit, zklamání z osobního, společenského života, touha po lásce, trápí ho v jaké společnosti žije, že si lidé lžou, nedostudoval
• Dílo: dvě básnické sbírky: Po nás ať přijde potopa, Radosti života

 

Fráňa Šrámek

• nejdůležitější city, smysly, nálady, smyslové vnímání – pro něj podstatné
• básník, prozaik, dramatik – všechny 3 žánry významné
• spisovatel mládí: je pro něj zásadní motiv v tvorbě
• všímá si jak se mladí lidé zkouší stavět do života dospívání, problémy mladých, když jsou na přechodu mezi dospíváním a dospělostí
• rozdíl pohledu/ vnímání světa mezi dospívajícím a dospělým – ukazuje na jedné     straně svět plný touhy a ideálů, buřičství mladých „jdou hlavou napřed“, ideály, touha po lásce, uznání, uplatnění, prosadit se

x

• realita, která hází mladým klacky pod nohy, rodiče mají jiné názory
• kladou odpor školství, realita neodpovídá představě, vztah k rodičům, kamarádům , okolí
• on zobrazuje střet a jeho výsledek
• mladí se musejí vyrovnat s částečnou ztrátou snů, ideálů, snaha prosadit se – nevede se, ale oni se nikdy nezlomí
• na konci cesty mládí, když jsou dospělí, jsou změnění, posílení, nikdy ale zlomení, více realističt
• Poezie
  • první sbírky – on sám je mladý, neuvědomuje si to
  • anarchistické, odpor k válce (píše se v době 1. světové války)
  • sbírka: Modrý a rudý
    • básně o vojácích, protiválečná
    • podle barev oblečení, vojáci v záloze, aktivní vojáci – modrá, barva anarchie rudá
  • Života bído, proč tě mám rád
    • společenské-sociální lyrika
    • stejné období
    • člověk v mládí plno ideálů, které nemůže uskutečnit, život klade překážky
    • pořád zbývá naděje, láska – člověk není poražený
  • Splav
    • ústřední sbírka
    • motivy: negativní zážitky související s válkou, kritika společnosti, motiv mládí, okouzlené láskou/konkrétní ženou, souznění člověka s přírodou – motivy spolu souvisí
    • básník je šťastný v přírodě i ve své lásce – v obou momentech se cítí šťastný
    • optimistická, pozitivně naladěná
    • nenese téměř stopy anarchismu
    • nejtypičtější báseň – stejnojmenná = Splav
    • po 1. svět. válce píše další básnické sbírky – hl. motiv = vztah k domovu, kraji, kde se narodil – rodné místo
    • poslední básnická sbírka vychází na prahu 2. svět. války
• Šrámek se připojil k národnímu proudu literatury
  • hnutí českých spisovatelů, na počátku 2. svět. války opustili svou dosavadní tvorbu, témata, vyjádřili se k okupaci, protektorátu
  • cíl: odsoudili tento akt, okupaci, protektorát, válku
  • pokusili se dodat českému národu sílu k překonání této krizové situace, víru, že se to podaří
  • většina autorů mladších i starších, Šrámek, Seifrt
  • pesimistická nálada: autoři se snažili odvahu, sílu, víru

• Próza
  •  psal povídky, novely
  • autor impresionistické románu (= postrádá zápletku, děj, má úst. hrdinu, autor se soustředí na vnitřní život, prožitky)
  • román = podstata: děj má zápletku, závěr rozuzlení zápletky, děj má odbočky, hrdina se mění, vyvíjí se
  • motivy: city, nálady, prožitky ústředního hrdiny, jeho vztah k životu, lidem
  • ústřední hrdina se mění, vyvíjí, vývoj svých pocitů, postojů
  • obsah nedokončené věty – autor nechává prostor  čtenáři, aby si domýšlel co postava prožívá
  • Stříbrný vítr
    • věnován mládí a postojům, názorům dospívajícího
    • postava studenta – ústřední hrdina Jan Ratkin
    • autor ho sleduje mezi 16-18 věkem, ukazuje jeho přechod od dětství k životu dospělého
    • přechod plný touhy po uznání, dosažení rovnocennosti s dospělými, po lásce, štěstí, přátelství
    • ukazuje cestu, kterou musí jít, aby dosáhl touhy musí překonávat překážky, střety s dospělým světem (rodiče, profesoři), dochází ke zklamání, lásce, kamarádství, nic není tak růžového jak si představují
    • zažívá chvíle, že je osamělý, s nikým se nedomluví, ale ze všech potíží, zklamání vychází jako vítěz, poučený, ale nezlomený, zralejší
    • název: symbol pro mládí, naději, víru v život, lásku, naději
• Drama
  • divadelní hry
  • Měsíc nad řekou
    • nejvýznamnější – i zfilmováno
    • motiv: pozorování životních hodnot, světů mladých a dospělých
    • ani jedna strana nevychází špatně
    • mladí mají nadějí, starší moudrost

 

Karel Toman

• patří spíše generačně než svými názory
• pochází z venkova  u Slaného
• otec zemědělec, hospodář
• nedostudoval VŠ, celý život se zabýval literaturou
• působil jako novinář, spisovatel
• vášeň pro cestování (neustále cestoval), projel Evropu i mimo Evropu – protoulal se jimi,  prochodil je
• mluví o sobě jako o vagabundovi (- odraz v tvorbě), tulákovi
• často mimo domov – posílení vztahu k rodnému kraji, svému domovu, národu
• stále se domu vracel, vztah k rodnému jazyku (ovládal výborně ČJ), kraji
• motiv: tuláctví vychází z osobní zkušenosti
• tulák, vagabund – v básni často vyskytující se slovo
• není zde myšleno špatně – jako dnes
• lidé, kteří chodí světem a nemají dost prostředků na hotel, musí se protlouci jak se dá, upozornění že, často o ně cizí země nestojí, snaží se je vyhostit, nevlídní
• svoboda spojena s touláním se – nemají bohatí lidé
• domov, lásku k domovu, rodnému kraji, úzký vztah k národu, jazyku
• Poezie
  • promyšlená
  • 7 básnických sbírek – tenké knihy
  • básně krátké, dokonale promyšlené „dlouho nosil v hlavě, promýšlel a 1. psanou verzi už nemusel přepisovat“
  • snažil se o úspornost vyjádření, verše nekomplikované, krátké
  • básně působí: urovnaným, klidným dojmem, jako kdyby o nic nešlo
  • po 2. a 3. přečtení – hluboké myšlenky, ukrývají se symboly – měl blízko k symbolismu, ale NENÍ SYMBOLISTA
  • sbírky básnické
  • Pohádky krve
    • úplně první
    • vztah k anarchismu
    • není pro něj typická
    • na konci vyloučil ze své tvorby, moc se k ní nehlásil
    • ovlivněna symbolismem – anarchistické zklamání ze společnosti, zklamání z lásky, ze společnosti
    • přišla mu jako „úlet mládí“
    • další se tématicky odlišují
  • Melancholická pouť
    • motiv tuláctví, domova, vyznání lásky k rodnému kraji, zemi
    • lyrika osobní, intimní
    • prožitá sbírka
  • Sluneční hodiny
    • stejné téma jako Melancholická pouť
  • Měsíce
    • vrchol jeho děl
    • jedna z nejvýznamnějších sbírek ČR
    • patří do ZLATÉHO FONDU
    • výrazně česká sbírka: motivy mají vztah k české zemi, národu, historii
    • název: 12 krátkých básní, každá nese název jednoho měsíce
    • ukazuje jak v průběhu kalendářního roku plyne lidský čas (uplývá lidský život) a čas vesmírný (uplývá čas zemi, jako takové)
    • motivy: venkovské práce a proměna přírody v průběhu kalendářního roku – vztah práce a příroda
    • odkazy na české historické události v průběhu měsíců

• • Stoletý kalendář
    • poslední sbírka
    • napsána několik let po 1. světové válce
    • zákl. motiv: tuláctví + odkazy k válce, faktu války

 

Viktor Dyk

• zastává anarchistické postoje jen na začátku tvorby, brzy se oddělil
• intelektuální básník
• básně spíše rozumové, tvorba spojena se společenským životem
• velký vlastenec
• bojovník za národní samostatnost
• postoj protirakouský za 1. světové války vězněn za názory
• po válce se angažoval v politice, pravicově orientovaný
• poslanec senátor národně demokratické strany (pravicová strana)
• poslanec za Louny (nebyl Louňák)
• tvorba: kritický ke společnosti, v kritice využíval ironii, satiru
• poezie: verše velmi krátké, promyšlené, strohé (žádné kudrlinky, zbytečnosti)
• rozumový, ironický, kritický, politické/společenské dění
• Díla
  • anarchistické období – společenské sbírky
  • Síla života
  • Marnosti
    • náladové, pocitové, ne příliš rozumové, nepopíral tyto sbírky jako Toman
    • významnější pozdější tvorba…
    • začíná psát satiru, satirické básně týkající se společnosti a politických událostí
• Sbírky:
  • Satiry a sarkasmy
    • 1. světová válka
    • píše vrcholné dílo
  • válečná tetralogie: Lehké a těžké kroky
  • Anebo
  • Okno – nejvýznamnější
  • Poslední rok
    • motivy: válka, otázka do jaké míry se český národ vyrovná s válečnou situací, obstojí? Bude zničen? Pokud přežije jak bude vypadat poválečný svět, myšlenka na národní samostatnost
    • výzva k národu, aby se ve válce nevzdal, češi bojovali, aby bojovali sami za sebe ne za Rakousko
  • Okno: klíčová báseň: Země mluví
    • kvůli této básni sbírka vydána znovu na prahu 2. světové války
    • dodávala českému národu sílu
    • – + návod jak by se měli zachovat (předválečná hrozba)
    • satira = kousavý, rýpavý, šťouravá až urážlivý, zesměšňovací

• Próza
  • psal povídky, novely
  • povídka = jeden děj, předpokládáme konec podle příběhu
  • novela = jeden děj, kratší prozaický útvar, nepředpokládaný konec
  • Krysař
    • novela
    • námět: není vlastní, stará německá pověst ze 13. století
    • o krysaři (člověk, který chodil od města k městu, aby zbavil město od krys – zaměstnání)
    • přijal motiv krysaře, ale dal mu romantický rozměr
    • má zřejmý děj, dělá prózu

• Drama
  • Zmoudření dona Quijota
    • postava i námět od Cervantese (román) – toto, ale drama
    • D. Q. jde za svým snem, nemůže uskutečnit, zklamaný, nešťastný, umírá na konci
    • rozpor mezi snem a realitou

 

Petr Bezruč

• pocházel ze Slezska – Opava – podstatné pro tvorbu
• vlastní jméno: Vladimír Vašek – chtěl se odlišit od otce – gymnaziální profesor, vlastenec, v Masarykově družině, otec dokázal faleš rukopisů Kutnohorského a Zelenohorského
• z kulturního, vzdělaného prostředí
• nedokončil vysokou školu – poštovní úředník
• několik míst pobytu: Morava, Slezsko,nejvýznamnější Frýdek-Místek(významné pro tvorbu)
• Slezsko: odlišovali se od Moravy, Čech
• průmyslná oblast, hlubinné doly-černé uhlí
• oblast problematický, komplikovaná z hlediska: sociálního, velké sociální rozdíly, majitelé železnic, techniky, dolů (= uhlobaroni (češi)) x horníci, kteří byli vykořisťováni, horší životní podmínky, práce těžká, vysilující, žádné zabezpečení, neúměrný plat – vzpoury
• neklidná oblast i národnostně, národnostní útlak (uhlobaroni-češi, upřednostňovali češtinu + útlak ze strany Rakouska-Uherska – němčina + polský vliv, polská knížata
• Slezané pociťovali jako útisk – Poláci, Němci, Češi = Slezané měli svoje nářečí
• lidé se cítili utiskovaní, chudí, nesvobodní, uvědomil si, že lidé nemají nikoho, kdo by vyjádřil jejich starosti
• začal psát básně mluvící o problémech ve Slezsku
• básně s námětem: sociálním, společenským – orientována na národnostní otázku – lyrika
• část tvorby tvoří vlastní život
• žil celý život sám, samotářský, osamělý
• v mládí nemocný, tuberkulóza, vyléčil se, smůla na vztahy, dívka ho opustila, zklamaný, nenašel si životní partnerku
• žil odříznutý, samotářský, měl dostat cenu – ani se pro ni nedostavil
• korespondence pouze se spisovateli – nic osobního
• básně: lyrika: společenská (národnostní problematika,národnostní otázka), intimní, sociální, sociální balady – 1. autor v české poezii
• básně depresivní
• jedna básnická sbírka – prokazatelně napsal pouze jednu = Slezské písně
• začal vydávat básně v časopisech – menší sbírka – Slezské číslo
• rozšířil sbírku, další básně – Slezské písně – pořád přidával básně, rozšiřoval pro další vydání, ale nejkvalitnější 1. vydání
• Stužkonoska modrá = pochybnost o autorství
• Sociální balady:
  • balada = smutná báseň s tragickým koncem
  • sociální balada = dochází ke konfliktu mezi hrdinou a společností
  • dramatický konflikt vede ke zničení hrdiny
  • za zničení může lidská společnost
  • hrdinové, postavy jsou skutečné postavy – konkrétní, skutečná jména zničených lidí osudem, společností, do básně vstřelil životní příběhy
  • lidi, kterých se báli: – uhlobaroni – nevymýšlel si

• Bezručova autostylizace: postavy lidového zpěváka, básníka (= bard – lidový pěvec, básník), jehož ústy promlouvá slezský lid
• více autostylizací, nejznámější bard, postava horníka, zhýralého opilce
• on mluví, zastupuje lid

 

Stanisla Kostka Neumann

• poezie, významný organizátor anarchistického hnutí
• dal je dohromady
• nedosahuje významu v básních od ostatních básníků – není tak dobrý
• plno peněz, i rodiče – zdědil vilu v Olšanech „Olšanská vila“ – sídlo, kde se scházeli anarchističtí básníci
• novinář, anarchistický časopis – Nový Kult, financoval ho, časopis anarchistů, otisk básní, názorů
• aktuální básník – typické vyjádření ke konkrétním politickým událostem (dnes bychom řekli politický básník) rychle reagoval na události)
• přežil 2. světovou válku, jakmile se něco dělo, vydal sbírku
• Omladina
  • skupina mladých dělníků, bouřili se proti společnosti, svým sociálním podmínkám, Neumann s nimi sympatizoval, takový mluvčí skupiny
  • vězněni za názory, Neumann s nimi
• 1) období Dekadentní (ještě před anarchisty)
  • 1. sbírky symbolistické, dekadentní – zhnusení, pocit nicoty, zmaru, zoufalství, vyplývá z aktuální společnosti
  • př. sbírky: Jsem apoštol nového žití
• 2) období Anarchistické
  • vyplnil organizační prací
  • žádná zásadní sbírka
• 3) období po-anarchistické
  • žil stranou politického dění, na doby se odmlčel politicky – na Moravě – 2 klíčové sbírky
  • Kniha lesů, vod a strání
    • umělecky nejvýše
    • vznik těsně před 1. světovou válkou
    • přírodní a reflexivní (= úvahová) lyrika
    • šťastná sbírka: postoje, naladění, oslava Moravské přírody, ročních období, plná života, člověk žije v souznění s přírodou
    • radost, štěstí, pozitivní naladění
  • Nové zpěvy
    • doplňuje předchozí sbírku, protiváha 1. sbírky
    • ovlivněna civilismem (= nový směr)
    • civilismus = z Ameriky, opěvuje civilizaci, vědu, techniku, vynálezy, pokrok, do jako míry ovlivňuje lidskou společnost v pozitivním smyslu
    • vidí prvek co posouvá civilizaci dopředu

• 4) Válečné období (1. světová válka 1914-1918)
  • básně: odsoudil 1. světovou válku, důsledky
  • on sám byl na frontě (v Albánii), prožil válku jako voják – autentické, autobiografické básně

• 5) Proletářské období (20./30. léta 20. století)
  •  po válce
  • neodtahoval se, vstoupil do komunistické strany
  • přejal komunistické idee
  • proletářští autoři se vyjadřují k dělníkům
  • sbírka: Rudé zpěvy : dělnická otázka, buržoázie x dělník
• 6) Válečné období (2. světová válka)