Hamlet, kralevic dánský – rozbor díla [10]

 

  Kniha: Hamlet, kralevic dánský 

  Autor: William Shakespeare

  Přidal(a): vendik22

 

 

Anglická renesance dosahuje vrcholu v tzv. alžbětinském divadle, jehož představitelem byl W. Shakespeare

 

WILLIAM SHAKESPEARE 

• Narodil se 26.dubna 1564
• Nejvýznamnější představitel anglické renesance a současně největší světový dramatik
• Studoval gymnázium
• Oženil se s Annou Hathaway v 18 letech.
• Pro jeho dramata je hodně typický tzv. blankvers – což je nerýmovaný verš, sestávající z pěti jambických stop.
• Kromě tvorby dramat a komedií se věnoval i herectví.
• V jeho dílech se obrazuje žena jako emancipovaná osobnost, která si dovoluje odporovat mužům a mít vlastní názor, což není pro toto období obvyklé. Autor se tedy nebál porušit konvenci, ale do role mu hrála také skutečnost, že na trůně seděla v tuto dobu královna Alžběta I.

Díla:

• KOMEDIE – téměř ve všech hrách vítězí láska a spravedlnost
  • Komedie plná omylů
  • Zkrocení zlé ženy
  • Jak se vám líbí
  • Marná lásky snaha
  • Sen noci svatojánské
  • Večer tříkrálový
• TRAGÉDIE
  • Romeo a Julie (Montekové a Kapuleti)
  • Hamlet, kralevic dánský
  • Othello(příběh o lásce zradě a žárlivosti)
  • Mackbeth
• HISTORICKÉ HRY
  • Julius Caesar
  • Antonius a Kleopatra
  • Richard II., III.
  • Jindřich IV., V.
• Z posledních her:
  • Bouře,  Zimní pohádka
• Autor básnické sbírky
  • Sonety

 

Renesance

• Vzniká koncem 13. století v Itálii, během 15. a 16. století se rozšiřuje do evropských zemí. Jedná se o znovuzrození antiky v niž viděli ideál. Rozvíjí se věda umění, dochází k objevení nových zemí (Amerika 1492). V době renesance se rozvíjela především astronomie (Mikoláš Koperník, Galileo Galilei). Často se zaměřovali na erotiku. Pro umění se používá pojem renesance, pro literaturu a filozofii pojem humanismus.

Charakteristické rysy:

• Realismus-snaha zobrazit člověka i přírodu pravdivě
• Spojení umění a vědy

Nejvýznamnější osobnosti:

• LEONARDO DA VINCI – sochař, architekt, vynálezce, vědec, malíř (Mona Lisa)
• MICHELANGELO BUONARROTI
• RAFAEL SANTI
• TIZIAN
• SANDRO BOTTICELLI

 

Představitelé humanismu v Itálii

• Poezie
• • DANTE ALIGHIERY – Božská komedie – dílo má 3 části Peklo, Očistec a Ráj.
  • FRANCESCO PETTRARCA – nejvýznamnější dílo Zpěvník, psal sonety=lyrická poezie, má 14 veršů rozčleněných do 2 slok 4veršových a 2 3veršových
• Próza
• • GIOVANNI BOCCACCIO – zakladatel renesanční novely, autor rozsáhlé knihy Dekameron(obsahuje 100 novel)
• Drama
• • NICCOLO MACHIAVELLI – politik, představitel humanistické filosofie, autor satirické komedie Mandragora

 

Představitelé humanismu ve Francii

• FRANCOIS VILLON – sbírky Velký testament a Malý testament (pesimistické, smutné básně). Tvůrce francouzské villonské balady= skládá se ze 3 slok a závěrečného dopěvu, sloky mají libovolný rým, ale ve všech slokách musí být stejný.
• FRANCOIS REBELAIS – Gargantua a Pantagruel (4 dílný satirický román)
• MICHEL DE MONTAIGNE – kniha Eseje ( tvůrce stejnojmenného literárního útvaru)
  • esej= pojednává o kultuře, literatuře nebo filosofických otázkách, příznačným rysem je subjektivita

 

Představitelé humanismu ve Španělsku

• MIGUEL DE CERVANTES Y SAAVEDRA – dílo Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha
• LOPE DE VEGA – dílo Ovčí pramen

 

Představitelé humanismu v Anglii

• GEOFFREY CHAUCER – napsal Canterburské povídky

 

ROZBOR DÍLA: HAMLET

• Vrcholné dílo anglické a světové dramatiky.
• Forma: poezie i próza
• Literární druh a žánr: drama, Alžbětinská veršovaná politická tragédie (s vážným obsahem a smutným koncem – smrt hlavní postavy)

TÉMA A MOTIV

• Téma: touha po moci, filozofické úvahy o životě, chtíč pomsty, osamocený jedinec ve světě zločinu a intrik, pomsta smrti, pokus o nápravu zločinů z minulosti
• Motivy: láska, přátelství, pomsta, život, smrt, vláda, mezilidské vztahy, hrdost

 

NÁMĚT:

• rodinná tragédie, zrada, pomsta
• inspirace ze starodávného skandinávského příběhu jutského prince Ur-Hamleta od dánského kronikáře Saxe Grammatica (1150-1220)

 

KOMPOZICE

• Děj je rozdělen do 5 dějství.

 

JAZYK A STYL:

• Hra je tvořena živými dialogy a vtipnými zápletkami. Jazyk, jímž jsou historické postavy charakterizovány, obsahuje archaické tvary, zastaralá slovní spojení,  historismy i vulgarismy, objevují se zvláštní obraty a spojení.
• Autor diferencioval jazyk svých postav. Hamlet mluví vznešeně, používá básnické slovní obraty, zatímco hrobník mluví mírně obhrouble a používá výrazy jako např. zatra či prevít prašivý. Diferenciace postav dodává celému dialogu na autentičnosti.
• Kniha Hamlet je psána ve verších. Příběh má rychlý spád, který je doplněn filozofickými otázkami a úvahami. Autor velmi často používá monology, ve kterých jakoby popisuje náladu postav.

 

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY

• metonymie: Jak dlouho člověk leží v zemi, než shnije?| Když to nebyla shnilotina už zaživa…
• archaismus: jirchář (dřívější řemeslný obor zabývající se zpracováním kůží)
• exklamace: Hrom aby do toho prevíta prašivého! (zároveň elipsa)
• apostrofa: Yoricku! Yoričku!
• elipsa: Měl humoru za sto…
• řečnické otázky: Kde jsou teď tvé jizlivosti? Tvé kotrmelce? Tvé písničky?….
• metafora: ohňostroje vtipu
• metonymie: Láhev rýnského
• metafora: Teď zajdi do slečnina budoáru a řekni jí, ať si jen barví líčka třeba na prst tlustě, téhle podobě že neujde.
• personifikace: obraznost nemohla sledovat…
• paralelismus: Zrovna tak!…Zrovna tak!

 

ČASOPROSTOR

• Děj se odehrává počátkem 17. Století na dánském hradě Elsinor.

 

POSTAVY

• Hamletova rodina
• • HAMLET
    • Hl. postava Hamlet, je to syn zavražděného dánského krále Hamleta, který je vyzván duchem otce, aby pomstil jeho smrt, otec byl zavražděn svým bratrem, který se pak stal králem (Klaudius)
    • Hamlet vystupuje ve 2 podobách, předstírá šílenství, když je v podobě blázna, tak divně mluví, jakoby v hádankách, používá slovní hříčky. V podobě normální mluví ve dlouhých filozofických větách a chce pomstít svého otce.
  • CLAUDIUS
    • Dánský král , Hamletův strýc a také nevlastní otec, zavraždil svého bratra tak, že mu do ucha nalil jed. Je zrádný, zákeřný, podlý, neschopný vlády, ale ctižádostivý.
  • GERTRUDA
    • Dánská královna. Hamletova matka. Claudius si ji pote, co zavraždil svého bratra,vzal za manželku a stal se králem.
• Polooniova rodina
• • POLONIUS
    • Nejvyšší královský komoří. Otec Ofelie a Learta. Svou oddaností králi je až směšný. Na svou oddanost doplatí životem.
  • OFÉLIE
    • Poloniova dcera, milovala Hamleta. Poté, co byl její otec zabit, zešílí, na rozdíl od Hamleta, skutečně. Posléze nešťastnou náhodou zemře.
  • LEARTES
    • Syn Polonia, statečný, hrdý, pomstychtivý, emotivní
  • HORACIO
    • Hamletův přítel, který jako jediný zůstal naživu. Respektoval Hamletovi názory.
• Ostatní
• • FOTIN BRAS
    • Norský král, na konci knihy stejnojmenný Norský princ (vyzívá k uctění Hamletovy památky)

 

DĚJ

Příběh začíná ještě před samotným začátkem tragédie, kdy je dánský král otráven svým bratrem, který se po jeho smrti stal novým králem a vzal si za manželku královnu vdovu. Mladý princ Hamlet se velmi trápí nad otcovou smrtí a je nešťastný z matčina nového manželství. Nejdříve se na hradbách hradu Elsinoru zjevil duch jeho otce strážím, který poté také Hamletovi prozradil, že jeho vrahem je Klaudius. Ti, kteří byli svědci této události, musí slíbit mlčenlivost. Hamlet se rozhodne nalézt důkaz, že strýc je opravdu vrahem jeho otce. Chce Klaudia zabít, ale musí to udělat ve správnou dobu. Proto předstírá, že zešílel a plánuje pomstu pro svého otce. Krále i královnu trápí Hamletovy neduhy a snaží se přijít na příčinu jeho soužení. Hamlet dokonce při rozhovoru s jeho láskou Ofelií zavrhuje jejich lásku a Ofelie je z toho zoufalá. Aby si byl Hamlet jistý královraždou, vymyslí hercům, kteří přijeli na hrad, vlastní hru, podobnou otravě krále, kde chce naznačit smrt jeho otce. Při hře sledoval reakci Klaudia a po skončení představení si je jistý, že zabil jeho otce. Hamleta utvrdilo to, že Klaudius přerušil představení ve chvíli, kdy hrají scénu otrávení jedem do ucha. Hamlet také při rozhovoru s matkou omylem zabil Polonia, který se skryl v místnosti. Gertruda začíná věřit tomu, že její syn je opravdu šílený, avšak Klaudius tuší, že smrt byla určena jemu, a proto posílá Hamleta okamžitě do Anglie, kde ho mají popravit. Ofelie se po Hamletově odjezdu nedokáže vyrovnat se smrtí svého otce a s Hamletovým odmítnutím. Její bratr Leartes se dovídá o smrti otce a vrací se zpět do Dánska. Klaudius přesvědčuje Laerta, že vinu za otcovu smrt i za Ofeliino šílenství nese Hamlet a poradí mu, aby ho vyzval na souboj. Ofelie již neunesla své neštěstí a nešťastnou náhodou utonula. Hamlet se vrací z Anglie domů a zjišťuje, že Ofelie je již mrtvá. Vyznává se z lásky k ní, avšak Laertes trvá na souboji, aby pomstil svou rodinu. Při šermířském souboji jsou oba zasaženi otráveným mečem, královna vypije pohár, který byl určený pro Hamleta, který Klaudius otrávil a královna umírá. Hamlet vezme otrávený meč a krále zabije. Laertes umírá, Hamletův přítel Horacio chce zemřít také, ale Hamlet ho přesvědčí, že musí zůstat naživu, aby mohl očistit jeho jméno a vyprávět jeho příběh. Těsně před smrtí ještě jmenuje svého nástupce na trůn, kterým se stal norský princ Fortibras.