Kniha: Katyně
Autor: Pavel Kohout
Přidal(a): Karel Sova
Pavel Kohout
5.Zasazení do kontextu autorovy tvorby
Autor
- (*20. 7.1928 v Praze)
- vystudoval filozofickou fakultu UK
- dramatik, prozaik, básník, publicista, scénárista, filmový a divadelní režisér, překladatel, spisovatel
- jedna z nejúspěšnějších českých osobností v zahraničí
- pracoval v Československém rozhlase, byl šéfredaktorem Dikobrazu, redaktorem časopisů Československý voják a Československá televize
- v mládí jeden z nejtypičtějších autorů stalinské poezie
- v 70.letech se stal nepohodlnou osobou a byl zařazen mezi autory, kteří byli nebezpeční pro socialistický režim (stál u zrodu Charty 77)
- v r. 1978 mu byl povolen roční pobyt v Rakousku, odkud se nesměl vrátit do vlasti a byl zbaven ČS občanství
- žije ve Vídni
Dílo
Romány
- Z deníku kontrarevolucionáře – autobiografický román (Švýcarsko, 1969)
- Bílá kniha ve věci Adam Juráček –groteskní satirický román
- Hodina tance a lásky neboli německá romance – román z prostředí 2.sv.války
- Konec velkých prázdnin – děj se odehrává v r.1983, proplétají se zde osudy lidí,co se rozhodli emigrovat z ČSSR přes Rakousko do svobodného světa
Dramata
- Dobrá píseň – (1952), veršovaná komedie, prorežimní hra, mnoho vtipných scén, muž jde místo svatební noci do ocelárny
- Chudáček – (1956),drama, zakázáno před premiérou
- Cesta kolem světa za 80 dní – (1962), divadelní adaptace knihy Julese Vernea
- Válka ve třetí poschodí – (1970), absurdní drama
- Marie zápasí s anděly – (1981), jednoaktovka o životě Vlasty Chramostové
- Kyanid o páté – (1996)
Poezie
- Verše a písně, 1952 – bás. sbírka propagující socialismus
- Tři knihy veršů, 1953
- Čas lásky a boje, 1954 – bás. sbírka, budovatelská poezie
Literárně-historický kontext
6.Zasazení do kontextu světové či české lit.
Téma okupace, války a osvobození v poválečné lit.
– česká próza po r. 1945
1) oficiální lit.
- Ladislav Fuks – Pan Theodor Mundstock (román), Variace pro temnou strunu (román), Spalovač mrtvol (novela)
- Bohumil Hrabal – Obsluhoval jsem anglického krále, Ostře sledované vlaky, Postřižiny
- Ota Pavel – Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby
2) Autoři exilu a samizdatu
- Pavel Kohout – Katyně
- Josef Škvorecký – Zbabělci
3) Underground
– Egon Bondy, Ivan Martin Jirous – např. sbírka Magorovy labutí písně
4) Ostatní
- Jiří Weil – Život s hvězdou (autobiografický román)
- Julius Fučík – Reportáž psaná na oprátce (texty napsané ve vězení)
- Jan Drda – Městečko na dlani (román), Němá barikáda (soubor povídek), Hrátky s čertem (drama, pohádková hra)
– Arnošt Lustig – Noc a naděje (soubor povídek), Démanty noci (soubor povídek), Dita Saxová(novela)
Rozbor díla: Katyně
1.Literární druh a charakteristika
- satirický román undergroundové literatury
- napsaný v 60. letech, vydán v r. 1979
- vrchol tvorby autora
- satira na mocenské praktiky státní bezpečnosti a parodie na lidskou krutost a hloupost
- hl. téma je SUPOV(Střední učiliště popravčích věd) a dění na něm
2.Základní dějová linie
- Lízinka Tachecí vybírá školu, kam půjde dál
- nedostane se na gymnázium, ani na uměleckou školu
- matka jí vezme za úředním poradcem na výběr školy, který doporučí tajemnou školu z tajných desek
- Lízinka udělá přijímací řízení v podobě popravy slepice
- rodiče se školou nesouhlasí, ale díky profesoru Vlkovi (přesvědčí pomocí historických faktů) svolí
- děj odbočuje do doby před založením SUPOVa: představí se profesor Vlk, docent Šimsa a Doktor
- v tuto chvíli založen SUPOV ( = také Střední učiliště potravinářství a výživy)
- škola je jednoletá se šesti studenty a jednou studentkou
- předměty např.: lámání kolem, uzlologie, anatomie, mučení a věšení
- děj se přesune do pohledu Richarda Mašína
- Richard se jako první zamiluje do Lízinky, je synem řezníka
- měl slabé tělo a to vedlo k sérii nehod – sebevražd (hodiny v ledové vodě), které se mu nepovedly a zocelily ho, tak už nebyl svou silou a kondicí pozadu mezi vrstevníky
- snaží se o Lízinku ve škole i na kluzišti, kam jí zval, ale ona byla netečná
- jednou v autobuse mu dá růži, jeho to povzbudí, ale růže mu byla darována z jiného důvodu než myslel
- jeho snaha vyvrcholí na školním výletě na horách, ale plány mu kazí student Dujka z jiné školy
- Richard Dujku zavraždí a pak i sebe (viz. str 142)
- další obětí Lízinčiny krásy je docent Šimsa
- děj se odehrává z jeho pohledu
- prožil dětství v armádě a z vojáka se stal tajným špionem – čísloval podle hodnosti a měli neustálé problémy s jinou špiónskou organizací
- Šimsa se stane mučitelem a začínají se navzájem udávat
- Šimsa často střídá čísla (str.181) a nakonec se stává prvním a zjistí, že jeho organizace je vyvražděna a jediný, kdo přežil, byl on a číslo 7, který byl nepřátelský špion
- život mu zachránila šance pracovat jako kat s Vlkem
- docent Šimsa má s Lízinkou svůj plán – chce ji vylákat na svoji chaty a tam jí udělat dítě
- zklame ale jeho úd, tak ho napadne, že by se mu mohl postavit v jeho přirozeném prostředí (popravčí místnost)
- vezme k tomu účelu člověka, který má být druhý den popraven a pod záminkou připravy ho postaví na špičky a přetáhne mu přes hlavu lano
- Šimsa začíná fungovat, ale těsně před aktem zákazník uklouzne a popraví se
- Šimsovo auto je nalezeno v řece a záhadná smrt právě omilostněného zákazníka je vysvětlena sebevraždou
- děj přechází do Vlkova pohledu
- Vlk byl obyčejný mladý učitel, který se chtěl přidat k odboji, když zjistil, že se tam dostali přátelé
- jednou se omylem dostal k výslechu a vyslýchající z něj dostal udání všech spoluodbojářů
- díky převratu se mu podaří za pomocí davové psychózy upálit vyslýchajícího i s kompromitujícími materiály (str. 241)
- přesto je obviněn, ale má štěstí a může nahradit dosavadního kata
- Vlk je poslední, kdo se do Lízinky zamiloval a je i nejúspěšnější
- jeho plánem bylo vzít si Lízinku za ženu
- musel ale vyřešit manželství se svou ženou Markétou
- Vlk odjíždí s Lízinkou na služební cestu do zahraničí
- tam se potká s Adolfem Hofbauerem, se kterým hraje morbidní hru (dříve se hrála s odsouzenci, do cely je přivedeno 5 psů, psy jsou pověšeni na háky a cílem hry je vsadit na psa, který přežije nejdéle, Vlk se s Hofbauerem vsadil o Lízinčin polibek, oba prohráli)
- cestou domů se Vlkovi podaří udělat Lízince dítě a stane se mu nepříjemná příhoda, která akt zakončila
- po návratu domů Vlk zjistil, že si to jeho žena nenechala líbit a našel jí v posteli se synem ministra vnitra, kterého Markéta pro svou pomstu pečlivě vybrala
- jeho původ mu zabránil cizoložníka vykastrovat a pověsit
- nakonec se pomiloval se svou ženou a pokusil se udělat kompromis mezi Lízinkou a Markétou
- školní rok končí a blíží se maturita
- Lízinčina maturita byla zmanipulována a upravena tak, aby nemusela říct jediné slovo
- otázka byla předem vybraná, i tak Lízinka dostala trojku, když si spletla počet států s trestem smrti
- k praktické zkoušce (poprava člověka) dostala docenta Šimsu, který byl považován za mrtvého
- Vlk odhaluje pravou identitu záhadného Doktora, který byl u maturity zkoušející (= obyčejný člověk s prací v archívu a nešťastným manželstvím)
- na konci knihy se koná morbidní divadelní představení a poslední scénka je, když se sejde Vlk, Markéta, pan a paní Tachecí, inženýr Alexandr (otec paní Tachecí)
- Vlk požádá o Lízinčinu ruku a zjišťuje, že paní Tachecí po něm touží
- vše končí dobře – Vlk má Lízinku, systém nové katy a SUPOV první školní rok
3.Charakteristika hlavních postav
Lízinka Tachecí
- 15letá dívka
- neví, co chce v životě dělat
- krásná, lehce manipulovatelná
- bez názorů, bez cílů (kam vítr, tam plášť)
Bedřich Vlk
- profesor popravčích věd
- klidný, rozvážný
- nekompromisní udavač a zbabělec, egoista
- zamilován do Lízinky
- má manželku Markétu a rodinu, přesto touží po Lízince a dostává ji v okamžiku, když ji znásilní
Pavel Šimsa
- docent popravčích věd
- žák Vlka, není tak chytrý, ale je zručný
- zamilován do Lízinky
- později je popraven právě jeho láskou Lízinkou, která svou „maturitu“ (popravu Šimsy) okomentuje slovy:“Ani se mi neuprd.“
Doktor
– jeho identita odhalena na konci knihy
4.Jazykový styl
- přesné popisy způsobů popravování – poctivá příprava na psaní
- prolínání více časových i dějových linií
- květnatý vysoký jazyk, kontrast s krvavou tématikou
- novotvary a zkratková slova
- vulgarismy (násilné a erotické scény)
- slohový postup: vyprávěcí, popisný
- zajímavé oddělení kapitol (poslední slovo staré je v kapitole nové= epanastrofa v próze )
- originalita ve výběru tématu
- celý příběh zahalen v temné atmosféře
Navíc:
– Lízinka Tachecí promluví v celé knize jen jednou a to na konci
