Katyně – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: Katyně

Autor: Pavel Kohout

Přidal(a): Karel Sova

 

 

 

 

1.Literární druh a charakteristika
– satirický román undergroundové literatury
– napsaný v 60. letech, vydán v r. 1979
– vrchol tvorby autora
– satira na mocenské praktiky státní bezpečnosti a parodie na lidskou krutost a hloupost
– hl. téma je SUPOV(Střední učiliště popravčích věd) a dění na něm

 

2.Základní dějová linie
– Lízinka Tachecí vybírá školu, kam půjde dál
– nedostane se na gymnázium, ani na uměleckou školu
– matka jí vezme za úředním poradcem na výběr školy, který doporučí tajemnou školu z tajných desek
– Lízinka udělá přijímací řízení v podobě popravy slepice
– rodiče se školou nesouhlasí, ale díky profesoru Vlkovi (přesvědčí pomocí historických faktů) svolí
– děj odbočuje do doby před založením SUPOVa: představí se profesor Vlk, docent Šimsa  a Doktor

– v tuto chvíli založen SUPOV ( = také Střední učiliště potravinářství a výživy)
– škola je jednoletá se šesti studenty a jednou studentkou
– předměty např.: lámání kolem, uzlologie, anatomie, mučení a věšení
– děj se přesune do pohledu Richarda Mašína
– Richard se jako první zamiluje do Lízinky, je synem řezníka
– měl slabé tělo a to vedlo k sérii nehod – sebevražd (hodiny v ledové vodě), které se mu nepovedly a zocelily ho, tak  už nebyl svou silou a kondicí pozadu mezi vrstevníky
– snaží se o Lízinku ve škole i na kluzišti, kam jí zval, ale ona byla netečná
– jednou v autobuse mu dá růži, jeho to povzbudí, ale růže mu byla darována z jiného důvodu než myslel
– jeho snaha vyvrcholí na školním výletě na horách, ale plány mu kazí student Dujka z jiné školy
– Richard Dujku zavraždí a pak i sebe (viz. str 142)
– další obětí Lízinčiny krásy je docent Šimsa

 

– děj se odehrává z jeho pohledu
– prožil dětství v armádě a z vojáka se stal tajným špionem – čísloval podle hodnosti a měli neustálé problémy s jinou špiónskou organizací
– Šimsa se stane mučitelem a začínají se navzájem udávat
– Šimsa často střídá čísla (str.181) a nakonec se stává prvním a zjistí, že jeho organizace je vyvražděna a jediný, kdo přežil, byl on a číslo 7, který byl nepřátelský špion
– život mu zachránila šance pracovat jako kat s Vlkem
– docent Šimsa má s Lízinkou svůj plán – chce ji vylákat na svoji chaty a tam jí udělat dítě
– zklame ale jeho úd, tak ho napadne, že by se mu mohl postavit v jeho přirozeném protředí (popravčí místnost)
– vezme k tomu účelu člověka, který má být druhý den popraven a pod záminkou připravy ho postaví na špičky a přetáhne mu přes hlavu lano
– Šimsa začíná fungovat, ale těsně před aktem zákazník uklouzne a popraví se
– Šimsovo auto je nalezeno v řece a záhadná smrt právě omilostněného zákazníka je vysvětlena sebevraždou
– děj přechází do Vlkova pohledu
– Vlk byl obyčejný mladý učitel, který se chtěl přidat k odboji, když zjistil, že se tam dostali přátelé
– jednou se omylem dostal k výslechu a vyslýchající z něj dostal udání všech spoluodbojářů
– díky převratu se mu podaří za pomocí davové psychózy upálit vyslýchajícího i s kompromitujícími materiály (str. 241)
– přesto je obviněn, ale má štěstí a může nahradit dosavadního kata
– Vlk je poslední, kdo se do Lízinky zamiloval a je i nejúspěšnější

– jeho plánem bylo vzít si Lízinku za ženu
– musel ale vyřešit manželství se svou ženou Markétou
– Vlk odjíždí s Lízinkou na služební cestu do zahraničí
– tam se potká s Adolfem Hofbauerem, se kterým hraje morbidní hru (dříve se hrála s odsouzenci, do cely je přivedeno 5 psů, psy jsou pověšeni na háky a cílem hry je vsadit na psa, který přežije nejdéle, Vlk se s Hofbauerem vsadil o Lízinčin polibek, oba prohráli)
– cestou domů se Vlkovi podaří udělat Lízince dítě a stane se mu nepříjemná příhoda, která akt zakončila
– po návratu domů Vlk zjistil, že si to jeho žena nenechala líbit a našel jí v posteli se synem ministra vnitra, kterého Markéta pro svou pomstu pečlivě vybrala
– jeho původ mu zabránil cizoložníka vykastrovat a pověsit
– nakonec se pomiloval se svou ženou a pokusil se udělat kompromis mezi Lízinkou a Markétou
– školní rok končí a blíží se maturita
– Lízinčina maturita byla zmanipulována a upravena tak, aby nemusela říct jediné slovo

– otázka byla předem vybraná, i tak Lízinka dostala trojku, když si spletla početl států s trestem smrti
– k praktické zkoušce (poprava člověka) dostala docenta Šimsu, který byl považován za mrtvého
– Vlk odhaluje pravou identitu záhadného Doktora, který byl u maturity zkoušející (= obyčejný člověk s prací v archívu a nešťastným manželstvím)
– na konci knihy se koná morbidní divadelní představení  a poslední scénka je, když se sejde Vlk, Markéta, pan a paní Tachecí, inženýr Alexandr (otec paní Tachecí)
– Vlk požádá o Lízinčinu ruku a zjišťuje, že paní Tachecí po něm touží
– vše končí dobře – Vlk má Lízinku, systém nové katy a SUPOV první školní rok

 

3.Charakteristika hlavních postav
Lízinka Tachecí
– 15letá dívka
– neví, co chce v životě  dělat
– krásná, lehce manipulovatelná
– bez názorů, bez cílů (kam vítr, tam plášť)

 

Bedřich Vlk
– profesor popravčích věd
– klidný, rozvážný
– nekompromisní udavač a zbabělec, egoista
– zamilován do Lízinky
– má manželku Markétu a rodinu, přesto touží po Lízince a dostává ji v okamžiku, když ji znásilní

 

Pavel Šimsa
– docent popravčích věd
– žák Vlka, není tak chytrý, ale je zručný
– zamilován do Lízinky
– později je popraven právě jeho láskou Lízinkou, která svou „maturitu“ (popravu Šimsy) okomentuje slovy:“Ani se mi neuprd.“

 

Doktor

– jeho identita odhalena na konci knihy

 

4.Jazykový styl
– přesné popisy způsobů popravování – poctivá příprava na psaní
– prolínání více časových i dějových linií

– květnatý vysoký jazyk, kontrast s krvavou  tématikou
– novotvary a zkratková slova
– vulgarismy (násilné a erotické scény)
– slohový postup: vyprávěcí, popisný
– zajímavé oddělení kapitol (poslední slovo staré je v kapitole nové=  epanastrofa v próze )
– originalita ve výběru tématu

– celý příběh zahalen v temné

 

5.Zasazení do kontextu autorovy tvorby
Autor
– (*20. 7.1928 v Praze)
– vystudoval filozofickou fakultu UK
– dramatik, prozaik, básník, publicista, scénárista, filmový a divadelní režisér, překladatel, spisovatel
– jedna z nejúspěšnějších českých osobností v zahraničí
– pracoval v Československém rozhlase, byl šéfredaktorem Dikobrazu, redaktorem časopisů Československý voják a Československá televize
– v mládí jeden z nejtypičtějších autorů stalinské poezie
– v 70.letech se stal nepohodlnou osobou a byl zařazen mezi autory, kteří byli nebezpeční pro socialistický režim (stál u zrodu Charty 77)
– v r. 1978 mu byl povolen roční pobyt v Rakousku, odkud se nesměl vrátit do vlasti a byl zbaven ČS občanství

– žije ve Vídni

 

Dílo
Romány
Z deníku kontrarevolucionáře – autobiografický román (Švýcarsko, 1969)
Bílá kniha ve věci Adam Juráček –groteskní satirický román
Hodina tance a lásky neboli německá romance – román z prostředí 2.sv.války
Konec velkých prázdnin –  děj se odehrává v r.1983, proplétají se zde osudy lidí,co se rozhodli emigrovat z ČSSR přes Rakousko do svobodného světa
Dramata
Dobrá píseň – (1952), veršovaná komedie, prorežimní hra, mnoho vtipných scén, muž jde místo svatební noci do ocelárny
Chudáček – (1956),drama, zakázáno před premiérou
Cesta kolem světa za 80 dní – (1962), divadelní adaptace knihy Julese Vernea
Válka ve třetí poschodí – (1970), absurdní drama
Marie zápasí s anděly – (1981), jednoaktovka o životě Vlasty Chramostové
Kyanid o páté – (1996)
Poezie
Verše a písně, 1952 – bás. sbírka propagující socialismus

Tři knihy veršů, 1953

Čas lásky a boje, 1954 – bás. sbírka, budovatelská poezie

 

6.Zasazení do kontextu světové či české lit.
Téma okupace, války a osvobození v poválečné lit.

– česká próza po r. 1945
1) oficiální lit.
Ladislav Fuks – Pan Theodor Mundstock (román), Variace pro temnou strunu (román), Spalovač mrtvol (novela)
Bohumil Hrabal – Obsluhoval jsem anglického krále, Ostře sledované vlaky, Postřižiny
Ota Pavel – Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby
2) Autoři exilu a samizdatu
Pavel Kohout – Katyně
Josef Škvorecký – Zbabělci
3) Underground
Egon Bondy, Ivan Martin Jirous – Magor
4) Ostatní
Jiří Weil – Život s hvězdou (autobiografický román)
Julius Fučík  – Reportáž psaná na oprátce (texty napsané ve vězení)
Jan DrdaMěstečko na dlani (román), Němá barikáda (soubor povídek), Hrátky s čertem (drama, pohádková hra)
Arnošt Lustig – Noc a naděje (soubor povídek), Démanty noci (soubor povídek), Dita Saxová(novela)

 

Navíc:
– Lízinka Tachecí promluví v celé knize jen jednou a to na konci





Další podobné materiály na webu: