Krysař – rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla

 

Kniha: Krysař

Autor: Viktor Dyk

Přidal(a): Umpa, Iluska.z, Messi

 

Viktor Dyk (1877 – 1931)

  • Spisovatel, publicista, politik, novinář, vystudovaný právník, poté se stal novinářem (Národní listy). Významný český básník, prozaik, dramatik a nacionalistický politik.
  • Narodil se 31. prosince 1877 v Pšovce u Mělníka. Navštěvoval gymnázium v Praze, jedním z jeho učitelů byl Alois Jirásek. Dokončil Právnickou fakultu Karlovy Univerzity. Působil jako novinář a spisovatel. K rozhodnutí nevěnovat se právu došel v roce své justiční zkoušky (1905).
  • V mládí jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů, později nacionalisticky orientovaný autor.
  • Od roku 1907 až do své smrti se podílel na redigování časopisu Lumír. V letech 1910–1914 redigoval také časopis Samostatnost. Za první světové války se podílel na protirakouském odboji a byl vězněn kvůli své literární činnosti (1916–1917) ve Vídni. Od roku 1918 byl redaktorem Národních listů.
  • V roce 1911 se stal členem Státoprávně pokrokové strany. Roku 1918 se podílel na založení Československé národní demokracie. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za národní demokracii poslanecké křeslo v Národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1925 se pak za tuto stranu dostal do senátu. V senátu setrval do své smrti roku 1931.
  • Pravicově orientovaný politický nacionalista, názorově mu neseděli Židé.
  • Časopis Vlajka – psal a posílal tam články (vydávalo nacionalistické a z části fašistické hnutí Vlajka).
  • Zemřel předčasně 14. května 1931 – postihl ho infarkt a utopil se v moři poblíž Dubrovníku (v Lopudu).
  • Počátek jeho literární tvorby je spojen se značnou skepsí.
  • Jeho básnické sbírky jsou spojovány s tvorbou skupiny soustředěné kolem Moderní revue.

 

Charakteristika tvorby:

  • Byl všestranný – psal poezii, prózu i drama, ideál národa často promítán v jeho dílech, symbolismus, dekadence prvky novoromantismu – hrdina individualista, výjimečný, rozpor sen x skutečnost.
  • Často využíval aforistickou úsečnost, satiru a pravidelný rytmický verš.
  • Díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy.

 

Další autorova díla:

Poezie:

  • Milá sedmi loupežníků“ – lyrickoepická balada
  • A porta inferi“ – raná subjektivní lyrika
  • Buřiči“ – vrcholí protispolečenský postoj (veršované povídky)
  • Satiry a sarkasmy“ – poukazuje na nedostatky české povahy
  • Buřiči a smíření
  • Válečná tetralogie“ – hlavní myšlenkou je národní samostatnost
  • „Lehké a těžké kroky“, „Anebo“, „Okno“, „Poslední rok“

 

Literárně-historický kontext

Realismus s prvky romantismu, symbolismu a dekadence, neoromantismu.

  • Přelom 19. a 20. století, hledání nových cest a životních jistot.
  • Období I. světové války mezi lety 1914-1918, mnoho literárních děl se přiklání k antimilitarismu (odmítnutí války).
  • Další umělecké směry: anarchismus (úsilí o neomezenou svobodu člověka, odmítnutí autority státu), antimilitarismus (hnutí odmítající válku), civilismus (oslavuje moderní civilizaci a techniku), vitalismus (oslava života a přírody).

 

Buřičská literatura

  • V. Dyk byl to anarchistický buřič.
  • Český literární směr přelomu 19. a 20. století.
  • Vystupuje proti hospodářskému růstu a společenskému pohybu.
  • Protispolečenští buřiči vyjadřovali v dílech myšlenky satanismu, dekadence a anarchismu.
  • Vedli bohémský a tulácký způsob života.
  • Dočasně je spojoval anarchistický časopis Nový kult (1897-1905).
  • Poezie má charakter osobního prožitku, pohledu na skutečnost, je bez iluzí.
  • Do veršů vstupuje hovorový jazyk a motiv moderní civilizace.
  • Antimilitaristická se zájmem o sociální otázky.

 

Další spisovatelé (anarchističtí buřiči): 

  • Fráňa Šrámek – Byl to vězněný antimilitarista s hlubokým vztahem k rodnému kraji.
    • Dílo: Života bído, přec tě mám rád, Modrý a rudý, Splav, Stříbrný vítr, Měsíc nad řekou.
  • Jaroslav Hašek – Světoznámý prozaik, satirik a bohém, který se proslavil literární reflexí první světové války.
    • Dílo: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.
  • Petr Bezruč – Vlastním jménem Vladimír Vašek byl postsymbolistickým básníkem a známým odpůrcem pravosti rukopisů.
    • Dílo: Slezské písně.
  • Stanislav Kostka Neumann – Zakladatel časopisu Nový kult, jehož tvorba prošla mnoha uměleckými směry od dekadence přes civilismus až po proletářskou poezii.
    • Dílo: Satanova sláva mezi námi, Kniha mládí a vzdoru, Kniha lesů, vod a strání.
  • Karel Toman – Tento tulák, bohém a redaktor Národních listů psal poezii vycházející z hlubokých osobních prožitků.
    • Dílo: Měsíce, Pohádky krve, Torzo života.
  • František Gellner – Bohémský básník, ilustrátor a žurnalistický satirik, který psal takzvaným antiliterárním stylem a předčasně padl ve válce.
    • Dílo: Po nás ať přijde potopa, Radosti života.

 

Rozbor díla: Krysař

Základní charakteristika:

  • Výrazová forma: próza
  • Literární druh: epika (má děj, příběh, postavy a prostředí, časové a příčinné souvislosti).
  • Literární žánr: novela (odehrává se v krátkém časovém úseku. Je to prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje. Od povídky a od románu se liší tím, že se soustřeďuje na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh).

 

Hlavní myšlenka:

  • Láska dala krysaři smysl života a poprvé v životě se cítil spoután láskou k Agnes, přestal cítit potřebu tuláctví. Když přišel o svoji lásku, ztratil smysl svého života.

 

Typy témat a tematický plán:

  • Celkové téma: láska a pomsta.
  • Hlavní téma: krysařův život, jeho pobyt v hanzovním městě Hamelnu, kde má za 100 rýnských zlatých vyhnat krysy.
  • Vedlejší téma: rybář Sepp Jörgen. Objevuje se zde motiv poutníka, nikoli však za chimérou, nýbrž za zcela konkrétním cílem (pro svou prostoduchost odolává krysařově píšťale, je totiž příliš zakotven ve své realitě).
  • Dalším vedlejším tématem je láska k Agnes a s tím spojený vztah k dlouhému Kristiánovi (jeho sok, milenec Agnes).
  • V díle se odráží novoklasicistní směřování pozdního Dykova díla, ale jsou zde patrny rovněž prvky romantismu, který byl Dykovi rovněž blízký.

 

Motiv a námět

  • volné zpracování středověké saské pověsti o krysaři z města Hameln ze 13. století, kterou autor obohatil o milostný motiv.
  • Příběh z minulosti, odehrává se v blíže neurčené době hanzovních měst.

 

Symbolismus:

  • Symbol sedmihradského království jako ráje; dítěte jako nového lepšího života. Ztráta píšťaly symbolizuje ztrátu života a samotného Krysaře.

 

Kompozice

  • Dílo je členěné na 26 kapitol.
  • Chronologický postup v (téměř) celém vyprávění.
  • Gradace zřetelná jen ke konci příběhu. Děj se realizuje v událostech.
  • Epizoda: objevení retrospektivy, např.: Krysař přemýšlí a vzpomíná na hezké chvíle s Agnes.
  • Vložka: píseň o zemi sedmihradské

 

Vypravěč:

  • Autor je vypravěčem (psáno er formou).

 

Vztah dějových linií:

  • Řetězový, návaznost událostí, spjaty s ústředním příběhem.

 

Vnitřní výstavba děje:

  • Expozice – Krysařův příchod do hanzovního města, Hamelnu, jeho seznámení s městem a dívkou Agnes.
  • Kolize – Vyhnání krys, nezaplacení krysaři, chce si s městem vyrovnat účty, ale rozhodl se jej ušetřit kvůli lásce k Agnes.
  • Krize – Agnes řeší své problémy (vztahy ke svým milencům) sebevraždou.
  • Závěr – Krysař se rozhodne Agnes následovat, při tom hraje na svou píšťalu a strhává tak do svého průvodu všechny obyvatele města (kromě Jörgena a jednoho nemluvněte). Krysař a jeho následovatelé končí v propasti. Po této události nachází Jörgen jedno opuštěné dítě a začíná mu hledat matku, která by mu mohla dát napít.

 

Jazyk a styl (jazykový plán)

  • Ve vyprávění i v dialozích použitá jen spisovná čeština. Nespisovné formy jazyka se v díle nevyskytují.
  • Krátké holé věty.
  • Opakování vět nebo slovních spojení ve vypjatých okamžicích a celková úsečnost.
  • Použití archaických slov a přechodníků.
  • Nejsou zde použitá ani slova z cizích jazyků (výjimkou jsou pouze německá jména, neboť se příběh odehrává v hanzovním městě).
  • Slova jak stylově neutrální, tak stylově zabarvená.
  • Využití nepřímých pojmenování – personifikace („A vody míjejí a míjejí a šeptají důvěrná konejšivá slova bolesti truchlící tam na břehu.“) – a řečnických figur (řečnické otázky).
  • Styl vyprávěcí střídá styl popisný, charakterizační i úvahový (prostřednictvím hlavní postavy, krysaře). Dialogy, monology. Řeč postav je přímá.

 

Časoprostor:

  • Prostředí: Skutečné, místně určité, zachyceno spíše stručně – německé hanzovní město Hameln.
  • Doba: neurčena.

 

Postavy: Charakteristika postav přímo (konstatováním) i nepřímo (samotným jednáním).

  • Krysař – Tajemný cizinec, samotář, podivín, ponurý, pesimistický, vzbuzuje v lidech strach, miluje Agnes, vyhání krysy z měst. Člověk, který přichází do Hamelnu jako do kteréhokoliv jiného města, které již stačil navštívit, aby z něj vyvedl krysy. Provádí to tak, že pomocí své píšťaly píská a krysy jej následují; ty pak bez jakéhokoliv odporu padají do řeky a jsou vyplaveny do moře. Láska k Agnes ho však ve městě drží a nakonec přivede k propasti na hoře Koppel, kde Agnes spáchala sebevraždu. Ztrácí píšťalu – symbol života, ztrácí možnost zpívat, ztrácí sám sebe – a následován celým městem končí v propasti. (V osudu krysaře zobrazuje Viktor Dyk svůj osud básníka.)
  • Agnes – mladá a krásná dívka, která již má za milence dlouhého Kristiána, avšak zamiluje se do Krysaře (i on do ní). V momentě, kdy zjistí, že s Kristiánem čeká dítě, si uvědomí, jak moc miluje krysaře. Problém řeší sebevraždou.
  • Dlouhý Kristián – mladík toužící po spokojeném průměrném životě, je milencem Agnes a domnívá se, že ji získá i díky dědictví, které má brzo získat. Kristián nemá tušení, co se mezi krysařem a Agnes odehrává.
  • Sepp Jörgen – chudý rybář, urostlý mladý muž. Kdyby nebyl ve městě posměchem (nepochopen obyvateli města stejně jako krysař, na rozdíl od něj ale nemůže žít spořádaným životem), jistě by se o něj místní dívky zajímaly. Je jednoduchý a všechno chápe až druhý den (jeho jednoduchost a smysl pro realitu ho ale nakonec zachránily od zkázy).
  • Konšelé Strumm a Frosch – chamtiví, podlí, neschopní dodržet slib.

 

Inspirace dílem (Adaptace):

  • Muzikál: Roku 1996 vznikl český muzikál Krysař napsaný Danielem Landou, režie se ujala Mirjam Landa. Premiéru měl v divadle Ta Fantastika 7. listopadu 1996.
  • Filmové adaptace:
    • 1933 Krysař (The Pied Piper) – Americký krátkometrážní (osmiminutový) animovaný film ze studia Walta Disneye.
    • 1985 Krysař – československý loutkový film.
    • 2003 Krysař – český film, který vznikl za jediný silvestrovský den.

 

Úryvek:

Nikdo z Hameln nezastavil se před bránou. Nikdo, kromě Seppa Jörgena, zamyšleného nad hladinou řeky. Všichni prošli za zvuku píšťaly s důvěrným úsměvem a rozepjatou náručí: Oh země sedmihradská! Všichni prošli a mizeli bez hlesu. A chmurný a němý vůdce pískal a pískal. Dav řídl za zvuků písně krysařovy; posléze krysař osaměl nad propastí. Vzpomněl na ,,ano“ řečené jarního večera. Vzpomněl Agnes, která ho předešla, ale kterou možno dohoniti. Naklonil se nad propastí. Bylo ticho, zvláštní ticho. Píšťala padla z krysařových rukou. A jeho píšťala znamenala život. Zvuky její jako by ještě doznívaly v pádu: zvuky její vedly krysaře, jako vedly dav. ,,Ano,“ odpovídal krysař němé propasti. A také on hledal bránu. Tak odešel krysař a ostatní z Hameln; není však jisto, došli-li do země sedmihradské.

 

Otázky k zamyšlení:

  • Co to znamená, že dílo je vyprávěno er formou?
  • Stručně popiš osobu Krysaře v díle
  • Kolik a jaké slovní druhy se vyskytují v 3. větě úryvku?
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.