Kniha: Maminka
Autor: Jaroslav Seifert
Přidal(a): Jakub
Jaroslav Seifert
Jaroslav Seifert
- 1901 – 1986
- český básník, spisovatel, překladatel, národní umělec
- otec byl vyučený zámečník
- gymnázium kvůli absencím nedostudoval
- hodně času strávil v pivnicích, kde psal básně za pivo
- 1920 spoluzakladatel Devětsilu
- 1921 vstoupil do KSČ, redaktor Rudého práva
- 1929 – spolu s dalšími 6 komunistickými spisovateli podepsal Manifest sedmi – proti bolševizaci strany – byl vyloučen z KSČ (pak vstoupil do Československé sociálně dělnické strany)
- jeden z prvních signatářů Charty 77
- kvůli svému aktivnímu vystupování během normalizace byl nucen stáhnout se do ústraní
- státní pohřeb se konal v Rudolfinu, pohřben v Kralupech nad Vltavou
Tvorba
- redaktor Rudého práva, Rovnosti, Sršatce
- 1949 definitivně nechal žurnalistické činnosti a začal se věnovat výhradně literatuře
- 1966 národním umělcem
- 1984 NC za literaturu – kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu ji převzala jeho dcera
- ačkoli to byla významná událost, v novinách o tom byla pouhá zmínka
- během normalizace jeho díla vycházela v samizdatu Dílo: Město v slzách, Samá láska, Básně
- Období poetismu – Ruce Venušiny, Na vlnách TSF, Slavík zpívá špatně, Hvězdy nad Rajskou zahradou
- Válečné období – Vějíř Boženy Němcové, Kamenný most, Zhasněte světla
- po roce 1945 – Přilba hlíny, Píseň o Viktorce, Maminka, Chlapec a hvězdy
- 70. – 80. léta – Morový sloup, Deštník Piccadilly, Všecky krásy světa
Literárně-historický kontext
Historický kontext: 2. polovina 20. století
- studená válka
- doznívání politických procesů v 50. letech
- 1953 zemřel Stalin a Gottwald, měnová reforma (velké protesty v Plzni)
- zastrašování odpůrců režimu
- pokračování násilné kolektivizace, důraz na těžký průmysl, industrializace Slovenska
- centrálně plánovaná ekonomika – pětiletky
- společnost je pasivní, důvěra v režim (procesy nejsou dávány příliš najevo)
- první velké nepokoje přišly až s měnovou reformou
- znárodňování statků + vznik JZD
- jediná přípustná ideologie – socialismus
Kontext umění: schematická literatura, socialistický realismus
- mnoho autorů v 50. letech prošlo KSČ
- vymizely avantgardní směry – zakázané
- od roku 1958 se opět začínají objevovat prvky modernismu
- autoři hodně konfrontování s cenzurou – mnoho autorů vůbec nemohlo tvořit a na českou literární scénu se vrátili až v 60. letech
- zakázán i Karel Čapek – po studii ruského bohemisty opět povolen
- typizace postav
- autoři hodně v emigraci – Ivan Blatný, Voskovec (USA); Jiří Kolář odešel do emigrace až v roce 1980 (Prométheova játra, 1950)
- vznik vězeňského básnictví – literáti ve vězení
- Jan Zahradníček – Znamení moci, Dům strachu
hudba – nástup rock and rollu
- dostává se k nám rocková hudba z USA
malířství – pop-art – motiv populární masové kultury
- zobrazení předmětů běžného moderního života – Andy Warhol
poetismus – literární směr, který vznikl v Československu a nikdy se nerozšířil jinam
- český avantgardní směr
- básně všedního dne, popis všedních obyčejných věcí
- oproštění se od politiky, optimistický pohled na svět
- pocity štěstí a radosti, důraz na emoce a cit
- lze jej chápat i jako styl života – Vítězslav Nezval ho nazval metodou jak nazírat na svět, aby byl básní
- roku 1922 vyšla řada ryze poetistických textů – klíčové sborníky Devětsil a Život
- napadá francouzský surrealismus pro jeho temnotu a mysticismus, kritika kubismu
- 1924 Karel Teige vydal Manifest poetismu
- vrchol ve 30. letech
- citové opojení, uvolněná fantazie, proud asociací
- hovorovější styl vyjádření
- Maminka není úplně poetistická, ale má jisté prvky Sbírka Maminka z roku 1954 patří k Seifertově zralé intimní poezii: místo dobové ideologické schematičnosti se soustředí na osobní paměť, rodinu, dětství, domov a citovou hodnotu obyčejných věcí.
Rozbor díla: Maminka
Forma:
literární druh: lyrika
literární žánr: poezie – báseň (básnická sbírka)
kompozice: retrospektivní
jazyk: spisovný + nespisovné výrazy (brejle)
básnické prostředky: metafory – většinou nepřímé
- obrazná přirovnání – modrý chomáček jara = kytička fialek
- konstans – staré brejle
- ornans – kvítka spanilá
- personifikace – slza krvácí
- eufemismus – slza krvácí do heboučkých fáčů
pravidelný rytmus – závisí na motivu básně
pravidelný rým – sdružený, střídavý, obkročný
- přírodní a intimní lyrika
Téma: lyrický subjekt (autor) vzpomíná na své dětství, mládí, maminku
- maminka je zde symbolem ideální ženy
- klidné, přírodní a intimní motivy – důraz na cit a lásku
- autor maminku vnímá jako člověka, na kterého se mohl vždy spolehnout
- patrná láska autora k mamince
- kniha je věnována péči de facto všech maminek – jsou to ženy, které určují chod našeho života a kterým způsobujeme největší bolesti (narození, starosti, strach) a ony nás přese všechno celý život milují
- má vůči mamince výčitky, že ji zlobil – je mu líto, že už se jí nemůže nijak odměnit
- ačkoli Seifert v mládí žil chudě, tak zde domov zobrazuje jako velmi harmonický
- objevuje se tu někdy i jiná žena – Skleněný džbán Kytička fialek – básník nosil mamince květiny, ona se zlobila, že má raději šetřit
- nakonec maminky byla za kytičku ráda
- sociální motiv (měl by raději šetřit) Skleněný džbán – autor po řadu let potkává dívku se džbánem, ve kterém nosí pivo tatínkovi – po čase se před ní začne stydět (Co však jsem neznal doposud, jsem poznal potom. Byl to stud. A plachost)
- dívka pak jednou postaví džbán na schodech a políbí ho
- džbán je zde symbolem Maminčino zátiší, Všední den, U okna, Maminčino zrcátko, Okarína…
O Mamince: kritici vyjádřili názor, že Seifert už nemá čím zasáhnout do vývoje české poezie, že dospěl k vrcholu svých tradičních prostředků
- 1955 za tuto sbírku dostal státní cenu za literaturu
