Kniha: Maminka
Autor: Jaroslav Seifert
Přidal(a): Jakub
Jaroslav Seifert
– 1901 – 1986
– český básník, spisovatel, překladatel, národní umělec
– otec byl vyučený zámečník
– gymnázium kvůli absencím nedostudoval
– hodně času strávil v pivnicích, kde psal básně za pivo
– 1920 spoluzakladatel Devětsilu
– 1921 vstoupil do KSČ, redaktor Rudého práva
– 1929 – spolu s dalšími 6 komunistickými spisovateli podepsal Manifest sedmi – proti bolševizaci strany ] vyloučen z KSČ (pak vstoupil do Československé sociálně dělnické strany)
– jeden z prvních signatářů Charty 77
– kvůli svému aktivnímu vystupování během normalizace byl nucen stáhnout se do ústraní
– státní pohřeb se konal v Rudolfinu, pohřben v Kralupech nad Vltavou
Tvorba
– redaktor Rudého práva, Rovnosti, Sršatce
– 1949 definitivně nechal žurnalistické činnosti a začal se věnovat výhradně literatuře
– 1967 národním umělcem
– 1984 NC za literaturu – kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu ji převzala jeho dcera
– ačkoli to byla významná událost, v novinách o tom byla pouhá zmínka
– během normalizace jeho díla vycházela v samizdatu
Dílo: Město v slzách, Samá láska, Básně
- Období poetismu – Ruce Venušiny, Na vlnách TSF, Slavík zpívá špatně, Hvězdy nad Rajskou zahradou
- Válečné období – Vějíř Boženy Němcové, Kamenný most, Zhasněte světla
- po roce 1945 – Přilba hlíny, Píseň o Viktorce, Maminka, Chlapec a hvězdy
- 70. – 80. léta – Morový sloup, Deštník Piccadilly, Všecky krásy světa
Maminka (1954)
Historický kontext: 2. polovina 20. století
– studená válka
– doznívání politických procesů v 50. letech
– 1953 zemřel Stalin a Gottwald, měnová reforma (velké protesty v Plzni)
– zastrašování odpůrců režimu
– pokračování násilné kolektivizace, důraz na těžký průmysl, industrializace Slovenska
– centrálně plánovaná ekonomika – pětiletky
– společnost je pasivní, důvěra v režim (procesy nejsou dávány příliš najevo)
– první velké nepokoje přišly až s měnovou reformou
– znárodňování statků + vznik JZD
– jediná přípustná ideologie – socialismus
Kontext umění: schematická literatura, socialistický realismus
– mnoho autorů v 50. letech prošlo KSČ
– vymizely avantgardní směry ] zakázané
– od roku 1958 se opět začínají objevovat prvky modernismu
– autoři hodně konfrontování s cenzurou ] mnoho autorů vůbec nemohlo tvořit a na českou literární scénu se vrátili až v 60. letech
– zakázán i Karel Čapek – po studii ruského bohemisty opět povolen
– typizace postav
– autoři hodně v emigraci – Jiří Kolář (Prométheova játra, 1950), Ivan Blatný, Voskovec (USA)
– vznik vězeňského básnictví – literáti ve vězení
– Jan Zahradníček – Znamení noci, Dům strachu
hudba – nástup rock and rollu
– dostává se k nám rocková hudba z USA
malířství – pop-art – motiv populární masové kultury
– zobrazení předmětů běžného moderního života ] Andy Warhol
Forma:
literární druh: lyrika
literární žánr: poezie – báseň (básnická sbírka)
kompozice: retrospektivní
jazyk: spisovný + nespisovné výrazy (brejle)
básnické prostředky: metafory – většinou nepřímé
– obrazná přirovnání – modrý chomáček jara = kytička fialek
– konstans – staré brejle
– ornans – kvítka spanilá
– personifikace – slza krvácí
– eufemismus – slza krvácí do heboučkých fáčů
pravidelný rytmus – závisí na motivu básně
pravidelný rým – sdružený, střídavý, obkročný
– přírodní a intimní lyrika
poetismus – literární směr, který vznikl v Československu a nikdy se nerozšířil jinam
– český avantgardní směr
– básně všedního dne, popis všedních obyčejných věcí
– oproštění se od politiky, optimistický pohled na svět
– pocity štěstí a radosti, důraz na emoce a cit
– lze jej chápat i jako styl života ] Vítězslav Nezval ho nazval metodou jak nazírat na svět, aby byl básní
– roku 1922 vyšla řada ryze poetistických textů ]klíčové sborníky Devětsil a Život
– napadá francouzský surrealismus pro jeho temnotu a mysticismus, kritika kubismu
– 1924 Karel Teige vydal Manifest poetismu
– vrchol ve 30. letech
– citové opojení, uvolněná fantazie, proud asociací
– hovorovější styl vyjádření
– Maminka není úplně poetistická, ale má jisté prvky
Téma: lyrický subjekt (autor) vzpomíná na své dětství, mládí, maminku
– maminka je zde symbolem ideální ženy
– klidné, přírodní a intimní motivy ] důraz na cit a lásku
– autor maminku vnímá jako člověka, na kterého se mohl vždy spolehnout
– patrná láska autora k mamince
– kniha je věnována péči de facto všech maminek ] jsou to ženy, které určují chod našeho života a kterým způsobujeme největší boleti (narození, starosti, strach) a ony nás přese všechno celý život milují
– má vůči mamince výčitky, že ji zlobil ] je mu líto, že už se jí nemůže nijak odměnit
– ačkoli Seifert v mládí žil chudě, tak zde domov zobrazuje jako velmi harmonický
– objevuje se tu někdy i jiná žena – Skleněný džbán
Kytička fialek – básník nosil mamince květiny, ona se zlobila, že má raději šetřit
– nakonec maminky byla za kytičku ráda
– sociální motiv (měl by raději šetřit)
Skleněný džbán – autor po řadu let potkává dívku se džbánem, ve kterém nosí pivo tatínkovi ] po čase se před ní začne stydět (Co však jsem neznal doposud, jsem poznal potom. Byl to stud. A plachost)
– dívka pak jednou postaví džbán na schodech a políbí ho
– džbán je zde symbolem
Maminčino zátiší, Všední den, U okna, Maminčino zrcátko, Okarína…
O Mamince: kritici vyjádřili názor, že Seifert už nemá čím zasáhnout do vývoje české poezie, že dospěl k vrcholu svých tradičních prostředků
– 1955 za tuto sbírku dostal státní cenu za literaturu
