
Kniha: Písničky bez muziky
Autor: Emanuel Frynta
Přidal(a): M. Hladíková
Emanuel Frynta (1923-1975)
- Český básník a prozaik.
- Nejdříve pracoval jako dělník.
- Nejdříve svoji tvorbu publikoval v časopisech a novinách.
- Během komunismu patřil k zakázaným autorům, nemohl tedy publikovat.
- Místo vlastního psaní se věnoval překládání děl ruských autorů.
Další díla:
- Nová knížka pro děti o chvástavém štěněti, Zastřená tvář poezie, Eseje, Moudří blázni, Závratné pomyšlení
Obecně kulturní kontext:
- 2. pol. 20. st., česká literatura se členila na 3 proudy:
1) Literatura oficiální
- Byla normálně vydávána
- Literatura podporovala komunistický režim, nekritizovala ho, nebo mu nevadila
- Hlavní představitelé: Václav Řezáč, Jan Otčenášek, Ota Pavel, Bohumil Hrabal, Ladislav Fuks, Vladimír Páral
2) Literatura exilová (nebo také umlčovaná)
- Literatura nehodící se komunistickému režimu
- Byla vydávána mimo hranice ČSR
- Do ČSR se dostávala tajně, její přechovávání bylo trestné
- Mezi nejznámější exilová nakladatelství patřily 68 Publishers (založeno Josefem Škvoreckým a jeho manželkou), Index, Poezie mimo domov, Rozmluvy
- Hlavní představitelé: Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Milan Kundera, Arnošt Lustig, Jiří Grůša, Egon Bondy
3) Literatura samizdatová
- Tvorba autorů se také nehodila komunismu
- Je rozmnožována tajně strojopisně, což bylo také trestné, nebo pomocí samizdatových edic (např. Edice Petlice, Expedice, Kvart)
- Hlavní představitelé: Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Karel Pecka, Jan Trefulka, Eva Kantůrková, Egon Hostovský, Jaroslav Putík
Po roce 1989 dochází ke spojení tří literárních proudů
Konec politické cenzury – spisovatelé mohli vydávat jakékoli knihy, i ty, které kritizovali nebo se nehodili komunistickému režimu
Obnova kontaktů se světem
Vznik soukromých nakladatelství
Historický kontext
- 8. 5. 1945 – konec 2. světové války
- vítězové: USA, Francie, Velká Británie a SSSR
- poražení: Německo, Itálie a Japonsko
- osvoboditelé si pomyslně rozdělili Evropu na východní a západní blok
- 1948 – komunistický převrat, nástup nového režimu
- 1953 – umírá Gottwald a Stalin, mírnější uvolnění režimu
- jaro 1968 – Pražské jaro, vrchol demokratizace, politické uvolnění
- 21. 8. 1968 – okupace vojsky Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharsko, Maďarsko, NDR), 3. velká vlna emigrace (první dvě: 1938-39, 1948)
- leden 1969 – upálení Jana Palacha jako protest proti komunistickému režimu
- 70. a 80. léta – tzv. normalizace, čistky v komunistické straně, zrušení mnoha politických organizace (Junák, Sokol a další), přísná cenzura
- 11. 11. 1989 – Sametová revoluce, svrhnutí režimu
Rozbor díla: Písničky bez muziky
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Sbírka nonsensových básní (absurdní básně, které buď nedávají smysl, nebo obsahují nesmyslné prvky)
Literární forma:
- Poezie (text psaný do odstavců a kapitol)
Téma:
- Autor se snaží zachytit rozdíly mezi různými zvířaty (některá zvířata jsou velmi chytrá, jiná nepořádná, pomalá apod.). Stejnou nejednotnost ukazuje i mezi lidmi, kteří mají také různé vlastnosti a nejsou všichni stejní. Frynta si dále hraje s jazykem a různými významy slov. Dále se snaží pomocí básní poučit děti, vyzdvihnout dobré chování a upozornit naopak i na to, jak se nechovat.
Motivy:
- Rozdíly, humor, hraní si se slovy, odlišný život lidí i zvířat.
Kompozice:
- Er-forma
- Chronologický děj
- Sbírka 64 krátkých básní
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Hovorové výrazy
- Vymyšlená slova
- Slovní hříčky
- Opakování slov či veršů
- Oxymóron (spojení slov, která si navzájem odporují – svítání na západě)
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – stromy šeptají, krok za krokem vcházela noc)
- Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)
Postavy:
- V každé básni se objevují rozdílné postavy.
- Naprostá většina postav je kladná či neutrální, negativních postav se objevuje velmi málo – např. krtek, který napadá lidi (báseň Krtek) nebo namyšlený Jirkův strýc (Strejda a netopýři).
- Nejčastějšími postavami jsou různá zvířata – mluví, mají lidské vlastnosti a někdy se chovají jako lidé.
- Dále se v básních objevují lidé – často jde o vedlejší postavy vůči zvířatům, někdy jsou hlavními hrdiny právě lidé.
Časoprostor:
- Místo ani doba nejsou určeny
Děje vybraných povídek:
- Jednotlivé básně na sebe nenavazují.
- Některé básně vyzdvihují důležitost či inteligenci některých zvířat, např.:
- Osel – Osel může jiným připadat pro své chování hloupý, ale ve skutečnosti je velmi chytrý.
- Liška – Liška je inteligentní a vychytralá, proto je velmi složité ji chytit, protože se dobře skrývá.
- Jiné poukazují na negativa některých zvířat:
- Jeleni – Chovat krokodýla jako domácího mazlíčka je velmi nákladné, protože potřebuje moc vody a ničí vybavení domu.
- Krtek – Místo toho, aby člověk ohrožoval krtka, krtek chtěl napadnout člověka.
- Některé básně upozorňují na mezigenerační rozdíly:
- Otázky – Děti se dospělých stále na něco ptají, zatímco dospělé zajímá jenom jejich věk, protože si díky němu uvědomí, jak rychle život utíká.
- Štěně – Štěně by podle autora mělo být ctižádostivé, protože čas uteče a stane se psem. Neměl by si teda jenom hrát a marnit čas, ale zajímat se o svět.
- Ukazují na rozdíly mezi jednotlivými zvířaty:
- Myš domácí – Myši se slony sice spojuje stejná barva kůže, ale jinak jde o naprosto jiná zvířata, která od sebe každý odliší.
- Kráva – Kráva závidí holubovi jeho život a je jí líto, že se nevyučila holubicí, aby mohla také nosit psaní.
- Zobrazují lidi, jejich životy a problémy:
- Strejda – Strýc rád poučuje děti. Nejraději vysvětluje rčení „z komára dělat velblouda“. Podle něho jde o dvě naprosto odlišná zvířata, která nejde zaměňovat.
- Ančičky – Pan Vaníček potkal na ulici 10 Aniček. Byl z nich tak v šoku, že rychle utíkal domů.
- Pan Šatra – Pan Šatra je velmi šetřivý. Myslí jenom na peníze a ohrozil by kvůli nim i vlastní život, protože podle svých slov nemá mozek.
