Písničky bez muziky – rozbor díla

rozbor

 

Kniha: Písničky bez muziky

Autor: Emanuel Frynta

Přidal(a): M. Hladíková

 

 

Emanuel Frynta (1923-1975)

  • Český básník a prozaik.
  • Nejdříve pracoval jako dělník.
  • Nejdříve svoji tvorbu publikoval v časopisech a novinách.
  • Během komunismu patřil k zakázaným autorům, nemohl tedy publikovat.
  • Místo vlastního psaní se věnoval překládání děl ruských autorů.

Další díla:

  • Nová knížka pro děti o chvástavém štěněti, Zastřená tvář poezie, Eseje, Moudří blázni, Závratné pomyšlení

 

Obecně kulturní kontext:

  • 2. pol. 20. st., česká literatura se členila na 3 proudy:

1) Literatura oficiální

2) Literatura exilová (nebo také umlčovaná)

  • Literatura nehodící se komunistickému režimu
  • Byla vydávána mimo hranice ČSR
  • Do ČSR se dostávala tajně, její přechovávání bylo trestné
  • Mezi nejznámější exilová nakladatelství patřily 68 Publishers (založeno Josefem Škvoreckým a jeho manželkou), Index, Poezie mimo domov, Rozmluvy
  • Hlavní představitelé: Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Milan Kundera, Arnošt Lustig, Jiří Grůša, Egon Bondy

3) Literatura samizdatová

 

Po roce 1989 dochází ke spojení tří literárních proudů

Konec politické cenzury – spisovatelé mohli vydávat jakékoli knihy, i ty, které kritizovali nebo se nehodili komunistickému režimu

Obnova kontaktů se světem

Vznik soukromých nakladatelství

 

Historický kontext

  • 8. 5. 1945 – konec 2. světové války
    • vítězové: USA, Francie, Velká Británie a SSSR
    • poražení: Německo, Itálie a Japonsko
    • osvoboditelé si pomyslně rozdělili Evropu na východní a západní blok
  • 1948 – komunistický převrat, nástup nového režimu
  • 1953 – umírá Gottwald a Stalin, mírnější uvolnění režimu
  • jaro 1968 – Pražské jaro, vrchol demokratizace, politické uvolnění
  • 21. 8. 1968 – okupace vojsky Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharsko, Maďarsko, NDR), 3. velká vlna emigrace (první dvě: 1938-39, 1948)
  • leden 1969 – upálení Jana Palacha jako protest proti komunistickému režimu
  • 70. a 80. léta – tzv. normalizace, čistky v komunistické straně, zrušení mnoha politických organizace (Junák, Sokol a další), přísná cenzura
  • 11. 11. 1989 – Sametová revoluce, svrhnutí režimu

 

Rozbor díla: Písničky bez muziky

Literární druh:

  • Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)

 

Literární žánr:

  • Sbírka nonsensových básní (absurdní básně, které buď nedávají smysl, nebo obsahují nesmyslné prvky)

 

Literární forma:

  • Poezie (text psaný do odstavců a kapitol)

 

Téma:

  • Autor se snaží zachytit rozdíly mezi různými zvířaty (některá zvířata jsou velmi chytrá, jiná nepořádná, pomalá apod.). Stejnou nejednotnost ukazuje i mezi lidmi, kteří mají také různé vlastnosti a nejsou všichni stejní. Frynta si dále hraje s jazykem a různými významy slov. Dále se snaží pomocí básní poučit děti, vyzdvihnout dobré chování a upozornit naopak i na to, jak se nechovat.

 

Motivy:

  • Rozdíly, humor, hraní si se slovy, odlišný život lidí i zvířat.

 

Kompozice:

  • Er-forma
  • Chronologický děj
  • Sbírka 64 krátkých básní

 

Jazykové prostředky:

  • Spisovný jazyk
  • Hovorové výrazy
  • Vymyšlená slova
  • Slovní hříčky
  • Opakování slov či veršů
  • Oxymóron (spojení slov, která si navzájem odporují – svítání na západě)
  • Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – stromy šeptají, krok za krokem vcházela noc)
  • Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)

 

Postavy:

  • V každé básni se objevují rozdílné postavy.
  • Naprostá většina postav je kladná či neutrální, negativních postav se objevuje velmi málo – např. krtek, který napadá lidi (báseň Krtek) nebo namyšlený Jirkův strýc (Strejda a netopýři).
  • Nejčastějšími postavami jsou různá zvířata – mluví, mají lidské vlastnosti a někdy se chovají jako lidé.
  • Dále se v básních objevují lidé – často jde o vedlejší postavy vůči zvířatům, někdy jsou hlavními hrdiny právě lidé.

 

Časoprostor:

  • Místo ani doba nejsou určeny

 

Děje vybraných povídek:

  • Jednotlivé básně na sebe nenavazují.
  • Některé básně vyzdvihují důležitost či inteligenci některých zvířat, např.:
    • Osel – Osel může jiným připadat pro své chování hloupý, ale ve skutečnosti je velmi chytrý.
    • Liška – Liška je inteligentní a vychytralá, proto je velmi složité ji chytit, protože se dobře skrývá.
  • Jiné poukazují na negativa některých zvířat:
    • Jeleni – Chovat krokodýla jako domácího mazlíčka je velmi nákladné, protože potřebuje moc vody a ničí vybavení domu.
    • Krtek – Místo toho, aby člověk ohrožoval krtka, krtek chtěl napadnout člověka.
  • Některé básně upozorňují na mezigenerační rozdíly:
    • Otázky – Děti se dospělých stále na něco ptají, zatímco dospělé zajímá jenom jejich věk, protože si díky němu uvědomí, jak rychle život utíká.
    • Štěně – Štěně by podle autora mělo být ctižádostivé, protože čas uteče a stane se psem. Neměl by si teda jenom hrát a marnit čas, ale zajímat se o svět.
  • Ukazují na rozdíly mezi jednotlivými zvířaty:
    • Myš domácí – Myši se slony sice spojuje stejná barva kůže, ale jinak jde o naprosto jiná zvířata, která od sebe každý odliší.
    • Kráva – Kráva závidí holubovi jeho život a je jí líto, že se nevyučila holubicí, aby mohla také nosit psaní.
  • Zobrazují lidi, jejich životy a problémy:
    • Strejda – Strýc rád poučuje děti. Nejraději vysvětluje rčení „z komára dělat velblouda“. Podle něho jde o dvě naprosto odlišná zvířata, která nejde zaměňovat.
    • Ančičky – Pan Vaníček potkal na ulici 10 Aniček. Byl z nich tak v šoku, že rychle utíkal domů.
    • Pan Šatra – Pan Šatra je velmi šetřivý. Myslí jenom na peníze a ohrozil by kvůli nim i vlastní život, protože podle svých slov nemá mozek.

Podobné materiály:
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.