
Kniha: 1984
Autor: George Orwell
Přidal(a): Kate
George Orwell (*1903, †1950)
- Vlastním jménem Eric Arthur Blair
- Esejista, novinář
- Narozen v Indii, v 1 roce se přestěhoval s matkou do Anglie – městečko Oxfordshir – zde říčka Orwell – pseudonym
- Odpůrce imperialismu (dobyvačná politika) – odklon k levici
- Boje ve španělské občanské válce, druhé světové války se nezúčastnil
- Pohyby mezi spodinou jako tulák
- Zemřel na tuberkulosu
- Ačkoliv psal knihy o diktaturách komunistického typu, sám se cítil být socialistou, což dokazuje jeho citát: „Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“
- Orwellovy knihy a eseje se netýkají jen politiky, ale komentují život své doby a zabývají se sociálními tématy. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů.
Vlivy na jeho tvorbu
- Odsouzení fašismu
- Tulácký způsob života
- Vzrůst vyspělosti techniky – hrozba
- Válka (2 světové války)
- Stalinismus v SSSR
- Chudinské prostředí (Proléti) – jako mladý se G. Orwell pochyboval v chudých poměrech, Indie, Barma, soukromá škola
- Politické tendence v Evropě, celkově společensky a politicky angažovaná tvorba
- Pozdní tvorba (40. léta), přináší mu proslulost
- Literární kritika – Charlese Dickense a Rudyarda Kiplinga
- Reportáže – čerpání z vlastní zkušenosti, boj proti špatné novinařině
Další autorova tvorba
- Na dně v Paříži a Londýně – zážitky z doby, kdy se pohyboval jako tulák mezi spodinou
- Hold Katalánsku – působení ve Španělské válce
- Farma zvířat – forma bajky, ukazuje politické vztahy a vztahy mezi lidmi, proti politice;
- skupinka zvířat, která je nespokojena s majiteli farmy, a tak se vzbouří a vyžene lidi z farmy a zvířátka začínají farmu vést sama. Jejich vláda se však postupně zvrhne v tyranii. Jde opět o reakci na stalinismus v Sovětském svazu “Všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější”
- SSSR – prasata = Stalin, Lenin, Trockij
Literárně-historický kontext
- období po 2. světové válce
- svět se rozdělil na Východ (SSSR) a Západ (USA) – studená válka
- obrovský rozvoj technologií během století včetně vesmírných programů, jaderné energetiky a zbraní
- Trumanova doktrína (snaha zabránit šíření komunismu)
- Marshallův plán (navazuje na doktrínu; peněžní výpomoc evropským zemím po 2. světové válce; země východního bloku jsou nuceny odmítnout)
- v 60. letech Evropu rozdělila také Berlínská zeď
- společnost velmi ovlivňují další válečné konflikty (válka v Korey a Vietnamu) a vznikají hnutí jako odpor proti válce a násilí (hippies)
Antiutopismus
- myšlenka společnosti, která se vyvinula špatným směrem, opak utopie), meziválečná anglická próza, tvorba s prvky sci-fi
Další autoři tohoto období:
- válečná literatura:
- William Styron (Sophiina volba)
- existencialismus:
- Albert Camus (Cizinec)
- postmoderna:
- Umberto Eco (Jméno růže)
- absurdní drama:
- Samuel Beckett (Čekání na Godota)
- magický realismus:
- Gabriel García Márquez (Sto roků samoty)
- neorealismus:
- Alberto Moravia (Horalka)
- beat generation:
- Allen Ginsberg (Kvílení)
- antiutopie, sci-fi:
- Ray Bradbury (451 stupňů Fahrenheita)
- Karel Čapek (Válka s mloky)
Rozbor díla: 1984
Literární druh a žánr:
- epika, antiutopistický román
- utopický román (epika) – sci-fi – vědeckofantastická lit., rozmach po r. 1945
- podávají obraz toho, jaký by mohl být dopad obrovského rozmachu technických vymožeností na osobní život člověka, neohrozí-li ho, nezničí-li se lidstvo samo …přenášejí své vize v oblasti politické
Doba vzniku díla
- 1949 (knihu psal v roce 1948)
Hlavní myšlenka
- Brilantní analýza všech politických systémů
- Reaguje především na stalinismus v SSSR + válečná realita ve Velké Británii
- Lidská individualita se stává zločinem
- Hlavní téma románu – manipulace, kontrola
- varování
- kritika totalitních režimů
- varování před totalitní nadvládou
- potlačení svobody jedince
- hodnota lidského života
Stylistická charakteristika textu
- Společenskopolitický až vědeckofantastický román
- Chronologický fiktivní příběh
- Antiutopie–myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem
- Spisovný jazyk; nespisovný jazyk v řeči proletátů
- Vymyšlené výrazy
Jazyk:
- spisovný jazyk, jen výjimečně hovorové výrazy
- objevují se slogany
Newspeak
- speciální jazyk
- cíl – ukázat odlidštěnosti, nemožnost komunikace mezi lidmi
- nástroj k upevnění myšlení, útlum emocí a citů
- Slovní zásoba je omezená jen na naprosté minimum
- Výtvor Ministerstva pravdy
- Má nahradit angličtinu = oldspeak
- retrospektivní prvky – vzpomínky na matku, Dvě minuty nenávisti, doba před revolucí
- poutavý děj, popis prostředí, autorovy představy (politický systém, typy lidí, sociální poměry, technika, infrastruktura)
Motivy:
- obava z techniky, sociální nespravedlnost
- dílo obsahuje ekonomické principy, principy rozložení vlády
- měnění minulosti (Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost)
- doublethink, newspeak, thoughtcrime, facecrime, crimestop
- beznaděj a bezvýchodná situace
Vypravěč
- er-forma, nadosobní
- slohový postup: vyprávěcí, popisný, úvahový i výkladový (Goldsteinova kniha)
Postavy – Orwell se věnuje hodně myšlenkovým pochodům jednotlivých postav, jejich charakter se vyvíjí – hlavně u Winstona – z odpůrce režimu se vlivem fyzické i psychického týrání na Ministerstvu lásky stává milovník Velkého Bratra
- Winston Smith– pracuje na Ministerstvu pravdy, které se zabývá falšováním historie, sám historii falšuje, ale snaží se uchovat si pravdu ve vlastních myšlenkách, snaží se o odboj, zamiluje se do Julie, ale pak je chycen Ideopolicií a psychicky i fyzicky týrán, což vede k naprostému obratu -> začne milovat Velkého Bratra a zradí Julii.
- Winston je úředníkem na Ministerstvu pravdy, která spravuje informace, zábavu, školství a umění
- Velký bratr – v čele Strany, vládne velmi tvrdou diktaturou Oceánii, nikdy nemění svá rozhodnutí, neomylný, všemocný, není jisté, zda existuje
- Julie – 26 let, pracuje na výrobě románů v Oddělení literatury, zamiluje se do Winstona, ale zradí ho, jsou chyceni v úkrytu, dokáže se výborně přetvařovat, aby nevzbudila podezření
- O´Brien– člen Vnitřní strany, Winstonovi se zdá, že smýšlí stejně jako on, přijde ho navštívit se záminkou vypůjčení si nové verze slovníku Newspeak, zprostředkovává oběma milencům přístup k Bratrstvu, ale zradí je, v samotném závěru Winstona mučí
- Charrington – majitel obchodu s veteší, pronajímá Winstonovi pokoj, ale je členem Ideopolicie, právě díky němu jsou lapeni
- EmanuelGoldstein – nepřítel lidu, hlavní osoba Dvou minut nenávisti, původně čelní představitel Strany, dnes členem Bratrstva
- Syme – pracovník Výzkumného oddělení, přepracovává Newspeak, moc mluví, je vaporizován
- Parsons – Winstonův soused, hloupý, páchne potem, naprosto oddaný Straně, ale je také vaporizován – udá ho vlastní dcera, když ze spánku křičí Pryč s Velkým Bratrem
Členi Vnitřní Strany (2 %, 6 mil.ob.)
> Velký bratr – v čele Strany, vládne velmi tvrdou diktaturou Oceánii, nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu, není jisté, zda existuje
- Angsoc – oficiální ideologie (anglický socialismus)
- hesla – Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla
- Strana – Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost; kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost
> Ideopolicie – vládní aparát, obviňuje z ideožločinu, sledování obyvatel obrazovkami na každém kroku a odposlechy, povinné manifestace pro členy Strany, výchova dětí podle Angsocu (udávají své rodiče z ideozločinu)
> Emanuel Goldstein (Bratrstvo) – odpůrce režimu, kniha Teorie a praxe oligarchického kolektivismu (z ní se Winston dozví jak svět funguje, ale ne PROČ – zůstává nezodpovězeno v celém románu)
Promyšlené dílo Strany – past ideopolicie (odstranění myslících lidí)
- soudruh O´Brien – údajný vyzvědač Bratrstva ve Vnitřní Straně, předá Winstonovi Goldsteinovu knihu, poté ho vyslýchá a mučí
- členi Vnější Strany – dále soudruzi Syme a Parsons (obviněn vlastní dcerou)
- soudruh Winston Smith – 40 let, pracuje na Ministerstvu pravdy (manipulování minulosti a úprava dokumentů), upravuje stará čísla novin, nedokáže se ubránit myšlenkám na minulost (co bylo před vládou Strany), jediný kdo neztratil rozum (fakt jsou fakta – 2+2=4), nevzdává se myšlenek na aktivní odboj
- soudružka Julie – mladá členka Antisexuální ligy, tvoří mileneckou dvojici s Winstonem, „umí v tom chodit“- přístup k zásobám Vnitřní Strany, prosazuje trvalou přetvářku
- oba si uvědomují, že jsou mrtvý; zatčeni a mučeni (vymývání mozků) – zradí se navzájem, pokořeni, obrátí své smýšlení o 180 stupňů, propuštěni a milují a ctí Velkého bratra, nemyslí!
Proletariát (85 %) – proléti= méněcenní, chudé poměry, život=sex, pivo, státní loterie
Čas a prostor– celý rok 1984, začátek v dubnu, Londýn (Oceánie)
- Londýn je hlavním městem Územní oblasti jedna, třetí nejlidnatější provincie Oceánie
- 3 superstáty (Oceánie, Eurasie,Estasie) – neustále vedou válku
- Angsoc – oligarchický systém, pomocí kterého strana vládne, k dosažení nadvlády používá nové techniky a vlastního nového jazyka
- toto mocenské rozdělení vzniklo po zničující jaderné válce v 50. letech
- společnosti v Oceánii vládne Strana – cokoliv proti kolektivnímu smýšlení Strany je krutě trestáno (lidská individualita se stává zločinem)
Obsah díl (děj)
Hlavním hrdinou tohoto sci-fi románu, který popisuje fiktivní svět v budoucnosti, je úředník Winston Smith. Winston žije v Londýně. Ten se v té době nachází v zemi zvané Oceánie. Celý svět je rozdělen na tři obrovské velmoci – Oceánie, Eurasie a Eastasie – které spolu neustále válčí. V Oceánii vládne hluboká diktatura a takřka totalitní režim, který je založený na uctívání tzv. Velkého bratra. Jejich oficiální ideologie se nazývá Angsoc (původně anglický socialismus) a její ústřední hesla zní: Válka je mír; Svoboda je otroctví; Nevědomost je síla. Díky neustálé válce je životní úroveň lidí dost otřesná a všude vládne velká bída a nedostatek.
Jedinou politickou stranou v zemi je tzv. Strana, jejímž hlavním reprezentantem je právě Velký bratr. Toho musí každý její příslušník bezmezně milovat a ctít. Strana neustále kontroluje a ovládá celou společnost. Všude jsou zabudované mikrofony a v každém bytě a kanceláři jsou velké obrazovky. Ty slouží jako kamery a nikdo je nesmí vypnout, díky nim mohou být lidé sledování dvacet čtyři hodin denně. Žádnou věc nesmějí udělat z vlastní vůle. Za jakýkoli přestupek anebo jen neobvyklý čin mohou být vaporizováni, tedy zatčeni Ideopolicií a vymazáni ze společnosti i z dějin, jakoby nikdy neexistovali. Členové Strany pracují na některém ze čtyř hlavních ministerstev (lásky, hojnosti, míru nebo pravdy). Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, kde je jeho hlavním úkolem měnit minulost podle toho, jak se vyvíjí přítomnost a jak to vyhovuje Straně. Přepisují se staré noviny, přizpůsobuje se literatura, filmy a celá kultura učení Strany. City jako láska, náklonnost nebo přátelství jsou buď zakázané, nebo silně pod kontrolou. Všude vládne strach, nenávist a udavačství. Udavači jsou často i malé děti, které donášejí na vlastní rodiče.
I přes neustále vymývání mozků se ve společnosti najdou i tací, kteří si uvědomují, že učení Strany a její podání dějin je jen velká snůška lží. Mezi ně patří také Winston. Ví sice, že pokud se dopustí jakéhokoli ideozločinu, čeká ho jedině smrt. Nedokáže si ale pomoct a potajmu vyhledává jakýkoli důkaz o lživé propagandě Strany. Jako první krok ve své soukromé vzpouře si začne vést deník, což se v době, kdy se lidé zatýkají i za podezřelý výraz ve tváři, rovná téměř sebevraždě.
V práci se Winston seznámí s mladou dívkou Julií. Winston nejdříve Julií opovrhuje a nenávidí ji, protože ji považuje ze ukázkového člena Strany. Brzy ale zjistí, že i Julie opovrhuje režimem a dokonce se do sebe zamilují. Láska a sexuální touha jsou ideozločiny, proto se musí oba pečlivě skrývat, i když jsou si vědomi, že je brzy čeká jistá smrt. Dokonce si u jednoho starého starožitníka najmou soukromý pokoj, kde nejsou sledováni a mohou dělat, co chtějí. Jejich soukromé štěstí ale netrvá nijak dlouho. Náhle zjistí, že vlastně byli celou dobu pečlivě sledováni. Oba jsou zatčeni a odvedeni do cel Ministerstva lásky. Tam na ně čekají nesnesitelná muka, hladovění a hrozný psychický teror. Winston při těžkém mučení prozradí vše, co ví a mnohem víc. Přeje si zemřít, ale nemá možnost. Cílem jeho mučitelů totiž není zabít ho, ale zlomit jeho vůli a donutit ho dobrovolně přijmout jejich učení a upřímně milovat Velkého bratra. Winston do poslední chvíle odolává, stejně ale jako všichni ostatní nakonec podlehne. V okamžicích vrcholné hrůzy (v Místnosti 101) zradí to poslední, co mu zbylo – přestane milovat Julii a přeje si, aby mučili ji místo něj. Je zcela pokořen a „převychován“.
Poté se vězeň překvapivě ocitá zpátky na svobodě. Ale už to není ten samý člověk, je to jen prázdná schránka. Setká se ještě jednou s Julií, která se mu přizná, že jej také zradila, ale už si nemají co říct. Vrcholem knihy je okamžik, kdy Winston sedí v kavárně a pochopí, že navzdory všemu teď Velkého bratra doopravdy miluje. Román nekončí jeho okamžitou popravou, ale totální psychickou porážkou. Winston sice ví, že ho kulka do týla jednou čeká, ale v tu chvíli je už mrtvý duševně – zvítězil sám nad sebou a stal se oddaným milovníkem Velkého bratra.
V první části autor charakterizuje totalitní režim, v druhé části se pak Winston setkává s Julií a ve třetí části je Winston na Ministerstvu lásky a je mučen
Ukázka:
„Před dvěma týdny jsem měl vážně chuť rozbít ti hlavu dlažební kostkou. Jestli to opravdu chceš vědět, myslel jsem si, že máš něco s Ideopolicií.“
Dívka se vesele rozesmála, brala to zřejmě jako poklonu za vynikající kamufláž.
„No ne, Ideopolicie. Tos nemyslel vážně.“
„No, snad ne přesně tak. Ale to, jak vypadáš – jen to, že jsi mladá a svěží a zdravá, chápeš – myslel jsem si, že asi…“
„Myslel sis, že jsem dobrá členka Strany. Čistá ve slovech i skutcích. Transparenty, průvody, hesla, hry, společné výlety a celý ten krám. A taky sis myslel, že kdyby se naskytla příležitost, udala bych tě jako ideozločince a nechala tě odpravit?“
„Ano, tak nějak. Mladá děvčata jsou často taková, víš?“
„To dělá tahle zatracená věc,“ řekla, strhla si šarlatovou šerpu Antisexuální ligy mládeže a hodila ji na větev. Potom, jako by si na něco vzpomněla, sáhla do kapsy kombinézy a vytáhla malou tabulku čokolády. Rozlomila ji napůl a jeden kousek dala Winstonovi. Ještě než si vzal, poznal podle vůně, že je to velmi neobvyklá čokoláda. Byla tmavá a lesklá, zabalená do stříbrného papíru. Normální čokoláda byla okoralá, nahnědlá hmota, která chutnala, pokud se to dalo nazvat chutí, jako dým z hořících odpadků. Ale kdysi dávno ochutnal zrovna takovou čokoládu, jako byl ten kousek, co mu dala. Když ji ucítil, vyvolala v něm vzpomínku, již nedovedl zařadit, ale která byla silná a znepokojivá.
Speciální teorie a principy
Vaporizace
- Manipulace
- Totalitní systém potřebuje měnit minulost (hmatatelné dokumenty i lidské vzpomínky)
- Ministerstvo pravdy – kdykoli na objednávku změní veškeré záznamy o události nebo člověku
- Nepohodlnou osobu je možné vaporizovat = vymazat z existence
Doublethink
- Dvojité myšlení = udržení dvou protikladných informací a zároveň jim pevně věřit
- Ministerstvo lásky – jsou zde mučírny pro politické vězně
- Ministerstvo pravdy – zabývá se lhaním
- Ministerstvo míru – řídí válku
- Ministerstvo hojnosti – má za následek hladomor
Newspeak
- Jásání nad prací Strany, nenávidět nepřítele, o ničem moc nepřemýšlet
- Jazyk vytvořený Ministerstvem pravdy
- Má nahradit angličtinu = oldspeak
- Co nemenší slovní zásoba = zabrání přemýšlení
- Veškeré lidské city, emoce přesměrovány na ideologii
Ideozločin
- Může být spáchán jak činy, tak i pouhými myšlenkami
- Jakýkoli zločin proti Straně
- Může být trestán i smrtí
Udržovací válka
- Válka není proto, aby se vyhrála, ale aby se stále udržovala
- Proti bohatnutí a myšlení lidí
- Válka lidi udržuje ve strachu a odrazuje od emocí radosti
Citát
- „VÁLKA JE MÍR, SVOBODA JE OTROCTVÍ, NEVĚDOMOST JE SÍLA“
- Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost; kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost
Další adaptace
- 1954 – první filmové zpracování
- 1984 – Velká Británie, režie Michal Radford
Inspirace daným dílem
- podobné téma: My (1920 – JevgenijemZamjatine, Konec civilizace (1931 – Aldouse Huxleyho), 451 Stupňů Fahrenheita (Ray Bradbury)
Kritika a přijetí
> Dobové vnímání díla
- V ČSR oficiálně zakázán – díla vycházela v exilových nakladatelstvích
- Považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů
- Kladná kritika, hlavně za to, že předpověděl budoucnost v mnoha ohledech (nové vynálezy – televizní obrazovky) a byl si vědom celosvětových socialistických tendencí
- V Čechách bylo dílo zakázáno a tak se zprostředkovávalo pomocí kopíráku a psaní přes psací stroje
Podobné dílo
- 451°Fahrenheita (Ray Bradbury) – svět, kde masmédia ovládají lidi, kteří jsou absolutně závislí na technice, hlavním motivem je pálení knih (451°F = teplota hoření papíru) – hlavní hrdina (Montag) začíná taktéž pochybovat a nakonec se proviní tím, že uchová knihy, které měl spálit. Na rozdíl od 1984 končí optimisticky.


