Bylo nás pět – rozbor díla k maturitě [10]

 

Kniha: Bylo nás pět

Autor: Karel Poláček

Přidal(a): Strny

 

 

 

 

Bylo nás pět
(česká meziválečná próza)
Literární druh: epika
Literární žánr: próza – román
Forma vypravování: ich forma – vypravěčem je Petr Bajza
Místo a čas děje: Rychnov nad Kněžnou, odehrává za první republiky
Útvar jazyka: spisovný, proložen nespisovným a hovorovým, nářečí (prauda, kořauka, kverlačka), autor používá v díle i řadu germanismů (př.: šamstr), knižní výrazy, archaismy, použití chlapeckého slangu – mnoho přímých řečí
Kompozice: Epizody jsou řazeny tak, jak šly za sebou od jara až do zimy. Dílo není dělené na kapitoly, ale je rozděleno na oddíly, které jsou graficky vyznačené.
Hl. myšlenka díla: jemná karikatura konvečního světa dospělých (drobných živnostníků, obchodníků), obraz maloměsta, používá laskavý humor

– autor vzpomíná na své dětství na maloměstě
– román napsal Poláček krátce před odchodem do Terezína
– poprvé vyšel po smrti autora, rok po 2.sv.v.

Námět: příběhy pětice mladíků, kteří spolu zažívají různé dobrodružství, zobrazení světa dospělých očima dětských
– kniha je poměrně volným sledem jednotlivých příhod a dobrodružství, jež potkávají vypravěče a
jeho čtyři kamarády: Čeňka Jirsáka, Antonína Bejvala, Edu Kemlinka a Pepka Zilvara z
chudobince

Postavy:
Péťa Bajza – vypravěč, veselý, rošťák, inteligentní, má velikou představivost, má malou sestru a bratra, jeho nejlepším kamarádem je Antonín Bejval
Tonda Bejval – Péťův spolužák, „vynálezce“, má různé bláznivé nápady, je namyšlený a lakomý
Čenda Jirsák – kamarád Péti, je pobožný, jeho koníčkem je sbírání hříchů ke svaté zpovědi
Eda Kemlink – další z kamarádů
Pepa Zilvar – z chudobince, kouří, vede dospělé řeči, statečný, jeho tatínek je žebrák
tatínek Bajza – majitel obchodu se smíšeným zbožím, přísný, ale zároveň i laskavý, poněkud opatrný na peníze
maminka Bajzová – hodná, rozumná, často zmírňuje tatínkovu přísnost
Kristýna – služka, pochází z horské vesnice Rampuše (odtud Rampepurda), bláznivá holka, všemu
se směje, ale má veliký strach z myší
Eva Svobodová – dcera cukráře, Petrova favoritka
pan Fajst – místní občan, starý mládenec, zapšklý moralista a milovník starých mravů
Vařekovi – lakomci, závistivci, nikomu nic nepřejí
pan Zilvar – otec Pepy Zilvara, bojoval ve válce a přišel o nohu, žije v chudobinci
Otakárek Soumar – syn továrníka, osamělý, má zálibu ve čtení mayovek, verneovek,…
chlapec z bohaté rodiny, rád by se kamarádil s ostatními chlapci, ale vychovatelka mu to nedovolí
Alfons Kasalický – artista z cirkusu, ve školních předmětech (s výjimkou tělocviku) příliš
neprospívá
Karel Páta – šprt, nepopulární

Děj:
Petrovi rodiče vlastní obchod. Petr má malou sestřičku Mančinku a staršího bratra, který už s nimi nebydlí, ale pracuje v Sudetech. Petr se často z legrace pere se služkou Kristýnou, které říká Rampepurda. Dělají si naschvály – například Petr jí dá do kufru mrtvou myš, aby se ulekla. Ale potom dostane vynadáno a brečí. Petr a jeho čtyři kamarádi prožívají různá klukovská dobrodružství. Ve městě je biograf, kam kluci rádi chodí. Lezou tam tajně, aby nemuseli platit. Kluci si také chtějí ochočit vosy, ale to se jim nepodaří. Chlapci čtou dobrodružné knížky a chtěli by cestovat, plánují si cestu do Itálie, ale samozřejmě ji neuskuteční. Hoši se perou s nepřátelskými Ješiňáky a Habrováky. Dělají si legraci z pana Fajsta, který věčně pomlouvá mládež, která ho nezdraví. Petr byl také několikrát navštívit Otakárka, který chce kamarády, ale nemá je, protože je bohatý a nesmí se s ostatními dětmi kamarádit, aby nepochytil špatné způsoby. Petr slíbil mamince, že bude paní Soumarové říkat “rukulíbám”, aby ukázal svoje dobré vychování, ale styděl se a neříkal to. Petr si od Otakárka půjčuje knížky. Otakárkově vychovatelce však malý Bajza není po chuti.
Příbuzní Vařekovi jdou občas Bajzovi navštívit, ti před nimi skrývají, že mají k obědu husu, protože by je za to Vařekovi kritizovali, že mají maso a člověk se pak diví, kam ty peníze přijdou.
Když do města přijede cirkus, Petřík touží vidět cizokrajná zvířata, proto je velmi hodný, pozorný, poslušný, nápomocný a vzorný, až to rodičům připadá podezřelé a myslí si, že onemocněl. Učí se, hraje na housle, nechodí ven s ostatními, hlídá Mančinku a nepere se s Rampepurdou. Když je ve městě cirkus, jeden chlapec z cirkusu, Alfons Kasalický, s nimi chodí do školy. Kluci jsou hrdí, že s ním mohou kamarádit. Petřík nakonec přesvědčí rodiče, aby všichni šli jednou do cirkusu. V cirkuse byl i Zilvar z chudobince, který u cirkusu pracoval, a proto mohl představení shlédnout bez placení. Petr a ostatní kluci chtějí v cirkuse taky vypomáhat, proto nosí zvířatům vodu. Přišel za nimi i Otakárek a taky jim pomáhá. Ale jeho vychovatelka udělá hysterickou scénu, že Otakárek je z bohaté rodiny a nebude dělat takovouhle práci. Ředitel cirkusu poté vyhodí všechny chlapce, pročež mu Čeněk Jirsák vynadá a má originální hřích ke zpovědi: “vynadal jsem cirkusákovi”.
Petr onemocní spálou. Zdají se mu dobrodružné sny, které považuje za skutečnost. Ve snu mu tatínek koupí slona indického – Jumba, který umí mluvit. Slon je obdivován celým městem. Spolu s Jumbem, Evou a ostatními kluky se vypraví do Indie. Navštíví krejčího, který pochází z Čech, spolu s ním se vypraví za maharádžou. Účastní se lovu tygrů. Zilvar se zamiluje do maharádžovy dcery a požádá o její ruku, je však dán do vězení. Princezna steskem onemocní, její matka má o ni strach, aby si něco neudělala, a proto přesvědčí maharádžu, aby dal Pepovi Zilvarovi šanci. Ten je vyveden z kobky, jsou mu dány tři otázky s tím, že pokud je zodpoví dostane princeznu za ženu, a pokud ne, bude o hlavu kratší. Zilvar je ale chytrý a dá pohotové odpovědi, brzy poté se koná svatba, avšak Pepovi to všechno vstoupilo do hlavy, takže už nemá o své kamarády zájem, proto se rozhodnou mu pomstít a Tonda Bejval po něm hodí během svatebního obřadu zkažené pštrosí vejce. Zilvar se vrhne na Petra, poněvadž je vždycky všechno na něj, a princezna na Evu, načež se strhne všeobecná mela. Pak se Péťa probere a zvolna mu dochází, že se mu to všecko jen zdálo.

Karel Poláček

– český humorista, novinář a filmový scenárista židovského původu
– ve svých humoristických románech se zaměřil na zobrazení tragikomedie maloměstského života
– redaktorem Lidových novin
– přihlásil se dobrovolně do transportu do Terezína, když do něho byla zařazena jeho životní družka
– zahynul v koncentračním táboře o rok později
Další díla:
Muži v ofsajdu – děj tohoto románu se odehrává v prostředí fotbalových klubů Viktorie Žižkov a Slavie Praha. Vysmívá se vášni fotbalového fanouškovství, které hrdiny vytrhává z banálnosti života.
Hostinec U Kamenného stolu – Za něj vydal malíř Rada, humoristický román.
(Pentalogie – Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno, 5. díl se ztratil)

Další autoři období:
Patří mezi demokratický proud meziválečné prózy:
Skupina spisovatelů, která se soustředila kolem Lidových novin, byli ovlivněni ideami prezidentem T. G. Masaryka. Scházeli se každý pátek u Čapků, proto se jim říká „Pátečníci“.

Karel Čapek
Josef Čapek
Eduard Bass
Spisovatel, moderátor, textař
Jaroslav Hašek
Prozaik, novinář, velký bohém, životní situace v dílech popisuje s humorem, ironií, nadsázkou
Ivan Olbracht





Další podobné materiály na webu: