Kniha: Hoši od bobří řeky
Autor: Jaroslav Foglar
Přidal(a): Martina Hladíková
Jaroslav Foglar
Literární kontext
V druhé polovině 20. století se česká literatura rozdělila do tří hlavních směrů:
Státní literatura:
- Byla široce publikovaná a podporovala tehdejší komunistický režim bez jakékoliv kritiky.
Mezi její významné autory patřili Václav Řezáč, Jan Otčenášek, Ota Pavel, Bohumil Hrabal, Ladislav Fuks a Vladimír Páral.
Literatura v exilu (také známá jako utlačovaná literatura):
- Stála v opozici vůči komunistickému režimu a byla vydávána mimo hranice Československa. Dostávala se do země nelegálně a její vlastnictví bylo považováno za trestný čin. Významná exilová nakladatelství zahrnovala 68 Publishers (založené Josefem Škvoreckým a jeho ženou), Index, Poezie mimo domov a Rozmluvy.
Klíčovými postavami byli Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Milan Kundera, Arnošt Lustig, Jiří Grůša a Egon Bondy.
- Tato literatura také vystupovala proti komunistickému režimu a šířila se tajně pomocí strojopisů nebo samizdatových edic jako Edice Petlice, Expedice a Kvart.
- Mezi její hlavní představitele patřili Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Karel Pecka, Jan Trefulka, Eva Kantůrková, Egon Hostovský a Jaroslav Putík. Po roce 1989 došlo k integraci těchto literárních směrů.
- Politická cenzura byla odstraněna, což umožnilo autorům publikovat libovolná díla, včetně těch, která byla kritická nebo neslučitelná s komunistickým režimem. Obnovily se mezinárodní vztahy a začala vznikat nezávislá nakladatelství.
Historický kontext:
- 8. května 1945: Konec druhé světové války, s vítězstvím mocností jako USA, Francie, Velká Británie a SSSR a porážkou Německa, Itálie a Japonska. Evropa byla rozdělena na východní a západní blok.
- 1948: Komunistický puč a zahájení nové éry.
- 1953: Úmrtí Gottwalda a Stalina vedlo k určitému uvolnění politické atmosféry. Jaro 1968: Pražské jaro, vrchol demokratizačního procesu a politického uvolnění.
- 21. srpna 1968: Invaze vojsk Varšavské smlouvy, která vyvolala třetí velkou vlnu emigrace. Leden 1969: Sebeupálení Jana Palacha jako protest proti komunistickému režimu.
- 70. – 80. léta: Doba normalizace, čistky v komunistické straně, zákaz politických organizací a přísná cenzura.
- 11. listopadu 1989: Sametová revoluce a konec komunistického režimu.
Rozbor: Hoši od bobří řeky
Téma:
- Dětská touha po dobrodružství. Zdůraznění důležitosti kolektivitu a kamarádství. Soulad s přírodou. Chlapci měli pro čtenáře představovat vzory správného chování.
Motivy:
- Dobrodružství, kamarádství, parta, příroda, dětství, dospívání, morálka, správné chování, odvaha, ušlechtilost.
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Román (rozsáhlý epický žánr)
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Kompozice:
- Chronologický děj
- Er-forma
- Rozdělení na krátké kapitoly (70)
Postavy:
- Rikitan – Vysokoškolský student. Učí chlapce k lásce k přírodě a správnému chování. Je jejich vzorem. Je zodpovědný, slušný a zvědavý. Má smysl pro humor a je pracovitý. Jde o samotného autora.
- Jirka – Vilíkův kamarád. Oba bydleli ve Staré čtvrti. Společně se jako první seznámí s Rikitan. Díky němu se Jirka i ostatní chlapci stanou zručnými, odvážnými a dobře vychovanými.
- Vilík – Jirkův kamarád.
- Luděk – Mluvčí všech chlapců. Ostatní chtěli být jako on. Byl tichý, ale uměl se rázně prosadit, byl silný a šikovný. Chlapci v něm viděli Roye, o kterém jim povídal Rikitan a měl být jejich vzorem dobrého chování.
- Kytičkář – Přezdívku získal díky svému herbáři, do kterého se neustále snažil najít nové kytičky.
- Pirát – Zajímal se o piráty a námořníky. Inkoustem si namaloval na ruku kotvu.
- Stopař – Přemýšlivý, rád četl dobrodružné romány.
- Šťoura – Do všeho šťoural a rýpal, byl urážlivý, ale postupně toto chování změnil.
- Mirek – Divoký chlapec, neuměl chvilku posedět. Byl mrštný a sportovně vybavený.
- Větrník – Nejvyšší z chlapců.
- Drobeček – Nejmenší hoch.
- Tichošlápek – Nejprve tichý a zakřiknutý, ale díky Rikitanovi a ostatním chlapcům se stane také silným a odvážným.
- Grizzly – Chlapec tlustší postavy.
Časoprostor:
- Stará čtvrť, Sluneční zátoka
- polovina 20. století
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Převažují krátké věty
- Častá přímá řeč
- Bohatá slovní zásoba
- Přirovnání (zářily jako červené zlato; chodili jako zmámení)
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – zář lucerny tančila po stromech)
Děj:
Jirka a Vilík se při cestě domů ze školy poperou s jinými chlapci. Rvačku uvidí neznámý muž, který se jim představí jako Rikitan, hraje s nimi různé hry a slíbí jim ještě větší dobrodružství než pouhou pouliční rvačku. Dvanáct chlapců a Rikitan se vydávají na dobrodružnou výpravu do temné rokle, kde zakládají společenství, které později pojmenují jako Hoši od Bobří řeky.
Hoši se s Rikitanem začnou pravidelně scházet a během prázdnin táboří a zažívají různá dobrodružství a sbírají bobříky za dobré činy nebo skutky, třeba za odvahu či chrabrost.