Romance pro křídlovku – rozbor díla (3)

 

Kniha: Romance pro křídlovku

Autor: František Hrubín

Přidal(a): Nika

 

František Hrubín (1910-1971)

• český spisovatel, básník (přírodní a milostná lyrika), dramatik, překladatel
• považován za zakladatele moderní české poezie pro děti (Dvakrát sedm pohádek)
• gymnázium, snaha vystudovat pedagogiku a filosofii (neúspěšně)
• narozen v Praze, bydlel v Lešanech
• po vypuknutí války otec narukoval, matka se stěhuje se syny do Lešan
• zaměstnán v Městské knihovně v Praze → později spisovatel z povolání
• svatba s Jarmilou Holou
• založení časopisu Mateřídouška, 1945-48 redaktorem
• ženatý, 2 děti
• častá kritika, že má příliš pesimistická díla, kritika spojení politiky a lit. (se Seifertem), zastal se zavřených autorů -> zákaz lit. činnosti -> povolení překladů s lit. pro děti
• pochován na Vyšehradském hřbitově

Díla:

• epické básně : Hirošima … (téma násilné smrti, u nejí časté že píše o smrti)
• drama : Srpnová neděle…
• próza : Zlatá reneta
• pro děti : Špalíček pohádek

 

Historický kontext

• Pozdní dílo F. Hrubína, velikán českého básnictví 20. století, do žádného směru se obecně nezařazuje
• 1956 na 2. sjezdu spisovatelů přednesl projev, ve kterém kritizoval schematizmus tehdejší oficiální literatury a požadoval svobodu vyjadřování pro umělce – zákaz tvorby, později pouze překlady
• Kritika spojení politiky a literatury – literatura služkou komunistů
• oživení literatury v důsledku 20. sjezdu komunistické strany Sovětského svazu, na sjezdu došlo k projevu na téma Stalinova kultu osobnosti, období zlomení kultu Stalina i Gottwalda
• 1. fáze české literatury – 60. léta : projev svobody, období demokratizace, vyrovnávání se s hříchy předešlých let, prolomená cenzura, vrchol Pražské jaro (v čele Dubček) → manifest 2000 slov – kritika komunistického systému, vydávané i knihy ze zahraničí, mnozí básníci ovlivněni existencionalismem, ale další přírodní lyrika
• Celkově umění více svobody, abstrakce v malířství, pop-art, zlatá éra populární hudby (Gott, Matuška, Vondráčková)
• Uvolnění v politice i kultuře, osamostatnění několika kolonií, kulturní a společenská revolta mládeže

 

Současníci:

• Vladimír Holan (Noc s Hamletem, Noc s Ofélií, Cesta mraku)

• Jaroslav Seifert a jeho období REFLEXIVNÍ LYRIKY (Píseň o Viktorce?)

• Jiří Orten (téma: mladí lidé pod těžkou dobou, existencialismus, velmi důležitý pro českou poezii; Ohnice (tušil svou smrt), Modrá kniha, Žíhaná kniha, Červená kniha – Deníky Jiřího Ortena)

 

Rozbor: Romance pro křídlovku (1962)

• Literární druh: lyriko-epika
• • volné verše bez rýmu → dílo se blíží k próze
  • časté opakování veršů
• Literární žánr: poema (lyrickoepická baladická báseň)
• Literární forma: poezie
• Literární směr: česká poezie 20. století, jinak do směru nezařazujeme

 

Téma

• Téma: navrácení se k dětství a dospělosti, nevinnosti a hříchu, síla a tragika lásky – láska a smrt jsou si blízké
• Motiv: příroda, pouť, láska, hvězdy, měsíc, křídlovka (na pouti a na hřbitově), život, smrt, břitva (symbol dospělosti), vesmír

 

Námět

• láska a smrt (kontrast) → „dva břehy“ (spirituální poezie)
  • Terina → čistá a upřímná láska, náhlá smrt
  • Tonka → pouze fyzický chtíč (protiklad lásky)
  • dědeček → přirozená smrt
• žárlivost → může vše zkazit
• život, budoucnost a láska → dar nad lidské síly
• Hrubínova prázdninová láska
• úvaha o životě, stáří a smrti → úvahy o smyslu bytí
• Založeno na kontrastech: štěstí x smutek, život x smrt, klidná příroda x divoká pouť, mládí x stáří, smrt mladé dívky x smrt starce, láska fyzická x platonická, Tonka x Terina (zkušená x nevinná)

 

Název: Romance po křídlovku

• Nástroj, který hraje na oslavách, ale také při pohřbívání mrtvých, romanci postava Františka zažila: vyložila bych si to jako lásku, která s námi zůstane během života i smrti, mojí druhou myšlenkou ohledně názvu je smrt Teriny, lepší by bylo dílo nazvat spíše baladou, takto názvy zaměňoval i Neruda

 

Autobiografie

• stejná místa jako autor, také zde první láska, děda také mrtvice

 

Kompoziční plán

• retrospektivní děj (ne chronologický)
• deníkový zápis
• více časových rovin, (1930, pouť 1933-34, 1961), tyto roviny nejsou nijak uspořádané, kapitoly označeny datem (21)
• budoucnost je zároveň minulostí, protože o ní autor vypráví zpětně, ale pro hl. mladou postavu je budoucí
• volný verš (moderní poezie), rým oslaben, významová složka > rým
• na začátku citát – z báje o Faethónovi, který neuřídil spřežení svého otce (kočár slunce) a zemřel – “Tento úkol je nad mé síly” , následně se v dílu tento motiv náročného úkolu opakuje v souvislosti s břitvou a dospíváním

 

Vypravěč

• ich- forma
• básník je hl. postavou

 

Lyrický subjekt

• touha po mladé nevinné dívce x divoké ženě

 

Jazyk a styl

• obecná čeština i básnické prostředky, převládá prozaická zásoba
• nová slovní spojení , slova citově zabarvená
• metafory, personifikace, přirovnání, eufemismy, opakování
• obměňování a opakování některých úseků (např. Musím bdít, Sedím v okně)

 

Charakteristika hl. postav

• Hlavní postavy
  • František – hlavní hrdina (autor), mládenec, stará se o dědu, zamilovaný (z Teriny si stvoří „bohyni“), rozplocený mezi dvěma ženami, žárlivý, myšlenky o životě a smrti
  • Terina – prostá, veselá, romantická, jemná, něžná a nevinná dívka od kolotočů (poutě), František ji miluje, umře (záškrt), madonna
• Vedlejší postavy
  • Tonka – bývalá Františkova dívka, divoká žena, hrubá (jedná bez servítek), zralá, pro Františka se stává lehkou děvou – svádí ho, opak Teriny
  • Viktor – závistivý, zamilovaný do Teriny, pracuje na pouti – chlapec od kolotočů – tradice lidí, co tam pracují, že se berou, pořád nosí na hlavě čepici, hraje na křídlovku, nabíjí pušky
  • dědeček Františka – starý pán po mrtvici, velice nemocný, vidí zemřelé lidi, umírá
  • další postavy – otec a teta (bydlí spolu)

 

Dějová osnova → 3 časové roviny

Lešany

• František se stará o svého dědečka (je po mrtvici)
  • vidí zemřelé lidi → František předstírá různé postavy (odpovídá na otázky,…)
• Setkání Františka a Teriny (přijíždí každý rok na lešanskou pouť  – s kolotočem)
  • na kolotoči (Viktor je žárlivě pozoruje)
  • zamilují se do sebe
  • sblíží se spolu a schází se
  • první polibek
  • František tají Terině, že dříve chodil s Tonkou (už ji nemiluje)
  • romantická schůzka (poslední noc) → Terina odjíždí
• František se vrací domů → dědeček umírá
  • „To jsi Ty, Františku?“ → poté skoná
  • František je nešťastný → ale musí žít dál (je plný lásky k Terině)
• Terina přijela po 3 letech → lešanská pouť
  • František ji nabídne sňatek → Terina není proti
  • Terina přijde s Viktorovou čepicí na hlavě (jen z žertů)
    • František ji uhodí čepicí do hlavy (ze žárlivostí) → konec jejich schůzek
    • odjezd Teriny
• Další rok → lešanská pouť
• František čeká na příjezd Teriny → chce se jí omluvit
  • Viktor mu oznámí, že Terina je mrtvá (zemřela na záškrt – v zimě)
• František se po letech setkává s Viktorem
  • mluví o Terině (kvůli ní se stáli soky)
  • rozhodnou se společně navštívit její hrob
  • Františkovi se oživí vzpomínky na Terinu a jejich stále živou lásku

 

Srovnání s jinými texty

• Vladimír Holan – Noc s Hamletem
• František Halas – Kohout plaší smrt
• Podobné prvky jako u Romea a Julie (tragická láska)

 

Filmové, divadelní aj. adaptace

• film: Romance pro křídlovku → drama / romantický / poetický, (Československo), 1966,
  režie: Otakar Vávra
• divadlo: Romance pro křídlovku, (Brno)

 

Celkové hodnocení

• knížka se příjemně čte → skvělý a hluboký námět
• někdy těžký jazyk a složitá interpretace textu
• zajímavé rozložení textu
• forma vzpomínek

 

Dojmy po přečtení – krásný příběh čisté lásky, i když tragický; těžký styl psaní (místy nudný)

Nejsilnější místo v knize – smrt Teriny (Františkovi je sděluje Viktor) + smrt dědečka

Nejslabší jevy – složitý styl psaní (chybí chronologická návaznost,…)

Aktuálnost – láska je stále aktuální téma

 

Citát z knihy – „Navždy mne bude víc
o člověka, z něhož břímě lásky a smrti
a břímě života vyrazí zpěv.“