Světová literatura 1945 – 60. léta – literární období

 

 Jméno: Světová literatura 1945 – 60. léta

 Přidal(a): Magdaléna Foltýnová

 

Světová literatura 1945 – 60. léta

  • Po porážce nacistů se vyčerpali společné cíle Sovětského svazu a Spojenců a začíná éra ideologického soupeření, vyústí ve Studenou válku
  • 1946 Churchill varuje před rozpínavostí Sovětského svazu a bolševizací → Trumanova doktrína (1946) – je třeba zlepšit materiální situaci Evropy a zabránit její bolševizaci – přesunout průmyslové a zemědělské zboží z Ameriky do Evropy – Maršálův plán
  • Zákaz od Sovět. Svazu tuto půjčku přijmout – nabízí náhradu, hospodářskou pomoc – jednalo se o pouze o demonstrativní formální možnost (sám Sovět. Svaz na tom byl špatně)
    • Komunisté se snaží dostat k moci i v Asii – Vietnamská a Korejská válka
  • Německo je vyzbrojováno – znovu se stává evropskou velmocí
  • Evropa se rozštěpila na Východní a Západní blok (všichni se báli, aby i v jejich zemi nepropukl převrat, např. ve Francii málem došlo k převratu)
  • První myšlenka nějakého společenství mezi Německem a Francií (Adenhauer a Digol)
  • Ve Španělsku a Portugalsku se udržel Frankův fašistický režim
  • V západní Evropě: svobodný projev, umění a ani literatura nejsou cenzurovány, není moc intenzivní pátrání po nacistech (až v 60. letech)
  • Francie: existencionalismus – absurdní drama a nový román
  • Itálie: neorealismus – řešící sociální problémy
  • Anglie: satirická levicová tvorba – Rozhněvaní muži, špionážní romány
  • Německo: Skupina 47 – mladí autoři, snaží se vyrovnat se s nacistickou minulostí a kriticky se vymezovat vůči německé společnosti v poválečné éře

 

Existencialismus

  • Zrodil se z myšlenky německého filosofa a dánského filosofa
    • Fenomenologie – zabývá se možnostmi lidského poznání, každé poznání je determinováno časem a prostorem, to znamená: naše zkušenosti jsou ovlivněny tím, kde jsme k nim dopěli, jak a kdy, východiskem je skepse, že nejsme schopni poznat objektivní realitu, existují pouze stovky a tisíce subjektivním realit každého jedince, jediné co mají všichni společné je smrt – činí lidský život absurdní
  • Existence jako taková je absurdní a nemá vyšší smysl než smrt, pro něj je východisko on sám a jeho potřeby
  • Jsou přesvědčeni o nesmyslnosti života, protože stejně umřeme
  • Ateisté → tíhnou k levicovým směrům
    • Nihilismus – nevidí důvod vůbec v ničem
  • Působí na okolí jako bohém a jako nevychovaný člověk, je nepříjemný společník, zároveň uznávají jiné bytosti – nemá důvod někoho zabíjet, nevidí smysl v heroických činech
    • „Každý máme jeden život a je na nás abychom ho žili podle sebe, a co nejvíc umíme“, „Jenom já sama si můžu za omezování a svou nesvobodu“
  • Největší zájem o existencialismus je ve Francii
    • Existencialisté vnímají svět subjektivně, očima jedince izolovaného od společnosti
    • Člověk žije ve společnosti, světě, které nerozumí
    • Vše je konfrontováno s konečnou smrtí, která bere životu smysl
    • Veškeré jednání hlavních hrdinů je proto konfrontováno s vědomím, blížící se smrti – Existenciální (existenční) situace – hrdina ví, že mu jde o život, existenci, stavět před morální volbu, nevidí důvod pro svou oběť – jenom proto že by se proto sám rozhodl, nebo proto, že toho má sám dost
      • Hlavní hrdina je o samotě, a odcizený → nerozumí společnosti (romantismus)
      • Nerespektuje konvence, pravidla, subjektivní, egocentrický, nekonvenční, ironický
    • Zápletka: absurdní situace vyvolávající silnou psychickou zápletku, situace, které se dotýkají vlastní existence (to že nemá kde bydlet…)

 

Albert Camus

  • Narodil se v Alžírsku, vyrůstal ve skromných poměrech, jeho otec padl v první světové válce, jeho matka byla hluchá
  • Živil se jako novinář, věnoval se divadlu
  • 1934 vstupuje do komunistické strany Francie – hned z ní zase vystupuje
  • Byl vážně nemocný tuberkulózou, poznal svou první ženu, vznikla partička kolem jejich divadla, chtěli kampovat po Evropě – měli jet do ČS, den před odjezdem zjistil, že jeho žena spí s jejím doktorem – odjíždí do Prahy sám jako samotář
  • *Rub a líc
  • Jeho období dělíme na dvě části:
    • a) absurdní – zahajuje esejí *Mýtus o Sysifovi
      • mýtus o nekonečné práci jako trest Sysifovi, člověk se osvobodí, pokud přijme situaci takovou jaká je a nebrání se jí, smyslem je přijmout trest a svobodně ho plnit = paralela na princip života – užívám život takový jaký je
    • *Cizinec
      • prostředí Alžírska, vypráví příběh typického existencionalisty, který se prostřednictvím osudu dostává do absurdních situací, které nakonec vyústí v jeho smrt, východisko je, že minulost je mrtvá, přítomnost je pudová a neexistuje budoucnost
    • *Caligula
      • divadelní hra, pro Camuse je to příklad toho kam je až možné se dostat pokud člověk rezignuje na svojí svobodu, pokud má jeden člověk možnost se realizovat na úkor ostatních, další myšlenka je že i Caligula je konečný, i když se budou dít sebevětší hrůzy, tak nakonec i ty skončí

 

Jean Paul Sartre

  • 1964 odmítl převzít Nobelovu cenu – neuznává autority a ceny autorit, jeho dílo má přimět lidi uvědomit si svou svobodu díky absurditě své existence
  • Levicového smýšlení, velice kritický po své návštěvě ČS
    • Nevolnost
      • Hlavní hrdina si uvědomuje absurditu svého života. Který skončí, a proto je mu nevolno
    • Zeď (soubor povídek)
      • Zeď
        • Hlavní hrdinové se ocitají blízko smrti
        • To ovlivní jejich chování, pochopí, že nemají žádný vliv na svůj osud ani na osud svého okolí
      • Bytí a nicota
        • Na světě existují dvě formy existence bytí o sobě 2. bytí pro sebe
        • Uvědomění si rozdílu mezi bytím jedince (vědomé) a bytím světa (nevědomé) vytváří pocit odcizení
        • Člověk je tvor odsouzený ke svobodě – uvědomění si své vlastní vůle, kterou může popřít pouze svým konáním
        • Veškeré věci jsou závislé na vůli lidí

 

Neorealismus

  • Poválečná Itálie, vzniká v troskách a rozvalinách osvobozené Itálie po 2. sv. v., nejdříve se projevuje ve filmovém průmyslu (snažení zachytit realitu) a z toho vzniká literatura
  • Nejprve vznikl jako reportáže, hrané scénky přímo z ulic Říma a Benátek, krátké příběhy s amatérskými herci – odpovídají realitě – až později lit. zpracováno → autoři nejprve filmaři pak spisovatelé
  • Celkově se v první polovině 20. století hodně filmovalo, nicméně stará produkce neodpovídala skutečnosti (propaganda)
  • Kameraman = režisér = ten, kdo si vymyslí příběh
  • Reportážní duch – krátké filmy dokumentárního styly
  • Kriticky zachytit Itálii, její primitivní společnost, seznámit Italy s tím, co se stalo (neměli pojem o tom co se dělo v Evropě, vše bylo přeinterpretováno Mussolinim)
  • Mají ukázat podprůměrnost, maloměstskost, zaostalost, naivitu, hloupost a ignoraci Italů – Italové si uvědomí válku až při osvobozování Itálie
  • Má otevřít Italům oči, ukázat kde jsou oni a kde zbytek Evropy
  • Sociálně kritické angažování literatury
    • Hlavni hrdinové – obyčejní lidé = demostrace ubohosti a průměrnosti
    • Ukazování šoku při potkání US/UK armády – velmi velký rozdíl (domácí kulturní šok)

 

Alberto Moravia (1907 – 1990)

  • Horalka (román)
    • 1944 na konci války – retrospektivní vyprávění hrdinky, která má na starosti svoji dceru, musejí se dostat z Říma, který je neustále bombardován
    • Celý příběh skrz vědomí matky – znova zažívá příběh, vedlejší dějové linie (její život, původ – už i její život je velmi ubohý)
    • Konfrontace s životem v horských vesnicích, komunistické hnutí, z čeho se dalo žít
  • Římanka (román)
    • Příběh mladé dívky, zamilované, ale její matka chce aby se stala modelkou – dojde k odchodu od matky a její láska ji opustí, musí se živit sama a stane se prostitutkou, matka s tim souhlasí, jelikož ji její dcera zaručuje existenci
    • Taky ukázání, kdo všechno za těmi prostitutkami chodí – něco tam je špatně nastavené – prinicipi oficiální pseudomorálky

 

Skupina 47

  • Představitelé: Heinrich Böll, Ginter Grass, Zick Friedlens
    • Jejich romány se odehrávají mezi bezprostřední přítomností a minulostí konce 19. a zač. 20 století – oblast historie pokračuje až do 40. a 50. let 20. století – Německo prošlo výraznými změnami prostředí
    • Velice často dochází k použití subjektivního vypravěče – jedna z postav vypráví svůj příběh – co předcházelo současnosti
    • Často je několik hlavních hrdinů (každý si na něco vzpomíná)
  • Tato skupina je typická i tím že hodně improvizuje a zapojuje celou řadu žánrů a forem v jednom díle
  • Agitační literatura, má vychovávat a působit na morálku čtenáře – vědomé společenské umění
  • Časopis Ruf – působit na veřejné mínění protinacisticky, zrušen a založen nový časopis Skorpion
  • Rozpadla se v roce 77, ale už v roce 67 začínají v Německu studentské bouře a začínají se rozcházet
  • Politicky angažovaná skupina, s cílem mravní obrodu německého národa, snažila se povznést německou literaturu
  • Při založení se měla pokoušet pomáhat učit Němce demokracii

 

Heinrich Böll

  • Kriticky reflektoval Německo, Němci mají převzít zodpovědnost za zrůdnosti, které spáchali v Německu a Rusku
  • Má pozici katolíka – upozorňuje na tu nekřesťanskost, která spáchala toto zlo
  • Musel nastoupit službu ve Wehrmachtu, nasazen na východní frontě, padl do Sovětského zajetí, 1947 se navrátil do Německa – začíná se živit jako nezávislý spisovatel, zkouší psát beletrii / povídky (zasazované do prostoru jeho zajetí, nebo do doby před válkou) – mají velký úspěch – živí se jako romanopisec
  • Zabývá se přetrváváním německého nacionalistického smýšlení i po válce
  • Byl i kulturním aktivistou
  • 1972 získal Nobelovu cenu za literaturu
    • Biliard o půl desáté
      • zachycuje život tří generací rodiny Fähmelů v časoprostoru Německa počátku 20. století až do počátku Spolkové Republiky Německa
      • Celý děj se odehrává v průběhu jednoho dně, chystá se rodinná oslava architekta Fähmela, různí členové rodiny si vzpomínají na to, co se jim v rodině stalo za posledních 50. let (Weimarská republika, hospodářské krize, nástup nacismu…)
    • Klaunovy názory (Ansichten des Klaunes)
      • Hans Schmier je hlavní hrdina, pochází z velmi bohaté městské rodiny, během nacismu se s nimi názorově rozchází, zříká se své rodiny a odchází se živit jako klaun, po válce se seznámí s dívkou Marií, která ho podvede a nakonec si vezme za muže politika – zklame ho to, ztratí tím veškeré své zázemí, stává se z něj žebrák (→ podívejte se, jak konči naše charakterní elita u nás)
    • Byl to zároveň politický aktivista, v roce 68 byl v Praze, prosadil se zveřejnění Pražského Jara → nebylo mu prodlouženo vízum – musel se vrátit do Německa, u nás byli jeho knihy zakázány
    • Udržoval korespondence s Václavem Havlem, pomáhal utečencům z Česka se začleněním do německé společnosti
    • Prezident Penklubu (mezinárodní spisovatelská společnost)

 

Günter Grass

  • 1927-2015, narodil se v dnešním Gdaňsku (po 1. sv. válce mezinárodní přístav, pod správou Společnosti národů, stal se jednou ze záminek 2. svět. Války)
  • Dobrovolně vstoupil do jednotek SS, v dubnu 45. byl zajat americkou armádou, těžce zraněn, léčil se v Mariánských lázních
  • Po válce se začal učit kameníkem, vyučil se uměleckým sochařem a malířem, v Paříži začne psát – objeví v sobě potřebu reflektovat psychologicky své zážitky Gdaňská trilogie: nejznámější dílo Plechový bubínek
    • Hrdinou je Oskar Matsherat – zakrslý chlapec, předstírá mentální retardaci tím, že nemluví a veškeré své reakce sděluje skrze svůj plechový bubínek, na který ťuká, mentálně byl ale plně vyspělý a vnímavý, toto mu ale umožňuje být svědkem událostí a konverzací kterých by se ale jako zdraví nemohl zúčastnit, okolí ho nebere vážně, v jeho přítomnosti se neobává naprosto otevřeně mluvit – společnost je tím pádem odtajněna, ukazuje pravé názory bez přetvářky
    • On nechce, aby byl ovlivňován ostatními (svým otcem) proto předstírá mentální zaostalost

 

Anglo-americká poválečná literatura

  • V této literatuře se promítají jak zážitky z druhé sv. války tak i soc. kritika anglické a americké společnosti → jejího sociálního zřízení, hodnot, morálky ať už jednotlivců tak i konkrétních vrstev
  • Spisovatelé, kteří se narodili v angl. Koloniích: Austrálie, Indie – zažili války v Indonésii a Tichomoří – jejich nepřítelem je Japonsko ne Německo
  • Není tak vyprofilovaná v tom kdo je dobrý a kdo ne
  • Budování politiky západu – silný anti bolševismus, hledání špiónů KGB a s tím souvisejících politických procesů

 

James Clavel (1924-1994)

  • Král Krysa
    • Děj se odehrává v zajateckém táboře na ostrově Jáva
    • Hlavní hrdina přichází do situace kdy voják King „Král“ (později „Krysa“) vynalezne způsob jak se někdo kdo je mimo tábor nula může díky své podnikavosti prosadit
    • King má všechno co je v táboře nedostatkové, korumpuje své vojenské nadřízené, kolegy → vytváří si velmi pěkný život v táboře
    • Peter Marloe – s hlavním hrdinou se dají dohromady – začnou chovat krysy, jejich maso prodávají za vysokou cenu ostatním vězňům, aniž by ostatní tušili, že se jedná o krysí maso
    • Prostředí Tichomoří, tábor není nijak zvlášť hlídán – není kam utéct
    • Téma: na jaké dno může člověk spadnout, končí to osvobozením tábora
    • Z roku 1962
    • Vykazuje prvky reportáže, popisy prostředí, psychiky, vývoj, silné naturalistické líčení psychické a fyzické týrání vězňů

 

Normal Mailer

  • Letecký inženýr, nasazen v Tichomoří, po válce z armády odešel – kvůli fanatičnosti jak z japonské tak i americké strany
  • Ve své době slavný novinář – „Proč jsem ve Vietnamu“, „Proč jsme ve válce! – polemika s Georgem Bushem jr.
  • Nazí a mrtvý
    • Vypráví o americké jednotce, která dobývá ostrov obsazený Japonci
    • Kolektivní hrdina (podobné jako o Barbusse či Remarqua) – každý člen jednotky má svůj příběh
    • Reportážní román, vylíčena psychika vojáků, bojí se, nevidí svého nepřítele, nepřirozené prostředí džungle
    • Kritika armády a jejich hodnot, podstat – neumí s člověkem zacházet lidsky, iracionální respektování rozkazů
    • Zfilmován až v 70. letech
  • Opouští armádu, studuje univerzity – pozná se se známou herečkou, umožňuje mu pak se prosadit v oblasti scenáristiky
  • Armády noci
    • Popisující velkou demonstraci „pochod na Pentagon
    • První část: pochod samotný a jeho rozehnání, druhá část: způsob jeho organizace
  • Kritika velmocenské politiky, v níž není prostor pro úctu k životu jednotlivce

 

Kurt Vonegut

  • Jeho rodiče emigrovali z Německa do USA, během WW2 nasazen jako americký občan do Německa – zajat nacisty, dostal se do zajateckého tábora do Drážďan (silně bombardován na konci války)
  • Zachránil se na jatkách, kde pracoval, ve sklepení se dveřmi č. 5
  • Má velmi specifický přístup k literatuře, jeho hrdinové mohou cestovat v čase – zdá se jim o tom, cestují do své minulosti – zážitky z jejich života Billy Pilgrim
  • Jatka číslo 5
  • Uznávaný novinář, zasazoval se o lepší americkou kulturu a společnost – kritika konzumní a imperiální politiky USA → Snídaně šampiónů
    • Prostor amerického maloměsta, popisovány hodnoty jako materiální vlastnictví, jazyková negramotnost, neschopnost cokoliv číst, koukání se stále na televizi, obliba nakupování atd.
  • Mechanické piano
    • Čistý science-fiction literatura (v USA považováno sci-fi za brakovou literaturu)
    • Jedná se o dobu, kdy roboti řídí lidskou společnost – lidé pouze konzumují, užívají si, roboti rozhodují o velké politice, organizují školství, daně → cíl konzumní společnost, vytvořit roboty do kuchyně… – usilujeme o takovou společnost

 

William Styron

  • Pochází z jihu – situace zde je velmi podobná jako před válkou Severu proti Jihu, většina země je zemědělská, ve svých názorech velmi konzervativní, rasističtí, zaostalá civilizace
  • Utíká odtud „Byred land“, „arktický kraj“ do New Yorku – kurzy tvůrčího psaní, seznamuje se s celosvětovou situací a s tím co se v Evropě odehrálo, setkává se s emigrantskou komunitou → fascinuje ho to, jedinečnost zážitků obyčejných lidí – změna jejich psychiky, nejvíce ho zajímá reflexe lidí, kteří zažívají osudové okamžiky – ‚americký Dostojevský‘
  • Vrcholem jeho tvorby je Sofiina volba
    • Román napsán originálním způsobem, psychologický román, zabývá se vědomím tří postav a jejich životním postojem
    • Průvodcem příběhu je novinář Stingl, vypravěči jsou de facto tři
    • Stingl potkává milenecký pár, Sofie Zawiskovska a Nathan Landauer, Stingovi se líbí Sofie, výstavba je klasický trojúhelník – má přinést problém, všechny postavy hlavně Sofie mají své tajemství – chladným způsobem vyplouvá na povrch, hlavní příběh se ukazuje pomocí blesků, které nás vrací zpátky do Polska do doby před WW1 a poté do příchodu nacistů, je neustále stavěna do pozice volby
    • Popisována psychika Sofie – je psychicky narušena, žije velmi nezávazným životem, aby se odreagovala
  • Doznání Natha Turnera
    • Popisuje události spojené s povstáním černošských otroků 1831, vyšla na konci 50. let
    • Popisován rasismus nejen bělošský ale i černošský
    • Myšlenka je, že je absurdní jakýkoliv rasismus, jelikož je založen na nevzdělanosti a iracionalitě – není na něm nic positivního a jeho konce nemohou být dobré
    • Rasismus se může kdykoliv otočit proti rasistovi (příklad i rodiny Sofie)

 

Joseph Heller

  • Proslavil se díky svému románu Hlava 22
  • Zúčastnil se vojenských operací v jižní Evropě – osvobozování Itálie
  • Po válce odešel z armády a stal se z něj ostrý kritik armády, nejvíce se trefoval do vojenského zákonodárství, jehož absurditu a komičnost ztvárnil v Hlavě 22
    • John Yosarian – snaží se dostat podle práva z armády, poté co odlétal požadovaný počet hodin, není mu to umožněno a jeho služba je neustále prodlužována
    • Snaží se dostat ven na základě Hlavy 22 – umožňuje propustit z armády duševně nemocného člověka – sám se přihlásí s důvodem na duševní poruchu, Hlava ale zároveň říká, že pokud se člověk sám udá, tak není duševně chorý a nemůže být propuštěn
    • Autoritářská hierarchie

 

Poválečná Anglie – rozhněvaní mladí muži (Young angry man)

  • Spisovatelská generace, v 50. letech 20. století v Anglii
  • Spojovala je jednotná nonkonformní pozice vůči anglické společnosti, konkrétně: odmítání anglických konzervativních hodnot, kastovnictví (zabraňování míchání společenských vrstev na základě moci a bohatství – absurdní systém, limitováni majetkem, společnost je vevnitř silně nedemokratická)
  • Společnou hodnotou je levicové přesvědčení a názory, tvoří se na univerzitách – velké množství emigrantů, sebereflexe Anglie – napravení chyb z války, na univerzitách se snadno tyto trendy o sebereflexi přijímají, velké množství lidí → mnohem otevřenější, velkým rozčarováním emigrantů z Čech v 50. letech – studenti je nechtějí poslouchat, nechtějí slyšet, že pokud se k moci dostanou proletáři tak je to špatný (Profesor Krejčí)
  • Společné rysy mladého hrdiny: mladý student, vrcholí své studium a má se zapojit do společenského dění – paralely se spisovateli
  • Čtenář s tímto děním ale nesoucítí → odpor
    • A) hrdina se tomu může otevřeně postavit (ztráta zaměstnání, sociální nejistoty)
    • B) Přizpůsobit se, rezignuje na svůj kritický pohled, přizpůsobí se požadavkům dobové morálky
  • Prototyp antihrdiny – čtenář se s ním může těžko identifikovat, ale zároveň v něm spatřuje logický produkt doby (rozumí tomu proč se tak chová)
  • Ukazuje, že z celé řady lidí se může stát antihrdina, kvůli systému, který nutí chovat se pokrytecky, rezignovat na ideály, cení poslušnost, ctí oddanost, loajalitu → hrdina je frustrován, vybíjí si frustraci tam, kde může – soukromí, jeho rodina, jeho nejbližší

 

John Osborne (1929-1994)

  • Dramatik a scénárista
  • Po válce se zabývá dramatickou tvorbou kritizující anglické kastovnictví, sociální politiku a hodnoty
  • Ohlédni se v hněvu
    • Divadelní hra, dopsána 1956
    • Spadá do tzv. Kuchyňského realismu: kitchen realism, normální obyčejná domácnost a její problémy, problémy z domácnosti, doplácí na anglickou stratifikaci – manželství
    • Příběh mladého podnikatele, zamiluje se do dcery bohatého důstojníka britského loďstva, vezmou se, nerovnoměrný vztah, hlavnímu hrdinovi to je dáváno najevo, to ho pořád žene, aby byl výkonnější a lepší → nedaří se mu to, to postupně likviduje vztah, ona poté otěhotní, on začne pít, začne jí bít → ona těhotná uteče a potratí
    • Příběh začíná poněkud idylicky (romantismus), to se naprosto zničí
    • Ctižádost společnosti je nastavena někde jinde
  • Komik
    • Hra, popisuje příběh úspěšného herce, na vrcholu své kariéry přestává být populární, zmenšuje se jeho úspěch → frustrace, pocit méněcennosti, za každou cenu získat publikum zpět, neustálé protahování kariéry

 

USA

Beat generation (Bítníci/Blažená generace)

  • Hnutí, které vrcholí v 50. letech v San Francisku, Nord Beach, všichni původní autoři se tam stěhují
  • Umění konfrontování, nekonformní úkaz společnosti, která se vymezuje vůči tradičním hodnotám, tradiční literární kritice a bude tvořena na základě vlastních zkušeností z nevázaného, nezodpovědného, ale svobodného života
  • Hlavní představitelé se spojují během univerzitního studia (Columbian University) – místo normálního života se seberou a toulají se napříč USA a získávají různé zkušenosti (drogy, promiskuita, zlodějiny…), potkávají se a mluví s různými lidmi, žijí na okraji společnosti → ro se projeví na jejich tvorbě
  • Vědomí pod vlivem drog, deprese, deziluze
  • Na pokraji snu a reality
  • Při jeho předávání, cíl aby byl navázaný silný vztah s jeho příjemcem
  • Nejdříve jsou tato díla recitována a postupně bude docházet ke konání happeningů
  • Typické je prozaizovaná poezie a asociativní próza používající metodu proudu vědomí
  • Inspirace se hledá i v orientální poezii, budhismus – nový smysl života
  • Inspirací je i jazz
  • Vrcholným dílem se stalo Kvílení – vyvrcholilo kontroverzí celého tohoto směru, podána žaloba, kvůli jeho amorálnosti a špatnému vlivu na americkou mládež – 1956, soud rozhodne, že se jedná o umění, nesmí být zakázáno
  • → celoamerický fenomén → hnutí Hippies

 

Allan Ginsberg (1926-1997)

  • Studoval na Columbijské univerzitě, židovského původu a homosexuál, levicové smýšlení
  • Vyrůstal sám s duševně chorou matkou – epilepsie
  • Rozhodl se pro nonkonformní život na univerzitě (studoval filosofii) – odešel z univerzity, toulali se po USA, drogy, sex, drobná kriminalita
  • Byl v léčebně, seznámil se zde se Solomonem
  • Ve své poezii kritizuje americkou konzumní společnost, její morálku a konvence, stylizuje se do postavy vizionáře, vyrovnává se s jeho homosexualitou, s americkým rasismem, velice otevřeně mluví i o nemoci své matky
  • On je tím kdo zpropaguje beatnické umění
  • Prozaizovaná literatura – chybí rým, jde o emoce
  • Hodně pracoval se surrealismem
  • Kvílení
    • Pohybuje se mezi normálním vnímáním a surrealistickým
    • Proud vědomí – toho co se mu honí hlavou
  • Kaddiš a jiné básně
    • Kaddiš je židovská modlitba za zemřelé (křesťanská je Panychida od Holana)
  • Pád Ameriky

 

Jack Kerouac

  • Prozaik, začíná se svou prózou až po seznámení s Ginsbergem
  • Dílo Městečko a velkoměsto
    • Biografické, o vyrůstání v malém městě, hodnoty, etika a prostředí malého města, konflikty s rodiči, a poté odchod z rodinného prostředí do velkoměsta San Francisco
    • Propadne alkoholu, táhne ke dnu celou rodinu – sebestředný
    • Sám Keruac má za sebou tento příběh
  • Začne psát metodou asociativního psaní, jeho text odráží proud jeho vědomí – proud vědomí hlavního hrdiny, hlavních hrdinů → text nevykazuje tradiční stavbu, není členěn na kapitoly, je psán na desítky metrů dlouhé papírové role
  • Na cestě
    • Román, v té době asi nevíce čtená próza, nejvíce ho proslaví
    • Příběh náhodného setkání dvou naprosto odlišných jedinců – introvertního spisovatele Sala Paradise s excentrickým a živelným Deanem Moriartym
    • Potřebují si na této cestě vyčistit hlavu, extrovert donutí i toho introverta vyzkoušet různé věci → různé setkání s různými lidmi, množství rozhovorů, sexuální zkušenosti, drogové zkušenosti, potulování se