Kniha: Záhada hlavolamu
Autor: Jaroslav Foglar
Přidal(a): Martina Hladíková
Jaroslav Foglar
Literární kontext
V druhé polovině 20. století se česká literatura dělila na tři směry:
- Literatura oficiální
-
- Byla běžně publikována
- Literatura podporovala nebo nezpochybňovala komunistickou vládu
- Hlavní autoři: Václav Řezáč, Jan Otčenášek, Ota Pavel, Bohumil Hrabal, Ladislav Fuks, Vladimír Páral
- Literatura exilová (nebo také umlčovaná)
-
- Literatura nesouhlasící s komunistickou ideologií
- Byla vydávána za hranicemi ČSR
- Do ČSR se dostávala ilegálně, její vlastnictví bylo zakázáno
- Mezi nejznámější exilová nakladatelství patřily 68 Publishers (založeno Josefem Škvoreckým a jeho ženou), Index, Poezie mimo domov, Rozmluvy
- Hlavní autoři: Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Milan Kundera, Arnošt Lustig, Jiří Grůša, Egon Bondy
- Literatura samizdatová
-
- Tvorba autorů se také nehodila komunismu
- Je rozmnožována tajně psacím strojem, což bylo také zakázáno, nebo pomocí samizdatových edic (např. Edice Petlice, Expedice, Kvart)
- Hlavní autoři: Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Karel Pecka, Jan Trefulka, Eva Kantůrková, Egon Hostovský, Jaroslav Putík
- Po roce 1989 se tři literární směry spojily
- Konec politické cenzury – spisovatelé mohli publikovat jakékoli knihy, i ty, které kritizovaly nebo se nehodily komunistickému režimu
- Obnova kontaktů se světem
- Vznik soukromých nakladatelství
Historický kontext 8. 5. 1945 – konec 2. světové války
- vítězové: USA, Francie, Velká Británie a SSSR
- poražení: Německo, Itálie a Japonsko o osvoboditelé si pomyslně rozdělili Evropu na východní a západní blok
- 1948 – komunistický puč, nástup nového režimu
- 1953 – umírá Gottwald a Stalin, mírnější uvolnění režimu
- jaro 1968 – tzv. Pražské jaro, vrchol demokratizace, politické uvolnění
- 21. 8. 1968 – okupace vojsky Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharsko, Maďarsko, NDR), 3. velká vlna emigrace (první dvě: 1938-39, 1948)
- leden 1969 – upálení Jana Palacha jako protest proti komunistickému režimu
- 70. a 80. léta – tzv. normalizace, čistky v komunistické straně, zrušení mnoha politických organizace (Junák, Sokol a další), přísná cenzura
- 11. 11. 1989 – Sametová revoluce, svrhnutí režimu
Rozbor: Záhada Hlavolamu
Téma:
- Dětská touha po dobrodružství. Zdůraznění důležitosti kolektivitu a kamarádství. Chlapci měli pro čtenáře představovat vzory správného chování.
Motivy:
- Dobrodružství, kamarádství, parta, nebezpečí, dětství, dospívání, morálka, správné chování, odvaha, ušlechtilost.
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Román (rozsáhlý epický žánr)
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Kompozice:
- Chronologický děj
- Er-forma
- Rozdělení na krátké kapitoly
Postavy:
- Mirek Dušín – Vůdce Rychlých šípů. Je nejstarší z chlapců a nejmoudřejší. Je spravedlivý, slušný a přemýšlivý.
- Jarka Metelka – Druhý nejstarší chlapec. Vymyslel název klubu. Je všímavý a má dobré detektivní schopnosti.
- Jindra Hojer – Přátelský, vždy upravený.
- Rychlonožka – Jeho přezdívka vznikla díky jeho skvělým běžeckým schopnostem. Je upovídaný, ale někdy se příliš chlubí.
- Červenáček – Přezdívaný kvůli červené čepici, kterou neustále nosí. Nezkazí žádnou legraci. Na čas se přidal ke konkurenční partě, ale když ho hoši z Rychlých šípů zachrání, když ho drží Vontové, usmíří se.
- Otakar Losna – Slušný a čestný. Chce být vůdcem Vontů. Zároveň se kamarádí s chlapci z Rychlých šípů.
- Štěpán Mažňák – Losnův konkurent, který také usiluje o to stát se Velkým Vontem. Na rozdíl od něho se chová hrubě, nepřátelsky a útočně.
- Jan Tleskač – Zámečník, jehož deník najdou chlapci z Rychlých šípů. Vynalezl létací kolo.
- Em – Takto je přezdíván v Tleskačově deníku, ve skutečnosti jde o Mažňákova otce. Byl Tleskačovým mistrem. Zabil ho, aby získal létající kolo. Proto ukradne ježka v kleci, ve kterém se ukrývá jeho plánek, ale umírá.
- Bublina – Poslušný a svědomitý pes. Je přítelem hochů a snaží se jim pomáhat. Zemřel při jedné z nebezpečných cest u Vontů.
Časoprostor:
- Stínadla a Druhá Strana
- polovina 20. století
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Hovorové výrazy
- Časté dialogy mezi chlapci
- Častá přirovnání
- Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají)
Děj:
Klub Rychlých šípů začne vydávat pro další chlapce i děvčata věstník, který se později přemění na časopis TAM-TAM. Když se na zdi objeví kresba tajemného ježka v kleci, snaží se o ní zjistit co nejvíce informací, aby mohli do svého časopisu napsat zajímavou reportáž. Vydají se do Stínadel, odkud ježek v kleci pochází. Jde o nebezpečnou cestu, protože Stínadla hlídá místní chlapecká skupina Vontů. Aby chlapci z Rychlých šípů nebyli nápadní, pořídí si žluté špendlíky, které jsou znamením příslušnosti k Vontům. Nejde s nimi Červenáček, protože šel tajně do Stínadel už dříve, ale nedokáže vysvětlit proč.
Chlapci najdou deník Jana Tleskače a tajnou chodbu v podzemí. Z deníku se dozví, že Jan Tleskač vynalezl létací kolo, jehož plánem je ukrytý v ježkovi v kleci. V deníku je také postup, jak tento hlavolam vyřešit. Tleskače dle deníku nejspíš zabil jeho mistr Em.
Chlapci z Rychlých šípů se spřátelí s Otakarem Losnou, který je jedním kandidátem na vůdce Voltů. Právě Velký Volt stráží ježka v kleci. Chlapci mu pomůžou ve volbách a Losna se stane vůdcem. Ježka v kleci mu však ukradne Mažňák, otec jeho konkurenta ve volbách. Při útěku spadne do stoky, ztratí ježka a později zemře na otravu. Chlapci zjistí, že právě on je tajemným Em z deníku. Vontové se zhroutí a vůdcem není nakonec zvolen nikdo. Chlapci napíšou příběh do svého časopisu, ale o vynálezu létajícího kola mlčí.