Žalář nejtemnější – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Žalář nejtemnější

Autor: Ivan Olbracht

Přidal(a): Simone

 

 

druh, žánr, forma

román

 

dějová linie

Karel Mach je komisařem na malém městě. Je to člověk spravedlivý a pro svůj vyvinutý cit pro spravedlnost až přísný a krutý. Zato jeho žena Jarmila je dobrosrdečná a ve městě oblíbená. Komisař oslepne (o zrak ho připravila střepinka čediče, která mu vlétla do oka). Machovi jsou zámožní, odstěhují se z malého města na Vinohrady. Ale slepotou započnou muka pro oba manžely. Mach je na svou ženu velmi žárlivý a stále ji má v podezření. Pro drobné, nepatrné lži, které u ní odhalil, ztratil v ní důvěru. Tak se stává jejich vzájemný život nesnesitelný. Mach jednou sám odejde z domu s dopisem, který Jarmila dostala z venkova. Mach si ho dá náhodným chodcem přečíst, pozná, že některé věty jsou určené výhradně pro Jarmilu a jsou podtrhány, aby mohla plynně číst. Mezi manžely to došlo tak daleko, že Jarmila musí každý dopis předčítat svému muži, aby ji nepodezíral. Tím více je teď Mach utvrzen ve své nedůvěře. Jednou v noci se Machovi zdá, že někdo vešel do salonu, a když tam po chvíli vešla i jeho žena, způsobí hroznou scénu, celý den honí domnělého soka po pokoji, který uzavřel na zámek a pokoj úplně zpustoší. Nervově zhroucenou Jarmilu odveze bratr domů. Mach je tak osvobozen vlastně od lásky a stane se pak novým člověkem. Žalářem nejtemnějším mu nebyla slepota, ani žárlivost, nýbrž láska. Je-li člověk v jejím zajetí, je uvězněn jako v žaláři nejtemnějším. Společnou prací se svým sekretářem (je to onen chodec, který mu přečetl dopis) na zakoupeném statku se stane pak vynikajícím národohospodářem.

 

prostředí

venkov -> po oslepnutí Praha

 

hlavní postavy

Karel Mach – spravedlivý, přísný, žárlivý, nedůvěřuje, podezřívá

Jarmila – dobrosrdečná, mezi lidmi oblíbená, miluje svého manžela, ale lže mu

student Král – pomáhá komisaři, hodný člověk

 

autor

Řazen do psychologické, ale především do levicové prózy. Zabývá se vnitřními stavy jedince, které postihla nějaká tragédie, mají vrozenou psychickou vadu nebo jsou v krajní životní situaci.

Roku 1921 vstoupil do KSČ a začal působit jako komunistický novinář, především v Rudém právu.

V roce 1929 z KSČ vystoupil po podepsání Manifestu sedmi (protest sedmi umělců proti nové linii Komunistické strany Československa + jeho žena, Neumann, Hora, Vančura, Seifert, Majerová).

 

další díla

Nikola šuhaj Loupežník, Golet v údolí, Anna proletářka

 

jazyk styl psaní

vliv Freudovy psychoanalýzy

ich forma

soustřeďuje se na vykreslení duševního života a to především u osob s psychickými problémy, psychikou v životních mezních situacích

vnitřní monology, snaha autora vcítit se do osoby – často ich-forma

 

literárně-historický kontext

ČESKÁ LITERATURA MEZI VÁLKAMI

1918 ČSR – demokratický stát – > mnoho podob literatury

próza dem.autorů, levicových, pravicových

moderní proudy – avantgardní
podle: surrealismu, dadaismu, funkcionalismu

reakce na dobové problémy = sociální

dost příznivců si získávají mezi umělci a spisovateli i komunisté

u idealistických důvodů (nebudu války, chudoba, atd,…)

VELKÉ TÉMA: OHROŽENÍ REPUBLIKY FAŠISMEM – velká část autorů ukazuje šílenost fašismu a ohrožení naš demokracie

spisovaleté této doby

EXPRESIONISMUS (psychické stavy jedince: úzkost, strach, bolest z civilizace, války, moderní doby; Německo + severské země)

Richard Weiner – Škleb

Ladislav Klíma – Svět jako vědomí a nic, Jsem absolutní vůle, Utrpení knížete Sternenhocha ­

DEMOKRATICKÝ PROUD (spoluvytváření demokratického prostředí republiky, skupina Hrad – bratři Čapkové, Vančura, Eduard Bass, Poláček, Peroutka)

Karel PoláčekMuži v ofsajdu, Hostinec U kamenného stolu, Dům nad předměstí, Bylo nás pět

Eduard Bass – Cirkus Humberto, Klabsubova jedenáctka

Ferdinand Peroutka – Budování státu

LEGIONÁŘSKÁ LITERATURA (reakce na válku, soucit s první republikou, bývalí čeští legionáři)

Rudolf Medek – Plukovník Švec

Josef Kopta – Hlídač č. 47

František Kopta – Cyklus železný vlk, Periferie

Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války


PSYCHOLOGICKÁ PRÓZA (psychika jedince v netradiční životní situaci nebo jedince s psychickým problémem)

Jaroslav Havlíček – Neviditelný, Petrolejové lampy

Egon Hostovský – Žhář

Václav Řezáč – Černé světlo

Ivan Olbracht – Žalář nejtemnější

Jarmila Glazarová – Vlčí jáma

LEVICOVÁ LITERATURA (kritika systému a upozorňování na sociální rozdíly)

Ivan Olbracht – Anna Proletářka, Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí

Marie Majerová – Robinsonka, Siréna

IMAGINATIVNÍ PRÓZA  (nejedná se o moderní literaturu, částečně se rozbíjí forma a jazykové experimenty)

Vladislav VančuraRozmarné léto, Markéta Lazarová, Konec starých časů

KATOLICKÁ PRÓZA (již od 19. století základní spor mezi Masarykem (husictví) a Josefem Pekařem (baroko); republika nepodporovala katolictví – symbol Habsburků a útlaku)

Jaroslav Durych – Bloudění, Requiem, Sedmikráska

Jakub Deml – Zapomenuté světlo, Šlépěje

 

PSYCHOLOGICKÁ PRÓZA

za 1.republiky oblíbená

zabívá se vnitřními stavy jedinců, především těch, kteří trpí nějakou poruchou, chorobou, nebo se nacházejí v mezní životní situaci

je to tzv. sonda do psychiky jedince

klade důraz na vnitřní monology

snaha vcítění autorů do nitra, situace jedince

ich forma

vzor, kořeny v realismu – Dostojevskij – Zločin a trest

není v Čechách viděna poprvé (realistické drama – Její pastorkyňa, Maryša, Máj)

JAROSLAV HAVLÍČEK

EGON HOSTOVSKÝ

IVAN OLBRACHT

JARMILA GLAZAROVÁ

VÁCLAV ŘEZÁČ





Další podobné materiály na webu: