Kniha: Máj
Autor: Karel Hynek Mácha,
Přidal(a): Jeweli, Anny
Karel Hynek Mácha
- Své první básně psal Mácha německy, později česky. Věnoval se i prozaické tvorbě, kterou tvoří soubor autobiografických povídek Obrazy ze života mého, román Cikáni, básnická próza Pouť krkonošská a Křivoklad, což je první část nedokončené čtyřdílné skladby Kat, která čerpá z české historie.
- český básník a prozaik, nejvýznamnější představitel českého romantismu
- byl to podivín, samotář, drsný člověk
- studoval gymnázium, vynikal v matematice, krásně kreslil, hudebně nadán: kytara, ovládal perfektně němčinu
- po gymnáziu studoval 2letý kurz filozofie, navštěvoval přednášky Jungmanna
- hodně cestoval › nejčastěji pěšky (až do Itálie), nejraději na hory (Krkonoše) a rád také do oblastí Doks a Bezdězu
- působil v Kajetánském divadle, kde poznal Lori Šomkovou
- S Lori Šomkovou byl zasnouben, ale při požáru, kdy pomáhal hasit se napil ze studny, ve které byla špinavá voda a K. H. Mácha zemřel.
- Zemřel 6.listopadu 1836, v den kdy se měla konat svatba s Lori, zemřel ve 26.letech, měl syna Ludvíka, kterého nikdy neviděl.
Díla:
- Křivoklad – 1834, historická próza
- Bratři – 1832
- Král Fridrich – 1832-33
- Boleslav – 1831-33
- Bratrovrah – asi 1833
- Obrazy ze života mého.
- Mnich – 1833, veršované, tragický pocit marnosti života
- Cikáni – 1835, próza, v utrpení mladého cikána se soustřeďuje tragika všech ostatních postav. Objevuji se zde také zážitky z cest po vlasti a z italské cesty.
- Máj – báseň, nejslavnější Máchovo dílo. Jeho počátky spadají do roku 1834, napsán byl od podzimu 1835 do jara roku 1836.
Literárně-historický kontext
- Dílo vzniklo v roce 1836 jako vrcholné dílo českého romantismu
Rozbor díla: Máj
Literární forma: próza
Literární druh: lyricko-epický
Literární žánr: báseň
Hlavní myšlenka:
- Oslava krásy májové přírody
- Autor se dílem také snaží ukázat nevolnost lidí, nesvobodu, udělat pro lásku cokoliv
Námět:
- Příběh milenců Viléma a Jarmily. Oba musí tragicky zemřít. Vinu přitom nese společnost
- Do básně promítlo i romantické prostředí krajiny okolí Máchova jezera a hradu Bezděz.
Charakteristika díla:
- Nedříve bylo psáno německy
- Rozpor mezi snem a realitou
- Vliv díla ovlivnil Májovce
- Podstatou knihy není děj, ale příroda a filozofické úvahy
Kompoziční postupy:
- Chronologický postup, také retrospektivní (ve vzpomínkových pasážích).
- Využití kontrastu jak v tematické (čas přírody a lidského bytí), tak jazykové rovině („na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal“).
- Gradace se nekoná, děj je potlačen.
- Paralela poutníka a Viléma.
- Forma: na začátku věnování
Báseň obsahuje: 4 zpěvy, 2 intermezza:
-
- I. zpěv: Obraz Májové přírody, sebevražda Jarmily skokem do jezera. Motiv lásky a nevěry.
- II. zpěv: Vilém ve vězení, úvahy o vině. Kontrast v čase – věčnost přírody a omezenost jeho zbývajícího času do popravy. Pocit křivdy a vzdoru.
- I. intermezzo: Půlnoční popraviště v přípravě na popravu Viléma. Duchové na popravišti
- III. zpěv: Vrchol, poprava Viléma. Vilémovo vyznání lásky k přírodě a rodné zemi. Obžaloba společnosti.
- II. intermezzo: obraz klidné horské krajiny. Nářek Vilémových druhů ze ztráty svého vůdce
- IV. zpěv (epilog): Po čase přichází poutník, autor se ztotožňuje (ich-forma), zamyšlení nad tragikou lidského osudu. Závěr tragický.
Vztah dějových linií:
- Řetězový, návaznost událostí, spjaty s ústředním příběhem.
Útvary jazyka:
- Spisovná čeština. Jazyk archaický ( starý ), knižní, básnický.
- Obsahuje prvky subjektivismu, ukazuje tvůrčí fantazii, smysl pro obraznost, motivy tragické lásky a smrti, silnou kontrastnost jevů.
Použité zvukové prostředky :
- Eufonie (libozvučnost)
- onomatopoje (zkuvomalba, „řinčí řetězů hřmot“)
- metonomie (zvukosled) (např.: „Hrdličin zval ku lásce hlas“)
- rytmus (vzestupný jamb)
- rým (obkročný)
- přirovnání (co slzy lásky)
- opakování slov (máj, láska, den, noc)
- oxymoron = nesmyslné věty (mrtvá labuť zpívá)
Epizody:
- Vyskytují se, doplnění děje, návaznost na děj. Jedná se o dvě mezihry, první pojednává o přípravách na popravišti (formou rozhovoru), druhá o nářku Vilémových druhů, kteří ztratili svého vůdce.
Postavy:
- Vilém – loupežník, omylem zabíjí svého otce, viní společnost, cítí se být nevinný. Ve vězení myslí na Jarmilu a vzpomíná na své mládí. Dochází k závěru, že po smrti ho již nic nečeká.
- Jarmila – milenka Viléma, páchá kvůli lásce k odsouzenému Vilémovi sebevraždu.
- Poutník – objevuje se ke konci básně (v posledním zpěvu), ztotožnění autora, srovnává svůj osud s osudem Viléma. Mluví o sobě, o svém mládí a poznává, že mládí je již ztracené. V samotném závěru zvolání: „ Hynku! – Viléme!! – Jarmilo!!!
Časoprostor
- Děj knihy se odehrává v prostředí Bezdězu a Máchova jezera ve 2. polovině 18. století
Stručný děj:
- V prvním dějství se autor zabývá především barvitým popisem májové krajiny.
- Do tohoto prostředí zasazuje příběh mladých lidí.
- Jarmila čeká u jezera na svého milého, který se jí dlouhou dobu nevrací. Zanedlouho spatřuje v dáli loďku. Když připlouvá k ní, celá šťastná se k ní rozbíhá. Čeká ji ale velké zklamání, protože místo dlouho očekávaného Viléma připlouvá jen jeho kamarád, který dívku rmoutí zprávou o jejím milém, který zabil Jarmilina svůdce. Netušil však, že je to jeho otec. Pozítří má být popraven.
- Druhé dějství je založeno na úvahách Viléma z vězení noc před popravou. Vilém vzpomíná na své dětství, otce, jenž svedl jeho milou, jeho odchod z domu a přidání se k loupežnickému kmeni, ve kterém se stal jeho vůdcem. Byl nazván „Strašný lesů pán“.
- Ve vězení ho též doprovází i myšlenky o posmrtném životě, na který ale nevěří.
- V prvním intermezzu se připravují duchové a příroda na jeho přijetí mezi ně.
- Ve třetím zpěvu autor uvádí do kontrastu nádhernou zemi plnou štěstí a radosti se smutným vězněm čekajícího na popravu.
- Druhé intermezzo obsahuje lítost „druhů noční chvíle“ nad ztrátou svého vůdce – lesního muže. Do posledního dějství myšlenkovitě vstupuje sám básník a navštěvuje ono místo, kde byl Vilém popraven. Celá báseň končí velice známými slovy „Je pozdní večer – první máj – večerní máj – je lásky čas. Hrdliččin zve ku lásce hlas: Hynku! – Viléme! – Jarmilo!!!“
Okolnosti vzniku díla
- Máj byl inspirován podle skutečné události – nechal nejspíše inspiroval příběhem Hynka Schiffnerovým z Dubé – při návštěvě hradu Bezděz zjistil, že v tomto kraji byl nedávno popraven mladík Schiffner, jenž roku 1774 zabil svého vlastního otce, protože mu bránil v lásce – tento mladík byl vězněn v Mladé Boleslavi, a ještě toho roku byl umlácen lámáním na kole
- Popisovaná krajina se váže ke skutečné krajině v okolí Doks, k dokskému rybníku neboli k dnešnímu Máchovu jezeru pod hradem Bezdězem
Literární kritika
- Máj vyšel poprvé v roce 1836 a u čtenářů i kritiky absolutně propadl.
- Setkal se s velkým neporozuměním proto, že stále rozkvétalo národní obrození a od umělců se očekávala vlastenecká, výchovná a optimistická díla.
- Máj byl příliš pesimistický, příliš individualistický a málo vlastenecký podle tehdejších kritérií.
- Máj pochopili v době jeho vzniku pouze Slováci a o 20 roků později se k Máchovi přihlásila nová mladá generace Májovci včele s Janem Nerudou.
Inspirace dílem
- Toto dílo bylo zfilmováno režisérem F. A. Brabcem – Pokus o zfilmování mi nepřijde moc úspěšný. S básní to nemá mnoho společného. Film se mi nelíbil.
