Kniha: Na vlnách TSF
Autor: Jaroslav Seifert
Přidal(a): Kryštof
Kontext autorovy tvorby: Jaroslav Seifert
- Český básník, spisovatel, překladatel a novinář
- Narozen 23. září 1901 (Praha), zemřel 10. ledna 1986 (Praha)
- V době vydání Na vlnách TSF byl členem KSČ
- Seifertovo poetistické období (hlavní představitel čs. Avantgardy)
- Spoluzakladatel Devětsilu, spolupracoval s K. Teigem na manifestu poetismu
Literární / obecně kulturní kontext
- Poetismus, 20. Léta, Československo (nerozšířil se do zahraničí)
- Dílo je jedním z nejvýznamnějších tohoto směru, znaky: hravost, radost ze života, volná obrazotvornost, smyslové vjemy, fascinace moderní technikou, motivy dálek a cestování, básně popisují i všední věci, ale s nadšením a optimismem
- Další poetističtí autoři: Vítězslav Nezval, František Halas, Konstantin Biebl
Rozbor díla: Na vlnách TSF (Odjezd lodi)
Vydaná kniha (1925), lyrický “deník” z cesty do Francie
- Zasazení výňatku do kontextu díla
- báseň 1. části sbírky; každá báseň je samostatná, obsahem nenavazuje
- Literární druh a žánr
- Druh: lyrika
- Žánr: typografická báseň
- Téma a motiv
- Témata: radost, cizí krajiny, ženy, láska, exotické ovoce
- Motivy: loď, vlny, dívka, moře, mandle, brýle
- Kompoziční výstavba
- Nemá děj, přechází z motivu na motiv, nejpodobnější paralelnímu uspořádání
- Části: úvod (2 básně), 1. část (Svatební cesta – 11 básní), 2. část (Zmrzlé ananasy a jiní lyrické anekdoty – 36 básní) – sloky – verše
- Vyznačuje se nezvyklou typografií (velké mezery, různé fonty písma), absencí interpunkce, obsahuje prvky kaligramu (=> Karel Teige)
- Lyrický subjekt
- Personální, Ich-forma (sám Seifert)
- Vyprávěcí způsoby
- Nevlastní přímá řeč
- Typy promluv
- Pásmo vypravěče v ich-formě
- Veršová výstavba
- 6 slok, každá po 4 verších
- Rým střídavý, schéma: abab
- Tropy a figury
- Tropy: metafora (hořká mandle – loučení); přirovnání (vlny jak strmé stráně jsou); personifikace (skála se v moři koupala nahá); epiteton (zkrvácený), hyperbola (šátky zkrvácenými); eufemismus (skála se v moři koupala nahá a on ji tenkrát neviděl)
- Figury: řečnická otázka (Jíte rád mandle?); apostrofa (Sbohem ty lodi krásná, řekněte laskavě mé krasotince); pomezí aliterace a epifory (lodi krásná lodi,…, lodivodi kteří tě vodí); onomatopoia (rolničku); inverze (v kostkách se může vyhrát víc); epizeuxis (plakaly dívky já plakal s nimi); epanastrofa (a cizí země krásné kraje, kraječky krásných tanečnic)
- Časoprostor
- Čas: blíže neurčen, nejspíše autorova současnost (20. a 30. Léta)
- Prostor: přístav, odjezd lodi; kniha: Paříž, moře, daleké země
- Postavy
- Vypravěč: hlavní, Seifert na cestách, okouzlen ženami, moderní dobou, vynálezy, exotickými krajinami, lidmi, předměty, občasně melancholický (motivy loučení, smrti)
- Ženy: krásné, půvabné, svůdné, exotické, je s nimi příjemné bytí
- Námořníci, rybáři, manželé, básníci
- Odkazy na slavné osobnosti (Apollinaire, Napoleon, Mussolini)
Úryvek
Odjezd lodi
Nasadil jsem si krásné brýle
které mne moudrým nečiní
Jíte rád mandle? Tyto chvíle
jsou hořkou mandlí loučení
S bohem ty lodi krásná lodi
vlny jak strmé stráně jsou
a lodivodi kteří tě vodí
jak pastýř ovečku s rolničkou
Ztratil jsem knoflíček od svého límce
nemohu dneska odjeti
řekněte laskavě mé krasotince
ať už mi nechodí naproti
