Kniha: Stařec a moře
Autor: Ernest Hemingway
Přidal(a): Domcis
Ernest Hemingway, americký spisovatel období realismu a naturalismu.
Znaky realismu v literatuře:
- pravdivý obraz skutečnosti bez idealizace
- komplexnost obrazu člověka (vše zachycené v souvislostech)
- objektivní přístup ke skutečnosti (autor není účastníkem děje, stojí nad příběhem)
- typizace = na jednotlivém zobrazeno složité (na jedné postavě vystižen problém celé společnosti) –) – – literální hrdina se vyvíjí, proměňuje
- nové výrazové prostředky (všechny vrstvy jazyka : nářečí, archaismy, hovorové prostředky)
- Jedna z variant realismu – kritický realismus (snaží se zachytit a pochopit změny ve -společnosti, zobrazuje sociální konflikty, poměry ve společnosti, vliv prostředí na psychiku člověka)
- vyústěním kritického realismu byl naturalismus (natura = příroda) – snaha o maximální objektivnost – zachyceny i temné stránky života (tělesné utrpení, bída, alkoholismus, zločiny, prostituce, …)
Autoři doby:
Theodore Dreiser – Sestřička Carrie
Tzv. Americký sen-touha po úspěchu, kariéře, bohatství -deformuje morálku slabších jedinců
Upton Sinclair – Petrolej!
Sinclair Lewis – Hlavní ulice (dostal Nobelovu cenu)
Narodil se v Oak Park ve státě Illinois. Je považován za čelního představitele
Ztracené generace:
– Hnutí spisovatelů, kteří patří do 20. Let 20. Století
– Popisují zážitky z války (autobiografie) – pocity vojáků, kteří se už neumí zařadit do normálního života
Autoři: Francis ScottFitegerald
John Steinbeck – Svrhněte bomby – soubor válečných reportáží
William Faulkner – Sartoris
Remarque – Na západní frontě klid
Ernest Hemingway
- Byl velmi ovlivněn válečnými událostmi. Po získání základního vzdělání se stal reportérem v Kansas City Star. Hned po vypuknutí 1. světové války vstoupil jako dobrovolník do italské armády. Účastnil se Španělské občanské války. Po druhé světové válce pracoval jako dopisovatel. Poslední roky života strávil na Kubě. Spáchá sebevraždu (zastřelí se stejnou pistolí, jakou jeho otec).
Ovlivněn válkou vyhledával Hemingway nebezpečí, měl zálibu v nebezpečných sportech a lovu. Ve svých dílech své hrdiny stavěl do nebezpečných situací, kde pak prokazovali čest a odvahu. - Je nositelem Pulitzerovy ceny (1953), kterou získává pouze Američan za novinařinu a beletrii a Nobelovy ceny (1954).
- Píše tzv. metodou ledovce (selekce), která mu byla vytýkána:
-
- Jedna osmina je nad hladinou, zbytek je pod hladinou
- Musí se pracovat s podtextem
- Selekce faktu – eliminace všeho nepodstatného – jednoduchost
- Měli bychom číst mezi řádky
Díla
- Povídky:
-
- Můj táta
- Vojákův návrat
- Zelené pahorky africké
- Romány:
-
- Mít a nemít
- Sbohem armádo – autobiografie
- manifest proti válce, která ničí všechno krásné
- Komu zvoní hrana – smrtí každého odchází jeden kus společnosti
- Přes řeku do stínu stromů
- Novely:
-
- Smrt odpoledne
- Stařec a moře – patří do střední epiky
- povídka + na konci pointa (Giovanni Boccacio-Dekameron)
Stařec a moře
Obsah:
Příběh je až překvapivě prostý. Starý kubánský rybář Santiago po dlouhých letech bezúspěšného lovu vyplouvá na moře, sám, bez chlapce, který mu předtím pomáhal. Na návnadu, kterou připravil chlapec, se mu podaří chytit rybu. Jde o mohutný exemplář mečounovitéhomarlina, který v zuřivém zápase o svůj život vleče za sebou loď i se starcem, a trvá dva dny a dvě noci, než zvířeti dojdou síly. Hned poté, co se starci podaří rybu zabít, napadnou kořist žraloci a ohlodají ji na kost. Smrtelně vyčerpaný Santiago se vrací do vesnice jen s kostrou svého úlovku.
Kompozice:
Text novely není nijak formálně členěn.
Je rozvíjen přísně chronologicky bez jakéhokoli složitého prostupování časových rovin
Umělecká intenzita výpovědi spočívá právě v její prostotě, která je ve skutečnosti výsledkem složitého autorova tvůrčího zápasu.
Některé motivy (starcovo utrpení, stigmata zranění na jeho rukou i sám motiv rybolovu) poukazují ke křesťanské (NZ) symbolice.
Celková charakteristika:
Je to novela, která se odehrává v kubánské vesnici poblíž Havany ve 40. letech 20. století. Celý příběh se odehrává v rozmezí 3 dnů, z toho 2 dny a 2 noci zápasí s obrovskou rybou.
Hemingway se zde snažil zachytit morální lidské kvality, pevný charakter. Poukazuje zde na člověka, který je pro dobrou věc ochoten obětovat i svůj život.
Hluboce dojemný příběh o starém rybáři je epickou metaforou o životě. Její podstatou však není skeptické přesvědčení o marnosti všeho počínání, jak by mohlo naznačovat prvoplánové čtení závěru novely. Ve skutečnosti jde –i vzhledem ke kontextu dosavadního Heminqwayova díla- o oslavu síly, schopnosti maximálního vzepětí, o oslavu lidské statečnosti. Boj s překážkami se ukazuje být důležitější hodnotou než jejich případné překonání, ovšem důležitého předpokladu, že tento boj byl veden čestně a s plným nasazením a že jsme pro dosažení cíle udělali opravdu všechno.
Moře – příroda
Žraloci – zlo
Stařec – vytrvalý člověk
Kostra žraloka – nezdolnost, nezničil kostru – je silnější, patřilo mu vítězství
Podrobnější rozbor:
Postavy:
- Santiago-starý rybář, samotář odloučený od společnosti, zamlklý, boj na život a na smrt
ztělesňuje houževnatého, neúnavného, nebojácného, fyzicky i duševně silného člověka. Tento typ je hrdý na svou práci a je schopen bojovat až do posledních sil. - Manolin-mladý chlapec, pomocník Santiaga, nejel se Santiagem na lov, rodiče mu to zakázali, musel na jinou loď
Je zde mnoho vedlejších postav, různých lidí, se kterými se Santiago a Manolin setkali. Tyto postavy jsou zlé, závistivé, posmívají se nebo naopak se starcem soucítí a pomáhají mu.
HLAVNÍ MYŠLENKA:
Zobrazit nekonečný boj člověka s přírodou, myšlenku, že štěstí nespočívá v bohatství, ale v uspokojení z vyčerpávajícího zápasu. Jejím smyslem je poukázat na obrovskou lidskou statečnost a nezdolnou duševní sílu.
-jednoduchý děj, syrové vyprávění děje, bez podrobnějších věcí, člověk musí hodně domýšlet> METODA LEDOVCE
-často se objevují vzpomínky na Afriku (Hemingwayovi Zelené pahorky Africké), stále vzpomíná na baseball
Jazyk a styl:
Tato krátká novela je psaná ve spisovném jazyce (krásná, čerstvá,….), k oživení děje a obrazu prostředí zde byly v překladu ponechány španělské výrazy (salao, guano, agua mala,….). Vyskytuje se zde strohá stylizace vět, hlavně v přímé řeči. Jsou zde použity i rybářské pojmenování (rybářské náčiní – kotouč šňůřy, hák s bodcem, harpuna,….). Přirovnání. Novela je praná formou odstavců, jsou zde krátké věty, souvětí, přímá řeč.
Místo konkrétních pojmenování pomocí vlastních či místních jmen jsou preferována obecná označení: stařec, chlapec, moře, žraloci,…
Vnitřní monology starce, oslovování sebe samu (např. svoji zraněnou ruku).
Dílo je napsáno velmi jednoduše a střízlivě, ale je v něm skrytá určitá dynamika a napětí. Autor využívá hlavně úvahy a popisu. Děda pak také mluví sám k sobě.
Er forma, vševědoucí vypravěč.
